|

Dependency Tree

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2019-03-27 ps2017-027-10-002-162 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

162. Informace vlády o ochraně klimatu

Date2019-03-27
Meetingps2017/027
Agenda Itemps2017/027/162
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2017ps/stenprot/027schuz/s027337.htm

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 557 • previousnext

ps2017-027-10-002-162.u1.p1.s1 162.
ps2017-027-10-002-162.u1.p1.s2 Informace vlády o ochraně klimatu
ps2017-027-10-002-162.u1.p2.s1 Prosím, aby se slova ujal pověřený člen vlády, pan ministr životního prostředí a místopředseda vlády Richard Brabec.
ps2017-027-10-002-162.u1.p2.s2 Pane místopředsedo vlády, ještě počkáme chvilku, se sněmovna uklidní, abyste měl prostředí pro přednesení informace vlády.
ps2017-027-10-002-162.u1.p2.s3 Požádám sněmovnu o klid.
ps2017-027-10-002-162.u2.p1.s1 si myslím, že lepší to nebude, pane předsedající.
ps2017-027-10-002-162.u3.p1.s1 Dobře, pane místopředsedo vlády, máte slovo.
ps2017-027-10-002-162.u4.p1.s1 si s tím poradím.
ps2017-027-10-002-162.u4.p1.s2 Děkuji, že jste se zastal.
ps2017-027-10-002-162.u4.p1.s3 Děkuji za tu snahu.
ps2017-027-10-002-162.u4.p1.s4 A doufám, že možná přilákám pozornost i některých latentně vyrušujících kolegyň a kolegů, a jak vždycky říkáte, nebudu jmenovat.
ps2017-027-10-002-162.u4.p2.s1 Jsem rád, že jsme se dostali k tomuto bodu.
ps2017-027-10-002-162.u4.p2.s2 jsem byl poměrně skeptický.
ps2017-027-10-002-162.u4.p2.s3 A troufám si říct, že teď se zase budeme bavit o něčem, co je opravdu velmi vážné.
ps2017-027-10-002-162.u4.p2.s4 A možná, a doufám, že vás nepřekvapím na začátku konstatováním, že si o tom možná někteří stále ještě myslí něco jiného, tak jsem přesvědčen, že i v České republice drtivá většina lidí rozumí tomu, že se s klimatem něco děje, a pevně věřím, že i většina lidí, teď nevím, jestli drtivá, si uvědomuje, že lidská činnost zásadní vliv na růst průměrné teploty.
ps2017-027-10-002-162.u4.p3.s1 Konečně z pohledu mého původního vzdělání, tedy geologa, se to docela dobře dokladuje na jednom takovém lehce pochopitelném faktu, že jestliže příroda ukládala desítky milionů let ten uhlík procesem fotosyntézy do biomasy a lidstvo potom to, co příroda desítky milionů let ukládala, tak lidstvo za 250 let, možná o trochu víc, v zásadě zase zpátky do atmosféry vrátilo.
ps2017-027-10-002-162.u4.p3.s2 A jsou to stovky miliard tun CO2.
ps2017-027-10-002-162.u4.p3.s3 To znamená, doufám, že je nás tady většina, kteří jsou přesvědčeni, že otázky změny klimatu a negativních dopadů -
ps2017-027-10-002-162.u5.p1.s1 Pane místopředsedo vlády, vás přesto přeruším a požádám Sněmovnu opravdu o klid!
ps2017-027-10-002-162.u5.p1.s2 Pokud diskutujete jiné věci, než je zpráva vlády o ochraně klimatu, tak prosím v předsálí!
ps2017-027-10-002-162.u5.p1.s3 Pan ministr to sice může překřičet, ale stenografický záznam, pochybuji, že budou schopny stenografky zaznamenat, protože nebudou slyšet vaše vystoupení.
ps2017-027-10-002-162.u6.p1.s1 Ještě jednou vám děkuju.
ps2017-027-10-002-162.u6.p1.s2 jsem tajně věřil, že dramatickým hlasem tady ještě tomu dodám další váhu, i když si troufám říct, že ta čísla jsou jasná a že na není ani potřeba ten dramatický hlas.
ps2017-027-10-002-162.u6.p2.s1 Tahle debata vznikla nebo vzniká na první pohled, ale opravdu jenom na první pohled, na základě aktivity studentů, a jsem za ni velmi rád.
ps2017-027-10-002-162.u6.p2.s2 Protože je skvělé, že si mladí lidé uvědomují i svoji odpovědnost za tuhle planetu.
ps2017-027-10-002-162.u6.p2.s3 Koneckonců budou to oni, kteří budou čelit dopadům klimatické změny, i když jim čelí a bude čelit i naše generace.
ps2017-027-10-002-162.u6.p2.s4 Přesto bych rád korigoval drobnou nepřesnost, která se v této souvislosti objevila.
ps2017-027-10-002-162.u6.p3.s1 Především jde o informaci, že do 12 let hrozí planetě ekologický kolaps.
ps2017-027-10-002-162.u6.p3.s2 Toto ve zvláštní zprávě mezinárodního panelu pro změnu klimatu z loňského října určitě nenajdete.
ps2017-027-10-002-162.u6.p3.s3 Zpráva říká, že pokud chceme dosáhnout cíle udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí 1,5 stupně do konce století, je třeba dosáhnout toho, aby globální emise dosáhly svého maxima, emise skleníkových plynů, před rokem 2030 a klimatické neutrality neboli rovnováhy emisí a propadů okolo roku 2050.
ps2017-027-10-002-162.u6.p3.s4 Jde však o cíle celosvětové, jejich dosažení nemáme zcela ve svých rukou za situace, kdy podíl Evropské unie na celosvětových emisích je zhruba 10 % a v dalších letech bude dále klesat.
ps2017-027-10-002-162.u6.p4.s1 V této souvislosti je rovněž důležité doplnit, že závazky všech smluvních stran v rámci Pařížské dohody aktuálně odpovídají nárůstu průměrné teploty o více než 3 °C.
ps2017-027-10-002-162.u6.p5.s1 K efektivnímu dosažení globálních cílů ochrany klimatu je klíčová široká mezinárodní spolupráce mezi jednotlivými státy včetně zapojení soukromých subjektů, municipalit a jednotlivců.
ps2017-027-10-002-162.u6.p5.s2 S tímto účelem vznikla rámcová smlouva OSN o změně klimatu, která roku 1992 jako první na mezinárodní úrovni stanovila cíl stabilizace koncentrace skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by umožnila předcházet nebezpečným důsledkům vzájemného působení lidstva a klimatického systému Země.
ps2017-027-10-002-162.u6.p6.s1 Ani následné stanovení závazných redukčních cílů pro ekonomicky vyspělé státy v Kjótském protokolu celosvětovou produkci emisí skleníkových plynů významně neomezilo.
ps2017-027-10-002-162.u6.p6.s2 V prosinci roku 2015 byla proto v Paříži přijata nová mezinárodní dohoda, která zahrnuje široký okruh států a počítá nově se závazky pro vyspělé i rozvojové země.
ps2017-027-10-002-162.u6.p6.s3 Hlavním cílem této Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a usilovat tak o to, aby nárůst nepřekročil hranici 1,5 stupně.
ps2017-027-10-002-162.u6.p6.s4 Ale jenom připomínám, že ten stávající nárůst je zhruba 1 1,1 stupně, to znamená, do hranice 1,5 stupně nám zbývají zhruba čtyři desetinky.
ps2017-027-10-002-162.u6.p6.s5 Pařížská dohoda se kromě snižování emisí skleníkových plynů - to je tzv. mitigace - zaměřuje také na přizpůsobování se negativním dopadům změny klimatu.
ps2017-027-10-002-162.u6.p6.s6 Tady mluvíme o tzv. adaptaci.
ps2017-027-10-002-162.u6.p6.s7 Dále o financování klimatických opatření v rozvojových zemích, uplatňování moderních technologií a budování kapacit v rozvojových zemích.
ps2017-027-10-002-162.u6.p7.s1 Dovolte mi ještě pár možná suchých čísel, ale významných.
ps2017-027-10-002-162.u6.p7.s2 Řekněme si totiž něco o aktuální pozici emitentů.
