|

ps2013-050-02-010-030.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-10-19 ps2013-050-02-010-030 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

30. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 928/ - prvé čtení

Date2016-10-19
Meetingps2013/050
Agenda Itemps2013/050/030
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/050schuz/s050063.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Elektronické občanské průkazy mají svůj rub i líc. Ostatně jako vše, co je elektronické a vyskytuje se na síti. Je otázkou, zda jsme ochotni pro ulehčení si života, snížení bezpečnostních rizik odevzdat část svého soukromí ke kontrole. To je věcí diskuse, ale a priori proti elektronickým občanským průkazům nejsem. Pokud se totiž nastaví pravidla fungování, komunikace a bezpečnosti tak, aby nedocházelo ke zneužití dat jinými stranami, budou nám elektronické občanské průkazy k užitku a nikoli ke škodě. Nyní se ale vrátím úplně přesně k této materii, která je zde předložena. Já jsem si ji pozorně přečetl a budu mít opět několik, tentokrát přesných, otázek. Strana 15 odst. 2. Otevírá se možnost zápisu dalších osobních údajů. Jaké údaje se v tomto případě myslí? Do čipu se dá nahrát de facto téměř cokoliv, co budeme chtít. Takže si umím představit, že do čipu se např. nahraje moje krevní skupina, jestli mám děti, manželku, zda jsem nějakým způsobem nemocný, např. diabetik. Prostě jestli se to tam bude moci dát. To tam není uvedeno. Je tam pouze uvedeno, že se otevírá možnost jistého zápisu bez uvedení konkrétní věci, například to tam není. Takže já se ptám, co se tím přesně myslí. Strana 16, 9.2. Efektivita. Na tuto právní úpravu by měla navazovat i osvěta. Já říkám, ne že by měla navazovat osvěta, ale ona musí být poměrně velká kampaň pro zavedení občanských průkazů, jaké nám z toho plynou výhody. Protože, jak jsem říkal, jedná se o nástroj informační společnosti. Ne všichni občané jsou zběhlí v různé digitalizaci nebo obsluze počítačů. Některým věcem nerozumějí, a dokonce mají třeba i strach např. z různého čipování atd. To je potřeba si zde říci, i když se třeba často jedná někdy o spekulace, ale je dobré to také připomenout. V návrhu není uvedeno, kolik bude stát čtečka onoho čipu. Uvedeno to tam není, nikde jsem to tam nenašel. Protože pokud občan bude chtít komunikovat přes internet z domova s nějakými úřady, bude si muset pořídit čtečku čipu, který je na tom občanském průkaze. Samozřejmě je potřeba připomenout, že už dneska máme občanské průkazy s čipem, ale jsou vydávány za poplatek 500 korun a můžete mít na nich akorát elektronický podpis, případně certifikát elektronického bankovnictví, jak jsem se dozvěděl z tohoto návrhu, jak to tam je. To já samozřejmě schvaluji, ale položme si otázku, zda čipová koncepce není už zastaralá. Samozřejmě chápu, že ji využívají samozřejmě banky, že čip máte na kreditních kartách nebo debetních kartách, takže je to pouze otázka diskuse. Ale o tom tady, předpokládám, bude mluvit pan poslanec Pilný, který je v této problematice více zběhlý. Mám tady ale zásadní otázku. Zásadní otázkou je vztah platnosti občanského průkazu a čipu. Vydáváme občanské průkazy s dobou platnosti pět, deset a 35 let. Já se chci zeptat, jak dlouho bude mít životnost ten čip. Já si neumím představit, že by měl životnost 35 let, tak jak je to vydáváno dneska, ten občanský průkaz lidem starším 70 let. Takže toto je zásadní otázka. Životnost čipu versus životnost občanského průkazu. Co znamená pojem bezpečné připojení? V návrhu zákona je tento pojem používán poměrně často. Co si pod tím mám já jako laik, jako občan, který prostě bude uživatelem tohoto připojení... Bezpečné připojení. Já tomu trošku nerozumím, i když jsem trošku zběhlý v informačních technologiích. Ale bezpečné připojení - jako že budu používat antivirus nebo nějakým způsobem další ochranné prvky na počítači. Mě by zajímalo, co tím přímo Ministerstvo vnitra myslí. To je zásadní otázka. Zase opět - ta RIA je poměrně zpracována docela zajímavě a dobře. Nicméně v RIA je bod 7 a to jsou konzultace. A já jsem se dočetl, že konzultace změn zákona o občanských průkazech proběhly v rámci Ministerstva vnitra. To jste to nekonzultovali s nikým jiným? Protože se jedná o poměrně závažnou věc. Já nevím, třeba s odborníky z oblasti IT. Nebudu tady jmenovat nějaké společnosti, které se tím zabývají, ale mně tohle přišlo docela úsměvné, že jste to dělali jenom uvnitř resortu. Je to potřeba dát také navenek, protože specialisté existují i třeba v té soukromé sféře, kde je potřeba se o tom pobavit. Možná by stálo za zvážení udělat nějaký výzkum, jestli vlastně lidé budou občanské průkazy s čipem vůbec používat. Protože se můžou podle toho zákona rozhodnout, jestli ten čip budou aktivovat, anebo neaktivovat. Samozřejmě, oni budou mít potom ještě možnost si to udělat později, klidně, když se rozhodnou někdy za nějaký čas. Ale to je potřeba si také položit tuto věc. A jestli jste vůbec zjišťovali jako ministerstvo, z čeho mají lidé obavy, když se zavede tento elektronický občanský průkaz. Zda převažují klady, to znamená, že jim to ušetří čas a práci a komunikaci s úřady, anebo jestli se bojí právě kontrolované společnosti, kterou jsem tady já nastiňoval ve své první části. To je potřeba si také vyjasnit. Myslím, že jsem zde vyčerpal všechny své připomínky. Spíš počkám na další řečníky, možná se ještě přihlásím do rozpravy s nějakými poznámkami. To je ode mne všechno a děkuji vám za pozornost. Místopředseda PSP Jan BartošekJá vám také děkuji, pane poslanče. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Ivan Pilný, připraví se pan poslanec Běhounek. Prosím. Poslanec Ivan PilnýDěkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, nebudu tak dlouhý jako můj předřečník. Řekl bych jenom na obranu předkladatelů, že tam je v důvodové zprávě cena té čtečky, je to kolem 200 korun. Nesdílím jeho obavy, které se týkají bezpečnosti. Stejně tak nesdílím jeho obavy ze ztráty soukromí, protože si nedovedu dost dobře představit, jak by se tyhle věci odehrávaly. Bezpečné je to poměrně dost, rozhodně je to tak bezpečné, jako jsou ostatní čipové karty, které se používají v bankovním sektoru. To, co ale mně činí velký problém - že ten zákon považuji za zbytečný. A já se tady pokusím to, co jsem řekl teď, obhájit. Když se podíváme na to, jak ten zákon má být implementován, tak za prvé musíme říct, co to vlastně ta občanka s čipem je. Je to kus plastu, na kterém je čip, na který bude nahrána elektronická identifikace občana. Dál tam bude možné nahrávat další certifikáty, což je dobrovolné. A v některých případech může být ta občanka používaná také jako elektronický podpis. To je všechno v pořádku. Ale když se podíváme na to, jak je zákon konstruován, tak ten říká, že od určitého data platnosti tohoto zákona, což je asi za rok, budou vydávány jen občanské průkazy s tímto čipem. Z tohoto je zřejmé, že jsou vyřazeni občané nad 70 let, tedy například já, protože ti de facto mají občanky neomezené. Neomezení sice neexistuje, myslím, že ji mám do roku 2051, to si asi pro tu občanku upgradovat nepřijdu. Takže tato skupina s tím vlastně nemá nic společného. Dál. Protože je nějaký interval platnosti občanských průkazů a to je 10 let, tak když si představíme lineární rozložení té výměny, tak můžeme konstatovat, že když odečteme první skupinu, tak že za pět let bude mít 40 % lidí občanský průkaz s čipem. Ne v roce 2019, ale za pět let. Vzhledem k tomu, že aktivace certifikátu je dobrovolná, tak řekněme, že polovina lidí si ho bude z nějakých důvodů, kterým ještě docela nerozumím, protože moc dobře nevím teď, k čemu to bude, takže polovina těch lidí to udělá. Takže 20 % lidí bude mít v roce 2022 kus plastu s čipem.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities