|

ps2013-050-06-008-001.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-10-26 ps2013-050-06-008-001 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

1. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 /sněmovní tisk 921/ - prvé čtení

Date2016-10-26
Meetingps2013/050
Agenda Itemps2013/050/001
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/050schuz/s050202.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   17 < Page 18 > 19
Takže já bych teď rád něco k té mantře. Pan bývalý ministr Kalousek prostřednictvím předsedajícího stále mluví o strukturálním deficitu. Já bych se tedy rád ohradil proti té kritice, protože my jsme stále kritizováni, že máme špatné strukturální saldo. Vraťme se do minulosti a řekněme si výsledky v období 2007-9 a následně 2011-13. Rok 2007 a 2008 jsou příkladem nezodpovědného hospodaření. V této době ekonomika dynamicky rostla. V roce 2007 byl růst 5,5 % a v roce 2008 2,7 %. Tady odezněla různá čísla dneska. Růst, prosím vás, příští rok je predikován na 2,2 a tento rok na 2,4. Tak zkuste používat správná čísla. Takže tehdy - 2007, 2008 - byl růst 5,5 a 2,7 a naše ekonomika byla na vrcholu cyklu, ale strukturální deficity byly vysoké. Bylo 1,8 % a 3,4 % HDP. A i tehdy se přitom na ČR vztahovala povinnost udržovat strukturální deficity maximálně na úrovni střednědobého rozpočtového cíle, tedy pod 1 % HDP. Zhoršení v roce 2009 lze pochopit a uznat, nicméně kvůli rozvolněnosti předkrizové fiskální politiky byla úroveň strukturálního salda tehdy nesmyslně vysoká a neustálé odvolávání se na krizi neobstojí. Urputná snaha o návrat ke střednědobému rozpočtovému cíli od roku 2010 byla jednou z hlavních příčin ekonomické recese v letech 2012-13. Během této konsolidace docházelo mj. k výrazným škrtům i v oblasti investic a k problematickému čerpání evropských fondů. Došlo sice k výraznému zlepšení strukturálního salda, ale za jakou cenu? Pokud by v roce 2008 dosáhl tehdejší ministr financí alespoň střednědobého rozpočtového cíle, konsolidace mohla být mnohem nižší. Nemuselo se nikdy přepjatě strašit řeckým scénářem a nemuselo se do takové míry škrtat důchodcům nebo v investicích a přibližně 14 tisíc lidí nemuselo ztratit práci. Srovnáme-li tyto výsledky s působením současné vlády, tak fiskální politika konečně funguje, jak má. Nejen že je střednědobý rozpočtový cíl plněn v každém roce, ale výše strukturálního deficitu se soustavně snižuje a pohybuje se v desetinách procenta HDP. V roce 2014 bylo dosaženo výsledku minus 1,1 % HDP, dle metodiky Evropské komise dokonce minus 0,8 % HDP, a v roce 2015 dosáhlo strukturální saldo hodnoty minus 0,6 % HDP a nejnovější odhad pro rok 2016 je minus 0,4 % HDP. Kritika návrhu státního rozpočtu na rok 2017 z hlediska strukturálního salda není z podstaty věci oprávněná. Srovnávání hodnot strukturálního salda mezi aktuálním rokem a rozpočtovým rokem je zavádějící. Odhad aktuálního roku vychází z očekávání na základě skutečností za osm měsíců, zatímco údaje o roce 2017 jsou postaveny na navrženém rozpočtu. Je nutné zdůraznit, že rozpočet je koncipován jako nepřekročitelný plán. Jsem přesvědčen, že rok 2016 skončí rozhodně ještě lépe než předchozí velmi úspěšný rok. V důsledku plánovaného snižování schodku státního rozpočtu se výsledky hospodaření budou dále zlepšovat. Hospodaření veřejných financí není pouze o deficitu. Je nutné si všímat i dluhu. Dluh sektoru vládních institucí se snížil v letech 2014 a 2015 o více než 4,5 procentního bodu z rekordních téměř 45 % HDP v roce 2013. V letošním roce očekáváme další pokles o téměř dva procentní body. Primární zásluhu na tomto vývoji měl státní dluh, který se díky efektivnějšímu řízení disponibility, likvidity státu podařilo snížit za stejné období o 23 mld. korun, a tím jsme dosáhli také výrazných úspor úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu. Ano, vážení, my jsme ušetřili za dobu naší vlády 17 mld. korun na obsluze státního dluhu. V roce 2017 je očekávána přinejhorším stabilizace státního dluhu v poměru na HDP, který nepřekročí 35,5 %. Takže pokud mluvíme o strukturálním deficitu, mám tady takovou tabulku... Pan poslanec Kalousek vždy mluví jenom o strukturálním deficitu. A víte, kdo je jeden z nejlepších států z hlediska strukturálního deficitu v Evropě? Div se světe, Řecko! Řecko je na čtvrtém místě. To je skvělé, ne? Ale když mluvíme o strukturálním deficitu, tak máme mluvit o dluhu. A tam už na tom Řecko není tak dobře. Takže když si vezmeme tuto tabulku (ukazuje), tak nejlepší strukturální deficit má kdo? Lucembursko, Kypr, Estonsko, Německo, Rakousko, Řecko. My jsme sedmí. Jsme lepší než Nizozemsko, Itálie, Portugalsko, Francie atd., ale když k tomu přidáme ten dluh, tak potom jsme třetí nejlepší v Evropě a před námi jsou pidistáty - Lucembursko a Estonsko. A my jsme třetí. Takže toto je strukturální deficit! A ne to vytrhovat z kontextu. Takže to bych byl strašně rád, kdybychom si zapamatovali, o čem to je. Já bych se dále chtěl vyjádřit - mě strašně pobavilo vystoupení pana Kučery. Skutečně pan Kučera prostřednictvím pana předsedajícího by si měl uvědomit vlastně, co to je deficit a co to je dluh. To jsou úplně jiné kategorie. Takže my si nebudeme půjčovat 60 mld. My si příští rok půjčíme asi 300 mld. A my si půjčujeme jako rodinná firma - výhodně. Takže například 19. října 2016 jsme si půjčili 8 mld. za minus 0,558 a vydělali jsme na jednu ránu 123,5 mil. korun. Dneska jsme si půjčili 6,22 mld. korun za minus 0,608 procenta. Také jsme vydělali. Tento rok už jsme vydělali 600 mil. My to totiž řídíme jako rodinné finance. A od minulého roku jsme si napůjčovali 205 mld. za nulový nebo negativní úrok. A na tom jsme vydělali víc než miliardu. A to naše portfolio z hlediska půjčených dluhopisů, a ještě jednou zopakuji, že si půjčujeme a někdo nám za to dá peníze, takže on nám půjčí a ještě nám zaplatí - to je úžasné! -, tak podíl na celkovém dluhu je 12,3 % už z nuly. V srpnu 2015 jsme začali a dneska máme 12,3 % podíl - Místopředseda PSP Petr GazdíkJá se velmi omlouvám, pane ministře, ale prosím sněmovnu o klid. Projednáváme návrh zákona o státním rozpočtu. Děkuji. Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej BabišMy jsme ušetřili tento rok na obsluze státního dluhu 10,7 mld. korun. Někdo tady kritizoval rozpočtové opatření. Ano, to byla úspora kapitoly Ministerstva financí, ale vláda rozhodla o tom, kam ty peníze šly. Proto jsme mohli navýšit platy pedagogů od 1. září a ostatních státních zaměstnanců od 1. listopadu a pan ministr Ťok dostal 3 mld. a paní ministryně Šlechtová a hasiči atd. a vysoké školy. Paní ministryně Valachová dostala 700 mil., co jsme ušetřili, a vláda o tom rozhodla. Takže pokud pan Kučera prostřednictvím pana předsedajícího říká, že jsem neschopný manažer, tak já už bych to nechal asi na lidi, nechť to tedy posoudí. Stejně jak byla debata - pan Stanjura prostřednictvím předsedajícího říkal, že jsem slabý ministr. Tak asi ano. Když máme šest ministrů a byl jsem přehlasován na vládě na navýšení vědy a výzkumu. To bylo o 3,7 mld. To byla ta stovka pro ty důchodce. A tady někdo mluví o HDP a o tom, že na vědu a výzkum je málo? Původně, dobře víte, že výdajové rámce nebyly takhle vysoké, byly podstatně nižší. Takže věda a výzkum dostala nejvíc. A na státní pojištěnce jsem měl také názor, ale jsme v koalici, tak jsem to akceptoval. Ano, souhlasím, že jsem slabý ministr, že nemám na to, abych přehlasoval vládu, ale dobře, je to nějaká situace.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities