|

ps2013-025-02-004-014.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2015-01-21 ps2013-025-02-004-014 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

14. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 288/ - druhé čtení

Date2015-01-21
Meetingps2013/025
Agenda Itemps2013/025/014
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/025schuz/s025033.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   7 < Page 8 > 9
Školská rada se vyjadřuje k návrhům školního vzdělávacího programu, což je základní vlastně dokument každé školy a klíčový dokument. Projednává návrh rozpočtu, ano. Projednává inspekční zprávu České školní inspekce a může samozřejmě podávat podněty a návrh na vyhlášení konkursu. Čili když začneme přemýšlet o školské radě tak, že nebudeme myslet v tom, jak se chovají lidé v České republice velmi často, a to je něco jiného je na papíře a něco jiného je pak v praxi, čili to, co je de iure, by se také mělo odehrávat de facto, školská rada má opravdu veliké pravomoci a může škole pomoci. Ale musí tam být opravdu lidé, kteří jsou k tomu kompetentní. Já jsem si dovolila ještě předtím, než jsem definitivně vložila do systému pozměňovací návrh, uspořádat kulatý stůl, na kterém byli zástupci zřizovatelů, byli tam zástupci Svazu měst a obcí, ale byli tam také zástupci asociací základních škol a byli tam i lidé z praxe, byli tam rodiče. Hovořili jsme o tom, že kdyby školská rada naplňovala tu ideu, která je vložena do zákonné normy, skutečně by mohla v mnohém být pozitivní. Musí se ale někde začít, aby to, že bude naplňovat to, co de iure může, bylo kvalifikované. Proto si dovoluji začít tam, kde z mého pohledu je to nezbytné: Zřizovatel zřizuje školu, má tedy mít představu o tom, co by měla ta škola pro jeho komunitu, pro komunitu, kde působí, pro město, obec, kde působí, naplňovat. A o čem už víc by se mělo diskutovat, a to způsobem komunitním v rámci obce nebo města, jak by měla vypadat naše škola, kterou máme ve svém městě, protože ta škola je něco, na co by mělo být každé město či obec hrdé. A tady je přesně ten prostor, kdy v debatě vlastně s celou obcí, v níž ta škola je, by mohl zřizovatel v podstatě vygenerovat svoji představu o škole, jakou má ta škola naplňovat jeho představu. Jiná věc je, jak hodnotí školu Česká školní inspekce. Tam jsou samozřejmě kritéria zcela jasně daná a každý učitel, každý ředitel ví, co má splňovat. Ale teď tady máme další - zřizovatel. A my už dosud máme - v současné době máme v zákoně, že zřizovatel, chce-li hodnotit práci školy, má ji hodnotit podle kritérií, která předem zveřejnil. Dámy a pánové, mnozí zřizovatelé žádná kritéria ještě nemají. Čili je to ten bod, kterým my skutečně musíme začít. A můj pozměňovací návrh spočívá v jedné jediné věci. V § 12 - já to potom načtu - v § 12 se jedná o to, že zřizovatel, když chce zřizovat školu, dává tam prostředky finanční a ta škola ho má nějak reprezentovat, tak má jasně říct, jak má podle něj ta škola vypadat, a má ta kritéria zveřejnit. Pak má smysl ta široká kompetence školské rady, která může jako jednu z věcí - kromě toho, co jsem teď jmenovala - může navrhnout, ovšem v novele zákona v periodě šestileté, může navrhnout vypsání konkursního řízení, čili v podstatě dát impuls k eventuální výměně ředitele. Ale tahle ta školská rada, aby mohla naplňovat to, co jí zákon umožňuje, by se měla předem seznámit s kritérii zřizovatele, protože školskou radu zřizuje zřizovatel. A už vůbec nemluvím o tom, že školská rada okamžikem svého zvolení - dámy a pánové, ve školské radě jsou zhusta jenom tři lidé, nebo nejčastější je, že je tam šest lidí, což je velice málo - dva za zřizovatele, dva třeba za rodiče a dva za pedagogy. Nebo jeden za zřizovatele, jeden za pedagogy, jeden za rodiče v případě základních škol. A ta školská rada vůbec není v návaznosti na žákovskou samosprávu, která na většině škol je. Je tam žákovský parlament, máme studentský parlament, máme třeba Unii rodičů, kde se přirozeně sdružují rodiče ze všech tříd té dané školy. A ta školská rada vůbec nemá povinnost nějak se ohlížet na to, co si myslí vlastně ti, které reprezentuje. Ale protože je to orgán, který zřizuje zřizovatel, minimum, které by se mělo naplnit, je, že školská rada hodnotí práci ředitele podle kritérií, která předem zveřejnil zřizovatel. Můžeme také debatovat o tom, že školská rada by měla mít právo navrhovat vypsání konkursního řízení i mimo tu dobu šesti let a v celém průběhu celého funkčního období ředitele. Děkuji za pozornost. Místopředseda PSP Jan BartošekDěkuji vám, paní poslankyně. Požádám paní poslankyni Martu Semelovou o její příspěvek do rozpravy. Připraví se pan poslanec Zlatuška. Poslankyně Marta SemelováDobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych se chtěla vyjádřit ke dvěma problémům týkajícím se školského zákona a to jsou přípravné třídy a dále individuální vzdělávání, které by mělo být rozšířeno na druhý stupeň základních škol. Pokud jde o přípravné třídy, přihlásím se potom ke svému pozměňovacímu návrhu, který je pod číslem 1599, a nyní bych to krátce odůvodnila. Předškolní vzdělávání má velký význam pro rozvoj dítěte ve věku, kdy se formují základy jeho osobnosti a tvoří se i základní předpoklady pro další vzdělávání. Kromě toho plní mateřská škola i funkci výchovnou a sociální. Proto rozvíjení dítěte by se pochopitelně kromě rodiny mělo odehrávat právě v mateřské škole pod vedením učitelek, které mají kvalifikaci zaměřenou na toto věkové období a jeho specifika. Kromě toho odpovídají potřebám předškolního vzdělávání i prostory a jejich zařízení včetně hygienických a pochopitelně i pomůcky a vybavení vůbec. Pokud jde o přípravné třídy na základních školách, vnímám jejich zřizování jako nutnost řešit nedostatečnou kapacitu mateřských škol v důsledku jejich dřívějšího masivního a nesmyslného rušení. Určeny by měly být dětem se sociálním znevýhodněním, respektive s odkladem školní docházky, tak aby úspěšně zvládly následný nástup do první třídy základní školy. Ovšem v případě dostatečného počtu míst v mateřských školách by i tuto úlohu měly plnit právě ony a ne školy základní. Na druhou stranu uznávám, že je pro dítě vždy lepší, když jeho předškolní příprava proběhne v přípravné třídě základní školy, než kdyby prošlo pouhou hlídací službou v dětské skupině. V žádném případě však nemohu souhlasit s návrhem Ministerstva školství rozšířit okruh těch, kdo mohou zřizovat přípravné třídy základních škol, o školy církevní a náboženské společnosti. Garantem za předškolní vzdělávání by měl být stát společně s kraji a obcemi. Navíc je v současné době rozšířena možnost navýšení kapacit mateřských škol vyšší finanční podporou obcí ze státního rozpočtu, národního fondu či z evropských fondů. Kromě toho demografický vývoj naznačuje, že v budoucích letech dojde ke snižování počtu dětí v mateřských školách. Rozšiřování okruhu těch, kdo mohou přípravné třídy zřizovat, tak považuji za zcela zbytečné. Proto navrhuji, aby zůstal tento paragraf v dosavadním znění, to znamená, aby pravomoc zřizovat přípravnou třídu měla obec, svazek obcí nebo kraj. Církve a náboženské společnosti navrhuji z paragrafu 47 odstavec 1 vypustit. Tolik k mému návrhu týkajícímu se přípravných tříd na základních školách. Nyní k tolik diskutovanému pozměňovacímu návrhu, který některé kolegyně a kolegové předkládají, to znamená rozšíření domácího, tedy individuálního vzdělávání i na druhý stupeň základní školy. K tomuto problému jsem vystupovala už v průběhu prvního čtení, kdy jsem upozornila na to, že základní škola kromě poskytování vzdělávání, což je samozřejmě základní, plní i další úkoly.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities