|

ps2013-033-09-001-067.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-10-27 ps2013-033-09-001-067 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

67. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 611/ - prvé čtení

Date2015-10-27
Meetingps2013/033
Agenda Itemps2013/033/067
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/s033350.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   3 < Page 4 > 5
Paní ministryně, a mohlo by vás napadnout, paní ministryně je v úřadu nová, tak chtěla přinést něco nového do školské legislativy, tak proto teď otvíráme znovu školský zákon. Ale není to tak úplně pravda a paní ministryně Valachová je v tom do jisté míry nevinně, protože základní myšlenky, které jsou předloženy v novele školského zákona, ty jsme slyšeli už z úst jejího předchůdce ministra Chládka, to znamená takové ty nápady na povinné předškolní vzdělávání, nápady na jednotné zkoušky na střední školy a další a další věci. Takže je to asi skutečně spíše než nějaká iniciativa paní ministryně Valachové jakási socialistická obsese, že tímto směrem je potřeba co nejrychleji naše školství změnit a upravit. Paní ministryně tady ve svém vystoupení mluvila o tom, že základním motivem, motivací, proč to všechno děláme, je zlepšení kvality vzdělávací soustavy našich škol. Neslyšel jsem ale jediný argument, jediný důvod, proč by právě tato opatření měla kvalitu našich škol zlepšit. Domnívám se, že žádný takový důvod nám ani paní ministryně říct nemohla, protože všechna ta opatření jsou ve své podstatě zbytečná, nesmyslná, byrokratická a kvalitu našeho školství nezlepší ani v tom nejmenším. Nechci mluvit dlouho a určitě v debatě bude dost příležitostí, aby moji kolegové vysvětlili podrobně, co nám na jednotlivých bodech vadí, ale aspoň ve stručnosti několik základních argumentů, proč děláme věc, která je zbytečná, školství nepomůže a spíše celý vzdělávací systém zase zkomplikuje. Co je asi na předložené novele nejhorší aspoň z mého hlediska, je nápad, že budeme mít povinné předškolní vzdělávání, tedy jednoduše všechny děti budou muset rok před zahájením základní školní docházky chodit do mateřské školy. Položme si otázku proč. Proč by měly všechny děti chodit do mateřské školy? Proč to nařídíme? Proč to bude v zákoně? Proč budeme všechny nutit? Když se podíváme na to, jaká je situace, podíváme se na výsledky šetření České školní inspekce, tak zjistíme, že už dnes mateřskou školu navštěvuje, ono se to meziročně liší, ale zhruba kolem 90 procent dětí. Nedokážeme úplně přesně říct, které z těch 10 procent, které tam nechodí, jsou děti z problematických rodin, z těch takzvaně sociálně vyloučených lokalit, z těch, které mají potom problémy s nástupem do základní školy. To procento se odhaduje někde mezi třemi až pěti. Všichni ostatní jsou z rodin, které dobře připravují děti na základní školu, které prostě z různých důvodů jenom neposílají dítě do mateřské školy, třeba protože maminka je s mladším sourozencem na mateřské dovolené nebo protože jsou v rodině dobře se starající prarodiče, kteří pomáhají s výchovou, a prostě rodina nepotřebuje posílat dítě do mateřské školy. Tyto děti jsou na základní školu dobře připraveny a není jediný důvod, není jediný důvod (opakuje s důrazem), proč by jim stát měl říct: Tak a teď budete posílat dítě do školky, a když nebudete, tak budete platit pokutu, anebo můžete chodit na nějaké zkoušky, kde budeme zjišťovat, jestli to dítě připravené je, nebo není. Je to úplný nesmysl. A jestli chceme řešit ty tři, čtyři, pět procent dětí z těch problematických rodin, které nedokážou připravit dítě na základní školu, nemají třeba nějaké základní sociální, hygienické a jiné návyky, a to všechno, s čím se setkávají potom učitelé na základních školách, tak to určitě nevyřešíme tím, že jim stanovíme tuto povinnost, protože pokud nebudeme pracovat s těmi rodinami, neuděláme celou řadu jiných opatření, spíš motivačních než sankčních, tak stejně žádnou situaci nezměníme. Ale i kdyby , tak kvůli tomu, že někdo nedělá, co má, nařizovat všem ostatním, jak se mají chovat, co mají dělat s dětmi, že musejí dávat děti do školy, že se stát bude o ně starat, aby byly dobře připraveny na základní školu, je absurdní a nemá to žádný smysl. Argumentovat tady zahraničím také není příliš užitečné. Je to právě oblast školství a vzdělávacích soustav, která není v rámci Evropské unie z dobrých důvodů integrována právě proto, že se zde setkávají různé tradice, zvyklosti a že vzdělávací systémy, které mají velmi rozdílné formální vymezení, institucionální strukturu, mohou dosahovat stejně dobrých výsledků. Proto říkat tady, jak je to v Rakousku nebo v Německu nebo v Polsku, je samozřejmě možné, ale moc nám to v debatě nepomůže. Mohli bychom třeba uvádět příklad Francie, která je známá z hlediska dětí poměrně striktním vzdělávacím systémem včetně sobotního vyučování atd. To jsou prostě jiné tradice, které s tou naší nemají nic společné. Jestli chceme zlepšit kvalitu naší vzdělávací soustavy, a to bychom měli, to by měl být náš cíl, tak to pravděpodobně neuděláme tím, že budeme prodlužovat dobu, kterou děti tráví ve školách. Možná si mnozí z vás vzpomenou, že to zase není tak dlouho v historické perspektivě, kdy jsme prodloužili základní školu z osmi na devět let. A položili jste si někdy otázku, jaký to mělo výsledek? Vědí ty děti, které končí základní školu místo po osmi po devíti letech, něco lépe, více, mají hlubší znalosti? Má to nějaký význam z hlediska kvality vzdělávání? Já vám na to odpovím. Velmi malý, pokud vůbec nějaký. Prodloužili jsme dobu, kterou děti tráví v základní škole, ale z hlediska kvality vzdělávání to žádný velký efekt nepřineslo. Ale co se teď děje? Možná to dobře znáte ze svých rodin od svých dětí, nebo když se díváte kolem sebe. Dnes maturují lidé, a zase si přiznejme, že 70 procent populačního ročníku skončí u maturity, dnes maturují lidé v devatenácti a čtvrtina z nich nebo mnozí, nevím, jestli je to přesně čtvrtina, třeba je to pětina, maturuje ve dvaceti letech. Je tohle žádoucí stav? Odpovídá tomu kvalita vzdělávání? Odpovídají tomu jejich znalosti? Je to potřeba, aby v devatenácti, ve dvaceti maturovali? Za první republiky to bylo tak, že řada lidí, která končila univerzitu s doktorátem, měla dvacet dva let. Donedávna to bylo taky tak. V mé generaci bylo možné ve dvaceti dvou letech s malým doktorátem skončit univerzitní studia. Dneska nám spousta dětí maturuje ve dvaceti letech, protože zbytečně dlouho chodí do základní školy. A teď ještě přijde Ministerstvo školství s tím, že řekne: Ale to nestačí, to nestačí, těch devět a čtyři roky, ještě budou muset děti chodit jeden rok předtím do školy, takže nám to základní vzdělání bude tvořit ten časový úsek života od pěti do patnácti let. Dámy a pánové, neexistuje pro to žádný relevantní důvod. Jenom nějaká ideologická posedlost, která vede k tomu, že prostě co nejdříve je potřeba mít děti v nějakém zařízení, které spravuje stát nebo jemuž dává licenci stát, abychom je měli pod kontrolou a ty rodiče a všechny nějak vychovávali. Žádný jiný důvod to prostě mít nemůže a taky to žádný jiný důvod nemá. Takže zavádět povinnou předškolní výchovu nebo povinné předškolní vzdělávání, je to součást vzdělávací soustavy, je zbytečné, neobhajitelné a v důsledku škodlivé. Schválně tady nemluvím o ekonomických nákladech, které jsou s tím spojeny, ale chci vám poukázat na zbytečnost toho prodlužovat nadále dobu, kdy děti sedí ve škole. Tolik k té první a nejvážnější věci, kterou obsahuje tato zbytečná novela školského zákona. Ta druhá se týká jednotných přijímacích zkoušek na střední školy.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities