ps2013-055-07-005-209.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-03-02 ps2013-055-07-005-209 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
A pak jenom, nezapomínejme vždycky na ty jako nedomyšlené následky. My jsme se tady pokusili začít zavádět nějaké geniální spalování, nikoliv ropy, ale věcí, které se vyrábějí na poli. Váš šéf je z toho docela slušně živý, protože většinu zpracovatelských závodů, které řepku a další mění na olej, má on. Nic proti tomu. Je to jeho naprosté právo. Ale nevšimli jsme si náhodou, že na to konto se začaly vypalovat pralesy po půlce Indonésie, aby se těžil palmový olej, protože jsme právě my olej začali spalovat v nádržích? Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu poslanci Bendovi. Pan poslanec Ivan Adamec a jeho faktická poznámka. Zdvořile prosím o dvě minuty. Poslanec Ivan AdamecAno, děkuji, pane předsedající. A budu se snažit, pane ministře, kolegyně a kolegové. Jsem rád, že pan ministr vystoupil v rozpravě. To skutečně nemáme rádi pak ta závěrečná vystoupení, na která nemůžeme reagovat. Cením si toho. No, ta zvířata, vypouštění plynu. Já bych to nekomentoval. Ale chci říct jiné případy, které jsou podstatně mladší a jsou z doby, kdy prostě teplota se neměřila, protože de facto nebylo čím. Ale přece víte, že první morové rány v Evropě přišly s obrovským oteplením ve 14. století. To je jedna věc. Druhá věc. Když se podíváte na Alpy, dneska na alpské ledovce, které nám ubývají, tak zjistíte, že pod nimi se nacházejí ostatky, nebo pozůstatky římských osad. Chce snad někdo říct, že Římané stavěli osady na ledu? Já si to nemyslím. Na druhé straně už se neříká, že na Novém Zélandu třeba ledovce rostou. Takže je opravdu otázka do diskuse. A skutečně změna lokálního počasí, teď mám na mysli třeba v Evropě, ve střední Evropě, ta byla vždycky. Ta byla vždycky. A co máme historické údaje z doby, dejme tomu těch posledních tisíc let, tak se to vystopovat samozřejmě dá. Ale měření přesná z té doby neexistují, nemohla existovat, protože tehdy nebyly teploměry. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji. Dobré poledne, dámy a pánové. Budeme ještě pokračovat faktickou poznámkou pana poslance Janulíka a potom pan kolega Karamazov řádně přihlášený. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. Poslanec Miloslav JanulíkDěkuji, pane předsedající. Já tedy vaším prostřednictvím na Marka Bendu jako echt Moravák, musím říct, že na poli se nevyrábí. Na poli se pěstuje. Možná tady v Praze, ale my na Moravě pěstujeme na poli. My tam nic nevyrábíme. (Se smíchem.)Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji za upřesnění. Ještě nám chyběly agrotechnické lhůty. Můžeme pokračovat. Nyní pan poslanec Karamazov. Připraví se pan poslanec Ivan Gabal. (Hluk v sále.)Prosím o klid, pokud máte ještě diskusi nad jiným tématem, prosím v předsálí a zachovat důstojné prostředí pro pana kolegu Karamazova. Prosím, máte slovo. Poslanec Simeon KaramazovVážené kolegyně, vážení kolegové, slyšeli jsme již mnoho argumentů jak zastánců, tak odpůrců ratifikace Pařížské dohody. Musím se jednoznačně připojit k těm, kteří celý dokument odmítají, a rád bych svůj názor vysvětlil. Několikrát zde bylo řečeno, že dohoda prakticky neobsahuje nic, co by Česká republika již nyní nesplňovala. Mohl bych tedy říci, že je zcela zbytečné se takovou dohodou vůbec zabývat. Nicméně se touto dohodou zabývat musíme, tak mně dovolte krátké pozastavení nad jejím obsahem, či spíše nad jeho absencí. Celý text dohody je zjevně výsledkem mnoha kompromisů a především politických dohod a má značně povrchní charakter. Na jednu stranu je jistě v pořádku, že dohoda takového typu a rozsahu dává významnou autonomii jednotlivým státům ve volbě, jak chtějí cílů dosáhnout. Pokud jste si však Pařížskou dohodu přečetli pozorně, víte, že nestanovuje prakticky žádná konkrétní opatření. A dokonce se z ní nedozvíme ani to, jaké by měla dopady na náš život. To je neklamný znak, že s dohodou není něco v pořádku. Logickou úvahou můžeme odvodit, že dopady na naše životy budou, a budou zcela jistě značné. Konkrétnější představu bychom pravděpodobně získali, pokud bychom si přečetli návrh připravovaného tzv. antifosilního zákona. Ten, ačkoliv má být jedním z hlavních předpisů s dohodou úzce souvisejících, nebyl doposud Poslanecké sněmovně, a dokonce ani vládě předložen. Z dostupných zdrojů navíc vyplývá, že ani tento návrh nepřináší příliš konkrétních čísel. Musím se tedy ptát podobně jako někteří mí předřečníci - neměla by debata ve Sněmovně směřovat nejprve tímto směrem? Dle Pařížské dohody je třeba zastavit globální oteplování, za kterým stojí emise skleníkových plynů. Opravdu je to takto jednoduché? Pokud se jen trochu kriticky zamyslíme a uvážíme skutečnost, že popis vývoje klimatu je natolik složitý problém, se kterým si ani současná věda zatím úplně neporadí, musíte dojít k závěru, že zkratkovitá úvaha "více skleníkových plynů rovná se globální oteplování" je minimálně podezřelá. Vtírají se ale další otázky. I kdyby nakrásně za globálním oteplováním byly opravdu jen skleníkové plyny, způsobuje člověk skutečně natolik zásadní podíl celkových emisí skleníkových plynů, aby jeho činnost ovlivnila globální teplotu? A tím se dostáváme k nejzásadnější otázce. Existuje vůbec globální oteplování? A pokud opravdu pozorujeme v posledních letech zvyšování globální teploty, je to něco neobvyklého, nebo je to něco, co tady v historii Země bylo už milionkrát, bez existence lidstva i s ním, a pravděpodobně se bude periodicky opakovat dál, ať se nám to líbí, nebo ne? Pohled, který je v současné době rádoby ekology nejhlasitěji propagován, se dá popsat velmi jednoduše: Globální oteplování je ve všech ohledech špatné a je třeba mu zabránit. Hlavními viníky jsou sami lidé, kteří svou činností vypouštějí do ovzduší takové množství škodlivých látek, zejména pak oxidu uhličitého, které je neslučitelné s udržením globální teploty. Tomu je třeba zabránit všemi prostředky. Mnohdy i velmi radikálními. Zkrátka, zeměkouli si rozvracet nedáme, a kdo nesouhlasí, s tím zatočíme. Zaměřme se nejprve na samotný fakt globálního oteplování, zejména na ta poslední dvě století, která jsou nejvíce zmiňována. V případě, že se chceme dozvědět, zda byl nárůst teploty v tomto období po průmyslové revoluci skutečně tak radikální, prakticky není možné neseznámit se s hodně citovaným profesorem Mannem, resp. jeho týmem. Ten do debaty přispěl hypotézou v současnosti nazývanou Mannova hokejka. Teorie, na kterou se ve svých oficiálních materiálech hojně všichni odkazují, sleduje vývoj globální teploty od 14. století až do současnosti. Název dostal graf podle podobnosti se zmiňovaným sportovním náčiním. Tento tvar vyjadřuje strmý nárůst globální teploty zejména v posledních dvou stoletích, zatímco před průmyslovou revolucí byla teplota konstantní. Autoři dávají jev do přímé souvislosti s nárůstem množství oxidu uhličitého v ovzduší a úplně ignorují fakt, že v historických, i geologicky historických dobách množství oxidu uhličitého kolísalo ve významně větších intervalech v obou směrech a často, a to zdůrazňuji, v protichůdných tendencích. Tito ekologičtí vědátoři vydávají pouhou hypotézu za vědecky ověřený fakt. Úplně ignorují, že shodná rostoucí tendence teploty a obsahu CO2 sledovaná jen ve velmi krátkém období - dvě století, co to je - je zřejmě náhodná. Je totiž dostatek důkazů, že v minulosti tomu bylo často i naopak. Rostl obsah CO2 a klesala teplota. Vraťme se ale ještě k samotné globální teplotě. Podstatnou skutečností je, že přesná měření teploty a veškeré pro to potřebné technologické postupy máme k dispozici až od konce 19. století. Údaje z předešlých let byly proto získávány nepřímými, tzv. proxy metodami. Mezi tyto metody řadíme např. proměřování letokruhů stromů, pylové analýzy či izotopové rozbory mořských korálů. Všechny tyto metody jsou jistě seriózní vědecké postupy, bylo tedy zcela namístě je použít. Jak se později ukázalo, metody byly skutečně vhodně zvolené, horší to již bylo s interpretací výsledků. Ačkoliv autoři sami výzkum zakončili prezentací a následným prosazováním oné zmíněné hokejky, stále více vědeckých argumentů poukazuje na to, že ve výsledcích jejich práce jsou závažné nedostatky. Dá se říci, že tato teorie, na kterou se však dodnes obhájci zelené doktríny odkazují, byla přesvědčivě a zcela vyvrácena.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
