ps2013-026-08-002-004.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-04-08 ps2013-026-08-002-004 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Kalouskovi, včetně dodržení času. A ještě s faktickou poznámkou před poslancem Dolejšem pan poslanec Karel Fiedler - také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Poslanec Karel FiedlerDěkuji za slovo. Já v podstatě navážu na předřečníka, na kolegu Kalouska, na to, co jsem říkal při svém posledním vystoupení také pár minut zpátky. V podstatě oba s panem kolegou Kalouskem říkáme to stejné, že pokud se jedná o tyto zásadní věci, vyzývám Poslaneckou sněmovnu, poslanecké kluby, aby to byly věci, které budou z širšího konsenzu nejenom tří poslaneckých klubů a politických stran vládní koalice. Ještě jednu věc jen krátce. Před chvilkou tady zaznělo z úst pana vicepremiéra Babiše, že by byl velmi rád pro snižování daní. Já mu to rád upřímně věřím a doufám, že alespoň podpoří návrh našeho poslaneckého klubu, abychom se zavázali ústavně, že daně minimálně nebudeme zvyšovat. Takže věřím, že tento náš návrh, který za chvilku jistě představí kolega Marek Černoch, bude podpořen. Děkuji. Místopředseda PSP Vojtěch FilipDěkuji panu poslanci Fiedlerovi a nyní vystoupí ve své řádně přihlášce pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Jiří DolejšDěkuji za slovo. Nevím, jak máte čerstvě v hlavách debatu, která k tomuto bodu probíhala zhruba před měsícem. Obávám se, že vám už z toho něco vypadlo, ale přece jenom už pouhý pohled na nadpis tohoto bodu dává tušit, že to nebude prosté, protože jde o ústavní zákon, a tedy v podstatě zasahujeme do věcí, které nejen že vyžadují ústavní většinu, která se dá uhňahňat, ale také se dá postavit na nějakém racionálním konsenzu. Ale je to věc, která by měla mít dlouhodobou, ne-li trvalou platnost a měla by vytvořit podmínky i pro ty, co přijdou po nás, a proto si myslím, že si to zaslouží zevrubnější debatu. A je skutečně škoda, že tento zákon se tady objevil tak trochu až po jistých porodních koaličních bolestech a tak nějak nahonem, že tedy nebyla dostatečně fundamentální ta fáze přípravy. Dokážu to první svou poznámkou a ta směřuje k historii uvažování na téma finanční ústava. Jsou tady i větší pamětníci, než jsem já, ale já sám jsem zažil čtyři pokusy o finanční ústavu. Z debat nad těmito pokusy je jednak vidět, co jednotlivé politické myšlenkové proudy považují za rozpočtovou odpovědnost a jak se také jejich názory vyvíjely. Někdy pod tlakem, bych řekl, i koaličních a jiných ad hoc politických okolností. Rovněž připomenu vystoupení před měsícem kolegy místopředsedy Sněmovny Filipa, který upozornil na to, že zásah do Ústavy je do té míry významný, že by si zasloužil ne nějaký halabala přístup, ale prodiskutovat to i v kontextu dalších zásahů do ústavnosti. To jenom na připomenutí. A teď k historii samotné myšlenky finanční ústavy. První byl návrh, který se tady objevil v listopadu 2002, byl to tisk [115](https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?T=115&O=7), kdybyste si ho chtěli dohledat, a byl to návrh tehdy opoziční ODS a byl zamítnut v prvním čtení, jak už se to někdy opozičním návrhům stává. Zajímavá je argumentace toho odmítnutí. To znamená, že tehdejší vládní sestava, které vévodila sociální demokracie, konstatovala, že jde o nepřímou novelu Ústavy, která narušuje ústavní dělbu kompetencí. Do dnešní doby se změnilo mnohé, například i to, že vznikl evropský fiskální kompakt, ale česká ústavnost až do té míry se nezměnila. Pak byl dlouho klid, nikoho to netrápilo, zdálo se, že žijeme v čase, kdy už přicházejí jenom samé úspěchy a sociální výhody - vstoupili jsme do EU, ekonomika rostla, byť ne všichni z toho měli příslušný osoh, a najednou přišla krize, a to jak světová, tak i evropská, a v časech vlády Petra Nečase, konkrétně to bylo v říjnu 2012, se objevil tentokráte vládní tisk s číslem 821, který už byl připravován na půdě komise, kde se hledala nejen ústavní většina, ale především udržitelný trvalejší společný pohled na věc. A nehledal se jednoduše. Dle opozice, kde tehdy byla především sociální demokracie a KSČM, to byl návrh, který byl příliš tvrdý, který podvazoval ekonomický růst, protože jsme byli v čase, kdy jsme mysleli, zejména vládní reprezentace si myslela, že jediné, co se dá rozumného dělat, je proškrtat se k stabilitě, a byly tady i výhrady, protože se jedná o balíček zákonů, tak je tomu i dnes, tak pokud jde o samotný zásah do Ústavy, tak byly výhrady k nedohodě a k nejasnosti v prováděcím zákonu. Známý fakt, že došlo k předčasným volbám, nevedl k rozuzlení tohoto sporu mezi koalicí a opozicí a jako jakési memento času, kdy tento zákon měl velkou podporu, tak se přihlásila TOP 09 v prosinci 2013, tentokrát to už je naše volební období, s tiskem poměrně nízkého čísla 24, který se vracel k tomu, co bylo předneseno předchozí vládou, tedy Petra Nečase, a doplňoval některé - z mého pohledu spíše formalisticky, ale doplňoval, je třeba říci, - chybějící otázky, zejména pokud jde o prováděcí zákon. Také tento návrh byl zamítnut, a to hned v prvním čtení, a to s tím, že se opět vymyká ústavnosti, to je zajímavý argument, který se neustále opakuje, a že podvazuje udržitelnost rozvoje naší ekonomiky. A výsledek máme nyní před sebou, tedy čtvrtou verzi, která je návrhem vlády Bohuslava Sobotky. Ti, kteří sledovali, jak to probublává v koaličních strukturách, tak možná postřehli, že existovaly určité přístupy a verze tohoto zákona, verze přicházející z Ministerstva financí, které je logicky v této věci významným garantem, a nakonec tedy máme na stole verzi, která je a bude cupována, a jak jsme před chvilkou v technické poznámce zejména kolegy Kalouska slyšeli, tak aby byla shledána dostatečnou, tak se musí vrátit do koridoru, který vytyčily návrhy z doby Petra Nečase nebo toho opozičního návrhu TOP 09. Přitom jednak není odpovězeno na ony výhrady ústavnosti, jednak není diskutováno, v čem a jak by mohlo dojít k oné podvázanosti ekonomického rozvoje, resp. udržitelnosti ekonomického růstu. V debatě před měsícem jsem dokonce postřehl, že vystupovali někteří koaliční poslanci, konkrétně kolega Klaška, který upozorňoval na to, že tato verze tím, jak nabízí onen dluhový strop, a která má daleko, bych řekl, méně razantní nástroje, jak si ten strop vymoci, tak že stejně vlastně směřuje ekonomiku do rozhodovací situace, kterou on nazval tím známým pojmem fiskální útes, což bylo v době, kdy se ocitla v hluboké krizi americká ekonomika. Fiscal cliff znamená v podstatě tolik, že ekonomika by se mohla zřítit z útesu, pokud jí nebudou uhrazeny elementární náklady na fungování, a to v tom škrtacím provedení, kdy některé náklady se prostě uhradit musí, nelze je odložit. Tak to funguje.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
