ps2013-029-06-008-018.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-07-08 ps2013-029-06-008-018 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(12.10 hodin) Pokud zazněla otázka účinnosti , že by vlastně jedna strana mohla znejistit tu druhou , tak jenom znovu zopakuji to , co už zaznělo . Zveřejňovat samotnou smlouvu mohou obě strany . To znamená , nikdy to není tak , že by jedna strana nezveřejněním mohla tu druhou držet v šachu a nějakým způsobem ji tlačit k nějakému jednání , které ta by si nepřála . Možnost , nebo spíše náhrada centrálního Registru smluv vlastní úřední deskou tady zazněla už minule . Myslím , že by to byl krok , který by nevedl ke zjednodušení a určitě by nebyl levnější . Když budu mluvit jenom o obcích , 6250 úředních desek , na kterých by se zveřejňovala data , která by musela být nějakým způsobem zajištěna , aby do nich nemohlo být zasaženo , by nevedlo k tomu , že to bude jednodušší . Systém vstupu po internetu , když to vkládáte ze své kanceláře , je jedno , jestli to vkládáte do Registru smluv , nebo jestli to vkládáte na úřední desku . V Registru smluv navíc přes datovou schránku máte přesný záznam toho , jakým způsobem je zveřejněno , a samozřejmě to přináší zásadní plus , které je dáno , a to že ve chvíli , kdy jsou data na jednom místě , tak s nimi jde pracovat daleko efektivněji a zveřejňování dostává daleko větší smysl . Připomínka byla k NKÚ , že tam bychom se měli zasnažit a dotáhnout . Souhlasím , ale dovolím si namítnout , že je tam zásadní rozdíl . My zákonem o Registru smluv nebudujeme nový úřad , neposilujeme žádný úřad , my jenom s veřejnými prostředky budeme nakládat veřejně . Pan poslanec Snopek k zahlcení krajů a obcí . Máme minimálně jeden kraj , který zveřejňuje , a to Liberecký kraj . K nim jsem vznesl dotaz , jak je to zatěžuje . Jejich odpověď byla , že to zvládli v řádu svých stávajících pracovníků . Stejnou zkušenost mám i z obcí , a to včetně Semil , kde jsem do loňského podzimu starostoval . Neúčinnost smlouvy . Podmínku účinnosti zveřejněním nahrazovat sankcí myslím , že by bylo mimořádně nešťastné . Pokud by to mělo být nahrazeno sankcí , museli bychom zřídit aparát , který by desítky tisíc až statisíce smluv musel kontrolovat , případně vydávat rozhodnutí , vyměřovat sankce , vymáhat . Výsledek by byl ten , že po dlouhé práci mnoha úředníků , mnoha právníků by byla škoda uhrazena z jedné kapitoly do druhé a byl by to další orgán , který bychom zřídili a o jehož funkčnosti bychom asi museli pochybovat . Tady v tom případě , a v Registru smluv je to od začátku nastaveno tak , že tím , že jsou smlouvy zveřejněny , tak jsou smlouvy pod veřejnou kontrolou , a to jak z pohledu konkurence , která si bude hlídat , jestli v jejím oboru někdo nepodává služby ve stejné kvalitě , ale za daleko vyšší cenu ; opozice , která si samozřejmě bude hlídat , aby ti , kteří zrovna v tu chvíli jsou u moci , tak aby nějakým způsobem nezavazovali a neprovazovali své okolí finančně z veřejných prostředků , a také k tomu budou určitě přistupovat občané , jak ukazuje i slovenský příklad , kde jsou přístupy v řádu statisíců . To je tedy k otázkám položeným v obecné rozpravě , za které ještě jednou moc děkuji , že jste se tomuto zákonu věnovali , a otázky definovali . Teď si dovolím krátce odůvodnit dva pozměňovací návrhy , ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě . První je v systému pod číslem 2265 a říká , že v § 2 odst . 1 by měla být vypuštěna formulace , která to definuje jako soukromoprávní smlouva , protože se domnívám , že by to jenom vedlo ke zmatkům a že by to v podstatě bylo jenom složitější . Tady jsem víceméně v souladu s pozměňovacím návrhem pana poslance Stanjury . V § 2 odst . 1 písm . n ) pak budu navrhovat vypustit definici , že musí být majetková většina , protože ona také může být většina hlasovacích práv a i tam je v tu chvíli zásadním , rozhodujícím veřejnoprávní subjekt a myslím , že i v těchto případech by na tyto smlouvy mělo být dohlédnutí . Pod bodem 3 pak navrhuji , aby povinným subjektem , který zveřejňuje informace v Registru smluv , byly politické strany nebo politická hnutí . Z dosavadní aktivity současné vlády nemám pocit , že se dočkáme toho , co bylo slíbeno , a to transparentního financování politických stran . Navíc pokud k tomu má dojít , tak to má být doprovázeno úředním aparátem , a pokud bychom toto vložili do tohoto zákona , tak si můžeme jako jednu z úspor zrovna započítat úřad , který nebude muset být nový nebo vzniklý pro kontrolu transparentnosti nebo pro kontrolu financování politických stran . V bodě 4 pak navrhuji , aby nebyla dána výjimka pro stavby mimo území ČR . Myslím si , že i tam jsou vynakládány veřejné prostředky a není důvod , který by říkal , že pokud jsou uzavírány smlouvy zastupitelskými úřady , tak nemají být viditelné . V bodě 5 pak navrhuji , aby u smluv , které se uzavírají adhezním způsobem , nebyla dána výjimka , a to z důvodu právní jistoty . Ta definice není tak přesná na to , aby nemohla do budoucna způsobit nějaké problémy . Já bych se rád problémům vyhnul tím , že bych toto písmeno d ) , dosavadní písmeno e ) , zrušil . Pak je tam vložena výjimka , která se týká všech firem , které jsou obchodovány na burze , což v českém případě , pokud jsem si to správně identifikoval , znamená jednu firmu , a to ČEZ . Myslím si , že tento paragraf by mohl přispět k rozvoji české burzy , protože by dost firem asi mělo potom chuť na burzu vstoupit , protože tím by se zákonu o Registru smluv vyhnuly , ale nemyslím si , že primárně cílem tohoto zákona by měla být podpora rozvoje pražské burzy , ale měla by to být transparentnost . Proto se domnívám , že výjimka pro ČEZ by v tomto zákoně napsána být neměla . Co se týká předposledního bodu , tak je to návrh účinnosti . Já navrhuji , aby tento zákon byl účinný v celém svém rozsahu ve lhůtě šesti měsíců po jeho schválení . Myslím si , že tak jak je to dneska navrženo , a to , že zákon bude účinný od 1 . července příštího roku a v jeho sankcích , to znamená sankce neplatnosti , neúčinnosti smlouvy pak bude účinná až od 1 . července 2017 , vnáší do této úpravy zásadní zmatek a může být výrazně zneužit proti tomuto zákonu . Výsledek bude totiž ten , že první rok se budou zveřejňovat všechny smlouvy a povinné informace , které nikomu nebudou vadit , nikomu nebudou překážet . Budou tak ti , kteří budou mít na to žaludek , říkat , jak vlastně je to všechno v pořádku , jak se všechno zveřejňuje , zákon funguje a přitom jenom dokazuje , že vlastně všichni dělají všechno , jak mají . Ve chvíli , kdy tam bude chybět sankce , tak podstatné smlouvy , pro které tento zákon má být přijat , tak tam jednoduše nebudou , anebo budou ve stavu , ve kterém z toho nic nevyčteme . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
