ps2013-031-05-001-095.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-09-29 ps2013-031-05-001-095 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(16.00 hodin) Za druhé je to skutečnost , že zrušení karenční doby se musí promítnout i do dalších souvisejících právních předpisů , a s tím předložený návrh novely prozatím nepočítá . Zejména jde o zákon o daních z příjmů , zákon o státní sociální podpoře a zákon o důchodovém pojištění . Cílem zavedení karenční doby bylo omezení zneužívání systému , což dokladují čísla , která tu byla několikrát již zmíněna . Je obtížné opravdu uvěřit , že čeští zaměstnanci jsou dvakrát častěji nemocní , než je tomu jinde v Evropě . Efekt se zavedením karenční doby dostavil . V Evropské unii a Švýcarsku je toto opatření zcela běžné . Finsko má dokonce karenční dobu devíti dnů . Mezi další země , kde karenční doba , to znamená nulová náhrada ušlé mzdy , existuje , je třeba Finsko , Francie , Itálie , Rakousko , Řecko , Estonsko , Kypr , Malta , Portugalsko , Španělsko , Irsko , Švýcarsko , Velká Británie . Co zde ještě nebylo řečeno , je , že osoby samostatně výdělečně činné například dosáhnou na nemocenské nejdříve 15 . den nemoci , a to pouze v případě , že si platí nepovinnou část sociálního pojištění . Poukazujme zároveň na nález Ústavního soudu , který říká , a v mnohém už tady byl zmíněn , že karenční doba v délce tří dnů nevystavuje zaměstnance hrozbě poklesu standardu k zavedení důstojného života . Navíc , jak opět mluvil kolega Stanjura , řada malých středních i velkých podniků má v rámci svých benefitů zavedeny tzv . sick days , což je jeden až tři dny ročně , které mohou zaměstnanci během roku zcela bez problému vybrat . A je to pouze na domluvě zaměstnanec - zaměstnavatel . Je třeba zdůraznit , že za zaměstnance je navíc samozřejmě odváděno v průběhu karenční doby plné sociální i zdravotní pojištění ze strany zaměstnavatele . Odpovědnost za svůj zdravotní stav by měl tedy nést i sám zaměstnanec . Navíc zaměstnavatel má omezené nástroje kontroly nemocných zaměstnanců v prvních třech dnech . Odvodové břemeno a další povinnosti zaměstnavatele jsou již nyní na hraně mezinárodní konkurenceschopnosti . Proto nelze návrh na zrušení karenční doby akceptovat , stejně jako jakoukoli novou variantu řešení , která by dále zatížila zaměstnavatele . A co tady ještě nebylo řečeno , je , že se naopak zvýšila průměrná délka trvání jedné pracovní neschopnosti . Zatímco v roce 2008 byla v průměru dlouhá 39 , 5 dne , v roce 2009 trvala 48 , 43 dne . Je tedy zřejmé , že lidem , kteří se bez důvodu hodí marod , už se tento fígl příliš nevyplatí . Stonají spíše opravdu nemocní , proto se také prodloužila průměrná délka trvání nemoci . Vážené kolegyně , vážení kolegové , paní předsedající , já se musím přidat k návrhu na zamítnutí této novely zákona . Děkuju . Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a prosím k mikrofonu paní poslankyni Šánovou . Připraví se pan poslanec Opálka . Prosím , máte slovo . Poslankyně Zuzana Šánová Vážená paní předsedající , milí kolegové , tak už mi toho moc nezbývá , co bych tady měla říct , protože hodně toho bylo řečeno . Ale přece jenom ještě něco řečeno nebylo . Když byl tento systém v roce 2009 - tuším - zaveden , tak také platilo to , že zaměstnavatel dostával od státu , potažmo od České správy sociálního zabezpečení vrácenu polovinu vyplacené náhrady . Nevím , jestli s tím paní navrhovatelka je - vaším prostřednictvím (paní předsedající) - obeznámena , ale jsem přesvědčena o tom , že pokud by se měla snad zrušit karenční doba , pak by se mělo uvažovat o tom , že zaměstnavatel by dostal zpátky a myslím si , že by to byly hodně vysoké náklady , do státního rozpočtu , a ne , jak tady bylo řečeno navrhovatelem , že to státní rozpočet nijak nezatíží . To je jedna věc . Druhá věc je , že pokud - slyšeli jsme tady o infekcích , jak se šíří - pokud se jedná o . . . teď nevím , aby mě lékaři nenapadli , ale pokud se jedná o infekční chorobu , na kterou se vztahuje karanténa , tak karenční doba odpadá a náhrada za nemoc je vyplácena od prvního dne . A ještě bych chtěla prostřednictvím paní předsedající kolegovi Zavadilovi říct , že tady říkal , jak se na tripartitě dohodl a co za to zaměstnavatelé , potažmo ty naše OSVČ dostali . Dostali za to to , že tu polovinu náhrady , kterou dostávali asi po dva roky , tak ta jim byla odebrána . A dneska náhradu platí v plné výši ze svého . Děkuji za pozornost . Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Opálku . Prosím , pane poslanče , máte slovo . Poslanec Miroslav Opálka Děkuji , paní místopředsedkyně . Vážený pane ministře , kolegyně , kolegové , hodně již tady toho bylo řečeno , ale hodně taky ještě ne . Zřejmě se nedostane dnes na všechny plánované opoziční balíčky , ale to už tak bývá , když se začne zdržovat při schvalování programu . I tento tisk si zaslouží větší pozornost , neboť není ve Sněmovně poprvé . A dovolte mi , abych než začnu vzpomínat , vyjádřil alespoň v úvodu jednu tezi : Na chudý lid musí být přísnost . Vážené kolegyně , kolegové , kolikrát slyšíme z tribuny omluvu za nemoc poslankyně či poslance . Ptám se vás : Kolik z vás přineslo nemocenský lístek ? Tak to je i u uvolněných členů na krajích , na obcích . Na všech ministerstvech existuje tzv . indispoziční volno , kdy si může zaměstnanec bez nemocenské za plný plat první dny nemoci nějak řešit . Osoby samostatně výdělečně činné , které si neplatí dobrovolně nemocenské a mají zaměstnance , tak jim samozřejmě zisk jde tím , že pracují zaměstnanci . Tak chci jenom říci , že když tady někdo hovoří o tom , že je to diskriminační , že to není stejné na všechny , tak musím říci , že současný systém je diskriminační . Každá skupina má možnost nějakého jiného úniku , jenom ten obyčejný zaměstnanec bohužel ne . Proto jsem byl taky v minulém volebním období předkladatelem sněmovního tisku s vysokým číslem 788 . Ukázalo se , že nemocenské pojištění , lépe řečeno náhrada mzdy podle zákoníku práce , dělí tuto i tu minulou Poslaneckou sněmovnu velmi ostře na pravicové a levicové vidění . I když měla tehdy pravice většinu , tak jsme se dopracovali ke třetímu čtení po dvou letech 27 . ledna 2010 . Dovolte mi malou reminiscenci , je velice zajímavá . Ten den bylo zahájeno třetí čtení rozpravou , ale když mělo dojít k hlasování , odešel ze sněmovny místopředseda vlády pan Barták z ODS a ta zpochybnila možnost dalšího jednání . Jelikož taková situace , kdy není přítomen člen vlády , ještě nenastala , byl na vedení Poslanecké sněmovny pozván předseda vlády , kterého jsem rovněž interpeloval i já v souvislosti s touto obstrukcí člena vlády . Slyšeli jsme jenom výmluvy . Znovu jsme se k tomuto bodu vrátili 3 . února , kdy se mělo dokončit hlasování , ale paní ministryně Jurásková svým vystoupením otevřela znovu již uzavřenou rozpravu a s obstrukčním vystoupením se předvedl pan exposlanec Nečas , který vyčerpal vymezený čas , aniž v diskusi vlastně došlo k hlasování . Vzhledem k obstrukci ministryně jsem znovu interpeloval předsedu vlády . Výsledek : zase výmluvy . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
