|

ps2013-008-03-006-049.ana

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2014-05-06 ps2013-008-03-006-049 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

49. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy /sněmovní tisk 165/ - prvé čtení

Date2014-05-06
Meetingps2013/008
Agenda Itemps2013/008/049
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/008schuz/s008087.htm
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
index   2 < Page 3 > 4
Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji panu ministrovi. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče. Poslanec František LaudátDěkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Dámy a pánové, já bych jenom zareagoval na pana ministra Dienstbiera. Pro mě to je jediná zpráva. Vždyť přece tady nikdo neobviňuje Evropskou unii ani sousední Německo. Nic takového. Vy jste se vzdali principu předběžné opatrnosti. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pan ministr Zaorálek. Prosím, pane ministře. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír ZaorálekJá se domnívám, že otázka, kterou tady vznesl pan poslanec Stanjura, je legitimní, a také si myslím, že by měla být zodpovězena co nejpřesněji, takže já se o to pokusím. I když se to netýká irské výjimky, tak je evidentní, že je legitimní, aby se poslanec zeptal v té souvislosti na osud té české. Jenom připomínám, že česká výjimka se týkala platnosti uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v České republice. Vláda České republiky skutečně - to mohu zopakovat - 19. února tohoto roku potvrdila nepokračovat ve sjednávání toho takzvaného českého protokolu a schválila toto rozhodnutí usnesením číslo 115. Listina základních práv Evropské unie, o kterou se tady jednalo, se na Českou republiku vztahuje již od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, to znamená od 1. prosince 2009, to znamená, že od 1. prosince 2009 můžeme posuzovat důsledky platnosti Lisabonské smlouvy, a ten český protokol dosud nebyl sjednán. To vlastně umožnilo provést reflexi výhrad, těch rizik, nebezpečí, která uplatnění Lisabonské smlouvy mohou mít na Českou republiku. To znamená, jestliže se říkalo, že platnost Lisabonské smlouvy nás může ohrozit právě v oblasti majetkoprávního uspořádání, tak od 1. prosince 2009 máme možnost reflektovat vývoj a vidíme, že k žádnému ohrožení majetkoprávního uspořádání nedošlo. To je vlastně důvod, proč se česká vláda rozhodla nepokračovat ve sjednávání českého protokolu. Podle převažujícího názoru právní doktríny by měl takzvaný český protokol, pokud by platil, pouze deklaratorní a interpretační povahu a stvrzoval by to, že uplatňování práv obsažených v listině EU nepřekročí rámec pravomocí EU a nebude zasahovat do oblastí upravených výlučně vnitrostátními předpisy. Obavy z retroaktivního uplatnění Listiny Evropské unie na poválečné majetkoprávní uspořádání, jež byly při iniciaci českého protokolu tehdejším prezidentem Václavem Klausem uváděny, si myslím, že lze na základě nedávné judikatury Soudního dvora Evropské unie pokládat za neopodstatněné. Já připomínám, že k tomu došlo v roce 2011, kdy Soudní dvůr Evropské unie potvrdil v plném rozsahu v souvislosti s tím, když se zabýval britsko-polským protokolem, že není možné vstupovat do vnitrostátních předpisů, tak jak se tehdy mohl někdo obávat, třeba i prezident Václav Klaus, v souvislosti s přijetím Lisabonské smlouvy. V podstatě vláda tu výjimku - řekněme zjednodušeně Václava Klause - shledala jako nadbytečný instrument, který by navíc zbytečně omezoval práva jednotlivců České republiky, protože by omezoval zbytečně platnost Listiny základních práv a svobod pro Českou republiku. Takže já se domnívám, že právě vývoj ukázal - Lisabonská smlouva platila již od 1. prosince 2009 a nenaplnily se žádné obavy, že by poté, co ona platí, někdo využil nové situace a uplatnil majetkoprávní nároky, které by mu pak musely být přiznány. Nic takového se nestalo. Proto vlastně pokládáme tuto výjimku Václava Klause za nadbytečnou. A pak ještě jeden můj dodatek. Jenom připomínám, že výjimka byla sjednána tehdy úplně mimo Parlament. Parlament se k ní vlastně vůbec nedostal, což mně připadalo celou dobu velmi podivné. To, že se to dohodlo jenom na úrovni mezi prezidentem, představiteli vlády, představiteli Unie, i když to mělo, jak jsem tady říkal, pouze deklaratorní a interpretační charakter, přesto mi to obejití Parlamentu, přiznám se vám, dodnes chybí. Připadá mi to jako vážná věc, která by se podle mě už neměla stát. Tuto výhradu říkám. Byl to velice nestandardní postup. Netroufal bych si ve vládě zvednout ruku pro suspendování a nevyjednávání, kdybych si nebyl vnitřně jist, že skutečně nepředstavovala něco, co by nás chránilo před nebezpečím, protože to nebezpečí se nepotvrdilo. To říkám k dotazu pana poslance Stanjury. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováPane ministře, já se omlouvám, ale opravdu je tady velký hluk. Děkuji. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír ZaorálekAle připomínám, že tématem není česká výjimka, ale irská. A co se týče té irské, doufám, že budeme jednotní v tom, že to pošleme do dalších výborů. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji panu ministrovi a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, tudíž obecnou rozpravu končím a táži se pana navrhovatele a zpravodaje, zda mají zájem o závěrečná slova. Pane ministře, máte zájem o závěrečné slovo? (Výkřiky ze sálu: Ne!)Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír ZaorálekJá musím, vážení kolegové, opravdu musím. Musím tady navrhnout to, co tuším říkala i paní poslankyně Konečná. Já bych potřeboval navrhnout, abychom zkrátili lhůtu k projednání ve výborech o 30 dnů. Paní poslankyně Konečná měla pravdu, že by bylo nedobré, kdyby se nám stalo, že budeme úplně poslední. To byla oprávněná výhrada. Já udělám to, co maximálně můžu, aniž bych riskoval veto dvou klubů, navrhuji zkrátit o 30 dnů dobu projednávání. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováPane ministře, ještě jednou vás poprosím o ten návrh, já jsem nezaslechla začátek. Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír ZaorálekNavrhuji o 30 dnů zkrátit dobu projednávání ve výborech. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDobrá. Budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednávání zahraničnímu výboru. Já se táži, zda má někdo jiný návrh. Pan poslanec Benešík. Poslanec Ondřej BenešíkDobrý večer. Dámy a pánové, navrhuji přikázat tento materiál k projednání výboru pro evropské záležitosti. Místopředsedkyně PSP Jaroslava JermanováDěkuji. Táži se, zda má ještě někdo nějaký návrh. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o jednotlivých návrzích. Zahajuji hlasování o návrhu, aby návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 78, do kterého je přihlášeno 167 poslanců, pro je 153, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat. Předložený návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru. Nyní budeme hlasovat o návrhu přikázat předložený návrh výboru pro evropské záležitosti. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti? Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 79, do kterého je přihlášeno 167 poslanců, pro 154, proti 1. Konstatuji, že návrh byl přijat. Předložený vládní návrh byl přikázán k projednání výboru pro evropské záležitosti.

Download XML • Download text • Dependencies • Wavesurfer • Named Entities