|

ps2013-054-01-002-002.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-01-10 ps2013-054-01-002-002 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

2. Zákon, kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 564/14/ - vrácený prezidentem republiky

Date2017-01-10
Meetingps2013/054
Agenda Itemps2013/054/002
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/s054006.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Dalším expertem na etiku a střet zájmů je vážený kolega pan Václav Votava. Ten převedl stavební společnost, kterou vlastnil, na manželku a na syna. Tato společnost byla vítězem řady veřejných zakázek. Z výpisu z veřejného rejstříku vidíme, že celková hodnota těchto realizovaných zakázek byla zhruba 85 milionů korun. Není to moc, ale není i toto náhodou střet zájmů? To, na co chci poukázat, je vaše pokrytectví. Předstíráte zde, že - před veřejností - jste tento zákon chtěli mít už dlouho, jen nebyla ta správná příležitost. A ta přišla teď. Máme tady Babiše, tak je potřeba ten zákon přijmout. I pan prezident Zeman v podstatě zopakoval to, co si myslí ať ústavní právníci, tak velká část české veřejnosti. Ten zákon není koncipován obecně, ale je napsán proti jedinému člověku, který začal ohrožovat ekonomické zájmy tradičních politických stran. Myslím, že už nemá smysl dál pokračovat, další záležitosti ať rozhodne Ústavní soud. Porušení zásady rovnosti mezi podnikatelskými subjekty, zásah do legitimního očekávání práv nabytých v dobré víře nebo rozpor s právní judikaturou EU, i když kolega Chvojka - omlouvám se, pan ministr Chvojka - říkal, že žádný rozpor není. Já předpokládám, že my jako poslanecký klub se obrátíme na Ústavní soud, protože vy se tu dnes chystáte vlastně již potřetí zvednout ruku pro zákon, který je už na svém startu podle našeho soudu protiústavní. Dokonce pan Mihola, předseda lidoveckého klubu, když jsme spolu mluvili, v klidu prohlásil, že se to teď s legislativní chybou schválí a pak se to opraví, že to vlastně není žádný problém. A já se ptám, jestli to myslíme vážně. Co si o nás budou myslet lidé venku? Ale vám je to, předpokládám, jedno, dámy a pánové, vy jste takhle byli zvyklí fungovat 25 let a vždy to nějak prošlo. Až teď, když je tu Babiš, tak se to zadrhává, tak jste na něj ušili tento zákon. Závěrem mi dovolte, kolegyně a kolegové, abych ještě přečetl velmi stručné stanovisko a argumenty pana prezidenta, které ho vedly k vetu tohoto právního paskvilu. K vetu tohoto právního paskvilu! Nevím, zda jste to všichni četli, ale domnívám se, že ano, nicméně mi dovolte alespoň nějakou stručnou rekapitulaci, resp. uvést důvody, které vedly pana prezidenta k vetu. 1. Součástí uvedené novely zákona o střetu zájmů jsou i § 4a až 4c, které nebyly předmětem vládního návrhu zákona, byly do zákona zapracovány na základě pozměňovacích návrhů. Jejich odůvodnění je založeno na ničím nepodložených domněnkách, postrádá jakékoliv konkrétní argumenty a je zjevné, že při jejich přijímání nebyla v úvahu vzata ta hlediska, která by měla být v právním státě pro tvorbu a schvalování každého zákona rozhodující. Namísto toho převážila snaha, jak to z obsahu těchto pozměňovacích návrhů vyplývá, pokusit se jejich prostřednictvím ovlivnit volnou soutěž politických stran, na které je za podmínek podle čl. 5 Ústavy ČR založen politický systém. 2. Příkazy a zákazy obsažené v § 4a až 4c zasahují do svobody jednotlivce a jeho základních práv, a protože i Poslanecká sněmovna je vázána Ústavou ČR, je v tomto případě namístě z preambule Ústavy ČR a jejího čl. 1 dovodit, jak to standardně činí i Ústavní soud, jedno ze základních pravidel fungování státní moci, kterým je zásada proporcionality přiměřenosti v širším smyslu, která zahrnuje principy vhodnosti, potřebnosti a přiměřenosti v užším smyslu, a z těchto hledisek namítanou právní úpravu posoudit. 3. § 4a stanoví, že veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. Podle čl. 70 Ústavy ČR člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce, s tím, že podrobnosti stanoví zákon. Podle § 4 zákona o střetu zájmů, do doby účinnosti předmětné novely, člen vlády, členové vrcholných orgánů vybraných správních úřadů s celostátní působností, České národní banky, Nejvyššího kontrolního úřadu a od nabytí účinnosti předmětné novely i náměstci členů vlády, vedoucí kanceláří obou komor Parlamentu a vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí a veřejný ochránce práv a jeho zástupce nesmí: podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, být členem statutárního orgánu, členem řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká, být v pracovněprávním vztahu nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, přičemž tato omezení se nevztahují na správu vlastního majetku. Namítaný § 4a překračuje omezení obsažená v § 4, rozšiřuje je na všechny veřejné funkcionáře, jak jsou vymezeni v § 2 odst. 1, a vyplývá z něj, stejně jako z připojené novely zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, že žádný veřejný funkcionář nesmí mít majetkově s rozhlasovým nebo televizním vysíláním nebo s periodickým tiskem nic společného. Z hlediska zásady proporcionality přiměřenosti v širším smyslu nutno vzít v úvahu, pokud jde o: a) princip vhodnosti, že podle něho musí být příslušné opatření vůbec schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku (zájmu); lze si jen obtížně představit, že je-li cílem této právní úpravy zamezit ve veřejném zájmu zneužití rozhlasu, televize, periodického tisku veřejnými funkcionáři, že uvedená média jako jejich majitel nebo spolumajitel bude v rozporu s veřejným zájmem zneužívat např. náměstek ministra, vedoucí Kanceláře Senátu, veřejný ochránce práv nebo jeho zástupce, a pokud jde o členy vlády, rámec jejich omezení stanoví čl. 70 Ústavy ČR; lze si tedy jen obtížně představit, že by člen vlády musel mít majetkovou účast v některém z médií, aby mohl jejich prostřednictvím veřejnosti sdělovat informace o výkonu své funkce, a to z důvodu vlastnického nebo spoluvlastnického podílu způsobem, který odporuje výkonu jeho funkce (jinou věcí je, že člen vlády je většinou současně členem nebo předsedou politické strany, o tom však čl. 70 Ústavy ČR nehovoří); b) princip potřebnosti, že podle něho povoleno ve vztahu k dotčeným základním právům a svobodám použít pouze nejšetrnějšího z více možných prostředků; i v případě, že by byl akceptován výše uvedený veřejný zájem, je právní úprava v kolizi s čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu, a rovněž v kolizi s čl. 21 Listiny, podle jejíhož odstavce 1 občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí a podle jejíhož odstavce 4 občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím. § 4 je v rozporu s ústavním principem nedotknutelnosti soukromého vlastnictví a z tohoto hlediska nutno považovat za dostačující a jako nejšetrnější omezení pro veřejné funkcionáře obsažená v § 4 zákona;

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities