ps2013-057-01-003-003.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-05-16 ps2013-057-01-003-003 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(17.30 hodin) Doslova probíhá divoká privatizace kulturního dědictví . Přitom právě historický urbanismus a kompenzační hodnoty památek jsou nejcennějším kulturním dědictvím . Ovlivňují totiž zásadně kvalitu umělého životního prostředí , města , a tím každodenního života každého z nás , jejich obyvatel . Jejich vliv zasahuje celé společenské spektrum . Všichni ze zkušenosti víme a známe pocit bezpečí a pohody ve starobylých uličkách a na náměstích historických měst . Zdaleka nejde jen o nějakou romantiku či sentiment . Probouzí se v nás pospolitost a empatie k ostatním kolem nás . Empatie , to je vciťování do pocitu druhého , odhadování jeho chování . Je to základ spolupráce mezi lidmi a základ vlastně civilizace . Jakými prostředky toho historický urbanismus a architektura dosahují ? Vysvětlení v moderní době poskytly rozsáhlé psychoanalytické průzkumy , vizuální percepce . Již Immanuel Kant věděl , že vizuální vnímání prostředí a následná orientace začíná vjemem vymezeného prostoru . Pokud chybí nebo je chaotický , je orientace nesmírně ztížená . Historické městské prostory jsou opticky uzavřené . Zástavba , která je vytváří , podporuje jejich harmonickou celistvost , jednotlivé domy si zachovávají svoji individualitu , ale nerozbíjejí ji jako celek . Staří stavitelé intuitivně naplňovali podmínky pro naše vrozené předpoklady vizuální percepce , rychlé orientace , pocitu bezpečí . Moderní urbanismus , tak jak ho známe především z našich sídlišť , sestává z izolovaných solitérů , které prostor nevytvářejí . Zajistí sice dobré oslunění , ale až dosud neplní poslání města stmelovat společnost . Naopak zatím vyvolává pocit dezorientace známý z našich sídlišť , a dokonce i odcizování mezi lidmi . Náměstí a ulice s lidským měřítkem zde chybí . Historická architektura je členitá . Členitost celku není samoúčelná dekorace , pomáhá nám odhadnout měřítko stavby . V detailu navazuje s divákem emocionální spojení . To všechno zatím většinou takzvaná současná architektura nedovede . Často vstupuje do historického prostředí agresivně bez ohledu na měřítko okolí , rozbíjí jednotu prostoru a vytváří chaos . Takže si musíme konečně uvědomit , že město je umělým životním prostředím společnosti , která zde právem očekává existenciální podporu . Její práva na participaci nelze zpochybnit . Historická města uspokojí naše psychické , kulturní a emocionální potřeby podobně jako příroda a krajina . Proto by měla být jejich ochrana legislativně současně ukotvena v zákoně památkovém , stavebním i v ochraně přírody a krajiny . Památkový urbanismus , který do zákona doplňujeme , generuje územněplánovací podklady ve smyslu stavebního zákona , je spojovacím článkem mezi stavebním a památkovým zákonem . V tom smyslu hovoří i dokument Politika architektury a stavební kultury , téma tři , opatření 3.2.2 a 3.2.3 . To by přineslo územněplánovací dokumentaci zlepšení podmínek pro investory , potlačení korupce a zjednodušení projednávání projektové dokumentace . Vzhledem k silné odezvě odborné i laické veřejnosti navrhuji zamítnutí zákona ve třetím čtení . Pokud k jeho zamítnutí nedojde , pak navrhuji jeho vrácení do druhého čtení . Místopředseda PSP Vojtěch Filip Děkuji paní poslankyni Lorencové . Já se ještě zeptám - protože v té předchozí rozpravě jste navrhla , paní poslankyně , vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání . To platí tedy . Tohle bude nový návrh , který si s panem zpravodajem musíme vyjasnit . Dobře , děkuji . Zamítnutí se hlasuje ve třetím čtení . To není věcí jednání ve druhém čtení , čili to si musíme prodiskutovat . Děkuji . Nyní paní poslankyně Jitka Chalánková , připraví se paní poslankyně Nina Nováková . Prosím , paní poslankyně , máte slovo . Poslankyně Jitka Chalánková Děkuji za slovo , vážený pane předsedající . Je mi líto , že opět máme před sebou návrh z dílny této vlády z jiného ministerstva , než se kterým přicházím častěji do kontaktu , a opět tento návrh nemá dostatečné koncepční podklady a především shodu s odbornou veřejností . Je mi líto , že z vlády dostáváme takové návrhy , které se pak upravují během projednávání ve Sněmovně pomocí různých pozměňovacích návrhů . Dovolte , abych i já okomentovala několik pozměňovacích návrhů , ke kterým se potom přihlásím v podrobné rozpravě . Pokud jde o pozměňovací návrh , který máte v systému pod číslem 5791 , tak ten se dotýká § 52 . Ustanovení pozměňovacího návrhu řeší časté situace , kdy se řízení vedená dle památkového zákona nebo řízení , jímž orgány památkové péče uplatňují závazné stanovisko , v rozporu se správním řádem neodůvodněně vlečou po mnoho měsíců . Takovéto situace ohrožují žadatele , resp . vlastníky kulturních památek a dalších staveb na územích památkových rezervací a zón v konzumaci jejich vlastnických práv . Vládní návrh zákona tuto situaci nijak neošetřuje . Zákon pozměňovacím návrhem explicitně stanovuje orgánu památkové péče dostatečně dlouhé lhůty , aby vydal posouzení i v obzvlášť složitých případech . V tomto pozměňovacím návrhu , který máte pod tímto číslem , o kterém jsem hovořila , se také dotýkám § 51 , který upravuji do znění , které máte k dispozici . Vládní návrh , který rozlišuje v odstavci dva mezi situacemi , kdy je vyjádření památkového ústavu obligatorní , například u národní kulturní památky žádosti o restaurování , památky s mezinárodním statutem , a kdy závisí na libovůli správního úředníka nebo památkového ústavu , to jsou ostatní případy , které představují převážnou většinu správní agendy , je potenciálním zdrojem korupce jak na straně správního úřadu , tak i památkového ústavu . Zejména pochybné je toto ustanovení z odborného hlediska například u kulturních památek . Není zřejmé , proč například u restaurování novodobé dekorativní malby nebo štukové výzdoby z konce 19 . století v domě , který je kulturní památkou , musí být vždy vydáno vyjádření památkového ústavu , zatímco u celkové opravy tohoto domu nebo například středověké tvrze nikoliv . Takový přístup je nesystémový a výrazně se promítne do památkové praxe i z územního hlediska . V místech či územích , kde jsou památky UNESCO , bude takových vyjádření vydáno mnohonásobně více než v jiných . Dále zde mám také pozměňovací návrh k § 19 , kdy vládní návrh ruší povinnost vyžádat si stanovisko krajského úřadu zakotvenou v platném památkovém zákoně . Krajský úřad tak ztrácí možnost vyjádřit se k rozšiřování památkového fondu . Proto je pozměňovacím návrhem vložen do zákona odstavec , který zajistí obligatorní stanoviska krajského úřadu . Dovolte , abych se vyjádřila také k dalšímu pozměňovacímu návrhu , který máte v systému pod číslem 5792 . Zde se dotýkám pozměňovacího návrhu k § 12 , který se týká památkového ústavu pod písmenem e ) . Dnešní Národní památkový ústav , resp . památkový ústav , dle vládního návrhu zákona není a nebude schopen dokumentovat práce na všech kulturních památkách a dalších stavbách na památkových územích . Zmínka o tom , že tuto činnost památkový ústav vykonává na základě vlastní úvahy , je do zákona vložena především z toho důvodu , aby zdůraznila , že památkový ústav je odbornou institucí , která si sama volí , jaké stavby bude dokumentovat , a rovněž s ohledem na uživatelské určení zákona , a to zejména proto , aby se rozptýlila případná domněnka , že tyto činnosti jsou bezplatné ve smyslu ustanovení písmene g ) vládního návrhu zákona . Další si najdete určitě v celém systému . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
