|

ps2013-056-09-004-048.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-04-27 ps2013-056-09-004-048 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

48. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 1030/ - prvé čtení

Date2017-04-27
Meetingps2013/056
Agenda Itemps2013/056/048
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/056schuz/s056334.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   6 < Page 7 > 8
Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Pavlu Blažkovi. Další vystupující v rozpravě je pan poslanec Klaška, který je připraven, očekával vystoupení. Máte slovo, pane poslanče. Poslanec Jaroslav KlaškaDěkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, pane ministře, dobré popoledne. Dovolte mi, abych se také vyjádřil k projednávané novele insolvenčního zákona. Řešíme tady vlastně problém dlužníků a věřitelů, řeší se už celé toto volební období a minimálně do něho spadají dva zákony. Za prvé to byl zákon, který už Sněmovnou prošel, o spotřebitelském a hypotečním úvěru, a teď tedy insolvenční zákon. Možná do toho taky ještě svým způsobem vstupují exekuce. V zákoně o spotřebitelském a hypotečním úvěru, který byl připravován dlouhou dobu, jsme řešili zejména stranu věřitelskou, predátorské praktiky různých věřitelů a myslím si, že poměrně tvrdou legislativní úpravou, nebo nějakou restrikcí, regulací jsme dosáhli toho, že všichni věřitelé se musejí chovat zodpovědně, že budou licencováni Českou národní bankou, že budou dozorováni i takzvaní nelegálové a že nadále nebudou možné tyto predátorské praktiky. Byla dokonce zakázána rozhodčí doložka. Tolik ke straně věřitelské. Ale je to vztah vždycky mezi věřitelem a dlužníkem a i na straně dlužníků je potřeba řešit to stejné, aby i oni zvážili své možnosti a byli nějakým způsobem zodpovědní a dokázali své závazky splácet. Nemůže jim být také úplně jedno, jak záležitost dopadne. Návrh novely insolvenčního zákona byl připraven Ministerstvem spravedlnosti a bohužel neprošel řádným projednáním v Legislativní radě vlády. Vláda o něm hlasovala pouze na základě stanoviska předsedy Legislativní rady vlády. Hlavním cílem je reforma takzvaných osobních bankrotů, respektive cílem je řešit situaci lidí předlužených, opakovaných dlužníků, kteří jsou řadu let v exekučním řízení a nejsou schopni se z dluhové pasti jakkoliv dostat. Deklarovaným cílem je tedy poskytnout dlužníkům legální druhou šanci a dosáhnout návratu ekonomicky vyloučených osob do legálního aktivního ekonomického života. Návrh však neřeší situaci deklarované části dlužníků, ale přichází s plošným řešením, které se týká všech lidí v exekučním řízení, tedy i těch, kteří zvládají své dluhy platit, a má navíc retroaktivní charakter. Návrh směřuje k tomu, aby při rozhodování o oddlužení již nebyla zkoumána schopnost dlužníka uhradit své dluhy, ale pouze jeho schopnost hradit náklady řízení, konkrétně odměnu 1 089 korun měsíčně na výlohy insolvenčního správce. Navrhuje se zde, že i při nulovém splacení dluhů lze dosáhnout úplného oddlužení. To si lze jistě představit, ale v případech mimořádných, v případech jakýchsi osobních tragédií, kdy nelze opravdu objektivně po daném dlužníkovi, kdy danou situaci nezavinil, nezpůsobil, dostal se do ní ne vlastní vinou, může se to stát, v takovém případě to jako mimořádnou záležitost lze takto řešit. Otázkou je ale, co všichni ostatní dlužníci, protože obě strany si musí být vědomi jakési své zodpovědnosti. Je to vztah mezi nimi. Věřitel se musí přesvědčit o tom, že jeho dlužník je schopen řádně splácet i s případným rizikem nějakých nepředvídatelných okamžiků nebo situací v životě, stejně tak dlužník k tomu má přistupovat ne s tím, že už na začátku nemá zájem dluh splatit, ale má mu být umožněno si půjčit s tím, že svému dluhu má řádně dostát. Dluhy se skutečně platit mají. Proto bychom rádi, pokud zákon dál projde legislativním procesem, aby byl řádně komunikován. Těšíme se na jeho případné pokračování a velmi rádi bychom celý systém, celý mechanismus vydiskutovali, zejména tedy nějakou ekonomickou analýzu, nějaké dopady, které úprava vyvolá, protože kolegové tady různě argumentovali miliardami, možná desítkami miliard, které jsou ve hře a nevíme přesně, jaké to bude mít dopady celkově jak na státní rozpočet, tak na dlužníky a na celý tento systém. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Klaškovi. Nyní se přihlásila do rozpravy paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. (V sále je velký hluk!)Poslankyně Jana ČernochováDěkuji, pane místopředsedo. Ke všem argumentům proti návrhu tohoto zákona považuji za velmi důležité i připomínky Svazu měst a obcí České republiky, které tady zatím nezazněly, že nějaké proběhly. A vězte, že jich proběhlo hodně. Města a obce České republiky a jimi zřizované či zakládané právnické osoby, zejména dopravní podniky, či správci bytového fondu patří mezi významnou skupinu věřitelů, přičemž celá řada pohledávek vzniká obcím za poskytování veřejných služeb. Například odpadové hospodářství a tak dále. Obce na rozdíl například od poskytovatelů spotřebitelských úvěrů se tak do postavení věřitelů často dostávají nedobrovolně. Z výše uvedeného důvodu nelze souhlasit se zpracovanou závěrečnou zprávou zhodnocení dopadu regulace RIA, která byla součástí tohoto návrhu, kde je totiž uvedeno, že návrh zákona nemá dopady na územní samosprávy celkem. Kolegyně a kolegové, to je lež. Místopředseda PSP Vojtěch FilipJá vás, paní poslankyně, přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Pokud diskutujete jiné téma, než je vládní návrh zákona o insolvencích, prosím v předsálí. Poslankyně Jana ČernochováDěkuji, pane místopředsedo. Takže dopad na územní samosprávné celky tady bezpochyby je. Z tohoto důvodu Svaz měst a obcí požaduje tuto část RIA přepracovat a doplnit spolu s uvedením dopadů, které bude mít novela na veřejné rozpočty obcí a jimi zřizovaných či zakládaných právnických osob. Tuto připomínku považuje Svaz měst a obcí za připomínku zásadní. Předkladatel rovněž neuvádí žádná podrobnější statistická data, jako je například počet návrhů na oddlužení, schválených návrhů na oddlužení a tak dále pro jednotlivé roky řekněme za posledních pět, šest let. Rovněž se neuvádí počet osob, které jsou aktuálně v oddlužení a procentuální úspěšnost oddlužení. Neuvádí se průměrná doba celého procesu schvalování oddlužení ze strany soudů. Neuvádí se náklady státu na vedení, rozhodování a dozor soudní agendy oddlužení. Neuvádí se náklady státu na neúspěšná řízení, která například skončí konkurzem, který je následně zrušen pro nedostatek majetku podle vyhlášky 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, odměnu i hotové výdaje hradí stát v případě, že se insolvenční správce nemůže uspokojit z majetkové podstaty nebo zálohy na řízení. Svaz měst a obcí požaduje podrobnější analýzu a doplnění dat, aby bylo možno hodnotit dopady zaváděných opatření. Tato připomínka je pro Svaz měst a obcí zásadní. Není ani zřejmé, jaký dopad bude mít návrh na odměny a úhrady hotových výdajů insolvenčních správců, neboť lze očekávat jejich nárůst v souvislosti s nárůstem počtu dlužníků či s prodloužením lhůty na sedm let a výrazně tedy stoupnou příjmy.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities