|

ps2013-026-02-020-017.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-03-11 ps2013-026-02-020-017 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

17. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti /sněmovní tisk 413/ - prvé čtení

Date2015-03-11
Meetingps2013/026
Agenda Itemps2013/026/017
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/026schuz/s026062.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   5 < Page 6 > 7
Nicméně když se podíváte do sněmovního tisku 412, což není ústavní zákon, což má velké kouzlo, protože každá vládní většina si to může měnit, jak chce, a už tam důraz na ústavní většinu prostě není, tak v dluhové brzdě, která je navržena v tom doprovodném zákoně, se vlády netýká vůbec nic. Ale opravdu vůbec nic. Je tam taková gumová formulace. Já mám podezření, že to vymyslel dnešní šéfporadce, bývalý premiér České republiky, který proslul výrokem "zdroje jsou", a ta formulace tomu jeho politickému přesvědčení, a já ho respektuji, jenom ho nesdílím. Je tam taková ta gumová formulace, že v případě, že bude zadlužení 55 % HDP, vláda musí předložit rozpočet, který zajistí trvale udržitelné veřejné finance. A za to si každý může dosadit co chce. Ten mnou nejmenovaný bývalý premiér, dneska šéfporadce stávajícího premiéra, ten si prostě myslí, že zdroje jsou, takže pro něj každý rozpočet, který navrhne vláda, s jakýmkoli deficitem, odpovídá té gumové definici trvale udržitelné veřejné finance. Pak tam jsou samozřejmě opatření pro obce a města, na to vláda nezapomněla. To sice není velký problém v celkovém balíku, ale to tam nezapomněla, to tam je. Je tam povinnost zdravotních pojišťoven, ale vláda tam nemá žádnou povinnost, žádné automatické, natož brzdy. My jsme stáli o to a stojíme o to, aby ty brzdy byly domluvené, aby byly ústavní, a pokud se politická reprezentace v budoucnosti ústavní většinou shodne, že potřebuje změnit parametry, proč ne. Zatím si vlastně nepamatuji vládu ČR, která měla ústavní většinu v obou komorách. Ale stát se to může, nic proti tomu. Nenavrhujeme žádných 80 % poslanců, ale ústavní většinu, jak je velmi zvyklé. A teď si zkusme porovnat ty čtyři návrhy dluhové brzdy. (Kašel.)Omlouvám se. V našem návrhu se říká pět pásem, ale první pásmo bylo pod 40 % HDP a ten zákon konstatoval, že se neděje nic. Pak bylo druhé pásmo 40 až 45 HDP a bylo tam jenom, že vláda předloží zdůvodnění zvýšení dluhu v Poslanecké sněmovně, představí Poslanecké sněmovně přijatá opatření a návrhy opatření na následující rok. Rozsah opatření je konzultován s Národní rozpočtovou radou a dochází k poskytnutí nebo k omezení poskytování státních záruk. To se určitě shodneme, že to není žádná velká brzda pro kteroukoli vládu, žádné velké omezení. Pak v původním návrhu ve sněmovním tisku 821 bylo třetí pásmo mezi 45 a 48 % HDP a tam byly povinné kroky. Za prvé, že vláda rozhodne o vázání 3 % výdajů schváleného státního rozpočtu, s tím že se to nedotkne specifických vyjmenovaných položek, jako jsou např. důchody. Pokud vím, udělala to v minulém roce i tato vláda, že vázala nějaké prostředky, a dělaly to i předchozí vlády. Zase to není nic dramatického. Byly z toho vyjmuty důchody. Pak tam bylo napsáno, že pokud se překročení 45 % opakuje v několika dalších letech, vláda zmrazí výdaje státního rozpočtu, státních fondů i zdravotních pojišťoven. Dochází k snížení platů ústavních činitelů o 20 %. Jsem si vědom, že toto navržené opatření je nespravedlivé zejména vůči senátorům, kteří vůbec neprojednávají státní rozpočet, a také vůči opozici, resp. těm poslancům, kteří nehlasují pro státní rozpočet. Ale pojali jsme to systémově, bylo navrženo všem ústavním činitelům, vyjma soudců. Už po zkušenostech z toho, jak dopadají snahy skoro každé vlády omezit či zmrazit platy soudců, bylo tam navrženo vyjma soudců. A také tam bylo navrženo, že se zmrazí celkové výdaje, mzdové výdaje ve veřejné správě. To neznamená, že se zmrazí každému jednomu pracovníkovi ve veřejné správě plat, ale celkové výdaje. To znamená ti, kteří provedou nějakou úsporu pracovních pozic, klidně mohou v takovém případě zvyšovat platy.To bylo třetí pásmo. Čtvrté pásmo bylo 48 až 50 %, vláda by byla povinna předložit přebytkový nebo vyrovnaný státní rozpočet. Já bych přece jenom poprosil o trochu klidu. Koho to nezajímá, tak... Místopředseda PSP Vojtěch FilipJá vám rozumím, pane předsedo. Sněmovnu žádám o klid. Poslanec Zbyněk StanjuraOpravdu je to vážný materiál. Místopředseda PSP Vojtěch FilipMáme tisk 411, jde o ústavní zákon. Prosím tedy, nechte řečníka souvisle hovořit. Děkuji. Poslanec Zbyněk StanjuraTaké děkuji. Já chci právě vysvětlit následující postup, že nebudeme navrhovat žádné zamítnutí ani vrácení. Budeme hlasovat pro propuštění všech tří materiálů, ale chci vysvětlit jasně, jakou strategii a taktiku vyjednávání vůči vládní koalici zvolíme při projednávání ve výborech. V původním návrhu pásmo 48 až 50 % vláda měla povinnost předložit přebytkový či vyrovnaný státní rozpočet, rozpočty státních fondů a zdravotních pojišťoven. To samé by platilo pro územně samosprávné celky, tzn. kraje, města, obce, a ostatní veřejné instituce nesmějí přijímat nové dlouhodobé finanční závazky. A pak bylo poslední pásmo, větší než 50 %, kdy jsme navrhovali, aby si vláda přišla pro důvěru do Sněmovny. Což zase pro fungující koalici, ať je jakákoli, by neměl být problém. Pokud má vláda většinu, tak by si zase přišla pro důvěru, ale pokud koalice funguje, tak tu důvěru získá. Ale je to nějaké ověření si, že přestože zadlužení stouplo nad určitou částku, vláda má pořád podporu Poslanecké sněmovny. Žádná ústavní většina, prostá většina, tak jak se hlasuje o důvěře, a to je prostá většina přítomných členů Poslanecké sněmovny. Chci říct, není potřeba 101 hlasů, ale prostá většina přítomných. Navrhovali jsme výjimky, mnohé z nich jsou zachovány, aby se to nevztahovalo na období stavu ohrožení, válečného stavu, neuplatňuje se to v okamžiku, kdy dva kvartály po sobě by HDP propadlo o tři procentní body, resp. o pět procentních bodů za tři roky. Také by se to neuplatnilo v okamžiku, kdy stát postihne živelní pohroma a jsou třeba nové, neplánované výdaje státu. Také jsme navrhovali, aby rok po vyslovení, po jmenování nové vlády a vyslovení důvěry bylo moratorium, tzn. aby nová vláda měla jeden rok po svém jmenování na to, než se přistoupí k záchranným dluhovým brzdám. Kolegové z TOP 09, sněmovní tisk 24, v tomto volebním období vlastně ten návrh de facto použili. Jenom zvedli všechny ty hranice o pět procentních bodů. To znamená v návrhu, který Sněmovna zamítla, při 55 % si vláda musela říct o důvěru, při 53 % musela předložit vyrovnaný státní rozpočet. Rozdíl byl pět procentních bodů a vycházelo to právě z dlouhodobých konzultací s opozicí v minulém volebním období. Třetí návrh, to je návrh, který zpracovalo Ministerstvo financí pana ministra financí, který šel do meziresortního připomínkového řízení, měl jednu hranici 55 %. Naše stanovisko říká: není to dobře, ale proč ne. Není to důvod pro to, abychom hlasovali proti. Přestože si myslíme, že je lepší mít několik hranic a připravovat se postupně. Spor není o to, jestli to zasáhne tuto, nebo příští vládu. I náš návrh z minulého volebního období zasahoval až příští vlády, tak jako tento návrh, takže v tom jsou si podobné a v tom není spor. Můžeme dát pozměňující návrh, můžeme o tom debatovat, ale nebyl by to důvod pro to, abychom hlasovali proti. Ten návrh si z těch navržených opatření - ten totiž obsahoval v ústavním zákonu dluhovou brzdu, na rozdíl od toho, který přišel ve sněmovním tisku 411, a bylo tam celkem pět opatření automatické dluhové brzdy. Za prvé, že když to překročí 50 % HDP, vláda předloží návrh vyrovnaného či přebytkového státního rozpočtu. Což s návrhem, kde my jsme říkali 48 až 53, se liší o pouhá 2 % HDP a je to správně. To je věc, kterou bychom mohli podpořit. Za druhé, to jsou územně samosprávné celky, že musí rovněž schválit vyrovnané rozpočty. I to bychom podpořili, protože to je také správně. Za další to byly ostatní veřejné instituce, že nesmějí přijímat nové dlouhodobé závazky, zase se to liší jenom o pět procentních bodů. Pak tam bylo zase snížení platu ústavních činitelů 20 % v návrhu, který odešel z Ministerstva financí, takže to opět kopírovalo předchozí návrhy, jenom s jinou hodnotou zadlužení HDP. Pak tam bylo dokonce velmi odvážné opatření, o kterém jsem si myslel, že to byl tzv. bílý pes, aby Ministerstvo financí mohlo v něčem ustoupit. Dokonce Ministerstvo financí navrhovalo, že v okamžiku, kdy bude zadlužení 55 % HDP, vláda - ne Sněmovna a Senát - vláda může snížit důchody. Ne snížit valorizaci důchodů a ne zákonem, ale exekutivním opatřením.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities