|

ps2013-039-10-001-203.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-02-12 ps2013-039-10-001-203 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

203. Informace vlády České republiky o migrační krizi

Date2016-02-12
Meetingps2013/039
Agenda Itemps2013/039/203
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/039schuz/s039374.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   5 < Page 6 > 7
Nejprve k tomu prvnímu bodu - k schengenskému prostoru. Evropská rada má příští týden projednávat evaluační zprávu Schengenu, evaluační zprávu, kterou připravila Komise. Neformální zasedání ministrů vnitra, které se konalo 25. ledna v Amsterodamu, nám napovědělo, že jsme svědky konce schengenského prostoru, přinejmenším v té podobě, v jaké Schengen známe dnes. A vlastně ta řešení, která tam byla naznačena, ukazují, že z plotů, které jsou teď dočasné, se mají udělat ploty trvalé. Aby bylo jasné, o co jde, tak ve hře je mimo jiné revize článku 26 schengenské smlouvy, která by umožnila státům prodloužit kontroly na vnitřních hranicích až na dva roky. Připomínám všem, že dosud tuto možnost mají státy pouze na šest měsíců. (Hluk v sále.)Dámy a pánové, pokud k tomu dojde, tak je to zásadní změna fungování schengenského systému. A je to i věc, která může postihnout jednu ze základních svobod, na kterých je postavena Evropská unie. Místopředseda PSP Jan BartošekOmlouvám se, pane předsedo, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale žádám vás, kolegyně a kolegové, abyste diskuse přenesli do předsálí. Děkuji. Prosím. Poslanec Petr FialaMy jsme země, která ví, že různá dočasná opatření mají trvalý charakter. A mě zajímá, jak se vláda České republiky k tomuto návrhu, který s velkou pravděpodobností může zaznít, jak se k tomu staví. Jaký má názor? Budeme souhlasit s tím, aby se dočasné opatření ze šesti měsíců opravdu prodloužilo na dva roky, což znamená, že to je vlastně napořád? Vláda nám tady neustále říká, jak se hledá společné evropské řešení, jak je to dobré, jak na ně můžeme spoléhat, ale o zásadních evropských řešeních, která se připravují, jak jsem tady ukázal na jednom příkladu, Parlament České republiky neinformuje, ale sama přitom navrhuje řešení, která vůbec evropská nejsou. Tím mám na mysli třeba tu iniciativu na posílení hraniční linie Bulharsko-Makedonie-Řecko. Ano, ten nápad má něco do sebe, může dočasně krátkodobě zmírnit migrační proud na západobalkánské cestě. Samozřejmě pouze do té doby, než si imigranti zvolí jinou cestu, třeba tu středomořskou. Má něco do sebe v tom, že může dočasně pomoci Makedonii. To je země, která je dlouhodobě zmítána vnitřní nestabilitou. Určitě by tam nezvládnutý imigrační proud přispěl k eskalaci napětí, vyhrocení etnického konfliktu v jihovýchodním Balkánu a to je samozřejmě to poslední, co bychom teď potřebovali. Ale - a na to bych rád upozornil pana premiéra, který s tou myšlenkou přišel - není to žádné evropské řešení. A některá ta hledaná celoevropská řešení při využití tohoto postupu nebude možné vůbec uplatnit. Makedonie není členem Evropské unie a Bulharsko není v Schengenu. Frontex nesmí působit na této nově vytvořené hranici. Tedy není to unijní řešení. Je to řešení bilaterální nebo multilaterální. Je možné se na něm domluvit, ale nelze to vydávat za celoevropské řešení. Proč o tom mluvím? Mluvím o tom proto, že za prvé vláda to vydává za jakési unijní řešení a za druhé v případě Maďarska a Chorvatska úplně stejný postup stejná vláda prohlašovala nebo označovala jako nekoncepční, neevropský, málo přijatelný. A tady sama přichází s obdobnou myšlenkou, s úplně stejným mechanismem, o kterém říká, že bude evropský. Myslím, že si ani neuvědomuje, že některé postupy, které se v Evropě nabízejí, nepůjdou na makedonsko-bulharsko-řecké hranici vůbec uplatnit. Ještě daleko důležitějším aspektem tohoto návrhu, se kterým přišel premiér, nebo česká vláda, nevím kdo, tak ještě důležitějším aspektem je faktické posunutí hranice schengenského prostoru a de facto vyloučení Řecka z schengenského prostoru. Zase je to logické. Já proti tomu až tak mnoho nemám, pokud si je česká vláda vědoma všech konsekvencí, které to znamená. Tak se ptám vlády, ptám se pana premiéra: Jedná se o změnu postoje české vlády, která se vždy jednotou Schengenu zaštiťovala? Nebo tomu mám rozumět tak, že česká vláda navrhuje, aby se hranice Schengenu posunula na západ? Pokud ano, dobře. Samozřejmě je to možné. Ale je potřeba to jasně říct. A když to uděláme, jaké to bude mít dopady? Podle konzervativních odhadů vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky a Frontexu přes Řecko do Evropy vstoupilo přes 800 tisíc uprchlíků. A odhady pro tento rok předpokládají, že migrační vlna bude ještě silnější. Vysoký komisariát OSN, který je znám konzervativními odhady, mluví dokonce o třech milionech migrantů, kteří by mohli směřovat do Evropy. Pokud opevníme Řecko, pokud řekneme Řecko není v schengenském prostoru, máme jinou hranici, tak si musíme položit otázku, co s těmito lidmi bude, zvláště v situaci, kdy nefungují hotspoty. Přes všechna ta zaklínání o tom, kolik bude hotspotů, jak na to dáváme peníze, jak v Řecku jich bude fungovat tři nebo pět nebo kolik, tak praxe je úplně jiná. V Řecku funguje s velkou bídou jeden jediný. A já se ptám vlády: Není to náhodou tak, že tím návrhem na oplocení Řecka, který nutně vyústí v humanitární katastrofu, si vláda připravuje cestu, si vláda připravuje půdu pro přijetí trvalého relokačního mechanismu, tedy trvalých migračních kvót? A vláda mi tady nejspíš řekne, pan premiér zase, jako když se ty kvóty přijímaly, tak mi zase řekne: Ale nic takového není na pořadu dne. Vůbec se o relokačním trvalém mechanismu nemluví. A já říkám: Pane premiére, mýlíte se. Opak je pravdou. Ve středu 10. února Evropská komise publikovala hodnoticí zprávu o implementaci migrační agendy v Evropské unii. Já vím, že je nuda tady ty zprávy číst, ale odpovědní politici by to dělat měli, aby nebyli překvapováni. A vicepremiér Komise Frans Timmermans prohlásil, že - cituji: "Ti, kteří potřebují ochranu, musí požádat v první zemi Evropské unie, do které vstoupí, a pokud to bude nutné, budou relokováni do jiného členského státu." No vida. Kvóty, trvalý relokační mechanismus tady je ze strany Komise znovu na stole. A komisař pro migraci dále doplňuje, že - cituji: "Lidé, kteří přicházejí do Unie a budou potřebovat ochranu, tak ji dostanou, ale není na nich, aby rozhodovali kde." To jsou citáty členů Komise z nedávných dní, které spolu s hodnoticí zprávou o implementaci migrační agendy v Evropské unii jasně ukazují, že trvalý relokační mechanismus je na stole, že se s ním počítá. O to naléhavější je moje otázka na vládu a na premiéra Sobotku, jak se k tomu Česká republika postaví. K tomu dodávám, že Švédsko v prosinci minulého roku požádalo o zařazení mezi státy, z nichž se má relokovat, a Rakousko požádalo o vyloučení z povinnosti podílet se na relokaci jako přijímající stát. Včerejší rozhodnutí Severoatlantické aliance zapojit se do monitorovací a zpravodajské operace v Egejském moři bylo některými státy hodnoceno jako průlom v migrační krizi, protože zachycení uprchlíci mají být vraceni zpět do Turecka. V této souvislosti a v souvislosti, když mluvím o relokacích, bych chtěl upozornit, že tento krok musíme vidět v souvislosti s iniciativou Komise, která s podporou Německa chce zřídit masivní dobrovolný přerozdělovací mechanismus syrských uprchlíků z Turecka. Mluví se až o 400 tisících lidí. Tak, dámy a pánové, toto jsou fakta. Toto jsou věci, které se odehrávají v Unii. Toto jsou věci, které se připravují. A všechny tyto mnou výše uvedené události a návrhy směřují opět k jednomu jedinému výsledku a mají jedinou logiku, a to je mechanismus relokačních kvót pro uprchlíky.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities