|

ps2013-053-07-025-257.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-12-08 ps2013-053-07-025-257 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

257. Ústní interpelace

Date2016-12-08
Meetingps2013/053
Agenda Itemps2013/053/257
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/053schuz/s053251.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   3 < Page 4 > 5
Jako bývalý poslanec a nynější předseda vlády víte, jak dlouho trvá příprava takového semináře a že se pozvánka odvíjí od pozvaných hostů. Na tento seminář jsme pozvali i zástupce Ministerstva práce a sociálních věcí včetně paní ministryně. Vše bylo řádně domluveno a potvrzeno. V pátek 2. prosince mi přišel v hodin e-mail, že nikdo z pracovníků se nezúčastní, pouze jako přísedící v publiku. V publiku zasedlo 120 hostů ze sociálních služeb. Organizace, které zde vystupovaly, považují jednání ministryně za neslýchané, že zakáže vystoupit svým zaměstnancům na takovémto semináři. Já to považuji za neslušné, nekolegiální a neprofesionální a podávám na chování paní ministryně Marksové tímto stížnost a ptám se, co s tím uděláte. Doporučovala bych vám, abyste zahájil druhé kolo výměny ministrů a zařadil mezi ně i ministryni Marksovou. Po svých zaměstnancích a zaměstnancích v sociálních službách vyžaduje nejlepší pracovní výkony po odborné stránce, a sama se chová naprosto asociálně. Považuju to za skandální, takový člověk nemá co dělat ve vedení ministerstva. Ukončila jsem prosím svoji první interpelaci a navazuji svou druhou. Předseda PSP Jan HamáčekAno prosím, paní poslankyně, můžete pokračovat. Poslankyně Jana HnykováDěkuji. Vážený pane premiére, včera jste zde schválil rozpočet na rok 2017. Podala jsem pozměňovací návrh k navýšení platů zaměstnanců sociálních službách. Vy jste hlasoval proti tomuto pozměňovacímu návrhu, aby se navýšily platy zaměstnanců o šest procent od Nového roku. Musím vám připomenout, že vývoj skladby uživatelů pobytových služeb se však za poslední roky výrazně změnil. Jsou do sociálních služeb přijímáni lidé ve stupni tři a čtyři a to je spojené s velikou péčí, ale platy pracovníků zůstaly na velmi nízké úrovni. Průměrný plat v roce 2015 činil u pracovníků v sociálních službách 18 136 korun, ale průměrný plat v přímé péči pouze 17 952 korun. Oproti průměrné mzdě, která v roce 2015 činila 26 467 korun, činí rozdíl pro pracovníky v přímé péčí 8 515 korun. Vím, není to důležité pro vás a pro většinu vašich a koaličních poslanců, a vůbec je to jedno vaší paní ministryni práce a sociálních věcí paní Marksové. Včera jste tady popisoval, v jaké kondici je naše ekonomika, a bohužel místo toho, abyste ocenil a udělal vše, aby byla řádně ohodnocena práce lidí v sociálních službách, tak hlasujete proti. Žádám vás, abyste mi řekl, co uděláte s platy zaměstnanců v sociálních službách, pokud nechcete dojít k tomu, aby došlo ke kolapsu. Ti lidé na to čekají, pracují ve prospěch této společnosti a starají se o staré a zdravotně postižené lidi. Já vám děkuji za odpovědi. Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji, paní poslankyně. Prosím pana poslance Mackovíka, který má dvě po sobě jdoucí interpelace. Prosím. Poslanec Stanislav MackovíkDěkuji. Pane předsedo, já bych pokračoval v těch otázkách na nepřítomného pana premiéra. Pokud Ministerstvo zdravotnictví nenechá obsadit leteckou záchrannou službu v Ústí nad Labem od 1. ledna 2017, jak dlouho plánuje toto provizorium, kdy by do Ústeckého kraje měly létat vrtulníky z okolních krajů? Je překvapující, že vláda plánuje už leteckou záchrannou službu po roce 2020, nicméně není schopna zajistit leteckou záchrannou službu na jedné stanici od roku 2017. Je to překvapující, a proto se ptám, když má v plánu zavést státního provozovatele od roku 2020, jaké kroky už učinila k tomu, aby tento provozovatel musel vůbec vzniknout. Ani armáda, ani Letecká služba Policie ČR nemá dostatek vrtulníků, nemá dostatek pilotů, nemá dostatek technického personálu a armáda nemá ani dostatek zdravotnického personálu. Takže další otázka k této problematice: Kolik zásahů letecké záchranné služby z Prahy bylo v Ústeckém kraji samostatně, to znamená zasahovali v letošním roce za ústecký vrtulník, který už někde byl, kolik bylo ve spolupráci? To znamená, kdy vrtulník z Prahy spolupracoval s vrtulníkem z Ústí u jedné dopravní nehody nebo nějakého případu, kolik těch zásahů letecké služby policie v Ústeckém kraji bylo ve dne, kolik bylo v noci. Protože informace, kterou mám já, že Letecká služba Policie provádí v noci převážně sekundární transporty a v Ústeckém kraji byla podle jedné informace v letošním roce 13krát, podle poslední informace z dneška asi 16krát. Já bych přešel, jestli můžu ještě využít čas, k té druhé interpelaci... Jenom bych navázal... Předseda PSP Jan HamáčekAno, prosím jenom o chviličku na nastavení času a můžete pokračovat v další. Prosím. Poslanec Stanislav MackovíkDěkuji. A poslední část. Jestli si uvědomujete, že nejčastější důvod odmítnutí zásahu letecké záchranné služby Praha v Ústeckém kraji ve dne i v noci je odůvodňován slovy, že se to pro pacienta nevyplatí, máte dálnici, nebo je to moc daleko a podobně. Znamená to tedy, že podobné argumenty budou znít i od 1. ledna 2017, takže do Ústeckého kraje letecká záchranná služba z Prahy létat nebude? Kdo bude létat za leteckou záchrannou službu z Prahy, když bude v Ústeckém kraji? Budou to dělat ty ostatní kraje. To znamená, snižujete dostupnost tohoto segmentu přednemocniční neodkladné péče nejen v Ústeckém kraji, ale v ostatních okolních krajích. Proč? Děkuji. Předseda PSP Jan HamáčekTaké děkuji, pane poslanče. A paní poslankyně Hnyková svou interpelaci stahuje. A stejně tak jsem dostal informaci, že i vy stahujete všechny následující interpelace. Tím pádem jsme vyčerpali interpelace na předsedu vlády a budeme pokračovat interpelacemi na jednotlivé ministry. Prosím prvního v seznamu, to je pan poslanec Zahradníček, který bude interpelovat pana ministra kultury. Prosím, pane poslanče. Poslanec Josef ZahradníčekDěkuji za slovo. Pane předsedo, kolegyně a kolegové, přeji vám příjemné a dobré odpoledne. Pane ministře kultury. Velice často je z vašich úst slyšet, jak se stavíte k takzvaným Benešovým dekretům. Dle mého názoru však říkáte až za b). Nevím proč či s jakým záměrem či z neznalosti, ale jistě účelově zapomínáte na za a). Jistě vám jsou, pane ministře, i velice dobře známá následující slova. Může se stát, že dekrety vydané z rozhodnutí vítězných mocností druhé světové války budou postupem času prohlášeny za neplatné. Může se stát, tak jako v minulosti se již několikrát stalo, že se najdou takzvaní čeští vlastenci, kteří se budou sudetským Němcům a Němcům jako takovým za jejich odsun a za jejich prohřešky omlouvat, a že budou nakloněni jejich návratu. Prosím nenechte se oklamat a návrat nedopusťte. Hitlerové přicházeli a odcházeli, avšak snaha o ovládnutí Evropy Německem zůstává. Jistě, pane ministře, víte, čí jsou to slova. Proto se vás také ptám, proč neříkáte celou pravdu, ale jenom jakousi polopravdu. Co je za touto vaší polopravdou? Nebo se řadíte již k takzvaným českým vlastencům? Proto požaduji stručnou a jasnou odpověď. Děkuji vám poslancům za pozornost a vám za odpověď. Předseda PSP Jan HamáčekProsím pana ministra. Pan poslanec Černoch ještě chvilku počká, pan ministr je přítomen, takže odpoví. Prosím. Ministr kultury ČR Daniel HermanVážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče, já se problematikou poválečného uspořádání, otázkou vyrovnávání se s nacismem, s kolaboranty, s německou otázkou zabývám bez nadsázky nějakých 30 let. Je to problematika, kterou podle mého názoru docela dobře znám. Vůbec nijakým způsobem nezpochybňuji prezidentské dekrety doktora Edvarda Beneše, ale to, co říkám, je, že není možné dávat rovnítko mezi etnickou a politickou příslušnost. To je to podstatné. Tedy když mluvíme o nacistech, tak bychom neměli říkat Němci, protože mezi Němci byla také celá řada těch, kteří bojovali proti nacismu, nakonec koncentrační tábor Dachau byl v roce 1933 otevřený právě pro německou protifašistickou opozici a bylo tak tomu i mezi Němci z Čech, Moravy a Slezska. Já se snažím inspirovat těmi dokumenty, právními předpisy, které vydávaly státy, které se vyrovnávaly s touto otázkou po druhé světové válce, jako například Francie, Dánsko, Belgie, Itálie. Země, které se staly součástí pozdějšího sovětského impéria, tuto otázku řešily optikou etnickou, tedy bez rozlišování osobní viny nebo neviny. Kdo byl příslušníkem etnika, v tomto případě německého, byl postižen. To je prostě fakt. I když teorie v některých právních předpisech je jiná. Bohužel praxe byla velmi smutná.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities