|

ps2013-044-05-007-021.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-04-19 ps2013-044-05-007-021 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

21. Vládní návrh zákona o spotřebitelském úvěru /sněmovní tisk 679/ - druhé čtení

Date2016-04-19
Meetingps2013/044
Agenda Itemps2013/044/021
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/044schuz/s044175.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   5 < Page 6 > 7
Druhá sada pozměňovacích návrhů je uvedena ve sněmovním dokumentu pod číslem 4200. Tam těch návrhů je o něco víc a já je zkusím zase krátce zdůvodnit. K dosavadnímu § 10 odst. 1 písm. e). V tomto paragrafu navrhujeme to písmeno zrušit. Zdůvodnění je poměrně jednoduché. Podle zákona o obchodních korporacích nelze v rámci společnosti s ručením omezeným zřídit dozorčí radu. Ustanovení § 10 odst. 1 písm. a) přitom umožňuje, aby poskytovatelem spotřebitelského úvěru byly společnosti s ručením omezeným. Písmena a) a e) tohoto paragrafu si tedy vzájemně odporují. Je navrženo vypuštění písm. e), které požaduje zřízení dozorčí rady. Další pozměňovací návrh. V dosavadním § 10 odst. 1 se písm. h) zrušuje, ostatní písmena se přeznačí. Ustanovení písm. h), které požaduje, a teď bych prosil, abyste mi věnovali pozornost, požaduje realistický... (Poznámka zpravodaje mimo mikrofon.)Pane zpravodaji, samozřejmě ano, to vůbec nepochybuji. Toto ustanovení požaduje realistický obchodní plán jako podmínku získání oprávnění k činnosti. Ovšem nikde není řečeno, co to vlastně je realistický obchodní plán ani jaké má mít parametry. Tady podle našeho názoru vzniká korupční prostor k možnému subjektivnímu rozhodování. My předpokládáme, že toto ustanovení bylo použito analogicky, ono se vyskytuje v zákonu o bankách, nicméně banky spravují peníze svých vkladatelů, je to prostě jiný případ. Takže my si myslíme, že je nevhodné, aby nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, který nehospodaří s cizími penězi, je potom velmi složité dopředu určit a rozhodnout, co je realistický obchodní plán. Pokud k tomuto návrhu bude např. negativní stanovisko Ministerstva financí, tak bych poprosil o odpověď, ono to už do toho zákona nedáme, ale o vysvětlení, jak si Ministerstvo financí jako předkladatel tohoto návrhu zákona představuje realistický obchodní plán, jaké parametry musí mít a kdo to vlastně bude posuzovat. Já myslím, že je to mimořádně komplikovaná věc a dává to prostor opravdu k subjektivnímu rozhodování. Pozměňovací návrh k § 11 odst. 2, který vlastně říká, že pokud nerozhodne Česká národní banka ve stanovené lhůtě, má se za to, že nebankovní poskytovatel může ve své činnosti pokračovat do doby, než Česká národní banka rozhodne o jeho žádosti. V zásadě ten návrh sleduje doplnění ustanovení, podle něhož by nečinnosti správce rejstříku, tzn. neschválení ani nezamítnutí té žádosti, mělo za následek udělení souhlasu ze zákona, tzn. tzv. zákonná fikce. Totiž v okamžiku, kdy správce rejstříku vlastně nerozhodne ve lhůtě podle zákona, tak my navrhneme, aby se na to pohlíželo, jako že to schvaluje. Mně to přijde poměrně logické. V okamžiku, kdy správce rejstříku bude rozhodovat v zákonných lhůtách, tak k takovému případu nemůže dojít. K § 26. V navrženém § 26 se vypouští věta za středníkem. A ta věta zní: Pokud však poskytovatel samostatného zprostředkovatele nepečlivě vybral nebo na něho nedostatečně dohlížel, ručí za splnění jeho povinností k náhradě škody. Ustanovení § 2914 občanského zákoníku se nepoužije. A ten důvod je poměrně jednoduchý, pak to bude asi ještě u dvou pozměňovacích návrhů, které předkládám. V důvodové zprávě je navrženo, že je to harmonizační. Je to i tak označeno. Nicméně směrnice, kterou implementuje, žádné takové opatření neobsahuje. Tak minimálně bych chtěl vědět, jestli je to chyba, když je to označeno jako harmonizační, protože v tom případě by se s tím nedalo dělat nic než to akceptovat, ale podle toho, jak jsme to zkoumali my, ten materiál, tak ta směrnice žádné takové ustanovení neobsahuje. K § 35. Navrhujeme: navržený paragraf 35 se zrušuje a ostatní paragrafy se přečíslují. K § 36. Vypouští se věta za středníkem. Je to podobné zdůvodnění jako u toho § 26. Opět je to v důvodové zprávě i v tom samotném tisku označeno jako harmonizační bod a ta samotná směrnice nic takového neobsahuje. K § 113 odst. 2. Navrhuje se toto znění: Je-li k zajištění spotřebitelského úvěru užita nemovitá věc nebo věcné právo k nemovité věci, může být toto zajištění provedeno formou zajišťovacích institutů podle občanského zákoníku. Navrženo je to proto, aby se dala v praxi využít celá šíře institutu zajištění podle občanského zákoníku. Harmonizační směrnice opět žádné zúžení nepožaduje a podle našeho názoru neexistuje žádný rozumný důvod pro takové omezení. Teď k paragrafu, o kterém se už dneska debata vedla, a to je § 122 odst. 3, kdy se vypouštějí slova "nejvýše však 200 tisíc korun". Já asi rozumím tomu, jak se tam ta částka dostala, ale myslím, že o tom mluvil pan předseda Votava, že je prostě rozdíl podle té výše poskytnutého spotřebitelského úvěru. Někdy to může být velmi citelné, ale zejména u těch vyšších může být ta částka velmi nedostatečná. To znamená, pokud by to bylo např. u spotřebitelského úvěru, který byl za 40 tisíc na nějaké spotřební zboží, je ta částka nesmyslně vysoká, na druhé straně, pokud by ten úvěr byl řádově několika milionů, tak je to prostě jinak. Podle nás se ukazuje, že mít absolutní částku v okamžiku, kdy pokrýváte velké spektrum těch hodnot, není úplně šťastné řešení. K § 123 odst. 1. Navrhujeme, aby se číslovka 6 nahradila číslovkou 3. Ono to zní tak úplně technicistně, nicméně vás seznámím s odůvodněním tohoto návrhu. Navržená úprava v návrhu zákona odporuje občanskému zákoníku i zákonu na ochranu spotřebitele, insolvenčnímu zákonu a dalším předpisům. Občanský zákoník a další předpisy stanoví, že s vymáháním se nemá otálet. Obecně platné právní pravidlo, že právo přeje bdělým, je tak negováno. Kombinací lhůt stanovenou tímto zákonem a dalšími předpisy se dostaneme k tomu, že efektivní lhůta, kdy může skutečně dojít k zahájení činnosti směřující ke zpeněžení, je devět měsíců. Navíc během této doby, kdy poskytovatel nemůže vymáhat, rostou úroky a nakonec ve finále to může stát toho spotřebitele více, než kdyby ta činnost byla zahájena mnohem dříve. A je zřejmé, že i po tuto dobu může docházet i k případným dispozicím či znehodnocení majetku, kterým je ten úvěr zajištěn. Podle našeho názoru jde o opatření, které místo toho, aby chránilo dlužníka, jej bude spíše poškozovat. Proto navrhujeme zkrácení té lhůty z šesti na tři. Další pozměňovací návrh je k § 146 odst. 1 písm. c), kde vlastně v navržené dikci je "opakovaně nebo závažně". A my navrhujeme, aby to bylo "opakovaně a závažně", aby vypadlo to slovo "nebo". Navržené ustanovení odporuje zásadám správního trestání, které svou judikaturou definoval Nejvyšší správní soud a Ústavní soud. Ustanovení, podle nějž lze uložit zákaz činnost tomu, kdo opakovaně nebo závažně porušuje jakékoli ustanovení tohoto zákona, je příliš gumové a mohlo by svádět ke svévoli. V okamžiku, kdy tam dáte "opakovaně a závažně", tak si myslím, že je to naprosto namístě, proto navrhujeme vypuštění toho slova "nebo". K § 167. Navrhujeme tento paragraf zrušit, ostatní paragrafy přečíslovat. Podle našeho názoru jde o retroaktivní ustanovení. Jedná se o pravou i nepravou retroaktivitu. Říká, že zákonné požadavky se mají aplikovat i na úvěry uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Retroaktivita by tak byla zanesena do našeho právního řádu. A poslední paragraf je k účinnosti. Je jasné, že navržená účinnost 21. března 2016 není možná vzhledem k tomu, že už jsme v dubnu. Já tomu rozumím. Já navrhuji 1. ledna 2017. Jenom avizuji, že v tom následujícím zákoně, který je související, navrhnu také 1. ledna 2017, aby pokud to Sněmovna přijme, měly oba dva zákony stejnou účinnost. Potom se už jenom formálně v podrobné rozpravě přihlásím k těm dvěma sněmovním dokumentům. Děkuji za pozornost.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities