|

ps2013-029-06-008-018.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-07-08 ps2013-029-06-008-018 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

18. Návrh poslanců Jana Farského, Andreje Babiše, Pavla Bělobrádka a dalších na vydání zákona o Registru smluv a o změně zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 42/ - druhé čtení

Date2015-07-08
Meetingps2013/029
Agenda Itemps2013/029/018
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/s029216.htm

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.


index   8 < Page 9 > 10

Tato oddělená účinnost je, řekl bych, nejnebezpečnější částí toho komplexního pozměňovacího návrhu, protože tam vkládá rok, po který všichni odpůrci zákona o Registru smluv, a určitě víte, že jich není málo, budou vyrábět argument za argumentem, proč tento zákon je zbytečný, proč vlastně nic nepřináší a proč vlastně je potřeba ho zrušit, ještě než přijde jeho sankce v účinnost. Takže z tohoto pohledu si myslím, že každý, kdo to s transparentností myslí vážně, tak by neměl přistoupit na odloženou účinnost sankce, ale měl přistoupit k tomu, že celá účinnost zákona bude šest měsíců po schválení zákona. Je to dostatečný čas. Určitě je to dostatečný čas, protože samotný Registr smluv je od roku 2013 na portálu veřejné správy. Funguje a existuje a je tím pádem dva roky odzkoušen vkládáním mnoha desítek subjektů a stovek tisíců smluv, které do toho systému vstupují. A když bych odhlédl od české zkušenosti a praxe, tak ještě můžu přidat i Slovensko, kde trvalo naprogramování tohoto registru tři týdny, stálo 20 tisíc eur a provoz první roky vyšel na 4 500 eur. Druhý pozměňovací návrh, který jsem k tomuto zákonu připravil, je v systému pod číslem 2371. Když ho shrnu ve zkratce, tak vkládá znovu do komplexního pozměňovacího návrhu to, co z něho bylo vyňato, a to aby byly zveřejňovány i objednávky a faktury. Proč tyto objednávky a faktury? Protože se uzavírají rámcové smlouvy, pod kterými neuvidíme, co za nimi protéká. Uzavírají se, mnohdy se dají obcházet smlouvy i tím, že se samozřejmě uzavře objednávka i na velice vysoké částky. A v obou těchto případech, objednávek, nebo faktur, není žádný problém jenom zveřejňovat to, co se dneska datově v počítačích jednotlivých veřejnoprávních institucí vyskytuje. Takže z toho důvodu navrhuji i rozšíření o objednávky a faktury tak, aby transparentnost byla skutečně úplná. Děkuji za pozornost. K pozměňovacímu návrhu se ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji. To byl pan poslanec Farský. Nyní pan poslanec Stupčuk, připraví se pan poslanec Klán. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Štěpán StupčukDěkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, ne že by zcela odpovědi pana kolegy předkladatele uspokojily, ale znovu připomínám, že jste se nevypořádal s oním argumentem absence opatření proti nečinnosti, které může mít za následek to, že smlouva nevstoupí v účinnost. Považuji to za zásadní chybu, že zákon prostě v této podobě neřeší tuto situaci, která může - znovu říkám - být potenciálně zdrojem spousty žalob na náhradu škody. Jinými slovy, znovu kladu tu otázku. Pokud ten příslušný státní orgán nezveřejní z důvodu subjektivního pochybení, nebo z objektivních důvodů ve lhůtě 30 dnů, dostávají se účastníci smluvního vztahu do prodlení s plněním, které nezavinili. To znamená, oni nemůžou fakticky konzumovat tu smlouvu, protože účinky smlouvy nevstoupí v účinnost. A ta účinnost je odvislá od zveřejnění, tzn. ne od jejich konání. Rád bych znal na to vaši odpověď, protože v tom do budoucna vidím, v tomto detailu, problém, který může být v mnoha případech i zneužit a kde skutečně stát potenciálně je ohrožen tím, že bude vyplácet náhrady škody za nesprávný úřední postup. Takže znovu vás vyzývám k odpovědi, abyste se vyjádřil k situaci, kdy nedojde ke zveřejnění ve lhůtě 30 dnů, účastníci jsou v legitimním očekávání, že tak dojít , je narušena jejich právní jistota a legitimní očekávání, a v řadě případů ta smlouva může být takové povahy, to plnění, že nesnese odkladu třeba dva, tři nebo vícero dnů. A my jsme tady zažili v minulosti situace, a to tady kolegyně a kolegové uváděli, s výpadky registrů atd. atd. Jinými slovy tvrdím, kdybych byl předkladatelem návrhu tohoto zákona, že bych dotáhl ten zákon do konce tak, aby tam prostě opatření proti nečinnosti bylo, aby do budoucna mohlo eliminovat právě ty situace, kdy stát bude subjektem případných soudních sporů na straně žalovaného. Ve svém prvním vystoupení jsem se opomněl zeptat, a obracím se prostřednictvím pana předsedajícího opět na vás, pane předkladateli, kdo bude posuzovat věcnou a formální správnost toho uveřejnění. Bude to vůbec někdo posuzovat? Nebo to budou posuzovat samotní účastníci smluvního vztahu? Kdo to bude kvalitativně a kvantitativně odměřovat, ten rozsah toho uveřejnění, tak aby ta smlouva byla účinná, či ne? A kdo bude posuzovat opět aplikaci jednotlivých výjimek? Ten zákon tam některé výjimky z toho uveřejnění, ale někdo se musí rozhodnout, že tu výjimku bude aplikovat. A ne vždycky ji musí aplikovat tím způsobem, který odpovídá přesně tomu zákonu. Takže se ptám, kdo bude posuzovat i tyto věci. A bude to ten správce registru? A pokud správce registru dospěje k poznání, že ta smlouva neuveřejňuje všechno, co uveřejňovat. tak ji neuveřejní - nebo...? Rozumějte mi. Jde mi o to, jestli tam bude nějaké meritorní posouzení kvality, kvantity uveřejňování. Nebo jestli to bude automaticky překlápěno a pak to bude zpětně zpochybňováno, když některé přijde a upozorní, že ta smlouva není uveřejněna v plném rozsahu, v jakém měla být, nebo byla nesprávně aplikovaná výjimka. Znamená to, že ta smlouva bude zpětně neplatná a se všemi právními důsledky, které to vyvolá, že se ti účastníci budou muset vracet, nebo nebudou? Takže bych rád věděl, jak tyto situace budou řešeny z hlediska běžného provozu tak, abychom si to uměli představit. A pak je tady samozřejmě otázka, pokud budou nastávat při aplikaci konfliktní situace, který příslušný orgán bude řešit případné spory. Budou to soudy, budou to správní soudy, nebo civilní soudy? To jsou otázky, které napadají k tomu, co uváděl předkladatel k úředním deskám. Proboha, ty úřední desky fungují již dneska! Jsou plně v provozu, mají na to obce, samosprávy vybavený aparát, který přesně , jak to dělat, na čem to dělat, v jakém aplikačním prostředí. Mají na to dneska digitální úřední desky v naprosté většině - doufám aspoň - samospráv. Takže váš argument z hlediska nějaké nehospodárnosti nemohu přijmout. Myslím si, že jestli někde ten zákon může být přiměřený a chytrý, tak je to právě v tom, že by se zveřejňovaly smlouvy právě na úředních deskách alespoň v případě samospráv. Pak nemusíme budovat tady nový centrální registr se všemi náklady, které to bude mít. Jsem přesvědčený, že to zaměstná minimálně jeden nově vznikající odbor na příslušném ministerstvu, pokud tedy to budou metadata, která budou stékat z celé republiky. A poslední jenom obecnou poznámku. Samozřejmě nezpochybňuji legitimitu toho návrhu z hlediska toho, že je předložený formou poslanecké iniciativy. Dokonce zastávám názor, že je to hlavně poslanec, který tu originární zákonodárnou iniciativu. V tomto smyslu říkám, ten návrh je legitimní. Ale z hlediska složitosti materie a při absenci toho, aby každý z nás poslanců měl komplexní administrativní aparát, který je schopný posoudit všechny aplikační dopady, tak jsem přesvědčen, že z tohoto důvodu bylo vhodnější, aby takovýto návrh zákona byl předkládán vládou, tak aby skutečně mohly být všechny tyto dopady přesně posouzeny a změřeny. V tomto smyslu konstatuji, že to považuji za nešťastné s ohledem na množství pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrhy jsou prostě jak kdy a je to různé. To znamená, každý je, řekněme, jiný, ve spoustě případů jdou proti sobě. A skutečně nevím v tuto chvíli, nedokážu si představit, jaká bude konečná podoba toho zákona, na čem najdeme ve Sněmovně konsenzus tak, abychom skutečně neschválili něco, co nenaplní ani ten postulát transparentnosti, ale spíš to jenom zkomplikuje běžné občanskoprávní vztahy, ve kterých se ti účastníci ocitají v zásadě každý den při provozu firem, nejen obcí, a koneckonců i stát. To jsou přátelé, kolegyně, kolegové, to jsou obavy. Jinak říkám znovu, nezpochybňuji legitimitu myšlenky, ale myslím si, že ten zákon, tak jak jsem měl možnost se s ním seznámit, v podobě není konzistentní, a vůbec není konzistentní ani ten velký sumář jednotlivých pozměňovacích návrhů. Shodou okolností mi to začíná připomínat, jako kdybychom tady připravovali schvalování dalšího energetického zákona. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Download XMLDownload textDependenciesWavesurferNamed Entities