ps2013-049-02-012-010.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-09-07 ps2013-049-02-012-010 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(16.00 hodin) V dnešní době můžeme debatovat a za to období posledních čtyř pěti let vznikly čtyři návrhy . První byl návrh naší vlády . K tomu se scházeli zástupci politických stran na Ministerstvu financí , kde vyjasňovali své pozice . Potom v tomto volebním období vznikl návrh kolegů z TOP 09 . To byl sněmovní tisk číslo 24 , který Poslanecká sněmovna zamítla . Potom vznikl návrh Ministerstva financí , který poslal pan ministr financí v květnu 2014 do připomínkového řízení , a výsledkem byl návrh Sobotkovy vlády z února 2015 a to jsou tři sněmovní tisky , které dnes projednáváme . Pokud se podíváme dovnitř všech čtyř návrhů , tak všechny čtyři pracují se třemi nástroji . První je vznik Národní rozpočtové rady , druhý je zavedení dluhové brzdy a třetí je , jak se vypořádat s hospodařením samosprávných celků . Já bych se postupně věnoval těmto třem oddílům nebo třem problematikám . Národní rozpočtová rada . Já bych řekl , že tady je v zásadě nejjednodušší dohoda . Všechny čtyři návrhy se liší velmi mírně . Jejím úkolem má být sledování vývoje hospodaření v sektoru veřejných institucí , hodnocení pravidel rozpočtové odpovědnosti , zejména dodržování číselných fiskálních pravidel . Počet členů se u jednotlivých návrhů pohybuje od tří do pěti , volit je má Poslanecká sněmovna , počet zaměstnanců se odhaduje na 10 až 15 , roční náklady do 50 mil . Kč . Hradit se mají z rozpočtu České národní banky . Když zhodnotíme ty čtyři návrhy , tak se liší velmi nepatrně a my jsme připraveni podpořit návrh , který předložila tato vláda . Rozdíly jsou skutečně velmi malé a nemá cenu vést vážnou debatu k finanční ústavě o tom , jestli členové budou tři , nebo pět a kdo je bude volit , kdo je bude navrhovat . Účel bude splněn . Rozpočtové náklady jsou skutečně v řádu desítek milionů korun ročně , což není žádná vysoká částka . Druhá oblast , a tam jsou největší názorové rozdíly , je dluhová brzda . Pokud porovnáme čtyři návrhy , o kterých jsem mluvil , tak nejprve řeknu naši výchozí pozici . ČR podle našeho názoru musí mít nižší poměr veřejného dluhu k HDP , než stanovují pravidla EU , protože jsme malá otevřená ekonomika a jako malá otevřená ekonomika jsme citlivější na vnější šoky , a vyšší zadlužení se tak citlivěji promítá do výnosů vládních dluhopisů a potažmo i do růstu ekonomiky . V původním vládním návrhu z minulého volebního období jsme vlastně zavedli pět pásem a jednotlivá opatření podle výše dluhu veřejných rozpočtů vůči HDP . První pásmo pod 40 % - tam se vlastně nedělalo nic . V druhém pásmu 40 - 45 % bylo omezování poskytování nových státních záruku s tím , že ve zdůvodnění při předložení rozpočtu vláda zdůvodní Sněmovně zvyšování zadlužování . Třetí pásmo bylo při zadlužení mezi 45 a 48 % HDP , kdy vláda měla rozhodnout o vázání min . 3 % výdajů schváleného státního rozpočtu . Pokud by se to opakovalo , vláda zmrazí výdaje státního rozpočtu , státních fondů i zdravotních pojišťoven apod . Pokud by byl veřejný dluh mezi 48 a 50 % , vláda by měla povinnost předložit návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu , rozpočtů státních fondů a zdravotních pojišťoven . To samé by platilo pro rozpočty územně samosprávných celků . A pokud by to překročilo 50 % , tak by vláda musela požádat Poslaneckou sněmovnu o důvěru . V okamžiku , kdy koalice funguje , tak bezesporu je normální , že koalice si tu důvěru v Poslanecké sněmovně udrží . Pokud to srovnám se sněmovním tiskem 24 , který Poslanecká sněmovna již zamítla v tomto volebním období , tak byl v podstatě stejný , jenom ty hranice byly o 5 % posunuty směrem nahoru , což byl kompromis vůči kolegům z levice , kteří ta původní čísla považovali za příliš nízká . Takže mechanismus zůstal stejný , jenom se o 5 % dluh zvedl , kdy se jednotlivé instrumenty dluhové brzdy nastartovaly . Pak přišel návrh Ministerstva financí , který byl poslán do vnějšího připomínkového řízení , kde už byla jenom jedna hranice , nebylo to postupné a ta hranice byla stanovena na 55 % dluhu vůči HDP . Nástroje byly ale podobné . Byly koncentrovány do jednoho . Takže vláda by měla za povinnost předložit návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu , stejně tak rozpočtů státních fondů , zdravotních pojišťoven . Územní samosprávný celek by musel schválit svůj rozpočet na příští rok jako vyrovnaný nebo přebytkový , veřejné instituce by nesměly přijímat nové dlouhodobé závazky a stát by poskytoval státní záruky pouze na základě zákona platného v den vyhlášení schodku 55 % . Nakonec z toho vznikl návrh , který prošel vládou , a to jsou sněmovní tisky 411 až 413 , kde bylo sice zachováno 55 % - jedna hranice , ale místo jasné formulace vyrovnaný či přebytkový státní rozpočet byl použit oblíbený eurospeak , to znamená , vláda by měla povinnost předložit návrh rozpočtu , který vede k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí . Sami uznáte , že to je skutečně bruselština , že pod tím si může kdekdo představit lecco . A ostatní nástroje v zásadě jako vyrovnané rozpočty zdravotních pojišťoven zůstaly zachovány . Ve všech variantách v zásadě byly zakotveny výjimky z tohoto přísného režimu , které de facto jsou stejné ve všech návrzích - v případech živelních katastrof , také rok po volbách , že přichází nová vláda a nemůže okamžitě reagovat a podobné věci . Když porovnáte dluhovou brzdu a všechny čtyři návrhy , tak v zásadě jak původní návrh minulé vlády , návrh z dílny kolegů TOP 09 , ale i návrh , který poslal pan ministr financí do připomínkového řízení , jsou v zásadě stejné . Jsou tam sice jinak postaveny jednotlivé hranice , nebo naopak už v tom posledním případě byla jenom jednotná hranice , ale nástroje jsou přibližně stejné . Nejhůř vychází z našeho pohledu kompromis , který vznikl na vládě a který dneska projednáváme . A pokud použiji trošku ostřejší přirovnání , tak zůstal z finanční ústavy jenom nadpis , nic jiného . Je to pravděpodobně pod vlivem pana ministra Dienstbiera a jeho legislativců , kteří tvrdí , že nemůžeme mít parametry finanční ústavy v Ústavě . Podle mě ten názor je chybný . A když se podíváme do okolních zemí , tak bychom to klidně v Ústavě mít mohli , protože v okamžiku , kdy bychom schválili ty zákony , jak jsou předloženy , už to není finanční ústava , je to obyčejný zákon , jehož změnu přijímá prostá většina v Poslanecké sněmovně . My jsme se jednání , které svolal pan ministr financí , účastnili . Přišli jsme s vlastním kompromisním návrhem , který vám teď představím . Mám s sebou čtyři , resp . šest pozměňovacích návrhů , které jsou ke všem třem tiskům , nicméně v zásadě se jedná pouze o dvě věci , jsou tam varianty . Za prvé navrhujeme , a nechceme přesvědčovat vládní koalici , aby zaváděla zpátky těch pět pásem , respektujeme názor vládní koalice , že to pásmo má být jedno , nebo ta číslovka má být jedna . Variantně ovšem nabízíme , aby to nebylo 55 % zadlužení vůči HDP , ale pouze 50 % . " Pouze " je myslím nepatřičné , takže 50 % nebo 55 % . Současně navrhujeme , aby nástroje dluhové brzdy , které jsou dneska ve sněmovním tisku 412 , to znamená v normálním zákoně , byly přeneseny do ústavního zákona , to znamená do sněmovního tisku 411 . Pak samozřejmě navrhujeme posunout účinnost vždycky o jeden rok , protože vzhledem k dlouhému projednávání tam lhůty , třeba 1 . leden 2016 , už uplynuly apod . , to je spíš technická věc . A pak navrhujeme , aby opatření , která se týkají hospodaření samosprávných celků , neplatila od 1 . ledna 2016 , ale od 1 . ledna 2020 . Vysvětlím to poměrně jednoduše . Příští komunální volby budou právě v roce 2018 a já si myslím , že nové politické reprezentaci je třeba dát zhruba rok a čtvrt , aby se připravila na účinnost a na pravidla , která může obsahovat finanční ústava . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
