ps2013-037-03-000-000.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2016-01-08 ps2013-037-03-000-000 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Opozice ráda používá termín jako živnostník, malý podnikatel apod., aby vzbudila dojem, že se evidence bude týkat výhradně malých podnikatelů. Není to pravda. Elektronická evidence tržeb má nastolit rovné podnikatelské prostředí, a z principu tedy nemůže obsahovat výjimky podle výše obratu ani jedním směrem. Takže pro připomenutí: Evidenci bude podléhat největší i nejmenší podnikatelský subjekt, který přijímá platby v hotovosti. Pokud si půjdete nakoupit do největšího hypermarketu, dostanete evidovanou účtenku, pokud půjdete do nejdražší restaurace v Praze, dostanete evidovanou účtenku. Buďme tedy v tomto ohledu korektní a nelžeme našim občanům. Proč potřebujeme evidenci tržeb? Pan předseda Fiala zde několikrát uvedl, že evidence tržeb je zbytečná, že Finanční správa už dnes má dostatečné nástroje k výběru daní a zamezení daňových úniků v oblasti hotovostního placení. Bohužel se vždy zastavil v polovině a nesdělil nám, jaké že nástroje to jsou. A já jsem si jistý, že nám to nesdělí ani dnes, protože takové nástroje prostě Finanční správa dnes nemá - a historicky nemá. Za stávajícího stavu má totiž správce daně velmi ztížené možnosti správného stanovení daně u podnikatelů, respektive daňových subjektů které přijímají platby v hotovosti. Podle daňového řádu je vždy úkolem správce daně prokázat nevěrohodnost evidence hotovostních plateb předložené daňovým subjektem, respektive podnikatelem. To není, až na do očí bijící případy agresivního krácení tržeb, prakticky možné. Navíc vzhledem k odhadovanému počtu cca 600 tisíc daňových subjektů přijímajících hotovostní platby by detailní daňová kontrola všech těchto subjektů vyžadovala účast více než sta tisíc, sta tisíc kontrolorů Finanční správy. Reálná kontrolní kapacita Finanční správy je zhruba na třech procentech uvedeného počtu. Současně jsou také takové detailní kontroly velmi zatěžující pro samotný daňový subjekt, který se místo svého podnikání musí věnovat daňové kontrole. Aby mohl správce daně ověřit, že podnikatel vykázal v kontrolovaném období všechny hotovostní příjmy, musí mít k dispozici údaje o veškerém nakoupeném zboží či materiálu, dále o prodaném zboží včetně skutečných prodejních cen a o změně stavu zásob na počátku a na konci zdaňovacího období. Pokud by správce daně nechtěl slepě spoléhat na stavy zásob na počátku a na konci zdaňovaného období uvedené podnikatelem, musel by de facto provést inventarizaci, což je prakticky nerealizovatelné jednak z kapacitních důvodů na straně správce daně, jednak z důvodu zatěžování podnikatele. Není vždy možné spoléhat se na předložené nákupní doklady, jelikož i tyto doklady mohou být podnikatelem, který chce podvádět, samozřejmě předloženy jen v takovém objemu, aby odpovídaly vykázaným tržbám. Toto souvisí s fenoménem anonymních nákupů mimo velkoobchodní sklady, kdy nepoctivý prodejce nakoupí své zboží v běžném hypermarketu, aby Finanční správa nemohla získat potřebné informace o nakoupeném zboží od velkoobchodního dodavatele. Asi nikoho z přítomných nepřekvapí, že existuje ale i řada velkoobchodů, které nevykazují tržby a prodávají mimo jakoukoliv evidenci za hotové. Koho to překvapí, doporučuji, ať se jde zeptat těch podnikatelů, kterým tyto sklady dělají nekalou konkurenci. To jim to poví. Pokud podnikatel nákupní doklady neuvede ve svých formálně bezvadných evidencích, je prakticky nemožné mu zatajené příjmy prokázat. Jak to má všechno Finanční správa zkontrolovat? Postavit do každé provozovny jednoho kontrolora skutečně není možné. Další zásadní problém za současného stavu představuje skutečnost, že pokud se již podaří správci daně prokázat, že podnikatel příjmy zatajil, vyvstává problém stanovit daň podle takzvaných pomůcek, tedy porovnáním srovnatelných daňových subjektů a jejich daňových povinností. V některých oborech podnikání dosáhl fenomén krácení tržeb takového rozsahu, že velká část podnikatelských subjektů vykazuje trvale nízkou či nulovou daňovou povinnost. Počítají totiž s tím, že stávající kontrolní mechanismy umožňují správci daně odhalovat zatajené příjmy jen velmi obtížně. Zatajené příjmy mají zásadní dopad do odvodové povinnosti podnikatelských subjektů. Dochází ke krácení daní z příjmů, což má následně dopad i do odvodu sociálního a zdravotního pojištění. Dochází také ke krácení daně z přidané hodnoty u plátců DPH. Podnikatelé, kteří uměle udržují vykazovaný obrat pod hranicí jeden milion korun, se takto navíc vyhýbají registraci k DPH. Zatajená hotovost je dále využívána k vyplácení černých mezd, čímž se efekt násobí, dochází ke krácení daně ze závislé činnosti a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Mnozí podnikatelé toho zneužívají. Je jim jedno, jaký vliv to má na jejich zaměstnance, kteří zapláčou ve chvíli, kdy pak mají obdržet například nemocenskou, mateřskou nebo starobní důchod. Má-li být dosaženo cíle, to znamená minimalizace daňových úniků souvisejících s krácením tržeb, je tedy z pohledu podnikatelů elektronická evidence tržeb nejméně zatěžující možností z těch, které přicházely v úvahu. Jedná se o opatření, které splňuje požadavek proporcionality, představuje minimální administrativní zátěž, minimalizuje libovůli správce daně v tom, kam zamíří daňovou kontrolu, a přinese podnikatelům, kteří řádně vykazují tržby, výhodu v podobě snížení počtu daňových kontrol. Celkově potom dojde i k narovnání podmínek podnikatelského prostředí, kdy poctiví podnikatelé získají důvěru v rovnost podmínek podnikání, a tím bude posílena i motivace podnikatelů k placení daní. Jaké má efekty zavedení elektronické evidence tržeb? Ačkoliv primárním cílem elektronické evidence tržeb je narovnání podnikatelského prostředí v české ekonomice, nese s sebou i nezanedbatelný fiskální efekt. Jak je uvedeno v závěrečné zprávě hodnocení dopadu regulace, očekávaný dodatečný daňový výnos na dani z příjmů a dani z přidané hodnoty v sektorech stravování, ubytování a obchodu, tedy za první dvě fáze evidence, je až 12,5 miliardy korun ročně. Za ostatní sektory je potenciál dodatečných výnosů 5 až 6 miliard korun ročně. Takže celkový daňový výnos po plném náběhu evidence tržeb bude cca 18 miliard korun ročně. Musíme si uvědomit, že jde o sdílené daně a že z těchto 18 miliard ročně půjdou přibližně 4 miliardy korun ročně do rozpočtů obcí a přibližně 1,5 miliardy korun ročně do rozpočtů krajů. To znamená, když jsme tady diskutovali RUD, tak tady EET je lepší než RUD, co navrhovala opozice. To znamená více investic do lokálních projektů, do infrastruktury, obcí, do školek apod. A já se ptám pana poslance Gazdíka: Kdo to tu minule zpochybňoval, co mu na tom vadí, že obce a kraje dostanou více peněz? No tak vy jste proti těm obcím a krajům. Tady je to na stole. Tady EET jim přinese více peněz. Elektronická evidence tržeb tedy dokáže podstatným způsobem navýšit příjmy veřejných rozpočtů, a to bez zvyšování daňových sazeb. Mimochodem je nesmysl, že Ministerstvo financí odhadovalo výnos na 12,5 miliardy korun jak pro první dvě fáze, tak pro plný náběh evidence. Dodatečný výnos ve výši 12,5 miliardy se vždy týkal pouze prvních dvou fází evidence, to znamená stravování, ubytování a obchodu. Zároveň je znovu potřeba zdůraznit nejzásadnější, byť penězi nevyčíslitelný přínos - narovnání tržního prostředí v české ekonomice, nastavení férové konkurence, zefektivnění a narovnání pokřivených ekonomických vztahů, podpora té velké většiny našich podnikatelů, kteří hrají podle pravidel a o jejichž peníze je zde opozice okrádá svými obstrukcemi. Pan předseda Fiala se nám tu minule pokoušel argumentovat příkladem Švýcarska, které má nízkou míru zdanění a současně nízkou míru šedé ekonomiky. Na příkladu jedné země tak dovozuje, že existuje příčinná souvislost mezi mírou zdanění a velikostí šedé ekonomiky. Možná by bylo dobré připomenout, že například skandinávské země rozhodně nízkou míru zdanění nemají, a přitom šedá ekonomika tam dosahuje průměrných až podprůměrných hodnot. Také by si pan předseda Fiala měl uvědomit, že ve Švýcarsku je podnikatel, který podvádí na daních, vyloučen ze slušné společnosti a ztrácí důvěru svých zákazníků a obchodních partnerů. K takové úrovni daňové morálky musí Česká republika absolvovat ještě dlouhou cestu.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
