ps2013-039-07-001-016.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-02-09 ps2013-039-07-001-016 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(16.10 hodin) Za druhé , dostupnost zdravotní péče . Hodnocení dostupnosti péče vyžaduje nutně plošnou analýzu dat , která v současné době není pro všechny segmenty péče možná . Národní registr zdravotních služeb tuto situaci zásadně změní . Bude možné hodnotit dostupnost péče z geografického pohledu a rovněž z hlediska různých sociálních a demografických skupin obyvatel . Tolik důvodová zpráva . Jaká je skutečnost ? Návrh struktury dat obsahuje pouze údaje o poskytnuté péči a její úhradě . Součástí nejsou údaje o dostupnosti zdravotních služeb , místní a časové , dostupnost nelze tedy vyhodnotit . Pro vyhodnocení indikátoru kvality nejsou nezbytné osobní údaje , pouze údaje o demografickém zařazení pacienta , věk , pohlaví , region , ohrožující faktory apod . Za třetí , důvod , bezpečnost , zdravotní péče . Zavedení indikátoru kvality s sebou nese i kvantifikaci indikátoru bezpečnosti péče . Navržená úprava umožní kvantitativně hodnotit významné nežádoucí události , zejména v systému akutní a následné lůžkové péče . Tolik důvodová zpráva . Skutečnost je taková , že návrh struktury dat obsahuje pouze údaje o poskytnuté péči , její úhradě , součástí nejsou údaje o nežádoucích účincích nebo komplikacích . Bezpečnost nelze tedy vyhodnotit . Záměr by naopak mohl být naplněn , pokud by došlo ke konkretizaci sběru nezbytných údajů , zároveň by ale byla duplicitně s činností jak jiných sběrů ÚZIS , tak s povinností oznamování Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv . Čtvrtý důvod . Spolehlivý systém kontroly , monitoringu kvalitu a dostupnosti péče . Národní registr hrazených zdravotních služeb společně se zavedenými zdravotními registry umožní analyzovat a hodnotit krátkodobé a dlouhodobé ukazatele výsledků péče , identifikovat slabá místa v systému a zaměřit se na ně . Skutečnost je taková , že návrh struktury dat obsahuje pouze údaje o poskytnuté péči , její úhradě , součástí nejsou údaje o dostupnosti místní a časové , nelze tedy vyhodnotit . Pro vyhodnocení indikátoru kvality nejsou nezbytné osobní údaje , pouze údaje o demografickém zařazení pacienta , věk , pohlaví , region , ohrožující faktory apod . Možnost optimalizovat léčebnou péči pro různé sociální a demografické skupiny . Plošná analýza dat o poskytovatelích zdravotních služeb , objemu a struktuře jejich péče umožní optimalizovat hustotu a dostupnost vybraných služeb pro různé skupiny obyvatel , např . pro seniory , občany s určitým zdravotním postižením nebo pro těhotné ženy . Ale ani v tomto případě dostupnost nelze vyhodnotit . Optimalizace sítě poskytovatelů zdravotní péče . Distribuce zdravotní péče adekvátně připravených , vybavených a také situovaných zdravotnických zařízení vyžaduje nejen monitoring objemu péče , ale také analýzu spádových oblastí , zejména u lůžkových zařízení . Navržená novelizace Národního zdravotnického informačního systému toto umožní s využitím plošně reprezentativních dat . Rovněž bude možné monitorovat migraci pacientů za léčbou . Navrhovaná úprava je použitelná jen připojením Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb , Národního registru zdravotnických pracovníků a Národního registru hrazených zdravotních služeb . Pro splnění cíle ale není nezbytně nutné použití osobních údajů pojištěnců . V této souvislosti je nutné zmínit duplicitu sběru údajů o poskytovatelích zdravotních služeb - sběr dat v Národním registru hrazených zdravotních služeb podle § 77 a písm . g ) je redundantní , pokud jsou stejné údaje předmětem sběru pro Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb . Sedmý důvod . Plánování finančních a personálních zdrojů pro zajištění adekvátní léčebné péče . Jedním ze základních cílů navrženého řešení je zajistit dostupnost dat pro optimalizaci systému úhrad a pro plánování personálních kapacit systému . K tomuto budou zejména sloužit Národní registr hrazených zdravotních služeb a Národní registr zdravotnických pracovníků . Navrhovaná úprava , bohužel , je použitelná jenom při napojení Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb , Národního registru zdravotnických pracovníků a Národního registru hrazených zdravotních služeb . Pro splnění cíle není nezbytně nutné použít osobních údajů pojištěnců . K dostupnosti dat o síti poskytovatelů zdravotní péče a o zdravotní péči samotné . Navržená úprava v konečném důsledku zvýší informovanost občanů a pacientů o dostupnosti léčebné péče v jejich okolí , ve střednědobém horizontu rovněž informovanost o kvalitě a výsledcích péče . Skutečnost je taková , že navrhovaná úprava je možná jen při propojení Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb , Národního registru zdravotnických pracovníků , Národního registru hrazených zdravotních služeb , ale pro splnění cíle není nezbytně nutné použít osobních údajů pojištěnců . Z toho , co jsem uvedl , je třeba konstatovat , že navrhovaná novela tohoto zákona v testu přiměřenosti z pohledu evropského práva neobstojí , protože propadá hned v několika aspektech . Svým charakterem navrhovaná právní úprava představující mimořádně široce koncipované shromažďování citlivých údajů není nezbytná , důvodná ani účelná . Návrh novely zákona , resp . v rámci ní definovaný rozsah sběru dat , neumožňuje ani naplnit všechny vytčené cíle , o něž se předkladatel v návrhu v důvodové zprávě opírá . Naproti tomu v kontextu shora uvedených závěrů k jednotlivým bodům při využití stávající právní úpravy i při ochraně osobních údajů , při využití anonymizovaných dat , při zodpovědném definování struktury požadovaných dat dává možnost dosáhnout požadovaného účelu . K této problematice uspořádal podvýbor pro ekonomiku ve zdravotnictví , zdravotní pojištění a lékovou politiku seminář minulé úterý , bohužel se na tento seminář nedostavil ani pan ředitel Úřadu pro zdravotnické informace a statistiku jako hlavní předkladatel tohoto zákona ani žádný zástupce z Ministerstva zdravotnictví , kteří by na tomto semináři návrh tohoto zákona obhájili . Já jsem tady přitom prvním projednávání , při první části projednávání tohoto zákona přednesl některé otázky , dosud jsem na ně nedostal odpověď , tak prosím , aby pan ministr na tyto otázky odpověděl . Pro jistotu je můžu zopakovat . Pane ministře , dovoluji si požádat o vysvětlení , proč je nutno veškeré citlivé údaje , např . o psychických problémech , o užívaných psychofarmakách , urologických , sexuálních problémech , potratech , zkrátka o všem , co je zaznamenáno ve zdravotnické dokumentaci , včetně bydliště a rodného čísla , posílat do jednoho místa a jak tyto údaje pomohou řešit kvalitu , dostupnost , bezpečnost , optimalizaci péče a optimalizaci sítě poskytovatelů , jak se píše v důvodové zprávě . Kde v zákoně je stanoveno , jaké bude postavení technického provozovatele systému a jeho zaměstnanců a s tím spojená ochrana citlivých dat . Jak budou jednotlivá citlivá data zvlášť legislativně ochráněna před zneužitím . Jak budou mít osoby , které budou povolovat přístup do registru , stanovenu povinnost posuzovat proporcionalitu , tj . přiměřenost poskytování osobních údajů jiným osobám vzhledem k informačnímu sebeurčení osob . Jak budou mít osoby - pacienti zajištěn přístup ke všem svým osobním údajům , které mají podle zákona o nich být zpracovávány bez jejich souhlasu . Proč se neřídí zdravotnický informační systém stejnými přísnými pravidly jako jiné základní registry , jako registry veřejné správy . Proč se pro řízení ekonomiky nevyužívají existující data , existující databáze ze zdravotních pojišťoven . Proč je pro nový systém DRG nutno veškeré informace o zdravotním stavu , sociální a pracovní anamnéze spojovat výhradně s rodnými čísly a ne s jiným anonymizovaným identifikátorem . Proč je nutno teď rychle , překotně schválit tento sněmovní tisk , propojit všechny databáze , spustit tady ty agendy , a teprve poté do dvou let podle informací Úřadu na ochranu osobních údajů připravit kvalitní zákon o NZIS . Nemyslíte , že v případě Národního zdravotnického informačního systému musí být úplně stejný režim jako u jiných registrů podle zákona o základním registru , že musí být oddělena agenda a správa dat a že nemůže být soustředěna v rukou jedněch lidí ? Zákon o základních registrech určuje definice registru , rozsah shromažďovaných dat , vazby mezi agendami , evidence přístupu k datům , správce agend a mj . i vedení záznamů o událostech souvisejících s provozováním zdravotních registrů . Musí být zřejmé kdo kdy co a za jakým účelem v systému s daty dělal . Toto bohužel ve sněmovním tisku naprosto chybí a odkaz na důvodovou zprávu nestačí . Dovolím si ještě jednu další otázku . Můžete , pane ministře , informovat Poslaneckou sněmovnu , kolik lidí , zaměstnanců Úřadu pro zdravotnické informace a statistiku , současně pracuje , případně v jakých funkcích , v soukromé společnosti IBA , s . r . o . , která se mj . zabývá farmako - ekonomickým hodnocením některých léčiv , např . významných inovativních léčivých přípravků ? Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
