|

ps2013-019-03-005-133.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-10-23 ps2013-019-03-005-133 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

133. Ústní interpelace

Date2014-10-23
Meetingps2013/019
Agenda Itemps2013/019/133
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/019schuz/s019087.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   5 < Page 6 > 7
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír ZaorálekDěkuji a přeji vám dobrý den. Rada pro všeobecné záležitosti se konala teď v úterý v Lucemburku a v podstatě 70 % času se věnovalo klimaticko-energetickému balíčku. To je také klíčové téma zřejmě pro Evropskou radu, která začíná dnes a bude trvat do zítřka. Myslím si, že to bude podobné v tom, že asi nejtěžší úkol, před kterým Evropská rada stojí, je právě dosáhnout shody mezi členskými státy právě v tom tzv. klimaticko-energetickém balíčku. Já jsem tam opravdu řekl pozici teď v Lucemburku, dokonce dvakrát. Jednak na jednání Rady a pak ještě i při jednání s předsedou Evropské rady panem Van Rompuyem. Podstata té pozice, kterou jsem tam prezentoval vlastně ještě v předvečer Evropské rady a kterou, předpokládám, bude i vstupovat, bude premiér, je to, že Česká republika v zásadě podporuje dosažení kompromisu na jednání Evropské rady teď ve čtvrtek a v pátek. Nicméně samozřejmě požadujeme zohlednění své české pozice. A těch zvláštností. Ty české zvláštnosti jsou jasné. My jsme stát, který nedisponuje zvláštními možnostmi pro stavbu větrných elektráren ani nemáme tolik slunečných dnů jako jižní státy Evropy. A zároveň, co je důležitý faktor, Česká republika je jednou z nejprůmyslovějších zemí Evropské unie. Třicet osm procent našeho HDP pochází z průmyslové výroby. To jsou ty faktory, které samozřejmě je třeba vzít v potaz, když říkáme, že se chceme podepsat pod společnou evropskou pozici. V zásadě podporujeme princip snížit redukce emise na úroveň o 40 % z roku 1990 do roku 2030. Nicméně pokud se dohodneme na tomto závazném cíli, tak zároveň chceme, aby byl vytvořen kompenzační mechanismus, který České republice bude do určité míry sanovat, nebo pomůže jít utáhnout náklady, které nám tento cíl vyvolá. To znamená, my souhlasíme s dohodou, ale zároveň chceme, aby se vzaly v potaz zvláštnosti, specifika, v tomto případě specifika České republiky. Jsme dokonce připraveni podpořit i další cíle, to je samozřejmě onen podíl obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti. S tím, že jsme ovšem tady, řekl jsem dvakrát, že my je podporujeme, tyto dva cíle, jako nezávazné cíle na celoevropské úrovni a zároveň chceme určité garance, že pokud s nimi budeme v téhle podobě souhlasit, tak nedojde k překlopení těchto cílů na národní úroveň s tím, že bychom potom za to mohli být třeba sankcionováni. To je něco, co bychom nechtěli akceptovat, protože pak by to bylo pro nás velice nevýhodné. My prostě chceme, aby energetický mix zůstával v pravomoci jednotlivých členských států, aby se státy na základě svých zvláštností a specifik mohly rozhodnout, jaký typ energií budou využívat a jakým způsobem to budou garantovat. Protože jsou tady dvě významná hlediska. To první je, že nechceme, aby důsledky těchto opatření dopadly do cen energií a platili to občané této země. A to druhé hledisko, aby se ten balíček nepromítl do snížené konkurenceschopnosti českého průmyslu. To znamená, tyhle dvě věci chceme chránit. Aby se neplatila tady energie s vyššími cenami z kapes obyvatel. A druhá věc, aby se průmysl nestal nekonkurenceschopný díky tomu, že tady přijmeme podobná opatření. To znamená, docílit této rovnováhy, docílit toho, abychom v těchto dvou bodech nebyli ztratní. To jsou předpoklady, které chceme splnit, a s tím jdeme do těch jednání. Na druhé straně si uvědomuji že dosažení dohody a vytvoření společné evropské pozice je nesmírně důležité, protože jsem se účastnil Valného shromáždění OSN, kde zazněla jasná pozice z úst prezidenta Spojených států Baracka Obamy, stejně tak jako pozice Číny, která se k tomu postavila také velmi pozitivně, k těmto cílům v oblasti energetiky a klimatu, a je samozřejmě třeba, aby i Evropa do těch jednání, která se blíží, šla s jasnou společnou pozicí. Takže věřím, že se toho kompromisu podaří dosáhnout. Seznámil jsem vás se vstupními parametry, se kterými do toho jednání jde Česká republika. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováPaní poslankyně chce položit doplňující otázku panu ministru Zaorálkovi. Poslankyně Dana VáhalováDěkuji, pane ministře. Já možná jenom krátce. Říkal jste, že 70 % jednání byl klimaticko-energetický balíček. Možná čeho se týkalo těch zbývajících 30, jestli byste nám ještě mohl aspoň v krátkosti říci, která témata byla další. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováProsím, pane ministře, máte slovo. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír ZaorálekJe tam ještě jedno téma, které se samozřejmě také objevilo, a to je téma současné určité hrozby stagnace eurozóny a Evropské unie a toho, jakým způsobem na to reagovat. Mluvilo se o investičním programu, který je součástí také plánu Evropské komise a toho, o kterém mluvil současný nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. A mluvilo se o tom, jakým způsobem zajistit financování těch 300 miliard, které by se měly takto použít pro rozběh evropské ekonomiky. A nejenom o tom, kde ty peníze najít, ale především o tom, jaké typy projektů připravit na národní úrovni společně s Evropskou komisí, aby to byl skutečně opravdu podnět k tomu, aby se čelilo stále poněkud hrozící stagnaci Evropské unie. To je téma, které Českou republiku nesmírně zajímá, protože my jako ekonomika závislá na exportu samozřejmě máme eminentní zájem na tom, aby se celou evropskou ekonomiku podařilo rozhýbat. To je téma, které se tam také objevilo významně. Víceméně poslední možná téma, které bych ještě zmínil, je otázka Ukrajiny, kde se také debatovaly některé zahraničněpolitické věci. To ovšem nebylo předmětem nějakého sporu, protože všeobecně se čeká na výsledek voleb na Ukrajině, které jsou teď už přede dveřmi. Panuje přesvědčení, že hodnocení situace i to, jak se plní příměří, přijde na řadu až po těch volbách. V této chvíli vzhledem k tomu, že situace je tam pořád složitá a nedá se říct, že by byly plněny podmínky příměří především z ruské strany, se téma debaty o sankcích se odkládá až do budoucna. To by bylo myslím ještě k dokreslení toho, co se tam odehrávalo. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji panu ministrovi a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat pana ministra Jurečku. Poslanec Jan ZahradníkVážená paní předsedající, dámy a pánové, moje interpelace se týkala poskytování finančních příspěvků na vyhotovení lesních hospodářských plánů a na to, že existuje určitý rozpor mezi tím, jaké podmínky vyžaduje od žadatelů lesní zákon, a jaké podmínky vyžadují úředníci na základě nařízení vlády. Je to typická interpelace ústní vyžadující ústní odpověď a moji případnou repliku. Ale vzhledem k tomu, že pan ministr tady není, tak já si tu otázku nechám na příště a dneska tu interpelaci stahuji. Děkuji. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDobrá, děkuji. A prosím k mikrofonu paní poslankyni Putnovou, která bude interpelovat pana ministra Chládka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Poslankyně Anna PutnováDobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Mám tři konkrétní dotazy, které jsou směřovány na pana ministra Chládka. Týkají se písma Comenia Script. V současné době jsou na základních školách vyučovány dva druhy písma. Klasické vázané písmo a nové písmo Comenia Script. Tato písma nejsou stejná a pro malé žáky nejsou ani lehce zaměnitelná. Pro výuku se v Comenia Script vyžaduje souhlas zákonného zástupce dítěte, a pokud tento není dán, je škola povinna zajistit plnohodnotnou výuku v klasickém písmu. Problematická je v tomto ohledu situace především na školách v zahraničí, to znamená v tzv. evropských školách, kde výuka v Comenia Script působí žákům znatelné potíže, adaptační potíže ve výuce cizích jazyků, protože běžné zahraniční školy stejně jako přibližně 90 % českých škol učí v klasickém vázaném písmu. Pro výuku se v Comenia Script vyžaduje souhlas zákonného zástupce, ale právě na Evropské škole Brusel III naprosto chybí, neboť téměř polovina rodičů s tímto písmem nesouhlasila. Stejně tak je škola povinna informaci o typu vyučovaného písma umístit do svého vzdělávacího programu. Žáci mají nárok na výuku v klasickém písmu. Přecházím k dotazům. Jak je možné, že při zavádění nového typu písma právě na evropských školách, kde se žáci potýkají s mnoha problémy v zahraničí, nejsou dodržována pravidla pro zavádění Comenia Script? Za druhé: Jak je možné, že některé činnosti či dotazy rodičů pocházející ze sekce Evropské školy v Bruselu nebyly zodpovězeny či vyřízeny? Z jakého důvodu nekoná kroky k nápravě Česká školní inspekce? A za třetí: Jak situaci napravíte? Děkuji a očekávám konkrétní odpovědi.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities