|

ps2013-019-05-010-064.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-10-29 ps2013-019-05-010-064 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

64. Senátní návrh zákona o Národním parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 250/ - prvé čtení

Date2014-10-29
Meetingps2013/019
Agenda Itemps2013/019/064
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/019schuz/s019148.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   6 < Page 7 > 8
Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu ministrovi. Prvním řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. - Pardon, pane poslanče. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS. Prosím, pane předsedo. Poslanec Zbyněk StanjuraMyslím, že pan poslanec Kučera přijde za chvilku na řadu. Se zásadním stanoviskem našeho klubu vystoupí pan poslanec Zahradník, takže já jenom k tomu, co tady zatím zaznělo. Rozumím tomu, co tady říkal pan ministr, nicméně v této chvíli mluvíme o návrhu, který tady v Poslanecké sněmovně ještě není. Pan ministr říkal, že je lepší. No může to být. Teď to skutečně nejsem schopen posoudit, zda je, nebo není. A pokud dneska zamítneme tento návrh zákona, tak se stejně nic nevyřeší. Myslím si, že lepší je metoda propustit do druhého čtení, klidně prodloužit lhůtu na projednání ve výborech. Mezitím může přijít vládní návrh zákona a pak můžeme ve výborech porovnat obě dvě verze a vést racionální debatu. Tohle mi připadá jako smysluplný postup. Vy jste, pane ministře, říkal, že dneska nebudete pro to hlasovat. Ale dneska o tom nebudeme hlasovat. Dneska vůbec nebudeme hlasovat, jestli ten zákon přijmeme, nebo ne. Dneska budeme hlasovat pouze o tom, zda ho pustíme do výborů a zda pustíme debatu. Myslím si, že je korektní i vůči našim kolegům ze Senátu - když jsem se díval na sjetinu, tak to vlastně podpořili takřka všichni senátoři bez ohledu na politickou příslušnost - to klidně propustit, klidně prodloužit lhůtu, doufám, že předkladatelé by s tím souhlasili, pro projednání ve výborech, a mezitím budete mít prostor, aby vláda projednala váš návrh a pak jsme se rozhodovali nad oběma. Takhle máme jednu novelu, která je někým kritizovaná, někým hájená. Nechci vést k tomu meritorní debatu, tu povede pan poslanec Zahradník, ale spíš procedurálně a procesně. Přijde mi to lepší i jako kolegiálně vůči našim kolegům ze Senátu. Přitom nehrozí, dneska nebudeme rozhodovat, zda ten zákon přijmeme, nebo ne. Pokud ho náhodou dneska zamítneme, tak se stejně nic nevyřeší. Ten problém zůstane, ta stanoviska jsou poměrně nesmiřitelná. Pokud dáme dostatek času ve výborech, tak věřím, že ta stanoviska se mohou sblížit. Všichni zainteresovaní, jak říkal pan zpravodaj, všechny zájmové skupiny se zaklínají tím, že chtějí pro Šumavu to nejlepší, nemám důvod jim nevěřit, tak jim vytvořme prostor a čas pro to, aby mohli hledat nějaké řešení, které možná nebude vyhovovat všem ve sto procentech, ale nikdo se nebude cítit úplně poražen, že jeho názor vůbec nezazněl. Omlouvám se, že jsem takhle využil svého přednostního práva, ale to mi procedurálně připadá správně. Říkám, za náš klub s naším stanoviskem potom vystoupí pan poslanec Zahradník. Tak jenom prosím, abyste zvažovali tuto procedurální možnost. A opravdu pro všechny - dneska o tom zákonu nebudeme hlasovat. Dneska buď dáme prostor pro výbory k nějaké podrobné debatě a s prodloužením lhůty bychom mohli počkat na vládní návrh novely stočtrnáctky a případně pak vést debatu k oběma těm novelám, protože v této chvíli vůbec my, kteří jsme v opozičních lavicích, těžko můžeme říkat, že návrh pana ministra bude lepší, nebo horší. Možná fakt bude lepší. Nechci říkat dopředu, že automaticky bude špatný, jenom proto, že my jsme v opozici a bude ho předkládat vláda. Děkuji. Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní avizovaný pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Michal KučeraJeště jednou dobrý den a děkuji za slovo. Začínám rozumět panu poslanci Komárkovi, který se tady vyhrazuje vůči přednostním právům. Nicméně mi to aspoň dá možnost reagovat na své předřečníky. Zaujalo mě přiznání pana ministra Brabce, který nám tady řekl, že před devíti měsíci nevěděl o problematice Šumavy vůbec nic. Myslím si, že je to zajímavé přiznání z úst ministra životního prostředí. Taky bych chtěl reagovat na pana poslance Filipa, který zde mluvil o hospodaření v Národním parku Šumava, a ve svém projevu bych chtěl přinést trochu jiný pohled na hospodaření v národním parku. Národní park je území, které neslouží k tomu, aby se tam realizoval hospodářský výsledek. Národní park je území, na kterém člověk prostě nehospodaří. Primárně ho člověk neužívá k tomu, aby z něho měl hospodářský užitek. V České republice člověk hospodaří na 98,5 % území, to jsou území, kde nejsou národní parky a která slouží k hospodaření. Je jedno, jestli se tam pěstuje obilí, těží nerosty, dělají skládky nebo stavějí dálnice. Oproti tomu stojí národní park v území, kde nechceme realizovat hospodářský výnos. Je to odvážné tvrzení. Někomu se nemusí líbit, já ale říkám, že 1,5 % území našeho státu si můžeme dovolit nechat ve stavu, kde na něm nehospodaříme. Každá vzdělaná a kulturní společnost si to může dovolit. A pokud se na tomto shodneme, pak je reálná odpovědná debata, nakolik toto území, tuto divočinu mají lidé navštěvovat, mají si prohlížet, jak se příroda obnovuje, atd. Debata se potom nemůže vést o tom, jestli se tam budou, či nebudou místo uschlých stromů vysazovat stromy nové. Dále se může vést debata, zda je potřeba samostatný zákon o Šumavě, nebo zda vše řešit novelou zákona číslo 114, o ochraně přírody, jak o tom už ostatně mluvil ministr životního prostředí, kdy se jedná o novelu velmi ambiciozní a měla by řešit nejenom zonaci v národních parcích, ale i měnit přístup k ochraně přírody jako takové. Na rozdíl od ostatních národních parků se v Národním parku Šumava vede dvacet let debata o tom, jakým způsobem k tomuto území přistupovat. Jsou dvě strany barikády. Jedna říká, že je to hospodářský les a že se tam hraje pouze na ochranu přírody, že tam hnije dřevo za miliardy, že tam žili naši předci a že tam máme žít i dnes a přetvořit ten les jako takový. Na druhé straně stojí ochránci přírody, kteří říkají: Nechme to tak, jak to je, uzavřeme to, příroda má naprostou volnost, má to být 80 % první zóny. Není možné se přiklonit ani na jednu, ani na druhou stranu, je třeba hledat kompromis. Kompromisu se dosáhne pouze tak, že budou pevně stanovena pravidla a ustoupit bude muset každá strana. Troufnu si říct, že jediné správné řešení situace na Šumavě bude takové, se kterým nebude úplně spokojena ani jedna ze stran, protože každá bude muset ustoupit a hledat kompromisy. Na druhou stranu nemůže být debata o tom, jestli území národního parku má být upřednostněno pro aktivní turistiku před předmětem ochrany přírody, které tam jsou. Někdo si může myslet, že je hloupost nechodit do lesa, protože tam hnízdí tetřev. Já si to nemyslím. Tetřev do přírody patří stejně jako člověk. Poslední území, které mu můžeme nabídnout, je právě území národního parku. Nikomu nebude vadit, když nebude moci půl roku do tohoto území vstoupit a druhého půlroku tam zase bude moci jít. Byla tady mnohokrát zmíněna problematika kůrovce. Myslím, že tato situace už je naštěstí vyřešena. Ona si s tím poradila sama příroda. Kalamita jako taková skončila a přírodní cykly, jak je popisují přírodopisci, naštěstí platí a potvrdily se. Dnes by se dalo říct, že kůrovec je na standardním stavu. Les, který byl postižen právě tou kůrovcovou kalamitou, je dnes v takovém stavu, že na jeho místě už vyrůstá les nový a podstatně odolnější. Lidstvo do toho nemusí vůbec zasahovat. Fakta a skutečný stav hovoří jasně. Jedině snad může zůstat pocit, že se nám to nelíbí nebo že na to nejsme zvyklí. Zásahy proti kůrovci mohou být v druhé a především ve třetí zóně a tam se samozřejmě může taky i hospodařit. Šumava je velké území, v tuto chvíli nepříliš obydlené. Ovšem i zde probíhají změny. Šumava je dnes velmi zalesněná a nutno říci, že zalesněná uměle. O tom není pochyb. Jsou tam ale i původní mokřady, rašeliniště, za které můžeme být rádi. Národní park není zřízen proto, abychom si tam hráli na ochránce přírody. Národní park je zde proto, abychom nechali přírodu, aby si po zásahu člověkem na tomto území poradila sama. Můžeme vést diskusi, zda potřebujeme speciální zákon pro Národní park Šumava, což je ovšem nezbytné, aby se nastavily striktní podmínky, o kterých nebude moci nikdo polemizovat. Už žádné účelové posudky nebo nejednoznačné výklady a rozhodnutí správy a následné soudy. To by měl nově připravovaný zákon zaručit. Já se tady přikláním ke stanoviskům mnoha odborníků, mezi nimiž bych jmenoval třeba pana profesora Bedřicha Moldana, jednoho z prvních ministrů životního prostředí, kteří tvrdí, že zákonná úprava by měla proběhnout ve všech národních parcích České republiky na stejných principech a na stejném právním základu. Měla by to řešit komplexní novela zákona číslo 114, o ochraně přírody a krajiny. To bude velký úkol pro Ministerstvo životního prostředí a ministra životního prostředí. Věřím, že v tomto případě nezůstane pouze u ministerských slibů. K samotnému senátnímu návrhu je celá řada výhrad jak z vědeckých kruhů, tak z oblasti ochrany přírody. některé z těchto výhrad bych tady i zmínil. Už se jich dotkli i mí předřečníci, některé možná i zopakuji.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities