|

ps2013-014-01-000-000.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-09-02 ps2013-014-01-000-000 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

Zahájení schůze Poslanecké sněmovny 2. září 2014 Přítomno: 150 poslanců

Date2014-09-02
Meetingps2013/014
Agenda Itemps2013/014/000
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/014schuz/s014001.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Jak ale tento tým vzniká? Paragraf 53 říká: Státního tajemníka jmenuje vláda na návrh příslušného ministra. Nedovedu si představit masochistického ministra, který by jako kandidáta na státního tajemníka navrhoval osobu mírně řečeno spřízněnou, a tedy v tomto smyslu politicky ovlivňovanou, což příliš nesouvisí s depolitizací státní správy. A nedovedu si také představit vládu, která - pokud by ministr nenavrhl Pepka Vyskoče - by s takovým státním tajemníkem nesouhlasila. A bylo jim to málo. Poručili dětem, aby se modlily, jak si přálo Veličenstvo kat, čímž přecházím k § 55. Paragraf 55 se týká výběru odborných náměstků. Když si ho přečtete, zjistíte, že tento výběr provádí čtyřčlenná komise, jejíž dva členy jmenuje příslušný ministr a další dva členy jmenuje státní tajemník. Hle, jak nádherná depolitizace státní správy! Hrozí nám tedy nebezpečí, že jak státní tajemníci, tak odborní náměstci odpovídající za řízení sekce budou pod silným politickým vlivem a budou si uvědomovat, že bez tohoto politického vlivu nemají šanci na úspěch. Víte, já se přiznávám, že do jisté míry rozumím námitkám o tom, že původní znění zákona mohlo vést k zabetonování takzvané úřednické šlechty. Pouze namítám, že zde dochází k opačnému extrému, a sice k zabetonování politické šlechty s tím jediným rozdílem, že občas se změnou vlády či dokonce jenom se změnou ministra se do této politické šlechty nalije čerstvý beton, změní se dramatis personae, ale hra bude pokračovat dál. A nyní přecházím ke své základní námitce. Všechno toto bych skousl, ale pak následuje § 174, který říká, že každý ministr má právo na dva politické náměstky, aniž by byla definována, skutečně definována, náplň jejich práce. A právě tento paragraf je důvodem mého případného veta. Pojďme si rozebrat, co to politický náměstek znamená. Jediné zdůvodnění, které jsem slyšel, bylo, že zastupuje svého ministra ve vládě, případně při jiných jednáních. No tak výborně. Takže máme ve vládě dva vicepremiéry, a co by se stalo, kdybychom definovali úřad vicepremiéra a jeho pracovní náplň jako to, že zastupují premiéra, když premiér odjede na dovolenou, je nemocný a podobně. Ve skutečnosti jeden vicepremiér má na starosti finance, druhý vědeckovýzkumný a technický rozvoj, tedy je odborný náměstek premiéra, nikoliv politický náměstek premiéra. Mimochodem, kdy vlastně má náměstek přijít na vládu? Tehdy, je-li jeho ministr nemocný, je-li na dovolené nebo na zahraniční služební cestě. Pokud jde o nemocnost, jak se tak dívám na vládu, vypadá poměrně zdravě a obávám se, nebo spíše těším se z toho, že jí nehrozí žádná epidemie. Pokud jde o dovolenou, vláda většinou vyhlašuje kolektivní dovolenou, jak se ostatně stalo již nedávno. A jde-li o zahraniční cesty, pokud se projednává opravdu důležitý bod, no tak buď ministr zahraniční cestu odloží, anebo naopak požádá o přeložení svého bodu na dobu, kdy na vládě bude. Ministr samozřejmě může vyslat se stejným právem jako u politického náměstka na vládu i odborného náměstka, s tím, že ani jeden ani druhý samozřejmě nemají hlasovací právo. Nicméně rozdíl je zde zřetelný. Většina, nebo velká část zákonů prochází připomínkovým řízením a i na vládu se dostává s rozpory. Představte si politického náměstka, který o věci nic neví, jak slyší námitky jednotlivých ministrů, zoufale bloudí očima po zasedací místnosti, vybíhá z této místnosti s telefonem na uchu a ptá se, jak na námitky reagovat. Můžete říci, že totéž může platit i o ministrovi, který samozřejmě musí být předem nabrífován. Ale kým nabrífován? No, právě tím odborným náměstkem, který odpovídá za danou konkrétní problematiku. Já nemám nic proti rozšiřování počtu odborných náměstků. Pokud vím, na ministerstvu se tento počet pohybuje mezi čtyřmi až sedmi. Sám jsem doporučoval, aby třeba u Ministerstva průmyslu a obchodu byl náměstek pro stavebnictví, protože si myslím, že stavebnictví je v hluboké krizi a že by bylo užitečné, aby tento náměstek existoval. Čili moje polemika nevede proti počtu odborných náměstků. Moje polemika nevede ani proti koaličním náměstkům. Koneckonců pan ministr Babiš přijal nominanta ODS pana Prose, ale nikoliv proto, že to byl nominant ODS, ale proto, že to byl odborník. A totéž samozřejmě platí - pardon, nikoliv ODS, velmi se omlouvám, nominanta ČSSD. Mně se ty strany někdy trochu pletou. (Smích v sále, potlesk.)Ale rozhodně to není dáno tím, že by měly podobné problémy. Takže abych se pokusil nasadit smířlivější tón. Hledal jsem velmi dlouho důvod pro § 174, to znamená paragraf, který říká, že každý ministr má právo na dva politické náměstky. Našel jsem jediný důvod - boj proti nezaměstnanosti. Vytvoření nových pracovních míst v počtu zhruba třiceti, mimochodem s platem, ze kterých byste vytvořili pracovní příležitosti pro desetinásobek lidí, kteří by skutečně pracovali.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities