|

ps2013-054-01-002-002.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-01-10 ps2013-054-01-002-002 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

2. Zákon, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 564/14/ - vrácený prezidentem republiky

Date2017-01-10
Meetingps2013/054
Agenda Itemps2013/054/002
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/s054006.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   3 < Page 4 > 5
c) princip přiměřenosti v užším slova smyslu, že vychází z toho, že újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní práva a svobody nesmějí svými negativními důsledky přesahovat pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních; mají-li být narušena výše uvedená základní práva, pak intenzita převahy veřejného zájmu nad těmito ústavními hodnotami by musela být mimořádně silná a rovněž řádně odůvodněná, což z podkladů, které měli poslanci při schvalování zákona, však nevyplývá. Testu přiměřenosti § 4a obtížně vyhoví i proto, že zahrnuje i takové provozovatele televizního nebo rozhlasového vysílání, kteří nevysílají nic jiného než hudbu nebo naučné pořady, anebo vydavatele soustřeďující se na vydávání výlučně odborného periodického tisku. 4. § 4b stanoví zákaz obchodní společnosti, v níž má člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu nebo jím ovládaná osoba podíl alespoň 25 %, účastnit se zadávacího řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek, včetně zadání zakázky malého rozsahu, a § 4c zakazuje za stejných podmínek poskytnout obchodní společnosti dotaci nebo investiční pobídku. Z hlediska zásady proporcionality přiměřenosti v širším smyslu nutno vzít v úvahu, že a) pokud jde o princip vhodnosti, vychází se v této souvislosti zřejmě z toho, že cílem, resp. veřejným zájmem sledovaným touto právní úpravou, je zamezit tomu, aby veřejný funkcionář nezneužil svého postavení při zadávání veřejných zakázek nebo při poskytování investičních pobídek nebo dotací; schopnost této právní úpravy dosáhnout zamýšleného cíle je však v podstatě nulová, neboť zadávací řízení je zákonem o zadávání veřejných zakázek natolik propracováno, že ministr nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu nemá možnost, aniž by podstoupil neúměrné riziko, tento proces v rozporu se zákonem ovlivnit; obdobně to platí o investičních pobídkách; na posuzování a rozhodování o žádostech o investiční pobídky se podílí organizace zřízená Ministerstvem průmyslu a obchodu, toto ministerstvo, a se svými závaznými stanovisky další čtyři ministerstva, v zákonem stanovených případech rozhoduje o žádostech vláda nebo je posuzuje Komise, je přitom aplikován nejen zákon o investičních pobídkách a jeho prováděcí předpisy, ale celá řada dalších právních předpisů, včetně přímo použitelných předpisů EU; dotace jsou pro jednotlivé kapitoly obsaženy v zákoně o státním rozpočtu na příslušný rok, schváleném Poslaneckou sněmovnou, jejich poskytování se řídí rozpočtovými pravidly, zvláštními právními předpisy nebo i interními normativními instrukcemi; relevantní ingerence ministra spočívá ve vydání normativní instrukce, kterou se pak vyhlašování dotačních programů a proces rozhodování o poskytnutí dotací v konkrétních případech řídí, přičemž žádosti jsou zpravidla kolektivně, někdy i vícestupňově posuzovány. Zdrojem značné části dotací jsou prostředky EU, jejich čerpání se řídí rozsáhlou metodikou, jejíž dodržování podléhá vícestupňové kontrole, a to i ze strany orgánů Komise; b) pro princip potřebnosti platí obdobně to, co bylo uvedeno výše ve vztahu k předmětné právní úpravě o principu vhodnosti; c) pokud jde o princip přiměřenosti v užším smyslu, je ve vztahu k předmětné právní úpravě rozhodující. § 4b a 4c jsou zcela jednoznačně v rozporu s čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož se základní práva a svobody zaručují všem, bez rozdílu, a to kromě jiného, i majetku nebo jiného postavení a s čl. 11 odst. 1 "Listiny", podle něhož vlastnické právo všech vlastníků má stejný obsah a ochranu. Na získání veřejné zakázky, investiční pobídky nebo dotace sice není právní nárok, ale přijatá právní úprava, která předem vylučuje určitý okruh žadatelů o veřejnou zakázku, investiční pobídku nebo dotaci, zakládá mezi obchodními společnostmi nerovnost, je pro ně diskriminační a z hlediska ústavního principu jednoznačně nepřiměřená. Tato právní úprava nastoluje stav, kdy člen vlády se musí rozhodnout, zda se stane nebo zůstane členem vlády, a pak obchodní společnost, v níž má podíl, v konkurenčním prostředí zanikne se všemi důsledky, které s tím souvisí, nebo přestane být členem vlády, anebo zůstane členem vlády a svůj podíl převede na jiný subjekt. Přitom ovšem platí ústavní zásada, že základní právo lze omezit nejen v případě mimořádně silného a řádně odůvodněného veřejného zájmu, ale současně i při pečlivém šetření podstaty a smyslu omezovaného základního práva, s čímž tato právní úprava nepočítá. Výrazné pochybnosti vyvolává rovněž kritérium 25% majetkové účasti, a to jednak proto, že pokud veřejný funkcionář bude mít majetkovou účast např. 24 %, obchodní společnost se může bez omezení ucházet o veřejnou zakázku, investiční pobídku nebo dotaci, zatímco při 25% majetkové účasti veřejného funkcionáře obchodní společnost by tuto možnost neměla. Ale především proto, že při 25% majetkové účasti veřejného funkcionáře bude na svých právech krácen nejen veřejný funkcionář, ale i ostatní společníci. 5. § 4b a 4c jsou ve zřejmém rozporu i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, zejména s protokolem č. 12 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, který v čl. 1 bodě 1 stanoví, že užívání každého práva přiznaného zákonem (v daném případě jde o právo ucházet se o veřejnou zakázku, investiční pobídku nebo dotaci)musí být zajištěno bez jakékoli diskriminace, a to kromě jiného, i z důvodu majetku nebo jiného postavení; jde přitom o úmluvu, která je součástí ústavního pořádku ČR. 6. Odůvodnění pozměňovacích návrhů promítnutých do § 4a až 4c zákona, které by na základě konkrétních argumentů osvědčilo výraznou převahu uvedenými ustanoveními chráněného veřejného zájmu nad ochranou základních práv, která jsou těmito ustanoveními dotčena, v Poslanecké sněmovně nezaznělo a bylo založeno pouze na obecných tezích nedoložených žádnými konkrétními argumenty. Naproti tomu ze záznamu z rozpravy zřetelně vyplývá, že tato ustanovení jsou namířena na politického konkurenta s cílem ho oslabit, k tomu ovšem zákon v demokratické společnosti sloužit nemůže, nemůže být výsledkem libovůle. 7. I v případě, že pro intenzivní ochranu veřejného zájmu sledovaného § 4b a 4c by existovaly reálné argumenty, je otázkou, zda uvedená ustanovení, vztahující se bez rozdílu na všechny členy vlády, by nepřekročila rámec čl. 70 Ústavy ČR a zda si nevyžaduje úpravu ústavním a nikoliv obyčejným zákonem. Je nutno vzít zároveň v úvahu, že jde o úpravu, která má zjevně ústavní rozměr i proto, že nastoluje otázku neslučitelnosti členství ve vládě se správou vlastního majetku, která spočívá např. i ve výkonu práv akcionáře nebo podílníka v obchodní společnosti (bez účasti ve vymezených orgánech obchodní společnosti). Na ústavní zákon navazující právní úprava obyčejným zákonem by pak musela být taková, aby ji nebylo možno obcházet, což nyní předložený zákon nezajišťuje. 8. Zákon v přechodných ustanoveních vylučuje použití zákazů uvedených v § 4a na veřejného funkcionáře, který zahájil výkon veřejné funkce před nabytím účinnosti § 4a, a dále stanoví, že řízení o poskytnutí dotace nebo investiční pobídky, zahájená přede dnem nabytí účinnosti této novely zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů, neboli se na ně nepoužije § 4c. Naproti tomu zákon ve vztahu k § 4b obdobnou úpravu v přechodných ustanoveních neobsahuje, což znamená, že pokud se obchodní společnost, v níž má veřejný funkcionář zákonem stanovený podíl, stane uchazečem o veřejnou zakázku přede dnem nabytí účinnosti této novely zákona a zadávací řízení nebude do tohoto dne ukončeno zadáním veřejné zakázky, musí být zadavatelem ze zadávacího řízení vyloučena. Jde sice zřejmě o obecně přijatelnou tzv. nepravou retroaktivitu, ale s ní souvisí i princip legitimního očekávání, jehož podstatou je majetkový zájem, který spadá pod ochranu čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Kolegyně, kolegové, toto bylo stanovisko, kterým zdůvodnil svoje veto prezident republiky. Já se vám moc omlouvám za to, že jsem to zde celé přečetl a že jsem zdržel jednání Poslanecké sněmovny. Nebyla to žádná obstrukce. Máme času poměrně dost. Věřím tomu, že se vám podaří tento zákon dneska schválit, veto prezidenta přehlasovat, jak bylo několikrát již řečeno. Nicméně z mé strany poslední prosba. V případě, že by se tak nestalo, jsme připraveni jako hnutí ANO k racionální debatě o zákonu o střetu zájmů pro příští volební období. Ale nezlobte se, opravdu se nám nelíbí, že je to norma ušitá na jednoho člověka a hlavně že má platit de facto od zítřka. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji, pane poslanče. Mám zde jednu faktickou poznámku a to je poznámka pana poslance Votavy, potom vystoupí další řádně přihlášení do rozpravy.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities