|

ps2013-029-03-003-171.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-06-18 ps2013-029-03-003-171 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

171. Ústní interpelace

Date2015-06-18
Meetingps2013/029
Agenda Itemps2013/029/171
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/029schuz/s029108.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   10 < Page 11 > 12
Ministr zemědělství ČR Marian JurečkaDěkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové. Tak já tady k tomu dotazu musím uvést, že kdybych mohl někdy v roce 2012 ovlivnit tuto záležitost, tak bych agentury pro zemědělství a venkov nerušil. Nicméně tehdy i vláda v tom roce 2012 dne 2. 10. rozhodla o tom, že dojde k zrušení agentur pro zemědělství a venkov a jejich transformaci do Státního zemědělského intervenčního fondu. Já jsem přišel na Ministerstvo ve fázi, kdy de facto už bylo pouze 12 ředitelů, kteří byli ředitelé na jednotlivých agenturách, ale víceméně to byli vojáci bez vojska. Ti lidé, kteří zůstávali ještě jako zaměstnanci agentur pro zemědělství a venkov, tak byli s dvacetiprocentním úvazkem, v tu dobu už byli osmdesátiprocentním úvazkem u Státního zemědělského intervenčního fondu. Kdybych měl ty kroky zvrátit zpátky, tak bych to samozřejmě mohl udělat, ale za podstatně nebo docela velkých finančních nákladů. Já jsem se tedy rozhodl nakonec tu transformaci dokončit. Je potřeba si uvědomit, že víceméně z 90 % ti lidé, kteří ještě před pěti a více lety byli většinovými zaměstnanci agentur, postupně přecházeli pod Státní zemědělský intervenční fond, tak jsou to prakticky jedni a titíž lidé, kteří prakticky jsou schopni dělat, nebo dělají tu agendu jak pro SZIF, tak pro ministerstvo. I já sám na okrese tu situaci znám, že ti lidé tam pracují prakticky deset let, znají osobně ty zemědělce a dnes jsou to všechno zaměstnanci Státního zemědělského intervenčního fondu. My jsme vloni, když jsme dělali změnu zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, tak tam také jednou z úprav bylo to, že Státní zemědělský intervenční fond má poskytovat také poradenství v návaznosti právě na tuto ukončenou činnost agentur pro zemědělství a venkov. My samozřejmě jsme si vědomi toho, že teď je poměrně náročná doba pro pracovníky SZIFu. Řešíme s panem ředitelem Šebestyánem tu otázku, jakým způsobem případně ulehčit těm zaměstnancům. Já jsem mu řekl, ať případně si promyslí, jestli by neuvažoval ještě o nějakém personálním posílení v rámci SZIFu. Zatím on tady tuto variantu nevidí jako nutnou, protože jsme si vědomi toho, že když teď nám doběhne a dokážeme zvládnout tu agendu roku 2015, tak v roce 2016 a příštích letech už by situace měla být podstatně lepší i pro ty zaměstnance. Vzhledem k té otázce, na kterou jste se ptala, k jakým úsporám došlo, tak se přiznám, já je nejsem schopen vyjádřit, ty úspory, nejsem schopen je kvantifikovat, protože víceméně drtivá většina zaměstnanců přišla potom plně úvazky pod Státní zemědělský intervenční fond. A pokud vím, tak zhruba asi jenom osm zaměstnanců byli ti, kteří odešli někam jinam a nepřešli pod Státní zemědělský intervenční fond, takže ta úspora je poměrně malá. Nicméně já věřím tomu, že se nám podaří i vzhledem k tomu, že máme dohodu se Státním zemědělským intervenčním fondem, pokud jde o komunikaci ať už z Ministerstva ve vztahu k zemědělcům, ale i obráceně, já i mí lidé chodíme i na porady Státního zemědělského intervenčního fondu jako vedení i krajských ředitelů, respektive ředitelů těch oblastí, protože ty jsou podle NUTS udělány, tak ten tok informací máme zajištěn tam i zpátky. Takže já věřím tomu, že to z dlouhodobého hlediska bude fungovat dobře. Teď opravdu přiznávám, že teď je několik měsíců, kdy to období je poměrně hektické. Je dáno tím, že byl skluz ve vyjednávání společné zemědělské politiky, je skluz v tom, že nám Evropská komise notifikovala Program rozvoje venkova až minulý měsíc, takže my jsme byli opravdu v poměrně těžké situaci. Ale já věřím tomu, že se to stabilizuje a že to bude fungovat dobře, aby ti zaměstnanci nebyli pod takovým tlakem, pod jakým byli teď za poslední dva tři měsíce. Děkuji. Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji. Zeptám se paní poslankyně - nemá zájem. V tom případě pokročíme k číslu 3, což je interpelace paní poslankyně Zuzky Bebarové Rujbrové na pana ministra spravedlnosti. Prosím. Poslankyně Zuzka Bebarová RujbrováDěkuji. Můj ministr bohužel přítomen není. Takže vážený pane ministře, v době působení vaší předchůdkyně paní ministryně Válkové proběhly ve vězeňské službě výrazné personální změny. Kromě odvolání generálního ředitele Petra Dohnala následně nezůstal kámen na kameni v celém vedení vězeňské služby. Vím, že šlo o kroky vaší předchůdkyně. Ovšem některé z těchto kroků se týkají i vás. Ministerstvo spravedlnosti je odvolacím orgánem pro členy vězeňské služby, kteří nesouhlasili s rozhodnutím generálního ředitele. Lhůta pro rozhodnutí o jejich odvolání podle zákona o služebním poměru je devadesátidenní. Mohu uvést případ například plukovníka Ing. Drska, který toto odvolání podával už 9. listopadu 2011 a přes zájem ombudsmanky do současné doby v jeho kauze rozhodnuto nebylo. Netýká se to pouze jeho. Očekávala bych, a předpokládám, že nejen já, že Ministerstvo spravedlnosti bude tím ministerstvem, které bude zákon dodržovat především. Děkuji za vaše vysvětlení. Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji. Pan ministr odpoví písemně. Dalším interpelujícím je pan poslanec Radim Holeček, který bude interpelovat pan ministra průmyslu a obchodu. Prosím. Poslanec Radim HolečekDobrý den. Vážený pane ministře, pokud něco funguje, tak je potřeba tomu začít házet klacky pod nohy. Jinak si totiž neumím vysvětlit kroky vašeho ministerstva a Českého telekomunikačního úřadu směrem k trhu přepravních služeb, respektive nechápu svévolné zahrnování dalších soukromých subjektů, které by měly platit ztrátu České pošty. Tyto nově zahrnuté subjekty byly vaším ministerstvem a ČTÚ opakovaně ujišťovány, že jako společnosti poskytující expresní a kurýrní služby nespadají pod poskytovatele poštovních služeb a jako takovým jim nic nehrozí, nehrozí jim, že by měly přispívat do poštovního kompenzačního fondu. Za touto situací vidím opět snahy svázat soukromé subjekty dalšími pravidly a především z nich vytahat peníze pro mnohdy i nefungující a přebujelé státní podniky. V tomto případě tedy spíše fungující, jelikož Česká pošta snažící se sice vypadat ztrátově je ve skutečnosti dlouhodobě v zisku, a to nemýlím-li se v řádu stovek milionů korun. A je tedy otázkou, zda nějaké takové kompenzace vůbec potřebuje. Navíc Evropská komise stanovila, že expresní a kurýrní služby představují zvláštní služby, které se vyznačují tím, že výrazně se liší od obecných služeb poštovních. Tato směrnice, již měl současný platný zákon implementovat, má trh dále liberalizovat, nikoliv svazovat. Z chování ČTÚ a MPO vyplývá, že jste se asi rozhodli vydat se úplně opačnou cestou, bohužel ke škodě dosud fungujícího prostředí. Považuji za naprosto nepřípustné, aby ČTÚ od konce roku 2014 obesílal jednotlivé expresní společnosti s výzvou k registraci jakožto poskytovatele poštovních služeb, i když poštovní služby prokazatelně neposkytují. ČTÚ si musí uvědomit, že expresní přepravci poskytují své služby na základě smlouvy o přepravě věci či zasilatelské smlouvy, nikoliv poštovní smlouvy dle poštovního zákona. Svévolné jednání ČTÚ navíc poškozuje Českou republiku u zahraničních investorů, a vytváří tak opět několikrát kritizované nepředvídatelné právní prostředí pro lokální i zahraniční společnosti. Předseda PSP Jan HamáčekČas, pane kolego. Poslanec Radim HolečekMou otázkou tedy je, jak je možné, že ČTÚ a vaše ministerstvo záměrně vystupuje proti příslušné evropské směrnici a vystavuje se tak riziku žaloby od Evropského soudu. Předseda PSP Jan HamáčekDěkuji. Prosím pana ministra. Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan MládekVážený pane předsedající, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především musím udělat určité ohrazení. Mohu o tomto problému mluvit obecně, nemohu mluvit za ČTÚ, to je nezávislý regulační úřad, který mi nepodléhá. Čili budu ten problém řešit obecně jako ministr, kterému spadá legislativní činnost v této oblasti, nikoliv pak výkonná činnost Českého telekomunikačního úřadu, který, jak víme, jest nezávislým úřadem. Čili k vašemu dotazu bych rád uvedl, že uvedený problém byl předmětem jednání, které proběhlo mezi Českou asociací mezinárodních expresních přepravců na MPO dne 5. června tohoto roku. Při této příležitosti byly přítomným členům asociace, kteří své služby deklarují většinou jako služby přepravní, podrobně vysvětleny principy aktuální právní úpravy týkající se fungování trhu poštovních služeb a jeho regulace. Podotýkám, všechno toto je vygenerováno postupnou liberalizací trhu, zejména pak od 1. ledna 2013. Tato úprava je obsažena v zákoně o poštovních službách a provozovatelé poštovních služeb se na rozdíl od předchozí praxe, kdy se jednalo o živnost volnou, musí registrovat u Českého telekomunikačního úřadu. Oprávnění k podnikání v oblasti poskytování poštovních služeb vzniká písemným oznámením podnikání v tomto oboru ČTÚ. Samotné oznámení o podnikání nepředstavuje v porovnání s registrací u živnostenského úřadu žádné zvýšení administrativní zátěže. Cílem této změny bylo získat přehled o trhu poštovních služeb, a to zejména z hlediska budoucí potřeby ukládat povinnost zajišťovat některé základní poštovní služby, zajistit kvalitu služeb a ochranu zákazníků.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities