|

ps2013-015-01-001-001.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-09-10 ps2013-015-01-001-001 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

1. Stanovisko vlády České republiky k sankcím Evropské unie vůči Ruské federaci

Date2014-09-10
Meetingps2013/015
Agenda Itemps2013/015/001
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/015schuz/s015014.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   13 < Page 14 > 15
Prezident Putin nás celý letošní rok přesvědčuje o tom, že o správnosti své agresivní politiky nijak nepochybuje a je na ni pyšný. Jakkoli proto usilujeme o nastolení míru, návrat k mezinárodně platným hranicím a obnovení přátelských vztahů se všemi zúčastněnými státy, Rusko nevyjímaje, musíme být realisty. Ocitli jsme se v ruské vojenské hře, dámy a pánové, která nás neustále nepříjemně překvapuje a usvědčuje z naivity. Musíme tomu čelit všemi politickými prostředky, které máme k dispozici. Musíme být připraveni na další kroky, které budou Rusku ukazovat náš nesouhlas a naše odhodlání. Kromě ochoty znovu myslet na obranu našeho státu a našich spojenců to musí být i ochota v případě nutnosti zavést další sankce a unést ekonomické těžkosti, které nám to přivodí. Protože, bohužel, jinou možnost v tuto chvíli nemáme. Děkuji za pochopení. (Potlesk zprava.)Místopředseda PSP Petr GazdíkDěkuji paní poslankyni Zelienkové. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Poslanec Ivan GabalDobrý den, vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vládo a kolegové. Jednak jsem chtěl poděkovat panu premiérovi, že spustil debatu obecnou, protože jsem si myslel, že už se nedostaneme ke slovu. A předesílám, že navrhnu do usnesení, abychom maximálně podpořili realizaci parlamentních voleb na Ukrajině a také aby Sněmovna dostávala do výborů včas pozice vlády k předjednání, se kterými jezdí na strategické summity. A doufám, že se mi nedostane takové odpovědi, jako když jsem v březnu navrhoval navýšení obranného rozpočtu. To jen na úvod. Je, myslím, z debaty zřejmé, že diskuse ke konfliktu na Ukrajině a chování nebo postupu demokratického západu vůči tomuto konfliktu je v rozhodující míře debatou o nás samotných. Je to tady ve Sněmovně vidět, je to tady slyšet. Dovolte mi proto, abych se velice krátce zmínil jenom o třech bodech. A protože budu zkracovat, tak mi dovolte trochu přetržitý projev. Za prvé o podstatě konfliktu a války na Ukrajině. Za druhé o tom, co tento konflikt dělá s námi a jaký má na nás vliv. A za třetí, co my můžeme dělat s konfliktem na Ukrajině. K povaze války na Ukrajině. Ukrajinský konflikt není konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem, ale mezi Ruskem a demokratickou Evropou o principy mezinárodního práva, právo na sebeurčení a právních poměrech. Zda se budou řídit literou práva a respektu k němu, nebo ozbrojenou silou a možností narušovat právo vojensky, anektovat území cizího státu a předělávat hranice. Z toho důvodu je to spor mezi evropskou vládou práva a ruským právem vládce. Tento spor probíhá na teritoriu Ukrajiny a skrze Ukrajinu míří na nás a na celou Evropskou unii. To je třeba si uvědomit. A zároveň platí, tak jak konstatují oficiální jednání Unie i Aliance, z usilovně pěstovaného a dlouhodobého strategického partnerství Evropské unie a NATO s Ruskem se stala strategická hrozba pro podstatu fungování našeho světa v jeho právním smyslu. A nyní si položme tři kruciální otázky. Můžeme mít sebemenší naději, že územní kompromisy a akceptování vojenského anšlusu Krymu a posuny hranic zastaví válku a otevřou cestu k vládě mezinárodního práva namísto další svévole a používání síly? Opravňuje nás k tomu jakákoli naše regionální historická zkušenost? Lze čekat dobrovolnou změnu politiky Kremlu a rezignaci na další používání síly? Kdo v dnešní situaci hledá kompromisy a kdo hledá v nabídce kompromisů možnosti další destabilizace souseda a získání kontroly nad jeho hraničním územím? A lze doufat v realizaci férového mezinárodního obchodu v podmínkách destrukce mezinárodního a vnitřního práva? Stalo se konfliktem Rusko obchodně atraktivnější? Předvídatelnější? Důvěryhodnější? Úprk zahraničních investorů, pád rublu a vzestup inflace dávají opačnou odpověď. Kde je tedy naše pozice a co konflikt dělá s námi? Naše mezinárodní vystupování čitelně odráží a balancuje naši národní názorovou rozkolísanost, pokud ne rozpolcenost české politiky a nelze přehlížet, že se o rozkolísanosti Čechů, o ztrátě geopolitického tahu a naší schopnosti integrovat mluví a spekuluje v zahraničí. Nesoulad nebo složitost utváření této pozice lze dokumentovat i na hlasování ministrů KDU ve vládě. Ano, nejsme v kontinuitě s geopolitikou Václava Havla a celé prvé generace disidentských politiků, kteří v otázkách geopolitické orientace měli jasno, které nabyli v komunisty segregovaném ghettu a v kriminálech. Zato jsme v kontinuitě s iracionálním euroskepticismem a příslovečným kverulantstvím. I v této Sněmovně sedí poslanci, kteří byli ochotni legitimizovat anšlus Krymu. I v této Sněmovně a v jejích lavicích zaznívají kremelské nepravdivé argumenty. I z vládních lavic občas zaznívají pochybnosti o smysluplnosti sankcionování Ruska ze strany Evropské unie nebo o posilování integrity a potřebě posilování integrity a obranných schopností NATO a našich obranných výdajů. Proto i v této Sněmovně si musíme říci, že od doby členství v Evropské unii získala Česká republika z Evropské unie přes tisíc miliard korun strukturální pomoci, ale zejména zajistila své mezinárodní postavení a důvěryhodnost pro investory v násobcích, zejména díky členskému ukotvení v právním prostředí EU. Stojí nám tedy za to toto právní prostředí podporovat a bránit? Z politiky Kremlu pro nás historicky nevzešlo nic dobrého ani obohacujícího, ani povznášejícího, spíš naopak. Byli jsme čtyřicet let rabováni, zotročováni, zbavováni vlády nad svým osudem a tisíckrát oklamáni Komunistickou stranou Československa, která sloužila všemu, jen ne této zemi a jejím občanům. Chápu, že mnozí mají strach a nechce se jim do rizikového, bolestivého a možná i nákladného souboje o udržení a platnost mezinárodního i našeho práva. Bude vleklý, bude trvat možná dlouho, možná dokud neskončí ruská imperiální doktrína a Vladimír Putin osobně neopustí Kreml. To je ovšem věc samotných Rusů, ne naše Jaká je tedy alternativa k ekonomickým sankcím? Jaké máme dosud výsledky z hlediska narovnání zpět územních poměrů a odchodu Ruska z okupovaných území v diplomatickém úsilí nebo mírových schůzkách v Minsku? Změnilo se chování Ruska? Poslechlo Rusko výzvy Rady Evropské unie? Zpřístupnili povstalci místo tragického dopadu sestřeleného letadla, aby se tragédie mohla vyšetřit? Co tedy vlastně chceme my? Cílem našeho unijního postupu by měla být synergie a solidarita, a pokud nechápeme obavy Polska nebo Baltů, raději mlčme. Místopředseda PSP Petr GazdíkJá se omlouvám, pane poslanče. Je mně velice líto, ale je to velmi vážná věc, kterou tady pan poslanec přednáší. Poprosím vás o klid. Děkuji.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities