ps2013-055-01-005-002.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-02-21 ps2013-055-01-005-002 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(17.40 hodin) Dále častým a typickým motivem , který je nám , zastáncům senátní verze , přisuzován , je snaha kácet . Kácet na Šumavě . Šumavu vykácet . To je naše snaha . O to se prý tady všichni snažíme . Ti lidé nevědí samozřejmě , o co vůbec jde . Nevědí , že největší těžby tady byly za ministra Bursíka a jeho ředitele Krejčího . Nevědí , že stávající ředitel Hubený plánuje těžbu 150 tisíc plnometrů za rok , naprosto nevídanou v době , kdy nehrozí žádná kůrovcová kalamita . Také je zde často kladen důraz na to , že jsme zkorumpovaní , že máme dostat nějaké peníze od jakýchsi developerů , od jakýchsi lidí , kteří chtějí Šumavu vybetonovat za účelem svých obchodních projektů . Toto jsou věci , které je třeba umět brát a umět se vůči nich obrnit . A to myslím , že naše profese , jakkoliv v čase dočasná , politika přináší a musíme si na ni zvyknout . Ty e - maily ale obsahují pak takové další části , které by někdy mohly vzbudit úsměv . Ti lidé připomínají , jak chodili s babičkou do zelených lesů a tam viděli zurčící potůčky , a volají , abychom tyto zelené lesy pomohli zachovat , abychom je nekáceli , abychom jim dali nadále možnost žít . Tito lidé asi na Šumavě nebyli a neviděli ty mnohé a mnohé řady a hektary a tisíce hektarů uschlých stromů . Těch uschlých stromů od roku 1991 , od doby , kdy park existuje , jsou tři miliony uschlých stromů . Dnešní kampaň vyvrcholila demonstrací tady na Malostranském náměstí a stánkem , který tam Hnutí Duha postavilo . Stánek byl jako obvykle rámován krásnými obrázky na zelenou šumavskou přírodou a viděl jsem na vlastní oči , byl jsem se tam podívat , jak mnozí lidé tu jejich petici , kterou tady pan zpravodaj přinesl v nějaké žluté bedně , podepisovali . I to je součást běžného politického života . Ale znovu připomínám , že nic takového jsme tady ještě s jiným zákonem nezažili . Kladu si otázku , proč tomu tak je . Proč takovýto zákon , který se navíc týká určité části České republiky , vzbuzuje takovéto emoce . A jedna z mých tezí k tomu je to , že to naše hlasování , než se tady odehraje , ať už o senátní verzi , nebo pak o setrvání na verzi sněmovní , má takový skutečně nevratný a trvalý charakter . Ono pak se stane to , či ono . Buď se začneme k Šumavě chovat trochu rozumněji a k jejím obyvatelům vlídněji , anebo pomocí sněmovního tvaru zákona vyhlásíme divočinu na více než padesáti procentech území , a pak se budeme divit , co se bude dít . Bylo zde již zmíněno , myslím , že to udělal pan prezident , že zde běží opravdu jakýsi experiment . A to já tvrdím už delší dobu . Ten experiment tady započal a ten experiment , bohužel , zatím nemá žádného hodnověrného experimentátora , toho , kdo by ho řídil , kdo by byl za něj zodpovědný , kdo by pak přinášel účty . Pokud tedy bude dneska schválena sněmovní verze , tak se tím experimentátorem stane Poslanecká sněmovna Parlamentu . Já bych si dovolil , dámy a pánové , okomentovat některé sporné body ze senátní verze a chtěl bych se také vyjádřit k věcem , které tady zazněly . Tou první věcí je § 15 , paragraf , který je tím definičním paragrafem , který definuje , co to je národní park , a který také pak definuje určité charakteristiky . Je tady vyčítáno Senátu , že namísto dlouhodobého cíle ochrany národních parků zavedl pojem účel národního parku . Možná i logicky se zamysleme nad tím pojmem dlouhodobý cíl . Cíl je kategorie , která je někde v budoucnosti , kterou si stanovujeme dosáhnout . Cíl v běhu na 100 metrů je vzdálený 100 metrů od startu , cíl maratonu 42 kilometrů . A tady máme cíl ochrany . Co se stane , až tohoto cíle bude dosaženo , pokud to v té sněmovní verzi bude schváleno ? Až se cíl ochrany naplní , až bude dosažen ? Řekneme si , teď už je ta příroda v pořádku , už ji můžeme pustit z toho sevření , kterou na ni uvalujeme ? I tohle berte jako jeden z důvodů , proč obecně vzato cíl ochrany národních parků podle mého názoru do zákona nepatří . Jistě , je správné stanovit si cíle ochrany jednotlivých zón národního parku . Cíl ochrany zóny přírodní , cíl ochrany zóny přírodě blízké , zóny zvýšené péče . Nevím , do jaké míry by měl smysl , ale přesto ho tam máme , také cíl ochrany v zóně kulturní krajiny . Tam , kde žijí lidé , tam by tím cílem mělo být umožnit lidem dlouhodobě a trvale tam žít a uživit se . A umím si klidně představit , že po dosažení těch cílů je možné měnit tu zonaci a je možné trvalé , dlouhodobé omezení , které vyplývá z té zonace , tu trvalou , dlouhodobou ochranu tady nějakým způsobem limitovat . Senátní verze myslí i na zajištění a podporu udržitelného rozvoje územních samosprávných celků , jak říkáme . Myslí i na využití území pro vzdělávání , turistiku a rekreaci . Připomínám jenom , že obce a rozloha kulturní krajiny tam , kde jsou obce , kde žijí lidé , je necelých pět procent výměry národního parku . Dalším významným posunem je to , že klidová území národního parku , tedy ta území , kde nebude možné vstupovat , budou vyhlašována pouze v zóně přírodní a přírodě blízké . Tak to navrhuje senátní verze . Zóna zvýšené ochrany , kde převažuje příroda již poznamenaná člověkem , takovouto možnost nemá , stejně tak i zóna kulturní krajiny . Představa vyhlášení klidové zóny na návsi na Kvildě není podle mého názoru vůbec myslitelná . Třetí změna , kterou podle mého názoru senátní návrh životu obcí a jejich obyvatel prospívá , je vůbec definování zóny kulturní krajiny , ve které je dovoleno lidem žít a uživit se tam . To je podle senátního návrhu tvořeno zastavěným územím a zastavitelnými plochami obcí a vymezí se i na plochách , kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy určené k trvalému využívání člověkem s cílem zajištění udržitelného rozvoje dotčených územně samosprávných celků anebo jiného veřejného zájmu . Tedy máme - li na Šumavě kromě chráněných přírodních entit , rostlin , zvířat také lidi , tak jim musíme aspoň to minimální místo vyčlenit tak , aby tam mohli žít a svůj rozvoj nějakým způsobem realizovat . A čtvrtým významným způsobem , který podle mého názoru obcím prospívá , je změna způsobu rozhodování v radě národního parku a podle mně prospěje i samotnému národnímu parku a rozumnosti , akceptovatelnosti a přijatelnosti rozhodnutí správy národního parku . Podle tohoto ustanovení , myslím , že to je § 20 , musí orgán ochrany přírody patřičné dokumenty , jakými jsou třeba zásady péče nebo návštěvní řád , dohodnout s představiteli obcí , které jsou zastoupeny podle zákona v jiném paragrafu o ochraně národního parku , a s představiteli krajů . Tedy celkem s 24 lidmi . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
