|

ps2013-037-02-002-002.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-12-18 ps2013-037-02-002-002 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

2. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 514/ - třetí čtení

Date2015-12-18
Meetingps2013/037
Agenda Itemps2013/037/002
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/037schuz/s037032.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   12 < Page 13 > 14

Přibylo administrativy na straně podnikatelů. To je první zásadní bod. V Chorvatsku proběhlo celkem 35 tisíc kontrol podnikatelů za jeden rok osm let trvajících jeden a půl den v jedné firmě. Úředník úřaduje, zaměstnanci se věnují jemu místo zákazníkům a firmy přicházejí o zakázky. Znamená to více administrativy také pro stát. Ministerstvo financí počítá s nárůstem kontrolorů o 900 lidí v České republice, s nárůstem administrativy na straně kontrolovaných podnikatelů bohužel nikdo příliš nepočítá, v těch materiálech to není. Registrační pokladny platí podnikatelé. V Chorvatsku stojí pokladna průměrně tisíc eur. Pro mnohé podnikatele to znamenalo financovat firmu z dvouměsíčního příjmu. Pokladny se nebudou muset vyměňovat, tvrdí Ministerstvo financí České republiky, ale u 90 % případů to vůbec nemusí být pravda. Navíc spoluúčast státu, evropských fondů a CzechInvestu, to byla prosím citace za materiálu Ministerstva financí, při přechodu na pokladny bude pouze pro velké firmy, s vysvětlením, pro malé žadatele by vyplňování žádostí bylo neefektivní, proto uvažujeme jen o podpoře firem, které prokážou statisícové náklady. Malým živnostníkům bohužel opět nikdo nepomůže, jen jim zavedením elektronické evidence tržeb přitížíme. A opět, pokud se bavíme o rovném prostředí, tak zjevně tady není rovný přístup k velkým firmám a k drobným podnikatelům. I banální chyba končí likvidační pokutou. Pokud kontrolor v Chorvatsku najde nesrovnalost, byť je to třeba pouhých šest eur, s elektronickým výjezdem, hned zavře provozovnu nebo přijde likvidační pokuta. To je druhý velmi korupční moment, kdy na libovůli úředníků bude to, jestli nějakou provozovnu zavřou. A i tady toto může výrazným způsobem omezit podnikatelské prostředí v České republice. V Chorvatsku je to tak, že 17 % kontrol končí pokutou nebo zákazem činnosti, což je tisíc případů z 35 tisíc kontrol. Pokuty se udělují za nesouhlasící stav pokladny, ale i za chybné DPH, nevydání účtenky, ale i třeba za chybný čas vydání. Chybou je i částka nula kun nebo špatný název zboží. Data o platbách nejdou odeslat. Od zavedení registračních pokladen je v Chorvatsku přetížená mobilní 3G síť, která se využívá k přenosu dat pokladen. Tady si dovolím říct, že právě tady toto přetížení sítí u nás u čtvrté generace ve většině území může mít vliv nejenom na samotné podnikatele a na jejich odesílání dat z elektronické evidence tržeb, ale může mít vliv na všechny ostatní, protože ti, kteří budou používat mobilní sítě k jakýmkoliv jiným účelům, prostě mohou mít problémy, může to být celé velmi pomalejší, více ztěžovat život všem lidem v České republice. Pokud síť nefunguje, nese odpovědnost za dodání dat podnikatel. A i když to nemohl ovlivnit, nese za to odpovědnost. Navržený model řešení - při výpadku sítě do 200 kun dodáme data s odstupem 48 hodin -, který navrhuje Ministerstvo financí, je jen další komplikací. Nedávný kolaps registru řidičů je toho naprosto jasným důkazem, že ani Česká republika není připravena na provozování takto komplexního systému. Sama hospodářská komora Chorvatska pak přiznává, že tuto problematiku nemá uspokojivě vyřešenou. Od zavedení systému v roce 2013 stále vymýšlí řešení. Jaká je realita v Chorvatsku? V některých podnicích v Chorvatsku došlo k navýšení tržeb o 900 %, tvrdí o situaci v Chorvatsku naše Ministerstvo financí i pan ministr sám. Podle hospodářské komory Chorvatska to však v restauracích bylo o 50 %, u obchodníků o 24 % a u drobných ostatních služeb o 10 %. to pro jistotu zopakuju. Není to žádných 900 %, ale 50 % v restauracích, u obchodníků 24 % a u drobných ostatních služeb o 10 %. To je začátek argumentáře, o kterém bych mohl mluvit dál a dál, ale jako místopředseda Sněmovny nebudu zatím předkládat ani připomínky sdružení podnikatelů a dalších organizací, ale podívám se na zasedání Legislativní rady vlády. Myslím, že mezi námi není mnoho těch, kdo podrobně studovali zápisy z Legislativní rady vlády, která se elektronickou evidencí zabývala v květnu tohoto roku. A zejména dvě stanoviska, tato dvě stanoviska ze 7. května a 28. května, si myslím, že by tady určitě zaznít měla. Přečtu nejprve zpravodajskou zprávu k návrhu zákona o elektronické evidenci tržeb pro jednání Legislativní rady vlády, která se uskutečnila tento rok 7. května 2015. A. Nezbytnost navržené právní úpravy. Předložený návrh právní úpravy je odůvodněn snahou zvýšit transparentnost plateb a toku informací s tím, že konečným cílem je zvýšení daně a potažmo fiskální efektivity. Zdůvodnění v důvodové zprávě je politické, věčně staví na hypotézách, které jsou obtížně verifikovatelné, a to včetně knowlidge transferu z Chorvatska. Rizika legal transplantátů jsou všeobecně známá. Tak praví zatím zpravodajská zpráva k návrhu zákona o evidenci tržeb pro jednání Legislativní rady vlády ze dne 7. května. Obdobně není zdůvodněno, proč se navrhuje urychlená účinnost s minimální legisvakancí, přičemž náklady zpočátku nesou mimo jiné SME. To je ostatně jeden z nejspornějších bodů celého textu, totiž přenos nákladů na SME. Z analýzy plyne, byť jak podotýká zpráva RIA a některá připomínková místa, nejsou dostatečné, že zátěž se bude pohybovat v desítkách tisíc korun. A tady se na opět zle dívá pan poslanec Pilný, který bude mít určitě jiná čísla. Nicméně tady vidíte relevantní fakt, že i zpráva Legislativní rady vlády hovoří o tom, že náklady se budou pohybovat v desítkách tisíc korun, a nikde není popsáno, jak tyto náklady bude stát internalizovat. Je zjevné, že cílem celého procesu je primární posílení kontrolní role státu, a to z velké části na náklady soukromých osob, což je v rozporu s principy i evropského práva, jak podotýká OKOM. Nesmíme navíc opomíjet spotřebitele, kterého se tento zákon dotkne při samotných obchodech. Současně sdílím další připomínku ohledně požadavků na vypracování věcného záměru, jak požadují legislativní pravidla vlády. Zákonnost legislativního procesu je jedním ze základních projevů právního státu a výjimka, kterou pravidla připouštějí, nebyly nijak zdůvodněna. Část B této zpravodajské zprávy. Soulad s ústavním pořádkem a s evropským právem. Nelze prima facie říci, že návrh zákona je v rozporu s ústavním pořádkem. Kromě výtky v legislativním procesu, viz výše, nicméně při absenci skutečné analýzy dopadu na daňové poplatníky a při zajištění, že náklady procesu nese buď daňový poplatník nebo SME, je důvodné se ptát, zda se jedná o přiměřený zásah do soukromého práva. Zde nejde o extenzi možných veřejnoprávních zásahů. Není úkolem zpravodaje takovou analýzu provádět. Domnívám se nicméně, že na hraně ústavnosti je téměř neomezená možnost aplikace obdoby agenta provokatéra podle § 25 a v jeho volné úvaze ohledně následného odstoupení od smlouvy. A to i tehdy, když poplatník žádnou povinnost neporuší.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities