|

ps2013-042-03-009-224.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-03-03 ps2013-042-03-009-224 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

224. Ústní interpelace

Date2016-03-03
Meetingps2013/042
Agenda Itemps2013/042/224
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/042schuz/s042091.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   8 < Page 9 > 10
Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych reagoval na tuto interpelaci. Týká se vlastně nového prvku, na kterém se vláda dohodla a který jsme se rozhodli zlepšit - otázku integrace cizinců na území České republiky v rámci státního integračního programu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v souladu s usnesením vlády ke státnímu integračnímu programu připravuje vyhlášení veřejné zakázky na zajišťování kurzů základů vzdělávání v oblasti kultury a demokracie pro osoby s udělenou mezinárodní ochranou s dotací 20 hodin. Bude to tedy organizováno v návaznosti na kurz českého jazyka. Z obsahu kurzu je podstatná orientace na utváření a rozvíjení demokratických vědomostí a postojů, dodržování lidských práv a svobod, pochopení řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti a k výchově odpovědného člena společnosti. Témata budou upřesněna Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v zadání veřejné zakázky. Předpokládám, že toto upřesnění se tedy bude týkat i formy výuky toho, jakým způsobem budou tyto informace přenášeny. Nicméně jsem rád, že jsme se v rámci projednávání státního integračního programu dostali k tomu, že kromě standardní výuky češtiny se snažíme, aby došlo i k předávání informací a znalostí tohoto charakteru. Státní integrační program je potřeba vnímat jako celek. Je to nástroj pomoci lidem s udělenou mezinárodní ochranou v počáteční fázi jejich života v České republice. Týká se tedy oblasti jazykové přípravy, vstupu na trh práce, bydlení, vzdělávání dětí i dospělých. V různých formách u nás program existuje už téměř 20 let. Jeho poslední úprava je účinná od 1. ledna letošního roku, kdy vznikl takzvaný generální poskytovatel integračních služeb. Pro rok 2016 je tím generálním poskytovatelem Charita České republiky. Pokud se jedná o integraci cizinců ze třetích zemí, je nutno vzít v potaz závěry navrhované materiálem Aktualizovaná koncepce integrace cizinců ve vzájemném respektu. Pokud cizinci setrvávají na území České republiky dlouhodobě, úsilí o jejich integraci nelze nadále stavět výhradně na principu dobrovolnosti. Snažíme se, abychom v tomto směru, a možná to bude vyžadovat i změnu zákona, některé povinnosti, které byly spojeny s absolvováním těchto kurzů, stanovili jako zákonné povinnosti. Cílem je mimo jiné také zvýšení požadované znalosti českého jazyka pro povolení trvalého pobytu z úrovně A1 na úroveň A2 a stanovení povinnosti pro nově příchozí cizince absolvovat úvodní adaptačně-integrační kurzy. Vláda se nebrání tomu, abychom v rámci legislativních změn povinnosti k absolvování klíčových základních kurzů, které pomáhají integraci cizinců tady u nás, přistoupili i formou legislativně zakotvené povinnosti. Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji. Prosím paní poslankyni. Poslankyně Helena LangšádlováDěkuji, pane premiére. Já si opravdu myslím, že tato část integračního programu má být povinná. Pokud se někdo naučí českému jazyku jinou formou než v integračních programech, tomu rozumím. Ale tato část, která se týká našeho kulturního a hodnotového zakotvení, znalosti našeho právního řádu, má být povinná. Prosím, aby bylo pak vyhodnoceno to, zda dotace, o které jste hovořil, to znamená pouhých 20 hodin, je dostatečná a zda i ten obsah plně odpovídá tomu, jestli se touto formou bude dařit integrovat cizince, kteří opravdu mnohdy mohou přijít z naprosto odlišných oblastí a jejichž integrace není tak jednoduchá i u těch, kteří mají vůli. Určitě je velmi důležité, aby se podařilo zapojit ty, kteří přijdou do jednotlivých komunit obcí, farností, občanské společnosti, aby měli šanci stát se opravdu součástí naší společnosti. Děkuji. Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji. Slovo má pan předseda vlády. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaJá už bych zareagoval jenom velmi krátce. Já si totiž velmi živě vzpomínám, a teď jsem si to ještě jednou připomněl, na debatu, kterou jsme na vládě vedli na toto téma. Je to nová věc, nový program pro nové výběrové řízení. Paní poslankyně zmínila, že to je hodin. Zdá se, že to není mnoho. Já souhlasím, protože když lidé přicházejí z úplně kulturně a nábožensky odlišného prostředí, tak 20 hodin není mnoho. Ale jsem rád, že i na základě složité debaty na vládě se nám alespoň i toto podařilo prosadit a že se na to našly finanční prostředky, protože to nebylo vůbec jednoduché. Občas se stává, že se mnohem snáze nacházejí finanční prostředky na zajištění bezpečnostních opatření než na zajištění integrace. Já si myslím, že bychom obojímu měli věnovat stejnou pozornost, jak bezpečnostním opatřením, tak také integraci. Souhlasím s tím, že je potřeba systém spustit a po určitém období vyhodnotit, jestli dotace 20 hodin je v pořádku, nebo ne. Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji. Prosím pana poslance Karla Černého, který bude asi posledním interpelujícím na pana předsedu vlády. Prosím. Poslanec Karel ČernýDěkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane premiére, jedním z problémů, které naše vláda řeší, je útlum našeho hornictví a s tím spojené udržení zaměstnanosti v dotčených regionech. V polovině 90. let minulého století rozhodla Klausova vláda o ukončení těžby uranu na Dolní Rožínce. Zrušení tohoto rozhodnutí následující menšinovou vládou ČSSD znamenalo nejen nalezení nových zásob uranové rudy v této lokalitě, ale také zabránění dvacetiprocentní nezaměstnanosti v okolí Bystřice nad Pernštejnem a Nového Města na Moravě a udržení zaměstnanosti v této oblasti na téměř dvě desetiletí. Nyní dochází k vytěžení zásob uranové rudy a hrozí, že o práci přijde více než 400 zaměstnanců převážně pracujících v podzemí. Vážený pane premiére, důl Rožná je dolem ve vlastnictví státu. Vím, že vláda si uvědomuje závažnost situace, že ministr průmyslu i vy osobně jednáte se zástupci samospráv. Jaké další kroky zejména ve spolupráci se starosty měst a obcí ve vztahu k udržení zaměstnanosti na Bystřicku a Novoměstsku vláda podniká? A jak je chcete dále realizovat? Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji. Prosím pana předsedu vlády o reakci. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říci, že vláda věnuje otázce ukončení těžby uranu na Dolní Rožínce dlouhodobou pozornost. Je to téma, kterým jsme se začali zabývat už v prosinci 2014. Tehdy vláda schválila pokračování těžby a úpravy uranu na ložisku Rožná bez nároku na finanční zdroje státu s tím, že tato těžba bude pokračovat do roku 2017. Podle všech informací a podkladů, které vláda dostala k dispozici, bylo konstatováno, že další pokračování těžby by nebylo ekonomicky rentabilní. Těžitelné zásoby uranu v dole Rožná se vlastně v uplynulých desetiletích postupně vyčerpaly. Světové ceny uranu se výrazně snížily především v důsledku havárie jaderné elektrárny Fukušima v roce 2011, která měla za následek odklon řady významných ekonomik od jaderné energetiky a rostoucí převis nabídky uranu nad poptávkou. To jsou prostě faktory, které vláda přímo ovlivnit nemohla, ale které vedly k tomu, že rentabilita další těžby tady již není. Jako předseda vlády jsem požádal v prosinci 2014 ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a také ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou, aby zpracovali restrukturalizační plán pro území Dolní Rožínky a ukončení těžby uranu v roce 2017. Ke splnění tohoto úkolu byla sestavena pracovní skupina, kde jsou i zástupci těchto ministerstev, také Kraje Vysočina, Agentury pro podporu podnikání CzechInvest, státního podniku DIAMO a také starostů z dotčeného regionu. Ze závěru restrukturalizačního plánu vyplynulo, že pokud by nebyl realizován žádný aktivní přístup státu spojený s dalším využitím ložiska Rožná, dojde po ukončení likvidace podzemního dolu k uvolnění asi 478 zaměstnanců, důlních pracovníků na závodě Rožná, a zhruba 43 pracovníků na závodě Chemická úpravna. Celkem by se tedy jednalo o zhruba 521 zaměstnanců. Cílem vlády je, abychom počet uvolněných zaměstnanců minimalizovali, eventuálně abychom pro ně připravili nabídky náhradního zaměstnání. Chceme se tedy soustředit na tři oblasti. První je návrh zákona, který umožňuje horníkům v hlubinných dolech předčasně odejít do důchodu. Tento návrh zákona se nebude týkat jen horníků v hlubinných dolech na severní Moravě, ale dotkne se také horníků, kteří mají odfáráno potřebné množství let i na Dolní Rožínce. To je jedna věc.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities