|

ps2013-029-07-005-171.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-07-09 ps2013-029-07-005-171 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

171. Ústní interpelace

Date2015-07-09
Meetingps2013/029
Agenda Itemps2013/029/171
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/s029269.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   5 < Page 6 > 7
Jsem velmi rád, že vláda na svém včerejším zasedání našla v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí 720 milionů korun, které budou poskytnuty krajům na navýšení výdajů spojených se sociálními službami. Vnímám to jako důležité rozhodnutí, protože tím pádem nebude nutno přistoupit k omezování nabídky sociálních služeb v regionech, nebude nutno propouštět lidi, kteří v těchto sociálních službách pracují, bude možné se vypořádat s dopadem ukončení celé řady evropských projektů a současně nám to poskytne časový prostor pro to, abychom mohli dobře připravit rozpočet na příští rok i v oblasti sociálních služeb. Moje poslední poznámka se týká rozpočtového určení pro kraje. V této Sněmovně je projednávána novela, která by měla krajům vrátit zhruba 3,5 miliardy korun, o které kraje v minulosti přišly v rámci úsporných opatření. Pevně věřím, že se podaří tuto novelu co nejdříve schválit. Ve vládní koalici jsme vedli diskusi o tom, jestli ta novela má být, nebo nemá být schválena v podobě, jak ji vláda předložila. Jednali jsme s kraji, kraje vyjádřily jasný názor, že trvají na tom, aby tato novela byla účinná od 1. ledna příštího roku, a vládní koalice bude tento názor krajů respektovat. To znamená, počítáme s tím, že tato novela bude tady schválena v podobě tak, jak ji vláda předložila. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Poslanec Antonín SeďaDěkuji, pane předsedo vlády, za vaše konkrétní odpovědi. Zmínil jste novelu zákona, kterým se vlastně v rámci změny rozpočtového určení daní vrátí peníze krajům, nicméně pokles, pokud bude z rozpočtového určení daní, se týká i obcí a měst. A já vím, že by to chtělo systematičtější řešení, a nikoliv tím, že jednotliví poslanci budou dávat pozměňovací návrhy k zákonům. Chtěl bych se zeptat, jestli i v budoucnu uvažujete změnu celého zákona rozpočtového určení daní. Děkuju. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováPoprosím pana premiéra. Prosím. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážený pane poslanče, souhlasím s tím, že není dobré, aby se měnilo rozpočtové určení daní na základě jednotlivých poslaneckých návrhů, protože každý z nás může mít pocit, že obce malé, střední nebo větší nebo velká města potřebují dodatečné finanční prostředky, a samozřejmě dělat posílení přímo rozpočtu měst a obcí tím, že snížíme příjmy státního rozpočtu a přesuneme je na obce, je účetně a právně velmi jednoduchá operace, ale má potom velmi vážné důsledky, protože tady pouze vytvoříme ještě větší problém ve státním rozpočtu. Myslím, že není možné řešit problémy financování některých měst a obcí tím, že ten problém přesuneme na státní rozpočet a budeme muset emitovat více státních dluhopisů, abychom ten problém vyřešili. Čili toto není ta cesta, kterou bychom měli jít. Vláda předložila změnu rozpočtového určení daní pro kraje. Kraje přišly zhruba o 3,5 miliardy korun. Tyto peníze by se krajům měly vrátit. Rozpočtové určení obcí se v několika minulých letech měnilo. Bylo posíleno financování zejména malých obcí ve vztahu k rozpočtovému určení daní, čili tam došlo k výraznému navýšení příjmů malých obcí na vrub některých větších měst a na vrub státního rozpočtu, a naše vláda v této chvíli nepočítá s tím, že by předkládala návrhy na změny rozpočtového určení daní. Chceme se soustředit na tu část veřejných rozpočtů, která má největší problémy, to je státní rozpočet. Ale i vzhledem k tomu, že daně jsou sdílené, pokud se nám podaří zlepšit výběr daní realizací opatření proti daňovým únikům, tak to posílí také příjmy obcí. Pokud jde o letošní vývoj daňových příjmů obcí, projednávali jsme nedávno na vládě analýzu daňových příjmů měst a obcí. Závěr této analýzy, který připravilo Ministerstvo financí, předpokládá, že daňové příjmy měst a obcí by měly být naplněny do konce letošního roku na původně rozpočtované úrovni. Čili počítá se s tím, že ten výpadek, zejména pokud jde o daň z přidané hodnoty, který nastal v prvních měsících letošního roku, by měl být postupně kompenzován větším výběrem daně v následujících měsících roku 2015. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Ondráčka, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra. Poslanec Zdeněk OndráčekDěkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, dnes dopoledne jsme při projednávání novely branného zákona a vojáků v záloze slyšeli od ministra obrany a dalších vystupujících, jak je důležité provádět vojenské odvody ještě před samotným napadením našeho státu a mít aktivní vojenské zálohy, které by bylo možno okamžitě povolat v případě válečného napadení našeho státu. Mluvíme tedy o nutnosti se bránit, ale není mi dostatečně zřejmé, proti komu. Daleko více aktuální je zajištění bezpečnosti, vnitřní bezpečnosti, tedy těch úkolů, které má primárně plnit Policie České republiky. Všichni víme, že se k nám hrne horda nelegálních migrantů, a je otázka několika málo dnů, maximálně týdnů, kdy to bude problém, zásadní problém. Ministr vnitra se stále snaží uklidňovat, že policie svoje úkoly splní a v případě potřeby povolá armádu nebo příslušníky dalších bezpečnostních sborů. Buď neví, jaké jsou personální stavy v armádě a dalších sborech, nebo se snaží jen uklidňovat veřejnost. Sám policejní prezident připouští, že policistů je málo a že by nebyl schopen všechny úkoly splnit. Ano, stálo by za to veřejně přiznat, že reorganizace - opravuji, likvidace pohraniční policie z dílny Bílek-John byla chybou a že cizinecká policie to sama nezvládne. A to nemluvím o tom, že ještě nyní vysíláme příslušníky policie k výkonu služby do Maďarska. Já se vás tedy, vážený pane premiére, ptám: Jak zajistíte, aby se vnitřní bezpečnost nezhoršila? Nebylo by namístě zejména u policie přemýšlet o zřízení aktivních záloh, do nichž by se mohli dobrovolně přihlásit bývalí policisté? Ti byli vyškoleni, vycvičeni a určitě by pro plnění úkolů policie byli větším přínosem než vojáci, kteří mají plnit jiné úkoly. Děkuji za odpověď. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji za dodržení časového limitu a poprosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo. Předseda vlády ČR Bohuslav SobotkaDěkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, situace v oblasti migrace je znepokojivá z pohledu Evropy. Myslím si, že v České republice má vláda bezpečnostní situaci plně pod kontrolou. Když se podíváte na naše ulice, když se podíváte na situaci na českých hranicích, tak máme bezpečnostní situaci pod kontrolou. Vláda přijala včas příslušná bezpečnostní opatření, posílili jsme výkon policie v terénu, posílili jsme nasazení cizinecké policie. V tuto chvíli realizujeme záchyty ilegálních migrantů, kteří neoprávněně vstupují na území České republiky, a postupujeme podle příslušné legislativy. To znamená, buď tito lidé požádají o azyl na území České republiky a probíhá azylové řízení, nebo pokud zjistíme, že tedy vstoupili na území Evropské unie v jiné zemi nebo tam probíhá dokonce azylové řízení s nimi, tak je vracíme do země původu, čili vracíme je přes hranice zpátky. Bezpečnostní situaci v České republice máme tedy pod kontrolou a já chci naprosto ujistit občany, že vláda udělá všechno pro to, aby to tak zůstalo. Ale samozřejmě nemůžeme to izolovaně řešit jenom my tady v České republice. Problém má celá Evropa. Problém je daný tím, že se zhoršilo bezpečnostní prostředí v okolí tím, co se stalo v severní Africe, tím, co se děje na Blízkém východě, a je naprosto nezbytné, aby Evropa přijala účinná opatření. Chci vás ujistit o tom, že i dnes, až se odpoledne sejdou ministři vnitra Evropské unie a budou diskutovat aktuální situaci v oblasti migrace, tak to bude český ministr vnitra, který bude znovu požadovat, aby se přijala následující opatření: 1. aby se zlepšila ochrana jižní schengenské hranice; 2. aby se dodržovala pravidla, která jsou spojena s registrací migrantů, kteří tyto hranice překračují; 3. aby se urychlila příprava bezpečnostní operace, která by měla být realizována ve Středozemním moři a která by měla zkomplikovat převážení lidí z Afriky do Evropy; 4. aby se zahájila jednání se severoafrickými státy o umístění trvalých zařízení, ve kterých by se soustředili lidé, kteří se chtějí dostat do Evropy, a kde by s nimi probíhalo azylové řízení mimo hranice Evropské unie. Tady je potřeba jednat se všemi státy na severu Afriky. Pokud dneska bezpečnostní situace v Libyi neumožňuje vybudování takovýchto zařízení, je potřeba jednat s Tuniskem, je potřeba jednat s Egyptem. A Evropa potřebuje mít návratovou politiku.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities