|

ps2013-033-03-012-206.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-10-08 ps2013-033-03-012-206 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

206. Ústní interpelace

Date2015-10-08
Meetingps2013/033
Agenda Itemps2013/033/206
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/s033135.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   10 < Page 11 > 12
Místopředseda PSP Petr GazdíkJá děkuji panu poslanci Zahradníkovi a poprosím pana ministra zemědělství Mariana Jurečku o jeho odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zemědělství ČR Marian JurečkaDobré odpoledne, děkuji, vážený pane předsedající, milé poslankyně, vážení poslanci. Vážený pane poslanče, já se s dovolením pokusím v té krátké lhůtě odpovědět, protože to je téma, o kterém bychom tady mohli diskutovat celé odpoledne. Na tu první otázku, zdali budeme řešit problém deficitu organické hmoty - to je samozřejmě otázka, kterou se zabýváme, kterou se snažíme řešit už teď v reálném čase. My jsme udělali mnoho kroků v nastavení společné zemědělské politiky, kde se zvýšily nároky na řekněme minimální zatížení dobytčí jednotky na trvalé travní porosty v České republice, abychom podpořili živočišnou výrobu, to znamená potom i návrat organické hmoty do půdy zpět. Dále se snažíme motivovat zemědělce, aby pěstovali meziplodiny. V letošním roce podle prvních srovnání máme meziroční nárůst o 30 tis. hektarů meziplodin. Ta přesná čísla budeme mít na konci roku, ale je vidět, že pozitivní trend se tady daří nějakým způsobem nastavovat. Musím říci, že se snažíme také podporovat plodiny, které jsou zlepšující, jako jsou bílkovinné plodiny typu vojtěška, jetel, přes takzvanou bílkovinnou platbu, která je zase navázána na minimální zatížení dobytčí jednotkou. To jsou všechno podpory, které vznikly nově teď v roce 2015 a jsou nastaveny zhruba na příštích pět let. Musím říci, že druhá otázka, jak zemědělce motivovat, aby se řekněme tou záležitostí více zabývali a více se snažili hospodařit podle zásad správné zemědělské praxe a udržet vodu v krajině a především zvýšit retenční potenciál půdy, tak my se teď snažíme připravovat novelu nařízení vlády právě ke společné zemědělské politice. My chceme zase zvýšit nároky na zemědělce a jejich způsob pěstování, ať už jde o střídání plodin, o velikost půdních bloků, třeba vyhodnocení délky půdního bloku po svážnici, abychom tam udělali nějaké přerušení jinou plodinou, abychom nepodporovali erozi. Pak samozřejmě plánujeme v příštím roce v rámci výzev umožnit zemědělcům také podporu nákupu mechanizace, která podpoří zvýšení retenční kapacity půdy. Jde nám především o nástroje, jako jsou hloubkové kypřiče, hloubkové podrývání, protože spousta zemědělců dělá minimalizaci, ale nedělá ji celou, dělá jenom tu část, která je jednoduchá, ekonomicky pro ně přijatelná, ale tady toto už neřeší řekněme do konečného finále, jak se to správně má dělat. Snažíme se také motivovat zemědělce, aby hospodařili v souladu s přírodou, to znamená otázky zadržení vody v krajině, pokud jde o malé vodní nádrže, rybníky. Na příští rok otevíráme nový dotační titul, který právě bude podporovat ať už zemědělce, tak obce, případně samozřejmě privátní osoby, aby realizovali výstavbu nových rybníků. Neomezujeme to velikostí toho rybníku. Samozřejmě i podpora odbahnění a těchto záležitostí tam bude nastavena. A pro podniky povodí budeme mít nachystán dotační titul na obnovu infrastruktury právě po zemědělské vodohospodářské správě, pokud jde o drenáže a centrální systémy odvodu od drenáží, které jsou v dost špatném stavu, protože dnes to podniky povodí nemají z čeho financovat. Potom co se zrušila zemědělská vodohospodářská správa, tak ta půlmiliarda korun, která tam byla určena na tuto údržbu, už nepřešla žádným způsobem na podniky povodí. I to je další věc, kterou se snažíme pro příští rok systémově nastavit, aby se to dařilo. Já musím říci, že téma, které jste zvedl, a to je i téma kompostů a dodání organické hmoty do půdy přes komposty, je téma, které není úplně dobře systémově vyřešeno, protože sice Ministerstvo životního prostředí motivuje obce a jiné podnikatelské subjekty, aby zpracovávaly kompost, jenomže už tam potom chybí přenos té koncovky pro to, aby byla motivace pro zemědělce kompost případně nakoupit nebo za určité náklady ho aplikovat na pole. To je věc, kterou si budeme muset mezi sebou vyřešit. Je to hlavně problém pro obce, které nemají kompostárny. Zemědělec, který má kompostárnu, ten to v rámci svých kalkulací udělá, ale pro obce je to opravdu velký problém, co s tím kompostem vlastně dělat, když už tedy biologicky rozložitelný komunální odpad sesbírají, ale jak ho potom uplatnit ekonomicky, to je dnes opravdu problém, který není úplně dobře vyřešen. To uznávám. Pokusil jsem se udělat výčet některých opatření, která realizujeme. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu ministrovi. Pan poslanec Zahradník má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jan ZahradníkKarel Havlíček to trefně popsal veršem: Točíme-li ze sudu nedolévajíce, zůstanou nám naspodu brzy jen kvasnice. O té živočišné výrobě, o tom ubývání krav mluvit nebudu. To je obrovský problém sám o sobě. Jenom se chci zeptat, jestli se chystáte nějak regulovat vysévání, pěstování širokořádkových plodin, tedy zejména kukuřice, pro bioplynové stanice. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji. Poprosím pana ministra. Prosím, pane ministře. Ministr zemědělství ČR Marian JurečkaMy jsme v trošku složité situaci, kdy tady zhruba před sedmi osmi lety Ministerstvo zemědělství ne úplně dobře nastavilo podporu bioplynových stanic, nepodvázalo to živočišnou výrobou a adekvátní velikostí osevních ploch, které by ten zemědělský podíl na bioplynovou stanici měl. My tudíž těžko můžeme odlišit, kterou plochu ten zemědělec využívá na bioplynovou stanici a na krmivovou základnu, protože se to každý rok proměňuje, není to konstantní hodnota. Nicméně my pro příští rok máme nachystáno, že zemědělci v systému LPIS vidí dnes středně a silně ohrožené půdy, erozně ohrožené půdy, s tím, že dnes se na ně vztahuje systém GAEC, kde se jasně říká, jak mají hospodařit, co mohou a nemohou. My do té vrstvy systému LPIS jim překreslíme a zvýrazníme i 51 % potenciálně erozně ohrožených půd, s tím, že jim legislativně řekneme: vážený zemědělče, pokud na těchto plochách, které ty vidíš a které můžeš ovlivnit, ti nastane erozní událost, automaticky ti ten půdní blok překlápíme do režimu pod GAEC, kde jsou dnes středně a silně ohrožené erozní půdní bloky. Zemědělec bude vědět dopředu, u kterých ploch to může nastat, a je v jeho rukou, aby se rozhodl, zdali tam bude sít širokořádkovou plodinu, nebo ne, protože ta hrozba, která mu tímto hrozí, je poměrně velká. Snažíme se tady o pozitivně negativní motivaci, aby to měl zemědělec v rukou a rozhodnutí mohl sám ovlivnit. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu ministrovi i panu poslanci. Přejdeme ke třetí interpelaci, kde pan poslanec Rom Kostřica bude interpelovat nepřítomného pana ministra Dana Ťoka ve věci harmonogramu oprav u dálnice D1. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Rom KostřicaDěkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vzhledem k nepřítomnosti pana ministra Ťoka nechci udělat nic jiného než stáhnout svoji interpelaci a doufat ve šťastné vylosování v příštím týdnu. Děkuji. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu poslanci. Přejdeme ke čtvrté interpelaci. Paní poslankyně Miroslava Němcová bude interpelovat nepřítomného ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci diplomatických pasů. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Miroslava NěmcováDěkuji. Na žádost Pražského hradu udělalo Ministerstvo zahraničních věcí diplomatický pas panu Martinu Nejedlému. O této osobě se toho příliš neví. Na dotazy ohledně jeho osoby Hrad neodpovídá a z toho mála, co jsme se dozvěděli, tak z veřejných zdrojů lze citovat pouze toto: Martin Nejedlý je externím poradcem prezidenta republiky od roku 2014. Na Pražském hradě má přiděleny tři kanceláře, ale protože nezastává žádnou oficiální funkci, není v žádné oficiální struktuře zaměstnanců Pražského hradu, nemá zapotřebí žádat o bezpečnostní prověrku a za to, co pro pana prezidenta dělá, nebere také žádný plat. Co víme ale bezpečně, je to, že podle rozhodnutí prvoinstančního soudu má společnost Lukoil, kde byl pan Martin Nejedlý jednatelem, zaplatit České republice 27,5 mil. korun kvůli porušení smlouvy při skladování leteckého paliva. Důvod, proč Ministerstvo zahraničních věcí udělilo pas, je tento. Prý doprovází pana prezidenta při zahraničních cestách. Dotázán bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda, řekl, že toto udělení pasu považuje za krajně problematické, protože pan Nejedlý žádné oficiální diplomatické poslání nemá a účast v delegaci z něj ještě diplomata nedělá.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities