ps2013-055-08-004-078.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-03-03 ps2013-055-08-004-078 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
"Nerovnoprávné postavení může vést mimo jiné k tomu, že v oboru ekonomika dojde k vytlačení a útlumu subjektů, které spadají do kategorie znaleckých kanceláří se všemi negativními dopady (pokles kvality, prodloužení lhůt zpracování atd.). Hrozící pokles kvality posudků v oboru ekonomika. Komerční znalecké ústavy jsou v současnosti základním garantem kvality a stability v oboru ekonomika. I když se jedná o komerční subjekty, vyvíjejí velké komerční znalecké ústavy významnou vědeckovýzkumnou činnost v oblasti oceňování. Navíc disponují kromě požadovaných znalců zaměstnanců takovými rozsáhlými odbornými a lidskými kapacitami a materiálním zázemím, kterého znalci jednotlivci nemohou objektivně dosahovat. Jde např. o počet odborníků, kteří jsou i celosvětově těmto znaleckým ústavům k dispozici, jejich specifické odvětvové a technické znalosti, možnost diskutovat obtížné metodologické problémy, rozsáhlý přístup k informacím včetně zpoplatňovaných. Navíc jsou zaměstnanci pravidelně proškolování a udržují si tak znalost aktuálních přístupů, díky čemuž jsou schopni vypracovat posudky v nejvyšší kvalitě. Tento systematický přístup ke vzdělávání u znalců působících samostatně chybí. Ani vzdělávací instituce, zejména v oboru ekonomika, které zůstanou znaleckými ústavy, nebudou pravděpodobně schopny odborně a zejména kapacitně pokrýt širokou škálu možných potřeb soudů, insolvenčních správců a hospodářské sféry. Internacionalizace ekonomiky vyžaduje odborné pokrytí vztahující se nejen na Českou republiku, ale také v nadnárodním měřítku. To jde zcela nepochybně nad rámec těch kategorií znalců, se kterými návrh zákona nově prioritně počítá. Lze proto očekávat, že zejména v oboru ekonomika by byly některé znalecké úkony mající mezinárodní rozměr pro znalce nesplnitelné. Je obtížné si představit, že např. ocenění velké bankovní skupiny, které může být potřeba pro různé účely, bude provedeno jedním člověkem nebo výzkumnou institucí, která nemá k dispozici velký tým a zkušenosti se skutečnými transakcemi v České republice i v zahraničí. Vazby a sdílení zkušeností s odborníky na daňovou či účetní problematiku je pro provádění znalecké činnosti rovněž nutné. Vytlačením komerčních znaleckých ústavů by se výrazně snížila celková kvalita a možnosti znalecké činnosti. Fyzické i právnické osoby tak budou vystaveny riziku neodborně zpracovaných posudků. Bylo by smutné, pokud by např. osoba, která byla poškozena a domáhá se nápravy u soudu, neuspěla jen proto, že posudek bude vypracovávat nekompetentní znalec. Jak již uvádíme výše, posudky v oboru ekonomika se týkají statisíců lidí ročně. Věříme, že vzhledem k politické neutralitě této problematiky neexistují v této oblasti překážky k hledání dobrých a v praxi dobře fungujících řešení a že diskriminace části subjektů nemůže vést k naplnění deklarovaných cílů. Jsme proto přesvědčeni, že některé pasáže návrhu zákona zasluhují úpravu a chceme vás ujistit, že jsme připraveni se podílet na zpracování pozměňovacích návrhů. Vznikne-li proto jakákoli potřeba prodiskutovat či vysvětlit jakýkoli aspekt tohoto dopisu, jsme flexibilně připraveni ke konzultaci a spolupráci." A tak dál, nyní jsou podepsáni představitelé té velké čtyřky znaleckých ústavů, resp. auditorských firem. Já to pokládám za velmi zásadní. Nakonec se vždycky všichni na to odvoláváme, necháme si udělat posudek auditora, a jestli jsme dneska v situaci, kdy velké auditorské firmy říkají jsme proti tomuto pojetí návrhu zákona, tak je velmi nešťastné, jestli se to má řešit mezi prvním a druhým čtením na půdě ústavněprávního výboru. A nyní bych ještě prošel některé výhrady, které mám k návrhu zákona jako takovému, snad jenom ty nejvýznamnější bych vzal. Ale pokud se podíváme právě na znalecké kanceláře a znalecké ústavy, tak znalecké kanceláře - jsme v situaci, že mají přísnější podmínky, mají méně možností toho, co mohou reálně vykonávat, ale přesto tvrdíme, že většinu hlasovacích práv v této kanceláři musí mít znalci. Už asi úplně neříkáme, jací znalci, jestli ti certifikovaní, nebo necertifikovaní, ale zřejmě certifikovaní. Dobře, že se ještě říká, že většina členů statutárního orgánu jsou znalci, to bych ještě snad pochopil, ale že mají mít většinu hlasovacích práv, se mi zdá minimálně zvláštní a úplně to nechápu, proč by to nemohly být kanceláře, které mají jiné vlastnictví. Nebo řekněme, že je to jenom souručenství znalců, ale připouštíme, že to je souručenství a že většinu hlasovacích práv musí mít znalci. Současně ale u znaleckého ústavu najednou připouštíme, že znalecký ústav je vysokou školou nebo její součástí. Ale vysoké školy máme veřejné a soukromé, soukromé vysoké školy mohou být vlastněny kýmkoli, to už vůbec nemusí být znalec, ale budeme se tvářit, že protože to má statut vysoké školy, tak to má odlišný režim od znalecké kanceláře, resp. režim - vlastnit to může kdokoli, ale jenom proto, že to je vysoká škola a má to statut vysoké školy, tak se může stát znaleckým ústavem. Mně celé tohle dělení na ty ústavy a kanceláře připadá velmi sporné. A obzvlášť sporné mi připadá, že u těch tzv. ústavů, což se předpokládá, že jsou některé ty dosavadní existující a možná mnohé další vysoké školy, se vlastně vůbec nepředpokládá, že by posudky za ně vypracovávané museli vypracovávat znalci a nesli za ně odpovědnost znalci. V realitě života je to přece v mnoha případech tak, že tam to dělají nějací odborní asistenti, dělají nějací pomvědové a další osoby, které by normálně na znalecké razítko v žádném případě nedosáhly, ale protože jsou jakoby pod hlavičkou vysoké školy nebo toho znaleckého ústavu, tak najednou je to razítko té vysoké školy a znaleckého ústavu a není potřeba, aby to dělala osoba skutečně kompetentní a skutečně se zkušeností a splňující podmínky, které byly předtím. Tak to je první poznámka k rozdílu mezi znaleckými kancelářemi a znaleckými ústavy. Druhá věc, na kterou budu upozorňovat v průběhu toho, jak budu procházet. Množství vyhlášek, které si tam zase ministerstvo dalo. Mně připadá, že už jsme se tady v té normotvorbě opravdu tak trochu zbláznili. K provedení každého paragrafu je potřeba vyhláška. Tam je snad osm věcí, ve kterých je potřeba vyhláška, kdy některé pokládám za úplně zbytečné a některé pokládám za sporné, jestli jsou ústavní nebo jestli je vůbec možné, aby je ministerstvo stanovilo. My na jednu stranu uděláme výčet všech oborů v zákoně, resp. v příloze zákona a ve vyhlášce, ale současně pak řekneme, že ministerstvo stanoví v § 8 bodu 7, pro které je nutné doložit získání jiného osvědčení o odborné způsobilosti nebo absolvovat specializační studium podle odst. 1 písm. c), včetně toho, o jaké osvědčení nebo specializační studium se jedná. Fakticky ministerstvo bude rozhodovat, kde stačí vysoká škola, kde nestačí vysoká škola a případně jaký typ vysoké školy stačí a postačuje. To já vidím jako velikánský problém. Dobře, že je ministerstvo ještě rozdělí, to snad chápu, ale tam, kde postačuje a nepostačuje vysoká škola vyhláškou ministerstva, zejména za situace, kdy víme, jak velké problémy někdy je možné s vyhláškami ministerstev vyrobit, mně se to zdá zvláštní. Stejně tak § 10, vstupní zkouška znalce. Jestli říkáme, že existuje obecná část vstupní zkoušky, kterou zajišťuje a organizuje Justiční akademie, a pak najednou řekneme, že zase způsob vykonání zkoušky, její obsah, formu a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou - na co potřebujeme mít další vyhlášku? Na co každou věc v lidském životě potřebujeme mít regulovanou vyhláškovým režimem? Já to pokládám za úplně zbytečné. Kromě toho mám velkou pochybnost o tom, jestli když říkáme, že je obecná část zkoušky a speciální část zkoušky, jestli je vůbec někde v tom zákoně reálně vymezeno, kde a před kým se koná ta speciální část zkoušky.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
