ps2013-056-01-002-001.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-04-04 ps2013-056-01-002-001 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(18.00 hodin) Nyní je zde nová šance . Je zde šance tento zákon podržet . Dát ještě Šumavě šanci . A souhlasím s tím , co říkal kolega Klán , že Šumava je natolik specifický národní park , natolik specifické území , jiné než ty ostatní parky , rozlohou , osídlením , charakterem , historií , že by si zasloužila svůj vlastní zákon . Já jsem se pokoušel dát šanci kolegyním , kolegům se seznámit s těmi názory . Minule jste dostali brožuru , kterou připravil Svaz šumavských obcí , kterou připravily šumavské obce a jejich představitelé . Dneska máme jinou brožuru , opět bohužel čas na její prostudování byl v hlasování zamítnut . Já bych rád aspoň s některými důležitými články z té brožury vás seznámil . Tady mám dva takové články , které bych rád tady s nějakým komentářem vám přečetl a seznámil vás s nimi . Každý se týká jiného postoje k tomu problému . První článek je článek pana profesora Čermáka z Ústavu lesnické botaniky , dendrologie a geobiocenologie z Mendelovy univerzity v Brně . Druhý článek potom je článek pana profesora Kaliny . Ten se zase týká , tak jak napovídá vědecké zaměření profesora Kaliny jako historika umění a architektury , tímto postojem , řekněme , humanitního vědce . Pan profesor Čermák na úvod svého článku zmiňuje radost nad tím , že před několika týdny v Paříži se shromáždili reprezentanti různých států a společně se dohodli na postupu , jak minimalizovat problémy související s globálním oteplováním . Tady podotýkám , že pan profesor psal svůj článek zřejmě začátkem roku 2016 , tedy krátce poté , kdy v Paříži proběhla ta gigantická desetitisícová schůze , na které byla přijata Pařížská dohoda . Pan profesor ji zatím nečetl , ale soudí podle sdělení v rozhlase a v televizi a říká , že výsledná zpráva nepřinesla příliš nového a všeobecně že tyto důležité otázky účastníci hodnotili velmi jednostranně , pouze z hlediska celosvětové kontroly CO 2 . Například nezaslechl nikde zmínku o možném vlivu uvolňování obrovského množství metanu - tedy plynu účinnějšího ve vytváření skleníkového efektu , než je oxid uhličitý - z mořem zatopených nedohledných bažin na severním pobřeží Asie či Ruska a Kanady . Rovněž nezaslechl , že by se někdo zmínil o úloze vody a mimořádném významu jejích skupenských změn a funkci lesa v kontinentálním měřítku . Na souvislost lesa a srážek upozornil již v roce 1492 mořeplavec Kryštof Kolumbus , říká pan profesor . Do deníku si tento mořeplavec poznamenal , že když připluli k málo obydleným , ale lesnatým pobřežím nebo ostrovům , pršelo tam téměř každou hodinu . Když se tam rozvinula civilizace a lesy byly vykáceny , nestalo se téměř nic . Jen přestalo pršet nebo se množství srážek i výskyt mlh podstatně snížil . Historie nás učí , že všechny velké antické civilizace , ať již v Africe , Asii či Americe , které si zničily lesy až na úroveň pouští a vysušily si krajinu , zanikly . Na tyto skutečnosti se zaměřila skupina vědců z Ústavu nukleární fyziky z jeho klimatologického oddělení v Petrohradě , ke kterým se přidali fyzici z Ameriky , Španělska , Německa a dalších zemí . Studovali globální model rozložení dešťových srážek a zjistili , že na nad kontinenty pokrytými pouští , poli nebo nízkým rostlinstvem srážky klesají exponenciálně od pobřeží na vzdálenost několika set kilometrů . Pokud je ale kontinent pokryt vzrostlým lesem , srážky neklesají , naopak mírně stoupají na vzdálenosti hodně přes 3 000 kilometrů . Čili tady pan profesor i na grafech dokladuje význam zalesněného povrchu území vzhledem tedy k intenzitě a kvalitě srážek . Pan profesor se dále zmiňuje o tom , že voda v oceánu i rostlinstvo na kontinentech je zahříváno sluneční radiací , a pokud ho nepřikryje sníh či led , odpařuje se velké množství vody . Stejně tak se odpařuje voda z povrchu listů - teď tady uvádí kvantitativní popis olistění jako i listnatých , tak jehličnatých stromů a dává je do souvislosti s odparnou plochou listoví u jehličnanů listnáčů . A konstatuje na závěr svých úvah , které tady nebudu konkrétně nějak číst , že především les jako rostlinné společenstvo s velkou a výškově rozrůzněnou listovou plochou podmiňuje vznik teplotních gradientů . A toto je v této situaci , toto je v situaci vláhy , vlhkosti , vody v atmosféře , tedy biosféře , to nejdůležitější . Aby les mohl bez cílených vnějších intervencí ve všech směrech existovat , musí být dostatečně velký . To je zajímavá informace a pan profesor Čermák ji dokládá zjištěním fyziků , kterým vyšla minimální hodnota rozlohy lesa pro boreální oblasti v řádu 1 000 krát 1 000 kilometrů , což je , jak už jsem řekl , možné v těch velikých územích Asie , případně Severní Ameriky , kde samozřejmě takovéto lesy mohou žít svým vlastním životem , mohou přečkat různé katastrofické , klimatické , já nevím , požáry atd . a vyvíjet se stále jako lesní celky . U menších lesních celků je to složitější , přesto tady je možno říci , že menší lesní celky se něčím celkem přidržují , ovšem bohužel bez kontaktu nemohou trvale existovat samostatně . Rozhodující je , že při skupenské změně dochází k mimořádně velkým změnám objemu vody . Čili když se litr kapalné vody vypaří , objem se téměř ztisícinásobí , bude 1 250 litrů . Stoupá tento objem , ten je teplejší než okolní atmosféra , což je známý jev , a sráží se v podobě opět kapaliny , čili se opět mění jeho objem , dochází k tlakovým změnám . Tato biopumpa tedy funguje vlastně jako zdroj kinetické energie pro pohyb deštěm nasáklých mraků , přenáší je z jedné části kontinentu na druhou a samozřejmě v tom lesy hrají nezastupitelnou roli . Je - li mechanismus biopumpy narušen , říká pan profesor Čermák , např . v důsledku masového vykácení nebo odumření lesa , proud vlhkého vzduchu z oceánu přestává fungovat a kontinent začíná vysychat . Pokud se chceme dostat od úrovně kontinentů , od těch velkých rozloh na úroveň rozměrů naší krajiny a našich lesních celků , a mohli je podobně kvantitativně hodnotit , je třeba potřebné terénní a fyzikální parametry kvantifikovat a modelovat následně patřičným matematickým aparátem . Tyto nástroje již máme k dispozici . Také je k dispozici celá řada parametrů , které umožňují zkoumat a predikovat , jaké důsledky mohou mít takovéto fatální zásahy do lesních struktur pro vodní hospodářství v lesích . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
