|

ps2013-057-04-003-074.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-05-19 ps2013-057-04-003-074 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

74. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1030/ - prvé čtení

Date2017-05-19
Meetingps2013/057
Agenda Itemps2013/057/074
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/057schuz/s057124.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   13 < Page 14 > 15
Předpokládané datum nabytí účinnosti předloženého návrhu je 1. ledna 2018. Insolvenční zákon je důležitým procesním předpisem, který se potenciálně dotýká velkého okruhu adresátů. Navíc navrhované změny je třeba hodnotit jako zásadní. Dostatek času na důsledné posouzení navrhované právní úpravy ve všech jeho souvislostech by v takovém případě měl být samozřejmostí. V této souvislosti není zřejmé, z jakého důvodu předkladatel návrhu zákona zkrátil lhůtu pro sdělení připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení, navíc za situace, kdy je návrh předkládán mimo (s důrazem)plán legislativních prací - takže ani tohle není standardní u takto závažné normy - mimo plán legislativních prací vlády, a předkladatel tudíž není vázán žádnou závaznou lhůtou. Zkrácení lhůty pro sdělení připomínek není nijak zdůvodněno a není ani doložen souhlas předsedy Legislativní rady vlády podle čl. 76 odst. 1 legislativních pravidel vlády. Požadujeme tento souhlas doložit, případně zopakovat meziresortní připomínkové řízení v souladu s legislativními pravidly vlády České republiky. Tato připomínka je pro Ministerstvo zemědělství zásadní. V odpovědi z Ministerstva spravedlnosti stojí, že to bylo vysvětleno, v souladu s čl. 76 odst. 1 legislativních pravidel vlády byl předseda Legislativní rady vlády požádán o zkrácení připomínkového řízení na 10 pracovních dnů. - Víte, to je takový obecný trend tady této Sněmovny v tom předvolebním období, kdy se u všeho zkracují lhůty. Zřejmě jste jako ministři této vlády neměli dostatek času v těch 3,5 letech, což se netýká pana ministra Pelikána, ale ostatních ministrů, kdy se tyto normy, normy tak závažné pro celou společnost, předkládají na poslední chvíli, a pak jsme svědky toho, že tady co návrh zákona, to návrh na zkrácení lhůty. Skutečně to není v pořádku. I vy sami víte, jak ten legislativní proces je složitý, následně se pak ještě načítají nějaké pozměňovací návrhy a pak ve finále dochází k tomu, že jsou tady normy každý měsíc, normy, které jsme schválili, které už vyšly ve Sbírce, tak jsou následně měněny a měněny a měněny. A neustále zavalujeme náš právní řád novelizacemi, protože nejste schopni ty legislativní normy připravit pořádně. Teď nevím, jestli tady kromě návrhu na vrácení k přepracování, pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, jestli tady padl návrh na zamítnutí v prvním čtení. Pokud nepadl, tak tento návrh předkládám já. Zároveň se připojuji i k tomu návrhu mých předřečníků navrhnout vrácení k přepracování. Místopředseda PSP Jan BartošekPadly oba návrhy, jak na zamítnutí, tak na vrácení. Dal je kolega Plíšek a k návrhu na zamítnutí se přidal kolega Fiedler. Poslankyně Jana ČernochováDěkuju. Takže já se také přidávám. Předseda Legislativní rady vlády svým dopisem ze dne 4. října 2016 této žádosti vyhověl. V návaznosti na to bylo zkrácení připomínkového řízení odůvodněno odkazem na tento dopis číslo jednací v elektronické knihovně v eKLEPu. Nadto byl návrh vypracován ve spolupráci se zástupci soudů, právní praxe i akademické obce. S dotčenými subjekty byl též konzultován. Dále Ministerstvo zemědělství dává připomínky, které jsou podle nich opět zásadní, a to k bodu 5 § 192 odst. 4. V případě popření nevykonatelné pohledávky dlužníkem směřuje žaloba věřitele pouze proti dlužníkovi, což je zpravidla osoba bez právního vzdělání, s nízkou úrovní právního povědomí, která v průběhu insolvenčního řízení nebude mít prostředky na právní zastupování. Důsledkem toho bude nerovné postavení dlužníka v incidenčním sporu. Domníváme se, píše Ministerstvo zemědělství, že žaloba věřitele by měla směřovat i proti insolvenčnímu správci. A tato připomínka byla pro Ministerstvo zemědělství zásadní. Ministerstvo spravedlnosti ji zřejmě akceptovalo jinak, neb tady stojí, že k připomínkám jiných připomínkových míst a po proběhlých konzultacích bylo navrhované ustanovení § 192 odst. 4 bez náhrady vypuštěno. Co ale akceptováno naopak nebylo a ani nebylo jinak vypořádáno, se týká bodu 14 § 395 odst. 1 písm. b), kde Ministerstvo zemědělství píše: Domníváme se, že ve výčtu pohledávek, které je třeba zohlednit při zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, by mělo být zahrnuto rovněž výživné ze zákona. Tato připomínka je pro Ministerstvo zemědělství zásadní. Mě mrzí, že tady nesedí paní ministryně Marksová, které bych se ráda na to zeptala, jakým způsobem se k tomu vyjadřovali oni z hlediska Ministerstva práce a sociálních věcí. (Kromě ministra spravedlnosti Pelikána je v sále přítomen jen ministr obrany Stropnický a ministr pro lidská práva Chvojka.)A toto Ministerstvo spravedlnosti neakceptovalo. Je tady rozpor. A s odůvodněním: Nemožnost plnit celou výši výživného ze zákona by neměla být překážkou možnosti dlužníka oddlužit se. Nestačí-li výše splátek k uspokojení všech pohledávek za majetkovou podstatou, je pohledávka na výživném ze zákona privilegována - je to návrh § 398 odst. 4; od pohledávek na výživném ze zákona nelze dlužníka osvobodit - návrh § 416. Tato pravidla představují dostatečnou ochranu věřitele s pohledávkami na výživném ze zákona. - Takže jsou tady v rozporu dva resorty, resp. možná tři resorty, protože nevíme, jestli Ministerstvo práce a sociálních věcí k tomu zaujalo podobné stanovisko. Co se týče dalších věcí, které požadovalo Ministerstvo zemědělství doplnit k materiálu, tak opět se zásadní připomínkou chtělo Ministerstvo zemědělství podle toho, co je uvedeno v § 398 odst. 6, dlužník není povinen vydat majetek ke zpeněžení podle odst. 3, vyplývá-li ze zprávy pro oddlužení, že by výtěžek zpeněžení nepřesáhl výši 100 000 Kč. Ministerstvo zemědělství konstatuje: Souhlasíme s ponecháním osobního majetku dlužníka do určité výše. Předpokládáme, že tento majetek se bude skládat z předmětů osobní povahy s nízkou nominální hodnotou. Z textu návrhu není zřejmé, jakým způsobem se bude v praxi oceňovat majetek dlužníka, a tím prokazovat, zda má, či nemá hodnotu vyšší, resp. nižší než částku 100 000 Kč. Z tohoto důvodu Ministerstvo zemědělství požadovalo doplnění materiálu. Tady toto bylo Ministerstvem spravedlnosti akceptováno pouze částečně. A Ministerstvo spravedlnosti ve svém stanovisku uvedlo, že oceňování majetku v majetkové podstatě dlužníka nadále probíhá v souladu s dosavadní právní úpravou insolvenčního zákona, je to zejména § 219. Za účelem zvýšení transparentnosti oceňování majetku a poskytnutí podkladů pro rozhodování soudu o přiměřenosti ocenění bylo doplněno ustanovení § 398 odst. 2 týkající se zprávy pro oddlužení o povinnost insolvenčního správce odůvodnit ocenění jednotlivých položek provedeného soupisu majetkové podstaty. Důvodová zpráva bude ve smyslu připomínky po obsahové stránce doplněna, což jsem opět v tom systému nezaznamenala, ale možná že to bude následně panem ministrem vysvětleno. Ministerstvo zemědělství rovněž chtělo a navrhlo do materiálu přidat přechodné ustanovení, aby za určitých okolností bylo možné zrušit rozhodnutí... (Řečnice se odmlčela. Ministr Pelikán hovoří u zpravodajského stolku s poslancem Kováčikem.)... rozhodnutí o schválení oddlužení vydané před účinností této novely zákona a zároveň rozhodnout o schválení oddlužení dle nové právní úpravy. Ministerstvo zemědělství tuto zásadní připomínku odůvodňuje: Tento návrh vychází ze situace, kdy by dlužník plnil podle dosud platné právní úpravy, splnil by po pěti letech např. pouze 25 % hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů. Oddlužení by tak nebylo... (Odmlka pro hluk v sále.)

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities