ps2013-055-02-010-006.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-02-22 ps2013-055-02-010-006 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Ale přece jen kolega Plzák teď mě skoro oslovil, protože vlastně položil několik otázek na to, jak se budu stavět k některým těm pozměňovacím návrhům, jak jsem pochopil. Tak možná by se docela slušelo, abych se k tomu trochu vyjádřil. Přiznávám, že pozměňovací návrhy Karla Schwarzenberga jsou koncizní, tzn. je to určitý celek, který dává smysl, je to taková promyšlenější sada návrhů. Proto toho tedy využiji a vyjádřím se k nim tak, aby to bylo srozumitelné. Z návrhů pana poslance Schwarzenberga, nemám třeba problém s tím prvním návrhem, ve kterém on žádá, aby byla konstatována ta nedělitelnost výkonu zahraniční služby. Chápu, že to asi moc nechápete, o co jde, ale nedělitelnost výkonu zahraniční služby znamená, že Ministerstvo zahraničí má určitou zásadní roli a ostatní resorty by to měly respektovat při vyjadřování se k zahraniční politice. To je věc, která se mi docela líbí. My jsme to tam dokonce měli, ale na žádost legislativní rady, která vůči tomu vystoupila, jsme to stáhli. Takže asi chápete, já proti tomu brojit nebudu, protože to je formulace. Ta nedělitelnost zahraniční služby, to je samozřejmě Ministerstvu zahraničí velice blízká myšlenka, my bychom byli pro to, abychom měli určitou definovanou.... Ono to je podle mě definováno i jinde, ale stáli jsme o to, aby to v zákoně bylo. Kdyby to Sněmovna odhlasovala a tady podpořila tento návrh, tak já budu poslední, kdo by protestoval. To je věc, se kterou souhlasíme. Takže nedělitelnost zahraniční služby. Úplně jednoduše - za zahraniční službu mluví pokud možno jeden, nebo Ministerstvo zahraničí to má v kompetenci a hlídá to, to je věc, která je mi sympatická. A vůbec proti ní neprotestuji. Složitější je to s těmi návrhy pana poslance Karla Schwarzenberga, protože ty se týkají takových věcí, jako je třeba, vy jste to tady říkal, proč se to nemá jmenovat "personální rada", proč to má být "profesní grémium", že vám není jasné, proč se má měnit název, a pak je to ta otázka těch politických nominací. To tady také zaznělo. K tomu bych řekl toto: Proč se to má jmenovat jinak, to tak důležité není, ale celý ten návrh směřuje k tomu, že by jmenování velvyslanců bylo v rukách poměrně úzké skupiny bývalých velvyslanců. A to si myslím, že úplně šťastné není. Chápete? Že by to, ti, kdo mají odslouženo deset let apod. Takže asi chápete, že tohle já podporovat úplně nebudu, protože pak by se to jmenování velvyslanců soustředilo do rukou poměrně velmi úzké skupiny kariérních diplomatů. A to mi nepřipadá ideální. A možná ještě vážnější je ta druhá debata a ta se týká těch politických nominací. On to tady také zmínil pan poslanec Gabal. Nechci nijak zkreslovat to, co řekl, ale on vyslovil obavu, že se to bude nějak příliš politizovat, jmenování těch velvyslanců. Takže to je správně. Ale na to já bych namítl, nezlobte se, ale politická nominace, když to vezmu obecně, to přece není sprosté slovo. Přece víte, že ve Spojených státech jsou politické nominace zcela běžné a poměrně ve velkém rozsahu. Takže já bych takhle šmahem netvrdil, že politické nominace jsou špatně, a mohu vám říct úplně přesně, v jakém rozsahu se v České republice dějí, a hlavně si myslím, že to je věc, která je věcí Ústavy. Podívejte se, politické nominace, které tedy sahají třeba mimo čistě kariérní diplomaty, jsou někdy velmi zajímavá věc, protože do některých oblastí dáváme specialisty ze zpravodajských služeb. To se reálně děje. Nebo do některých oblastí posíláme znalce. Nebo politik také přece není snad něco, co by mělo člověka vyřazovat. Politik je člověk s kontakty. Proto se dělají politické nominace, protože to jsou lidé, kteří mají i poměrně zajímavou schopnost se orientovat v tom prostředí. Takže já bych se tady do určité míry... nebo musím se zastat politických nominací v určité míře, protože si myslím, že to je důležitá věc, aby se na tom Sněmovna shodla, že je podporujeme. A druhá věc je, že kdybychom je chtěli zrušit, přátelé, tak je to protiústavní, protože tak jak ty některé návrhy jsou formulovány, tak by to v podstatě znamenalo např. to, že se z role úplně musí vyřadit prezident. Jestliže by platilo to, co tam je napsané, že mám povolenu jednu politickou nominaci ročně... Slyšíte? Tam je v podstatě navrženo, že mám jednu politickou nominaci ročně. Když jich dělám zhruba, teď mě neberte za slovo, ale řekněme, že se jmenuje 30 velvyslanců ročně. A jenom jeden by mohl být politický. No a co když tedy názor premiéra, prezidenta a těch, kteří prostě budou chtít dva tři? Tak to znamená, že já to odmítnu ve prospěch kariérních diplomatů? Ale to jsem ve sporu s Ústavou. A kdybyste se mě ptali, kolik těch politických nominací je, tak snad vám si to mohu dovolit říci, podle mě je to opravdu tak, že jsou to dvě tři za rok. Kdybych to mě zhruba odhadnout. A tady se říká, že může být jenom jedna. A já bych tedy měl říct prezidentovi, komukoliv, no máte smůlu, pane prezidente, jednu jsme vyčerpali a končím. Ale to jsme ve sporu s Ústavou, protože ten prezident nebo premiér apod., kteří mají třeba nějaký zájem poslat někoho, a to může být docela vážný politický zájem, aby tam někdo šel, prostě budou mít smůlu. Já si myslím, že my prostým zákonem nemůžeme přepisovat Ústavu. Jestliže prostě Ústava vytváří prostor pro určité politické dohody na politických nominacích, tak si myslím, že to je něco, co my tady nemůžeme prostým zákonem měnit tím, že v zákoně bude napsáno, že bude jenom jedna politická nominace ročně. A proč jedna, že? To mi připadá, že to je.... Takže tady se domnívám, že bychom měli držet to, co je v tom návrhu, který jsme předložili. Tam si myslím, že se vytváří prostor, který odpovídá Ústavě. A zároveň, nezlobte se, ale já bych si stejně tak představoval, že by ten sbor, v našem podání personální rada, v návrhu tedy profesní grémium... Já vlastně s touto změnou nesouhlasím, protože si skutečně myslím, že by nemělo jmenování velvyslanců být jenom věcí úzké skupiny. Úzké skupiny, která by se stala tímto takovou v podstatě kastou, která by to držela de facto ve svých rukách po všechny časy. A to, říkám otevřeně, pokládám za systém, který mi nepřipadá šťastný. Takže já doufám, že jsem to popsal srozumitelně, oč jde v těch pozměňovacích návrzích, a já se tedy opravdu hodně přimlouvám za to, abychom tady měli shodu na tom návrhu, který předkládám, protože si myslím, že ten vytváří prostor, který odpovídá Ústavě, a podle mě ten prostor, který vytváříme proti tzv. politické nominaci, je prostě přiměřený. A myslím si, že je to dokonce něco, co i z hlediska států kolem nás a zvyklostí kolem nás je v diplomacii úplně běžné. Dá se snadno prokázat, že určitý prostor pro politické nominace existuje v celé řadě zemí kolem nás a není to nic neobvyklého. Mou věcí také je, nebo těch, kteří jsou v té chvíli v těch ústavních pozicích, aby garantovali úroveň těch politických nominací. Někdy mohou být opravdu podle mě i rozhodně k prospěchu věci. Nebudu ty další detaily komentovat, toto mi připadá jako nejzásadnější. Jsme připraveni to i ve výboru argumentovat, takže některé ty věci, které tady zazněly, myslím stojí za debatu. Nejvýznamnější je to, co jsem teď z toho vybral. To si myslím, že je zásadní debata, která se týká politických nominací a toho, kdo měl tvořit to grémium, které se tím zabývá na Ministerstvu zahraničí. To mi připadá nejvážnější a tohle musí Sněmovna rozhodnout. Já jsem svůj názor řekl. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu ministru zahraničí za jeho vystoupení. Mám tady před sebou čtyři přihlášky do rozpravy, a to faktické. První je pan poslanec Pavel Plzák, druhý Ivan Gabal, třetí, Milan Urban, čtvrtý pan ministr Stropnický. Prosím pana poslance Plzáka, aby se ujal slova k faktické poznámce. Prosím. Poslanec Pavel PlzákAno, děkuji. Pane ministře, když už jsme to nakousli, já jsem tedy původně myslel, že se na to zeptám na výboru, ale vy jste to tady sám zmínil jako jednu podstatnou věc. Chtěl bych se zeptat, kolik vlastně to ministerstvo má zaměstnanců, já to odhaduji asi 1 600, já opravdu nevím, tady jsem naprosto neinformovaný, a na jaké množství osob by se toto omezení, pokud bychom uvažovali o té profesní... jak je to nazváno... grémiu, na kolik osob by se to zúžilo, kdyby se musely dodržet ty podmínky, které jsou tam dány. Ale ono určité omezení je i u té personální rady. Tam je také dáno, že členem může být ten, kdo vykonával v uplynulých deseti letech ve správním úřadu atd. Já vím, že mi to tady neřeknete z hlavy, je to otázka, kterou si můžeme odpovědět potom na tom výboru. Zajímalo by mě v případě toho druhého omezení, kolika asi zhruba osob se to týká, které se mohou stát členy té tzv. personální rady, nebo v zákoně citované personální rady. A víc už opravdu asi si nechám na ten výbor, nebudu už tady s tím zdržovat. Pro kolegu Gabala, který půjde po mně. Mám takový dojem, a teď nevím, kolik politiků šlo do zastupitelských úřadů na pozice velvyslanců, ale já si vybavuji pana kolegu Tomáše Podivínského, který šel na docela významné místo, na ambasádu do Německa, a je za stranu lidovou. Děkuji.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
