ps2013-015-01-000-000.ana
Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-09-10 ps2013-015-01-000-000 [ParCzech.ana]
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Navzdory tomu, co vláda deklarovala, tak nemáme žádnou společnou zahraniční politiku, nemáme společné postoje, máme různé typy zahraniční politiky, každý si myslí, říká a dělá něco jiného. Takto se nedá ani v Evropské unii ani na mezinárodní scéně nic udělat. České republice chvílemi nějaká zahraniční politika, vůbec nějaká zahraniční politika, jako by chyběla. A vidíme ty výsledky, vidíme, čeho dosáhla Česká republika nebo tato vláda při vyjednávání o postu evropské komisařky, a jestli je pan premiér spokojen s tím, že máme spravedlnost a rovná práva, tedy my, že vyjednal pro naši kandidátku do Evropské komise tento post, tak nikdo jiný s tím spokojen není, protože to je stejně zbytečná pozice, jakou zastává v jeho vládě pan ministr Dienstbier. Pan premiér také opakovaně mění názor a nemá ujasněný názor na některé klíčové zahraničněpolitické záležitosti. Také nám třeba tvrdí, že sankce nefungují - na základě čeho? Jak to víme? Jak víme, že sankce nefungují, když ještě nezačaly ani pořádně platit? To tedy tvrdí kolegové z Úsvitu, ale mohli by si třeba všichni, i pan premiér i kolegové z Úsvitu, když zde zastávají stejný názor, položit otázku, jestli třeba to příměří a to, že dnes směřujeme možná k mírovému řešení, není už výsledkem sankcí a není také výsledkem toho, že jsme konečně západní demokracii ukázali, že jsme připraveni nějaký společný postoj mít a nějakým způsobem Rusko tlačit k tomu, aby se chovalo v souladu s mezinárodním řádem. Navíc nechápu, proč pan premiér Sobotka říká, že sankce nefungují, ale přitom je několikrát při rozhodování - nebo několikrát, aspoň jednou, při rozhodování v Evropské unii dobrovolně podpořil. Pokud tedy pan premiér změnil názor, tak by to měl říci, měl by to přiznat, měl by nás seznámit s tím, jaké budou další kroky české diplomacie a české zahraniční politiky a jeho osobně. K pocitu bezpečí a zajištění bezpečnosti, a o to tu jde, bezpečnosti České republiky určitě nepřispívá, když většina lidí kroky pana premiéra nechápe, když je podstatná část novinářů označuje dokonce za zbabělé a když vlastní vicepremiér mluví o druhém Mnichovu. Myslím, že to je dost důvodů pro to, aby nám pan premiér jasně vysvětlil, co dělá, co nám to přinese, jaké zájmy hájí a čeho chce dosáhnout. A to jsme zatím neslyšeli. Dámy a pánové, část naší politické reprezentace opravdu jedná proti bezpečnostním zájmům České republiky, a to mimo jiné proto, že zcela podceňuje dění na východní Ukrajině a vůbec nerozumí tomu, co se tam odehrává, a nechce si připustit, že ten konflikt má mnohem větší rozsah, než jak se tady uklidňujeme. Není to žádný místní konflikt, není to žádný lokální konflikt, na který se podíváte večer u zpráv, mávnete nad tím rukou, dáte si další pivo a jdete spokojeně spát. Ten konflikt, který se odehrává na východní Ukrajině, má všechny rysy, všechny rysy potenciálního světového nebo globálního konfliktu, a to minimálně ze tří důvodů. Za prvé je v něm zapojena jaderná velmoc s tradičními imperiálními cíli, za druhé jsou tam narušovány dříve deklarované zájmy Evropy a Spojených států - které na to nejsou schopny adekvátně odpovědět, to je také potřeba si přiznat. A za třetí, jedná se o geopoliticky citlivý bod, historicko-kulturní konfliktní linii, na níž snadno propukají konflikty nebo střety širšího dosahu. Tak to prostě je a to, že dáme hlavu do písku a řekneme nás se to netýká, to je dobré, to si tam nějak vyřeší Rusko s Ukrajinou, to nás opravdu neochrání, protože to je jenom slepota před realitou a nepřiznání si toho, že je zde narušován mezinárodní řád a že zde dochází k něčemu, co nás všechny a naše děti může fatálním způsobem ohrozit. Když toto říkám, tak sám sebe bych chtěl jednoznačně odlišit od těch, kteří situaci vidí černobíle a pro které je Ukrajina jednoznačné dobro a Rusko jednoznačné zlo. Když tady mluvím o mezinárodní situaci, o mezinárodním řádu a mluvím o nebezpečí pro západní demokracie, tak to vůbec neznamená, že vidím Ukrajinu a Rusko v tomto černobílém schématu. Ukrajina, kterou dobře znám, není žádným vzorem demokracie a za sebe říkám, že nápady třeba ji rychleji přijmout do Evropské unie nebo do NATO považuji za úplný nesmysl. Stejně tak prezident Putin není diktátor, je tvůrcem a produktem režimu, který je pro ruskou společnost adekvátní a který odráží její politickou vůli. Pro mě - a mělo by to být tak i pro ostatní - není ale důležité, co se odehrává uvnitř Ruska a co se odehrává uvnitř Ukrajiny. Být v tomto případě proti ruskému postupu na mezinárodní scéně, a to já jednoznačně jsem, to neznamená být proti Rusku. Člověk může být i rusofilem, ale každý, každý, kdo se dívá na věci se zdravým rozumem a kdo se hlavně dívá na ně z hlediska zájmu naší země, což se obávám, že tedy mnozí nedělají, tak každý takový musí být ruským postupem na Ukrajině zneklidněn. Rusko zde nepostupuje proti Ukrajině, ale postupuje proti mezinárodnímu řádu, jehož jsme součástí, a ohrožuje zájmy západních demokracií. Rusko také, a to si připomeňme, porušuje mezinárodní závazky. Rusko dělá to, co se nedělá, v tomto případě třeba porušuje Budapešťské memorandum z prosince roku 1994, tedy smlouvu, kterou samo podepsalo, dohodu, ke které se samo zavázalo. A už to samo je dostatečný důvod k sankcím a určitě také k posilování vojenské přítomnosti na východních hranicích Severoatlantické aliance. Vůbec nezpochybňuji to, že je možné mít legitimní připomínky k sankcím a chránit vlastní zájmy, ale to musí být na základě diplomatických jednání, která se vedou kuloárně, která vedou k nějakému výsledku, která se snaží najít alternativní řešení u jednacího stolu, to nemůže být přes média. Ano, jiné země také měly své představy, jak mají sankce vypadat, ale nedělaly to a priori, nezpochybňovaly společný postoj, vyjednávaly. A my v tomto případě bohužel vyjednávat neumíme, anebo pan premiér předvádí vyjednávací styl, kterému nerozumím nejen já, ale ani naši spojenci. Musím říci, že jsem také rád, že české firmy mohou vyvážet do Ruska obráběcí stroje, já ty firmy znám, byl jsem v nich, mám je rád a přeji jim to. Ale dámy a pánové, od vlády bych očekával, že se bude starat i o něco jiného, že bude rozumět tradičnosti, hloubce a dosahu konfliktu, který není omezen na území, kde se odehrává, a podle toho bude jednat - Místopředseda PSP Vojtěch FilipPane předsedo, já vás na chvilku přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Prosím, pokud máte diskusi netýkající se tématu, přeneste ji do předsálí, ať může pan poslanec Fiala v klidu dokončit svůj projev. Děkuji vám. Prosím pokračujte. Poslanec Petr FialaJenomže vláda podle toho nejedná, nepřipouští si rozsah a nebezpečí tohoto konfliktu pro Českou republiku a to je jedna z největších chyb současné zahraniční politiky. Dámy a pánové, v zahraniční politice a v mezinárodních vztazích platí jedno pravidlo: Neukazujete-li sílu, neukazujete-li odhodlání tuto sílu použít, nemáte-li jasně definovanou vůli, tak vás dříve či později někdo dostane. A i když se nám to nelíbí, tak to prostě v mezinárodní politice je. Pokud chcete zachovat svoji pozici, pokud chcete udržet mír, pokud chcete zabezpečit svoje zájmy, tak k tomu potřebujete mít sílu a potřebujete mít také projevené odhodlání tuto sílu použít.
Download XML • Download text
• Dependencies • Wavesurfer • Named Entities
