|

ps2013-036-02-001-005.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-11-25 ps2013-036-02-001-005 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

5. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2016 /sněmovní tisk 617/ - druhé čtení

Date2015-11-25
Meetingps2013/036
Agenda Itemps2013/036/005
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/036schuz/s036031.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   18 < Page 19 > 20

To jenom na vysvětlení, že tam jsou ty dvě položky, protože bohužel i tu navrženou relativně realistickou částku pro SFDI nebudeme schopni vyčerpat, a teď jde jenom o to, zda se vládě či ministerstvům podaří vyjednat, abychom to nemuseli opakovat, a pak propad bude někde okolo 5 mld. proti navrženému rozpočtu. V případě, že by se to nepodařilo vyjednat, tak propad může být mnohem vyšší. Věřte nám, že to není věc, z které by se opozice radovala. My se s vámi chceme přít o výši daní, zjednodušování systému, možná o elektronickou evidenci tržeb a podobné věci, ale nechceme se přít o věci, na které v zásadě máme stejný názor. Můžeme se možná občas lišit v metodě, jak rychleji vykupovat a jaké jsou správné ceny za výkupy, můžeme se lišit v otázce, kdy my jsme spíš konzervativní a nechceme otevírat procesy EIA, územního řízení, stavebního povolení pro každého, kdo projde kolem, který zejména řeší stavbu na jiném konci republiky, založí si malé občanské sdružení a z ideologických důvodů tu stavbu blokuje. Ne z těch důvodů, že tam třeba žije a ohrožuje ho to a oprávněný pocit, že místní obyvatele to ohrožuje. Známe to všichni napříč politickým spektrem a je to bohužel škoda. To jsem prostě musel říct, protože to je poměrně aktuální věc, a bohužel se ukazuje, že naše obavy, a vzpomeňte si, ani ve vládních řadách, pokud si správně vzpomínám, nevládlo žádné nadšení, když jste zvedali ruku pro zákon o EIA. Možná jste nebyli ani všichni, nebo jistě jste nebyli ani všichni, protože ti, kteří mají praktickou zkušenost, se toho obávali. A mohl bych navázat na včerejší vystoupení Pavla Blažka, jak mluvil o sunshine laws, jak dobré úmysly, když se přeženou, komplikují pak praktický výkon politiky a praktický výkon moci. Pojďme zpátky k základním parametrům rozpočtu. Díky ekonomickému růstu jsou vlastně rozpočtovány rekordní příjmy - nic proti, to jsme vlastně říkali, že je to v zásadě realistické a akceptovatelné -, ale bohužel také rekordní výdaje. A to je věc, která nám připadá špatná. Věc, která akceptovatelná není. Protože položme si otázku, a neberte ji prosím jako řečnickou otázku - kdy budeme schopni splácet dluhy? V okamžiku ekonomického růstu, nebo ekonomické stagnace či recese? A že ekonomický cyklus funguje, na tom se snad shodneme. To, že si všichni přejeme, abychom byli pořád v období růstu, to je také pravda, ale reálné to prostě není, a jestli v okamžiku, kdy letos bude ekonomika růst takřka o 5 % a budeme mít schodek, nevím, 70-75 mld., příští rok o 2,5 %, ale k tomu letošnímu zvýšenému, abychom věděli, z čeho počítáme ten základ, znova 70 mld., tak si položme otázku, zda to, jak mnozí z nás, a zase napříč politickým spektrem, říkají, my chceme a my směřujeme k vyrovnanému státnímu rozpočtu, jenom ten rok se pořád oddaluje, kdy se dočkáme nuly nebo přebytku. A všimněme si našeho nejbohatšího souseda, největší evropské ekonomiky Německa, a těm se to daří. A velmi často slyším v debatách o jednotlivých rezortních kapitolách - v Německu jsou tady vyšší výdaje, a teď mluvím o procentu na HDP, protože nemá cenu přepočítávat absolutní částky, ale tady jsou vyšší výdaje, přesto to zvládají, a nám se to dlouhodobě nedaří. Proto říkám nám a proto říkám dlouhodobě, aby to nebylo vnímáno jako kritika pouze této vlády. Nedaří se to nám a nedaří se nám to dlouhodobě. Pan předseda Fiala mluvil o tom, že se snižují výdaje na vysoké školství. Neslyšeli jsme pořádný důvod. Nerostou výdaje na vědu a výzkum tak, jak by měly, a obecně investice jsou poměrně nízké. Na druhé straně co ovšem roste, je počet státních zaměstnanců takřka o 14 tis. si z hlavy pamatuji tu stránku, takže si to najděte, v tisku 613 stránku 122 - 13 400 zaměstnanců - 10 mld. nárůst. Deset miliard! Když si najdete jinou stránku a jsou tam běžné výdaje ministerstev, a to jenom skutečně v tom, co znáte z podnikání v pětkových účtech, to znamená materiál, energie, služby - 55 mld., nárůst o 3 mld.! A mnozí z nás, kteří sestavovali různé rozpočty, vědí, že velmi oblíbenou metodou těchto výdajů úředníků, kteří připravují podklady, je tzv. indexace - vezmu loňský výsledek a teď to zvednu o 2, o 3, nejlépe o 6, abych mohl, když bude chtít šéf něco škrtnout, ministr, tak ze 6 uhnu na 3 a jsem tzv. vykázal úsporu. Dneska je 55 mld., ale původně jsme chtěli 70, takže jsme vlastně 15 ušetřili. se neříká ale, že letos to bylo 50 a předloni to bylo 45. To se v argumentaci nepoužívá. Takže i tam budou směřovat naše pozměňovací návrhy, protože tam se reálně šetřit. Není to takové jednoduché číslo a není to ani tak velká částka, ale pokud chceme docílit nějakou úsporu, například přibližně 30 mld., o kterých mluvíme, tak musíme začít od těch malých částek, od výdajů na materiál, služby, energie v jednotlivých kapitolách. Těch kapitol je něco mezi 40 a 50. Samozřejmě největší je MPSV, ale tam je zase nejvíc mandatorních výdajů. Některé kapitoly jsou poměrně malé a mnozí kolegové a kolegyně ze Sněmovny zase napříč politickým spektrem říkají: to je tak malá kapitola, tam se nic nenajde. Ale to není pravda. Najít úspory se dají všude v provozních výdajích, protože kdy jindy, jak jednou kladl otázku, máme směřovat k nule? A my jsme ani vládě neříkali, že by příští rok měl být vyrovnaný státní rozpočet. My jsme jenom říkali, že v okamžiku, kdy příjmy rostou o 67 mld., tak stačilo, kdybychom udrželi loňské výdaje, a měli bychom deficit o 43 mld. nižší. Když se podíváte zase na strukturu výdajů po jednotlivých položkách, tak vám vyjde, že výdaje jsou vyšší přibližně o 32 mld. Omlouvám se, že ta čísla trošku zaokrouhluji, ale je tam současně minus 11 mld. na úhradu úroků státního dluhu, což je dobře, to nezpochybňuji, ale reálně výdaje rostou o nějakých 43 mld. Tím, že o 11 mld. zaplatíme méně úroků, tak vychází číslo 32. Ale kdybychom udrželi stejné výdaje a současně jsme ušetřili za úroky díky tomu, že daří České republice i dobře prodávat své dluhopisy, tak jsme mohli být bez toho, že bychom škrtli proti roku 2015, na schodku státního rozpočtu někde kolem 30 mld. A my jsme navrhovali, ale většina to zamítla, většina Sněmovny, a myslím, že to byla vládní většina, která říkala: 40 mld. schodku příští rok, to je příliš silné opatření, těch 70 je tak akorát. A pan ministr financí prognózuje letošní schodek zhruba kolem 70 mld. myslím, že čísla za prvních 10 měsíců, která máme všichni k dispozici, tomu nasvědčují, že to nebude minus 100, ale zhruba 70, to znamená, proti letošku příští rok žádná změna. Bavme se o skutečnosti, nebavme se o tom, když se plánuje, protože rozpočet roku 2015 nebyl prognózován na růst přes 4 %. to nekritizuji, nikdo z nás nebyl tak optimistický a je dobře, že ekonomika roste rychleji, než předpovídají nejenom členové Poslanecké sněmovny, ale i instituce, jako je Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Česká národní banka, Ministerstvo financí, a mohl bych pokračovat, kdo všechno ty prognózy dělá. Takže když se potom na to podíváte, zjistíme, že přestože velmi rádi mluvíme o úsporách, tak na provozní části, skutečně režijní náklady, anebo mzdové náklady, že vlastně nešetříme a naopak výdaje se zvyšují právě tou indexovou metodou. A na a na nás to, že původně ministři a ministerstva chtěli, nevím, o 30, 50, 70 mld. více, a tím, že to vláda seškrtala, tak ušetřila, to je takový folklór. Zkušený správce kapitoly to prostě přestřelí, aby v rámci jednání se svými ministrem, anebo pak s ministrem financí anebo pak s vládou jako celkem měl kam ustupovat. Takže tudy směřovaly a směřují naše návrhy. Jednotlivé výdaje jsou poměrně podrobně zdokumentovány. Nechci nijak kritizovat způsob projednávání státního rozpočtu. V rozpočtovém výboru byl přítomen ministr financí. Absolutně nechápu tedy pana ministra životního prostředí, jak to, že ani jeden náměstek se neobtěžoval přijít na rozpočet na výbor pro životní prostředí. To považuji za nehoráznost a sebevědomý výbor by to prostě odmítl. Ale stalo se, že ani ministr, to bych ještě pochopil, jestli třeba měl nějakou zahraniční cestu nebo jinou povinnost, ale ani jeden náměstek - nevím, pane ministře, kolik jich máte, ale státní tajemník je prostě málo pro to, aby obhajoval státní rozpočet.

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities