|

ps2013-033-02-009-009.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-10-07 ps2013-033-02-009-009 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

9. Vládní návrh zákona o evidenci tržeb /sněmovní tisk 513/ - druhé čtení

Date2015-10-07
Meetingps2013/033
Agenda Itemps2013/033/009
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/033schuz/s033088.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   22 < Page 23 > 24
Poslanec Zbyněk StanjuraJako disciplinovaný člen rozpočtového výboru, když má pan předseda našeho výboru nějaký dotaz, tak mu rád odpovím. On sice neposlouchá, ale snad si to potom přečte. Tak ty náklady jsou několikateré. Za prvé pořizovací. Za druhé provozní. Za třetí ztráty, které ten systém (nesrozumitelné). Přečetl jste si, co má udělat živnostník nebo podnikatel v okamžiku, kdy nefunguje spojení, kdy má požádat o potvrzení, že nemůže z technických důvodů vydat účtenku? V tom okamžiku mu všichni odejdou z toho obchodu. Protože to bude dlouhá věc. Podívejte se, co všechno má nahlásit, jak se to eviduje, jak se to ověřuje, co všecko se může stát. Je to poměrně podrobně popsáno v té důvodové zprávě. Další náklad nebo ztráta je ta, o které jsem mluvil v prvém čtení. A je to zkušenost z Chorvatska. Když cíleně konkurence zaměstná člověka u svého konkurenta, který v pravý okamžik, je to nahlášeno, nevydá účtenku úmyslně - úmyslně. Přijde mu tam kontrola, vběhne tam finanční úřad, zase ti zákazníci jdou někam jinam, co si vymůžete po tom zaměstnanci? Podle zákoníku práce maximálně čtyři a půl měsíčního platu a to musíte mít štěstí, abyste se toho dočkal. A srovnejte čtyři a půl měsíčního platu s drakonickou pokutou, která mu hrozí. Ten systém kukačky v Chorvatsku reálně funguje. Proto se snižuje počet zaměstnanců. Protože nevěří, a dělají to buď sami, nebo jen se svými rodinnými příslušníky. A nikdo mi na to neodpovídal, co se stane. Proč ta sankce, pokud bude, proč nepadne na toho konkrétního zaměstnance? Představte si, že jste podnikatel, máte zaměstnance, řekne platí tady EET, je to skvělé, já to podporuji, musíš to vydávat. A on to neudělá. A kdo za to může? Ten zaměstnanec? Ne. Vy. Vy to všechno zaplatíte, i ty drakonické pokuty, které tam vidíte. A mohl bych jmenovat, bohužel mi dvě minuty utekly, další a další náklady, další a další ztížení podnikatelského prostředí. Místopředseda PSP Jan BartošekJá vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan předseda Votava. Prosím. Poslanec Václav VotavaDěkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já jsem se na to chtěl podívat bez jakýchkoli ideologických brýlí, toho se oprošťuji. Pan kolega Stanjura, teď mě neposlouchá, líčí to spíše jako katastrofické, že to musí nastat u každého podnikatele, že bude hned přerušeno spojení, že bude s tím mít náklady, že za každým přijdou a dostane pokutu nebo v podstatě to zaviní jeho zaměstnanec. To už trošku moc dramatizujeme, přátelé. Jsou věci, které se mi tam líbí a které se mi nelíbí, to je pravda. Ale v tomhle zrovna, já si myslím, že to stavíte velice katastroficky a hodně jednostranně. Místopředseda PSP Jan BartošekDěkuji. Další faktickou poznámku má pan předseda Stanjura. Prosím. Poslanec Zbyněk StanjuraJá jsem v žádném případě neříkal, že se to bude týkat každého, ale stát se to může každému a to je velký rozdíl. A ten zákon opravdu podrobně popisuje, co musíte udělat. Já nebudu, aby mě nenapadli operátoři, říkat, kde všude ve svém okrese mám problém s tím chytrým mobilem, který má všechny funkce. Kde mám skutečně problém s kvalitním připojením. A není to jenom v té nejzapadlejší vísce někde v horách. Je to i tam, kde byste to nečekali, i v těch větších městech. Jsou hluchá místa, ten problém máte, ať už opakovaně, nebo to... Samozřejmě ten operátor vždycky řekne: My jsme to měřili, a nic se neděje. No až na to, že se prostě s tím internetem v tom místě moc pracovat nedá. Ale já jsem popisoval případy, které mohou nastat. Nejsou tam žádné obranné mechanismy pro poctivého podnikatele, který má nepoctivého zaměstnance. Já jsem tady říkal kolegovi, že přece když tady máme nějaký příběh České pošty, nějaké jiné firmy, pan předseda Faltýnek říká: Nemůžu ručit za každého zaměstnance, když jsem předseda představenstva, může se stát, že někdo něco nekalého spáchá. A já s ním souhlasím. To přece není možné, abyste ručil za každého, pokud mu to nenařídíte. To prostě není možné. A tady se ptám, když to není možné a není možné v tom návrhu zákona sankci přenést na toho zaměstnance, protože jiné zákony to neumožňují, jak tedy chráníte toho poctivého, který má tu smůlu, že jeho zaměstnanec buď neúmyslně, nebo úmyslně porušil zákon s tak drakonickými finančními sankcemi? A takové ty pohádky, které slyším, to tam je sice až půl milionu, ale kdo ví, jestli se to použije. To pravděpodobně bude nižší. Opravdu tak fungují finanční úřady? Opravdu jsou motivovány, aby dávaly co nejnižší pokuty? Naopak. Pak ony musí složitě vysvětlovat proč nepoužili tu sankci v plném rozsahu, když jim to zákon umožňuje. Takže to není tak triviální téma, jak se snažíte říct, pane předsedo rozpočtového výboru prostřednictvím pana předsedajícího. Ale netvrdil jsem, že se to stane každému. Ale i kdyby se to stalo deseti procentům, tak je to špatně. Místopředseda PSP Jan BartošekJá vám děkuji. Nyní řádně čekající pan poslanec Beznoska přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče. Poslanec Adolf BeznoskaDěkuji za slovo, pane předsedající. Tedy určitě naposledy dnes. Sleduji debatu, účastním se té debaty o EET. Padá tady celá řada dotazů. Bohužel na ty dotazy dostáváme jen velmi málo odpovědí. Pro to, abychom se správně rozhodli, ty odpovědi potřebujeme. Co je pro mě poznatek z odpoledne? A vyberu opravdu jenom jednu jedinou věc a to je, že v odpoledním vystoupení pan ministr financí oznámil, že EET je používána ve Švédsku, v Rakousku, kromě Chorvatska, kde tedy zdůrazňuje, že používáme jenom ten technologický systém. A po mých dotazech v podstatě přiznal, že ani v Rakousku ani ve Švédsku on-line elektronická evidence tržeb neexistuje. Proto jsem se ho ptal. Takže vážení. První argument. Ale aspoň férová odpověď. Prostě pan ministr přiznal, že v tom prvním vystoupení neříkal úplnou pravdu. Nechci se dotýkat úplně všech věcí, ani to není možné. Připomenu tedy ten materiál, o kterém se letmo zmínil pan kolega Stanjura, a sice deset faktů, které uvedla Občanská demokratická strana proti zavedení elektronické evidence tržeb, a budu demonstrovat, jakým způsobem, respektive jak kvalitně odpověděl aparát Ministerstva financí. Za prvé, náš první bod. Návrh považuje každého podnikatele a živnostníka za nepoctivého. Tvrzení MF, a možná o tom můžeme polemizovat: Naopak, poctivých se zákon nedotkne, ti účtenky již vydávají. Pomůžeme jim bojovat s nekalou konkurencí těch nepoctivých. Debata, která tady na toto téma proběhla, ukázala, že všichni máme jeden stejný společný cíl: zrovnoprávnit konkurenční podmínky pro naše podnikatele. Otázka je, jestli právě EET je ten recept. A tady shodu pravděpodobně nenajdeme, protože příklady, které tady uváděl kolega Holeček z Chorvatska, a to tady zazní mnohokrát, nebo já z Maďarska, ukazují, že EET je možné obejít, že existují softwary, které umí simulovat situaci, které tento systém vyřadí. Druhý bod, s kterým přišla Občanská demokratická strana. Systém přenáší náklady na výběr daní na poctivé podnikatele a živnostníky. Tvrzení aparátu Ministerstva financí: Více než 90 % podnikatelů běžně používá internet, připojení tedy mají. Odpověď naše, a najděte si ji, prosím. Dle průzkumu agentury AMSP má pokročilejší pokladnu schopnou on- line připojení pouze 19 % provozoven, 81 % bude muset investovat do nového zařízení. Najděte si prosím webovou adresu www.amsp.cz průzkum číslo 31, tam se dozvíte reálná fakta. Třetí bod, s kterým jsme přišli. Dodatečné náklady pro živnostníky a podnikatele mohou ohrozit jejich činnost. Tvrzení Ministerstva financí na toto: Jediný významnější dodatečný náklad je daň, kterou si někteří podnikatelé zvykli neplatit. Argument, že někoho může placení daní zlikvidovat, a proto máme krácení tolerovat, je absurdní a do civilizované společnosti nepatří. Já tady uvedu slova z důvodové zprávy, která uvádí, že jednorázové náklady na pořízení toho terminálu jsou od 5 700 korun pro nejmenší až po několik set tisíc korun, které bude investovat střední firma.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities