ps2013-044-08-007-074.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-04-22 ps2013-044-08-007-074 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(12.20 hodin) Opravdu ten zákon je připravený velice špatně . A já jsem tady před chvílí v tom úvodním slově říkala , že není pravda , že by všichni nadšeně říkali ó , ten zákon je báječný , my ho chceme a nemůžeme se dočkat , kdy už bude platit . Naopak . Celá řada profesních organizací se na nás jako na poslance obracela s tím , že nám posílala dlouhé , dlouhé strany kritických připomínek k tomuto zákonu . Takže nevím , kde v sobě berete tu jistotu , že tady před námi a před veřejností můžete tvrdit , že máte jejich souhlasy a že se na tu normu těší . Netěší . Oni se této normy a přijetí této normy děsí . Já si vám dovolím přečíst stanovisko Sdružení pro stavebněhistorický průzkum k návrhu zákona o ochraně památkového fondu a o změně zákona číslo 634 / 2004 Sb . , o správních poplatcích , ve znění pozdějších předpisů . Je to tedy ten zákon o ochraně památkového fondu s komentářem k některým ustanovením návrhu : Návrh zákona o ochraně památkového fondu je bezkoncepční a po odborné stránce zcela zavádějící . Vychází z platné právní úpravy , jejíž některé osvědčené postupy však eliminuje , zatímco jiné , pro praxi nevhodné , zachovává , v důsledku čehož je veřejný zájem na ochraně kulturního dědictví potlačován , avšak zároveň nepřebírá nejvýznamnější dosavadní bezplatnou službu pro vlastníky památkově chráněných staveb spočívající v projednávání projektové dokumentace v rozpracovanosti podle § 14 odst . 7 zákona číslo 20 / 1978 Sb . , o státní památkové péči . Cituji dál : Zákon preferuje nepřijatelnou netransparentnost výkonu památkové péče , která výrazně limituje možnost veřejné kontroly - o tom jsem tady také hovořila - , naproti tomu počítá s nadměrnou byrokratizací , jíž jsou zatíženy všechny dotčené subjekty , zejména pak památkový ústav oproti potřebným odborným činnostem . Předpokládá se velký počet periodických zpráv o památkových územích zpracovávaných památkovým ústavem pro Ministerstvo kultury , aniž je vůbec jasné , kdo je bude analyzovat a jaký bude jejich praktický smysl . - Trošku to jistě připomíná vám stejně jako mně některé epizody z mého oblíbeného britského seriálu Jistě , pane ministře . Cituji dál : Zároveň neúměrně vzrůstá počet řízení vedených na Ministerstvu kultury v prvním stupni z dosavadních 8 řízení na 19 . Návrh sice počítá s poradními orgány ministerstva , ovšem důvodová zpráva explicitně uvádí , že - cituji vědecká rada pro památkovou péči bude konstruována nejen jako vysoce odborná platforma , ale jejími členy musejí být i reprezentanti nejvýznamnějších vlastníků kulturních památek , jako jsou například územní samosprávy nebo římskokatolická církev . Konec citace . Tudíž lze mít o odbornosti výstupů vážné pochybnosti , mimo jiné vzhledem k tomu , že u poradního orgánu nelze vždy počítat s účastí všech členů . Nápadná kumulace působností na ústředním správním úřadu oproti dřívějším předpisům je v občanské společnosti opravdu přinejmenším zarážející . Diskriminační je úprava takzvaných regulovaných činností , přičemž zejména na zpracovatele stavebně historických průzkumů jsou kladeny zcela nesmyslné nároky a hrozí jim drakonické sankce . Naproti tomu návrh vůbec nebere v úvahu mimořádně závažnou problematiku rabování archeologického dědictví takzvanými detektoráři , jehož negativní důsledky jsou známy již řadu let a ve většině evropských zemí vyvolaly důraznou regulaci . Ne že bych byla příznivkyní regulace , ale k ochraně kulturního dědictví si myslím , že se můžu s panem ministrem v některých otázkách a bodech shodnout . Ministerstvo kultury účelově argumentuje řadou jednání a změn návrhu , které však jeho bezkoncepčnost zásadně nezměnily , dále pak uvádí různé subjekty , které návrh podporují , přičemž Národní památkový ústav je jím zřizovanou organizací . Další pak většinou nemají s praktickým výkonem památkové péče bezprostřední souvislost . Zazněla tady asi pochvala nebo zmínka v tom , že je toto jeden ze subjektů , který to podporuje , uměleckohistorická společnost . Tolik zdůrazňovaná veřejná diskuse k návrhu tak byla ze strany Ministerstva kultury pojata selektivním způsobem . Ministerští úředníci si vybírali , s kým chtějí jednat a s kým ne , v důsledku čehož je argumentováno pouze souhlasnými stanovisky . Přijde vám normální to , že nezazní jediné negativní stanovisko , které my víme , protože se ti lidé obraceli na nás , na poslance ? Že tady si pan ministr ten zákon pochválí , zmíní tady organizace , které s ním souhlasí , a nezmíní organizace , které s ním nesouhlasí ? Tohle není férové projednávání . Proto budu navrhovat , abychom zákon vrátili k přepracování . A žádám vás , pane ministře , o to , aby skutečně v tomto směru byla vaše slova pravdivá a nezaváděli jsme tady metodu toho , že kdo bude se mnou souhlasit , toho tady zmíním , ale negativní stanoviska zamlčím . Stejně tak kritizují ze Sdružení pro stavebněhistorický průzkum nevyhovující důvodovou zprávu , jejíž obecná část je přetížena statistickými údaji , převážně však pro formování nové koncepce památkové péče postradatelnými . Návrh není možné napravit pozměňovacími návrhy , ale je třeba jej odmítnout jako celek a východiska dalšího postupu odvíjet od skutečně otevřené diskuse . Ne tím kvazidialogem , který se nám tady snažil pan ministr podsunout , že proběhl , a který neproběhl . Když mi ještě dovolíte , a dovolí nám to i čas , tak bych v rychlosti ještě projela některá ustanovení , některé paragrafy , na které právě tito odborníci poukazují . Například u § 1 definice památkové rezervace a zóny nejsou kompatibilní s definicí památkového fondu a kulturní památky , přičemž nesmyslně operují s takzvaně typologickým výrazem , který žádnou hodnotu nepředstavuje a ani představovat nemůže . Typologie pouze vymezuje kritéria pro zkoumání určitého jevu . Zvláštní část důvodové zprávy k tomuto pojmu nic neuvádí . § 2 odst . 6 . Definice archeologického nálezu stanoví , že archeologický nález neslouží svému účelu a uchoval se mimo prostředí současného života , dále už může být zachován v hmotě stavby . Archeologickými nálezy by tak byly všechny druhotně použité archeologické články a jejich fragmenty , které byly po zániku jejich původní funkce použity jako stavební materiál , což je sotva praktické . Návrh je nepřípustně restriktivní vůči předpisu vyšší právní síly , Úmluvě o ochraně archeologického dědictví Evropy , je to číslo 99 / 2000 Sb . , neboť ta v článku 1.3 stanoví , že do archeologického dědictví se zahrnují stavby , konstrukce , skupiny budov , zastavěná území , movité objekty , památky dalšího druhu a také jejich související prostředí . Návrh se omezuje na pojem archeologického nálezu podobně jako dosavadní předpisy , zatímco citovaná úmluva počítá v souladu s moderními trendy v archeologii s širším kontextem archeologického dědictví . § 3 b . Zcela scestná je konstrukce , že za architektonické dědictví nepovažuje věci movité , například velice cenné soubory architektonických článků soustředěné v lapidáriích , přičemž mnohdy nemají status sbírkových předmětů . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
