ps2013-057-10-019-022.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-06-07 ps2013-057-10-019-022 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(17.00 hodin) Pokud jde o naplnění úmluvy č . 140 o placeném studijním volnu , jde navrhovaná úprava zcela evidentně nad rámec požadavku . Jde o přebírání zastaralé úpravy , rovněž v kontextu s citovanou úmluvou . Jde podle mého přesvědčení o nesystémovou úpravu , protože z celé té škály vzdělávání preferuje pouze vzdělávání odborové . Navíc by navrhovaná úprava zakládala nerovnost mezi zaměstnanci i zaměstnavateli z hlediska toho , zda u nich působí , či nepůsobí odbory . Z hlediska péče o kvalifikaci zaměstnanců je v současné době důležitější , aby zaměstnavatelé zabezpečovali získávání , zlepšení a přizpůsobení odborné kvalifikace potřebné k výkonu práce , což jsem citoval tedy část té úmluvy . V této otázce návrh zákona ponechává logicky na posouzení zaměstnavatele , zda a v jakém rozsahu placené volno jednotlivým zaměstnancům poskytne , a nestanovuje žádné minimální hranice pro poskytování placeného volna . V rámci naplňování smluvního principu a zásady co není zakázáno , je povoleno nic tedy nebrání tomu , aby konkrétní podmínky účasti na odborovém vzdělávání byly dohodnuty v řádné projednané kolektivní smlouvě . Další změna , kterou navrhuji , se týká bodu 106 a v § 217 odst . 1 , kde v první větě , nebo první slova " s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců " se nahrazují slovy " po projednání s odborovou organizací a radou zaměstnanců " . Návrh přebírá současnou a myslím , že v praxi už přežitou neživotnou právní úpravu a není vůbec důvod , aby dobu čerpání dovolené zaměstnance mohl zaměstnavatel určit pouze za předpokladu předchozího souhlasu příslušné odborové organizace . Dalším návrhem , který jsem poslal do systému , je změna bodu 111 a , § 220 , který navrhuji včetně nadpisu zrušit . Důvodem je , že hromadné čerpání dovolené může zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací určit , jestliže je to nutné z provozních důvodů . Jde o přežité svazující ustanovení . Dohody mohou být i jiné , např . nedostatek odbytu produkce , nebo si můžeme zcela určitě najít spoustu jiných důvodů , pro které tak může být učiněno . Jde o nadbytečnou úpravu , neboť čerpání dovolené určuje ustanovení § 217 . Jde o příklad další , řekl bych zbytečné administrativy , kterou vkládáme uměle do udržovaných oprávnění odborů , která ve svém důsledku vytváří nerovnost mezi zaměstnavateli z hlediska působení odborů u zaměstnavatele . Další změna , kterou jsem vložil do systému a navrhuji v novele zákoníku práce , se týká bodu 146 a , kde v § 348 navrhuji zrušit odstavec 3 . Navrhovaná úprava se týká zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a jeho určování , zda jde o neomluvené zmeškání práce , či nikoliv . Myslím si , že takto je ta navrhovaná úprava už nedůvodná . Pokud jsou v tomto zákoně definovány překážky na straně zaměstnance , pro něž nemusí konat práci , a je z ní omluven , pak je myslím naprosto nesmyslné , aby zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací určoval , zda o neomluvené zmeškání práce se zaměstnancem jde , nebo nejde . Zda jde o neomluvené zmeškání práce , je zcela v kompetenci zaměstnavatele , který se musí v tomto držet striktně příslušných ustanovení , a projednání s odbory , na tom se myslím nic nemění . Jen se klade další byrokratická zátěž celému systému fungování trhu práce . Úprava by byla sporná i z hlediska zaměstnanců , kteří nejsou odborově organizováni a nepřáli by si , aby s touto jejich osobní záležitostí byl seznámen a projednával ji případně i někdo další . Jde o relikt , zcela určitě relikt minulosti . Další návrh , který jsem podal do systému ke změně zákoníku práce , se týká kvalifikačních dohod , protože bod 116 a v § 234 odst . 1 zní : " Uzavře - li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu , zaměstnanec nesmí bez vážného důvodu zvyšování kvalifikace ukončit . Součástí kvalifikační dohody je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance řádně plnit povinnosti zvyšování kvalifikace a setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu , nejdéle však po dobu pěti let , nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace , které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil , a to i tehdy , když zaměstnanec skončí pracovní poměr nebo bez vážného důvodu ukončí zvyšování kvalifikace před zvýšením kvalifikace . Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace . " A bod 116 b , v § 134 odst . 3 se tečka na konci písmene c ) nahrazuje čárkou a za slovo " zaměstnání " se doplňují slova " popř . zvyšování kvalifikace nebo prohlubování kvalifikace podle odst . 2 bez vážných důvodů ukončí . " Kurzovné a uhrazení nákladů za studium , např . MBA , nebo si k tomu můžete do závorky dát jakýkoli jiný typ dosaženého vzdělání , bývá nejenom finančně velmi nákladné , ale je často požadováno jeho zaplacení předem . Je nutné finančně zainteresovat i zaměstnance , aby měl zájem studium ukončit . Vazba na skončení pracovního poměru je pro motivaci zaměstnavatelů k investicím do vzdělávání zaměstnanců nedostatečná . Navíc i po uchazečích o zaměstnání lze požadovat úhradu nákladů na rekvalifikaci , pokud ji bez vážných důvodů ukončí . Není důvodu , aby toto oprávnění nemohl mít vůči zaměstnanci i zaměstnavatel . Sám musím potvrdit , že toto z praxe znám , že se zaměstnavatel v případě třeba našich krajských nemocnic často podílí milionovými částkami na financování zvyšování kvalifikace lékařů , financuje jim vše , co souvisí s novými atestacemi , a jde o částky často se blížící milionu korun . Je logické , že pokud zaměstnavatel takovéto částky zaplatí a umožní tomu dotyčnému nebo dotyčné , aby si zvedl kvalifikaci za peníze zaměstnavatele , je logické , že bude chtít i zaměstnavatel nějakou kompenzaci v případě , že zaměstnanec buď brzy odejde , anebo nebude mít nakonec zájem studium dokončit . Posledním návrhem , který jsem podal v rámci novely zákoníku práce , je sněmovní dokument číslo 5953 a týká se prací na moři . Možná budete překvapeni , ti z vás , kteří to nevědí , že Česká republika se od roku 1993 významně podílí na výzkumných pracích v mořské oblasti na zkoumání mořského dna , v oblasti Clarion - Clipperton . Dokonce se podílí na výzkumech mořského dna , které je několikanásobně větší , než je území České republiky , a není to málo lidí , kteří by v této oblasti pracovali . I oni by si zasloužili vzhledem ke svým pracovním podmínkám , aby jim zákoník práce v některých svých částech vyšel vstříc . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