ps2017-027-10-002-162.u6.p7.s3 Evropská unie, jak jsem říkal, zhruba 9,8 % podílu na globálních emisích a v roce 2017 byla třetím největším producentem emisí za Čínou, která 27 %, Spojenými státy se 16 %.
ps2017-027-10-002-162.u6.p7.s4 Na čtvrtém místě následuje Indie s téměř 7 % globálních emisí, na pátém místě Rusko, které téměř 5 %.
ps2017-027-10-002-162.u6.p7.s5 Těchto pět největších znečišťovatelů odpovídá za téměř dvě třetiny všech globálních emisí CO2.
ps2017-027-10-002-162.u6.p7.s6 Z Evropské unie je největším producentem CO2 Německo s podílem globálních emisí ve výši zhruba 2,2 %.
ps2017-027-10-002-162.u6.p8.s1 A ještě vám řeknu několik docela aktuálních čísel, která jste si možná taky našli.
ps2017-027-10-002-162.u6.p8.s2 Objevila se nedávno před několika dny v rámci nových statistik.
ps2017-027-10-002-162.u6.p8.s3 Minulý rok se zvýšily emise CO2 ve Spojených státech meziročně o 3 %, v Číně o 2,5 %, v Indii o 4,5 %.
ps2017-027-10-002-162.u6.p8.s4 A v Evropské unii klesly o 1,3 %.
ps2017-027-10-002-162.u6.p8.s5 Celkově celosvětový meziroční nárůst emisí CO2 je 1,7 %.
ps2017-027-10-002-162.u6.p8.s6 Jedná se celkem zhruba o 33 mld. tun ročně.
ps2017-027-10-002-162.u6.p8.s7 To znamená, když se podíváme na příspěvek jednotlivých zemí a jednotlivých kontinentů, tak je zřejmé, že čím dál tím více vzrůstá podíl Asie, a to zcela dramaticky.
ps2017-027-10-002-162.u6.p8.s8 A vlastně vykompenzovává v tom negativním slova smyslu úspory, ke kterým se dneska zavazuje Evropská unie.
ps2017-027-10-002-162.u6.p9.s1 to neříkám proto, abych byl alibistický, že nemá smysl něco dělat.
ps2017-027-10-002-162.u6.p9.s2 to jenom říkám proto, že jak všichni víme, emise CO2 nemají hranice na rozdíl od emisí znečištění typu SO2 nebo oxidu dusíku nebo prachových mikročástic.
ps2017-027-10-002-162.u6.p9.s3 Velmi často se tak může stát, že ve chvíli, kdy se emise CO2 sníží v jedné části světa např. díky tomu, že tam dojde k nějakým zásadním změnám a omezováním, tak pokud se to nestane najednou ve všech částech světa a naopak ta druhá část světa emise o to alikvotně zvyšuje, nebo dokonce ještě víc, než by byla ta alikvóta, tak potom samozřejmě ten efekt se výrazně vytrácí.
ps2017-027-10-002-162.u6.p10.s1 A teď z pozice České republiky.
ps2017-027-10-002-162.u6.p10.s2 Česká republika jako členský stát Evropské unie je zapojena do společného evropského úsilí, do tzv. klimaticko-energetického balíčku, a přispívá k naplňování cílů snižování emisí skleníkových plynů, které jsou stanoveny do roku 2020 a 2030.
ps2017-027-10-002-162.u6.p10.s3 Česká republika se spolu s ostatními členskými státy EU zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů o 40 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990.
ps2017-027-10-002-162.u6.p10.s4 Mezi roky 1990 a 2017 Česká republika snížila své emise skleníkových plynů zhruba o 35 % a Evropská unie ve stejném období snížila své emise o 22 %.
ps2017-027-10-002-162.u6.p10.s5 Podle aktuálních emisních projekcí Česká republika splní své závazky v rámci EU do roku 2020 i 2030.
ps2017-027-10-002-162.u6.p10.s6 V roce 2017 byly emise CO2 na obyvatele v České republice - a tady se bavíme pouze o emisích CO2, ty ostatní skleníkové plyny pak mají o něco vyšší číslo - 9,8 tuny, čímž se řadíme světově zhruba na 20. místo.
ps2017-027-10-002-162.u6.p11.s1 V případě České republiky jsou vysoké měrné emise zapřičiněny především velmi vysokým podílem průmyslu na hrubém domácím produktu.
ps2017-027-10-002-162.u6.p11.s2 A mnozí z nás, myslím, že všichni, vědí, že Česká republika z hlediska podílu průmyslu na celkovém HDP je nejprůmyslovější zemí Evropy.
ps2017-027-10-002-162.u6.p12.s1 Ale pro zajímavost - ještě vyšší emise na hlavu než Česká republika třeba Estonsko, Lucembursko, Nizozemsko, Belgie a jenom o drobíček méně na hlavu emisí třeba Německo.
ps2017-027-10-002-162.u6.p12.s2 Neříkám to proto, že by nám lichotila současná pozice, ale říkám to proto, že ta čísla jsou někdy šálivá a je potřeba samozřejmě je vidět i v kontextu ostatních zemí a také naší pozice.
ps2017-027-10-002-162.u6.p12.s3 A také historické pozice.
ps2017-027-10-002-162.u6.p12.s4 Protože - nepřekvapím vás tím, že řeknu, že Česká republika byla historicky založena především na uhelné energetice, a nejenom výrobě elektrické energie, ale také tepla a v podstatě samozřejmě energetiky průmyslu.
ps2017-027-10-002-162.u6.p12.s5 Ta pozice se mění, ale je zřejmé, že to budeme těžko porovnávat se severskými zeměmi typu Švédska, Norska, Dánska nebo zeměmi typu Rakouska.
ps2017-027-10-002-162.u6.p13.s1 K nejvýraznějšímu - to je potřeba objektivně říct - snížení emisí v České republice došlo v období 1990 1994 zejména v souvislosti s restrukturalizací národního hospodářství, především přechodem na tržní ekonomiku a významným propadem produkce v rámci těžkého průmyslu.
ps2017-027-10-002-162.u6.p13.s2 Od roku 1998 emise oscilovaly přibližně kolem hodnoty 140 milionů tun CO2 ekvivalentu.
ps2017-027-10-002-162.u6.p13.s3 Od roku 2008 potom můžeme sledovat sestupný trend, který souvisel s ekonomickou recesí a zpomalením hospodářského růstu.
ps2017-027-10-002-162.u6.p13.s4 Ke snížení emisí skleníkových plynů v České republice výrazně přispěl především pokles spalování fosilních paliv ve zpracovatelském průmyslu a v energetice, kde docházelo a i nadále dochází k postupnému nahrazování výroby uhelných elektráren jadernými a obnovitelnými zdroji energie.
ps2017-027-10-002-162.u6.p14.s1 I přes celkový nárůst od roku 2008 rovněž klesají emise skleníkových plynů z dopravy.
ps2017-027-10-002-162.u6.p14.s2 Emise ze zemědělství se pak snížily přibližně o polovinu oproti stavu z roku 1990.
ps2017-027-10-002-162.u6.p14.s3 A řekněme si asi na rovinu, že příčinou toho zásadního propadu v zemědělství je především výrazný úbytek živočišné výroby, což je ovšem záležitost kontroverzní, protože pak nám zase samozřejmě chybí ta organická složka v půdě.
ps2017-027-10-002-162.u6.p15.s1 Přístup České republiky k problematice změny klimatu lze rozdělit na politiku, jejímž předmětem je redukce antropogenních emisí skleníkových plynů - to je ta takzvaná mitigace, a na politiku přizpůsobení se a posílení odolnosti vůči negativním dopadům změny klimatu.
ps2017-027-10-002-162.u6.p15.s2 Protože je potřeba si připustit - a doufám, že mi odpustíte jako ministrovi životního prostředí a jako vládě to, že my nemůžeme spoléhat, že ta mitigace, to znamená zmírnění těch důsledků, bude nakonec úspěšná, abychom se plně spolehli, že všechny prostředky, které máme k dispozici, budeme věnovat na to zmírnění, na které máme ale jenom velmi omezený dopad, a pak zjistíme, že jsme emise nezastavili, nezmírnili, respektive nezastavili jsme klimatickou změnu, nezastavili jsme ten globální růst.
ps2017-027-10-002-162.u6.p15.s3 My samozřejmě potřebujeme, abychom výraznou část těch prostředků také si nechali na tu adaptaci, protože se připravme na to, a se to dneska děje, že se musíme adaptovat na změnu klimatu i v podmínkách České republiky.
ps2017-027-10-002-162.u6.p16.s1 To je ten základní rozdíl, vážené kolegyně a kolegové, který nastává v hlavách.
ps2017-027-10-002-162.u6.p16.s2 Protože my jsme opravdu ještě před pěti sedmi lety, a si myslím, že všichni si tu dobu pamatujeme, ještě tenkrát pod vlivem - a jsem to dneska říkal v nějakém rozhovoru - velmi silné osobnosti Václava Klause staršího, který byl, a myslím, že doteď je, přesvědčen, že neexistuje žádná vazba, nebo minimální vazba mezi lidskou činností a dopadem na klimatickou změnu, tak si myslím, že česká společnost byla přesvědčena o tom, že jsou zbytečné.
ps2017-027-10-002-162.u6.p16.s3 A tady jsou někteří další kolegové, kteří jsou o tom přesvědčeni doteď, zdá se.
ps2017-027-10-002-162.u6.p16.s4 I z oblasti, kde bych to nečekal tedy (s úsměvem).
ps2017-027-10-002-162.u6.p16.s5 Ale dobře.
ps2017-027-10-002-162.u6.p16.s6 To je trošku kudla do zad, ale se s tím srovnám.
ps2017-027-10-002-162.u6.p16.s7 Nicméně podařilo se v tu chvíli tehdejší politické reprezentaci přesvědčit občany, že ten dopad tady není a že je možná něco, co se bude dít na Tichomořských ostrovech anebo v Arktidě, ale že samozřejmě vliv na střední Evropu, nebo dokonce na Českou republiku tady žádný neexistuje.
ps2017-027-10-002-162.u6.p17.s1 se domnívám, vážené kolegyně, kolegové, že aktuální stav, kterému čelíme, dlouhotrvající období sucha, které nemá v novodobé historii České republiky nebo Československa obdoby, extremizace počasí a další faktory jasně naznačují, že se prostě něco děje.
ps2017-027-10-002-162.u6.p17.s2 Něco, s čím jsme se zatím nesetkali.
ps2017-027-10-002-162.u6.p17.s3 A je pro samozřejmě i jako pro původem geologa možná vědecky zajímavé se bavit o tom, že taková období v historii Země byla.
ps2017-027-10-002-162.u6.p17.s4 No určitě.
ps2017-027-10-002-162.u6.p17.s5 V historii planety tady byla celá řada daleko dramatičtějších období.
ps2017-027-10-002-162.u6.p17.s6 A musím říct, že je tady x dob ledových a x dob meziledových, ale nebyli jsme u toho jako lidstvo se sedmi miliardami obyvatel, kde prudce vzrůstá samozřejmě počet obyvatel i na kontinentech, jako je Afrika, které jsou a budou naprosto dramaticky postiženy klimatickou změnou.
ps2017-027-10-002-162.u6.p17.s7 Jak říkám, ale vidíme i to i tady v České republice.
ps2017-027-10-002-162.u6.p18.s1 Ale co bych chtěl říct.
ps2017-027-10-002-162.u6.p18.s2 Za působení této a předchozí vlády byla přijata řada zásadních strategických dokumentů a taky rozjeta celá spousta konkrétních kroků v oblasti ochrany klimatu, které určují cíle a priority České republiky.
ps2017-027-10-002-162.u6.p18.s3 V roce 2015 byla přijata adaptační strategie.
ps2017-027-10-002-162.u6.p18.s4 Tuto strategii v roce 2017 potom aktualizoval Národní akční plán na změnu klimatu v České republice, který obsahuje 52 konkrétních prioritních opatření, respektive 160 prioritních úkolů v oblasti adaptace.
ps2017-027-10-002-162.u6.p18.s5 V současné době se intenzivně pracuje na vyhodnocení a aktualizaci těchto dokumentů.

Text viewDownload CoNNL-U