ps2013-019-05-010-064.ana Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-10-29 ps2013-019-05-010-064 [ParCzech.ana]
View options
Show : Audio - Tags : PoS Tag Features Lemma
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
(17.40 hodin) Otázkou je ale , kdo je tím pokusníkem , kdo je experimentátorem v této laboratoři , kdo má oprávnění ten pokus provádět a kdo také za něj , za jeho úspěch anebo neúspěch , nese odpovědnost . Musím říct , že takového experimentátora neznám . Vláda ČR , která je ze zákona podle svého vlastního nařízení také do současné doby zřizovatelem národního parku , nikdy se situací na Šumavě nezabývala v grémiu , jako celek . Vždycky přenechávala správu národního parku příslušnému ministrovi životního prostředí . Ministerstvo samotné a orgány ochrany životního prostředí dokonce tvrdí , že takový žádný experiment neprobíhá . A konečně nevládní ekologické organizace zase nemají žádnou odpovědnost . Ale nejenom ony nemají odpovědnost . Já si dobře vzpomínám na dramatické chvíle , které nastaly po orgánu Kyrill v lednu 2007 , kdy přibývalo zpráv o desítkách tisíc plnometrů padlého dříví a kdy každý odpovědný lesní hospodář začal neprodleně s likvidací polomů . Tehdy jsem se ještě jako jihočeský hejtman sešel v lednu 2007 , krátce tedy po orkánu , s ministrem Bursíkem a poprvé jsem slyšel jeho informaci , že hodlá ponechat všechno padlé dříví v prvních a v části druhých zón v lese . Tehdy jsem jej prosil , aby v tomto případě slevil ze svého fundamentálně ekologistického postoje , aby udělal výjimku , dovolil polom z druhých i prvních zón v tomto naprosto výjimečném případě vyklidit , a tím dal Šumavě šanci k přežití . Jeho odmítnutí ve mně vyvolalo dojem a utvrdilo jej , že příležitost k přeměně rozsáhlé části Šumavy na bezzásahové území , kterou mu seslala slepá prozřetelnost v podobě orkánu Kyrill a v jeho stopách jdoucího kůrovce , z rukou nepustí . Ministerstvo životního prostředí s tehdejší správou parku najednou nemuselo absolvovat složitá jednání s obcemi o změně zonace , nemuselo absolvovat složitá jednání a dohadování o plánu péče , kůrovcem sežraná území se stala bezzásahovými z podstaty . Senát Parlamentu České republiky , který měl obavu o osud Šumavy , svolal na 24 . května 2007 senátní slyšení o kalamitě na Šumavě , kterému jsem byl tehdy přítomen a kde jsem měl tu možnost a čest vystoupit . Jedním z řečníků také byl tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík . Kromě toho , že prohlásil kůrovce za součást přírody , která si také zaslouží ochranu , odpověděl na časté dotazy účastníků slyšení po tom , kdo je za onen šumavský experiment odpovědný . Tehdy řekl , že odpovědnost za vývoj na Šumavě přejímá on sám . To je možné najít v záznamu o tom senátním slyšení . Dobrá , ale popravdě , kde je dnes pan ministr Bursík a kde je jeho odpovědnost ? Předpovědi o tom , že nutným následkem nezlikvidovaného polomu bude kůrovcová kalamita , se potvrdily a my jsme dneska svědkem jejich smutných důsledků . A jedna věc je poměrně nebezpečná . Já ji tady zaslechl od svého kolegy poslance Michala Kučery . Ten říkal , že se kůrovcová kalamita zastavila sama . Tak tomu prosím není , to není pravda . Kůrovcovou kalamitu zastavily aktivní zásahy proti ní , které byly vedeny v době , kdy řediteli správy Národního parku Šumava byl tehdy pan doktor Jan Stráský a jeho nástupce pan Ing . Jiří Mánek . Ti tehdy svým aktivním postupem kůrovce zastavili , že dneska můžeme říkat , že pro tuto chvíli , pro dnešní okamžik je kůrovcová kalamita v pořádku , že již tedy na Šumavě skončila . Ovšem stále si musím klást otázky a se mnou celá řada lidí , kteří mají podobné smýšlení jako já : Co bude na Šumavě v té době , než nový les vyroste ? A vyroste vůbec ? A bude to nakonec ten smíšený les , který si všichni přejeme , nebo to bude opět monokultura ? Neovlivní obrovská plocha rozpadu současných porostů podmínky její obnovy tak , jak ekologové a s nimi spolupracující vědci neočekávají ? Neovlivní tento experiment dlouhodobě vodohospodářské podmínky Šumavy , které zpětně ovlivní vývoj nových porostů ? Jak se projeví změna v zalesnění vrcholových partií Šumavy na četnosti výskytu povodní v podhůří ? A v neposlední řadě , jak se tento experiment promítne do života lidí , kteří na Šumavě žijí , chtějí se tam uživit , podnikat tam nebo se věnovat svým zálibám ? Tyto a další otázky , to není žádná politická hra , jsou motivovány zdravým rozumem lidí , kterým Šumava leží na srdci . Přesto ale , vážené kolegyně , vážení kolegové , jsem přesvědčen o tom , že se jedná o principiální politický problém , který ale vinou svého rozměru v čase se nedá vyřešit volbami . Je to zásadní konflikt dvou protichůdných pohledů na svět a na místo člověka v něm . Ptám se dále , zdali bylo možné po orkánu Kyrill postupovat jinak a Šumavu zachránit před kůrovcem . Já si myslím , že ano . Jak už jsem řekl , národní park zřídila vláda a vláda měla povinnost za Šumavu převzít odpovědnost a starat se o ni . My jsme tenkrát , Jihočeský kraj , vyzývali vládu usnesením zastupitelstva , aby rozhodla o tom , jaký je veřejný zájem v ochraně přírody na Šumavě v národním parku . Upozorňovali jsme tehdy důsledně a důtklivě vládu , že postupem správy národního parku dochází k porušení platných zákonů , a dokonce i k porušení samotného nařízení vlády , kterým byl národní park zřízen . Opakovaně jsme žádali premiéry vlády , tak jak se střídali ve své pozici , aby z problému Šumavy učinili bod jednání , aby se k němu mohli vyjádřit i ministři z jiných rezortů , aby vláda o něm jednala jako celek , tedy politicky . Víme dobře , že ministr jedná a hlasuje politicky na zasedání vlády , tam se uplatňuje jeho politická příslušnost , jeho politický názor a na ministerstvu pak ministr musí být úředníkem , musí přenášet rozhodnutí vlády do svého rezortu . Tady se ale stalo , že ministři životního prostředí jednali ve svém rezortu politicky . Oni své politické názory vnášeli do jednání rezortu a tak také ovlivňovali Šumavu . A protože to nadále nechceme , nechceme , aby se stále opakovaly problémy , protože tak jak se mění ministři , mění se i přístupy k Šumavě , proto chceme , aby tady byl zákon , který by situaci výrazně stabilizoval . Šumava je obrovský lesní komplex a také myslím i lesní komplex , který je velmi málo zalidněný ve srovnání s tím , jak to bylo před rokem 1945 , kdy tam tehdy žilo téměř dvacetkrát více lidí , než tomu je dnes . Také byla už po celé minulé století , vlastně od začátku 20 . století , předmětem takového konfliktu zájmů z hlediska ochrany přírody . Jeden názor byl ten , že příroda na Šumavě má být chráněna pro ni samu , pro tu samou přírodu . Takovým představitelem byl Josef Váchal třeba . A pak tady byl názor , který zastávali lidé na Šumavě žijící , že je třeba samozřejmě přírodu chránit , ale nikoliv pro ni samu , ale proto , že je právě po generace domovem těchto lidí a svým způsobem po generace tyto lidí živí . Tito lidé nevnímali přírodu jako nějaký svatostánek vyžadující ochranu ze své podstaty ani z jiného , ale proto , že je nutné osudově vstupovat do interakcí s touto přírodou . Je třeba ale říci , že oba přístupy k ochraně přírody na Šumavě měly tehdy společného jmenovatele , který bych chtěl zdůraznit . Šlo tehdy o záchranu a ochranu tehdy stávajícího krajinného rázu hlubokých šumavských lesů , které Šumavě patrně daly v českém jazyce jméno , o omezení nadměrného odlesňování a zabránění příliš dramatickým změnám přírodních podmínek , tedy o zacházení s krajinou tak , aby k těmto jevům nedocházelo , aby se nám příroda doslova neměnila pod rukama nejistým směrem . Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
