ps2017-020-09-004-010.u6.p3.s2
Zdá se jí vyplacená částka nepřiměřeně vysoká , což plyne z obecné části důvodové zprávy návrhu zákona . ps2017-020-09-004-010.u6.p3.s3
To plyne i ze souhlasného stanoviska vlády a Ministerstva financí k návrhu posuzovaného zákona . ps2017-020-09-004-010.u6.p3.s4
Navrhovatelé i vláda přiznávají , že motivací k přijetí zákona je věcný nesouhlas s původní výší finanční náhrady . ps2017-020-09-004-010.u6.p3.s5
- ps2017-020-09-004-010.u6.p3.s6
Už jsem tady ve svém úvodu uváděl i poměrně scestnou argumentaci pana premiéra , který se odkazoval na jakýsi výrok kdysivá poslance Haška . ps2017-020-09-004-010.u6.p4.s1
Pokračuji v citaci stanoviska : Tato náhrada je brána jako paušální . ps2017-020-09-004-010.u6.p4.s2
Na její výši mohou být rozdílné názory z hlediska věcné správnosti . ps2017-020-09-004-010.u6.p4.s3
Paušálnost náhrady v sobě z povahy věci zahrnuje určitou míru neurčitosti při jejím stanovení , kdy církevního majetku , za který je vyplácena finanční náhrada , je značné množství . ps2017-020-09-004-010.u6.p4.s4
Mnohdy se jedná o pozemky , které dříve byly zemědělskou půdou , nyní se však nacházejí v zastavitelném území a mají charakter stavebních pozemků . ps2017-020-09-004-010.u6.p4.s5
- Zde je zjevné , že ani ta výše finanční náhrady definovaná v zákoně skutečně neodpovídá té vyčíslené hodnotě nevydaných pozemků a majetků . ps2017-020-09-004-010.u6.p5.s1
Pokračuji v citaci : Z hlediska právního je rozhodující , že s paušální částkou stát souhlasil zákonem i ve smlouvách o vyrovnání s církvemi . ps2017-020-09-004-010.u6.p5.s2
Církvím vznikl majetkoprávní nárok , byť ještě není zcela platný , a mají legitimní očekávání , že v době splatnosti jim postupně budou částky vyplaceny ve smluvené výši . ps2017-020-09-004-010.u6.p5.s3
Změna politického složení Parlamentu ani vlády není legitimním ústavně akceptovatelným důvodem pro změnu majetkových pohledávek osob včetně církví vůči státu . ps2017-020-09-004-010.u6.p5.s4
- No logicky , pokud by tomu tak bylo , tak by tady panovala výrazná právní nejistota , a připomínám , bylo by to v rozporu s Ústavou České republiky , která hovoří o právní jistotě . ps2017-020-09-004-010.u6.p6.s1
Samotní navrhovatelé a vláda přiznávají , že pravým důvodem zdanění nejsou změny v daňové politice státu , ale věcný politický nesouhlas s výší paušální finanční náhrady . ps2017-020-09-004-010.u6.p6.s2
Protože vláda nemůže dosáhnout změny smlouvy bez souhlasu s církvemi , využívá se vrchnostenské úpravy zdanění jako cesta , jak dosáhnout faktické změny výše peněžité náhrady . ps2017-020-09-004-010.u6.p6.s3
Taková motivace státu pro úpravu daní , tedy jako nástroj realizace soukromoprávní výhody formou daňové politiky , je ústavněprávně nelegitimní . ps2017-020-09-004-010.u6.p6.s4
Církvím uzavřením smluv o vyrovnání se státem vznikl právní nárok na finanční náhradu v určité výši , a kdyby ji stát zaplatil ihned , nebyla by zdaněna . ps2017-020-09-004-010.u6.p6.s5
Církve tedy byly v legitimním očekávání , že stejné daňové podmínky budou platit po celou dobu splácení finanční náhrady . ps2017-020-09-004-010.u6.p6.s6
Vláda i Parlament můžou v průběhu času změnit svou vůli . ps2017-020-09-004-010.u6.p6.s7
Pokud však na základě původního rozhodnutí vlády vznikly soukromoprávní smlouvy , nová vláda je nemůže jednostranně zrušit či změnit . ps2017-020-09-004-010.u6.p6.s8
Je pak nepřípustné tohoto cíle dosahovat cestou vrchnostenského působení státu v rámci jeho působnosti tvůrce práva včetně práva daňového . ps2017-020-09-004-010.u6.p7.s1
Nyní obsah vyrovnání vztahu s církvemi . ps2017-020-09-004-010.u6.p7.s2
Obsah vyrovnání s církvemi se skládá z naturální restituce , finanční náhrady , dále úročení finanční náhrady a snižující se příspěvek státu . ps2017-020-09-004-010.u6.p7.s3
Návrh zákona se týká zdanění finanční náhrady včetně jejího úročení . ps2017-020-09-004-010.u6.p8.s1
Otázky finanční náhrady . ps2017-020-09-004-010.u6.p8.s2
Restituce majetku není příjmem , ale obnovením původní majetkové podstaty . ps2017-020-09-004-010.u6.p8.s3
V případě naturální restituce jde o vrácení věci , v případě finanční restituce jde o nahrazení v penězích . ps2017-020-09-004-010.u6.p8.s4
Byla - li věc odebrána protiprávně státem , což stát zákonem o vyrovnání uznal , je v rozporu s principem právního státu vrácení takového majetku zdaňovat . ps2017-020-09-004-010.u6.p8.s5
Ani v případě jiných restitucí , např . soudní rehabilitace , mimosoudní rehabilitace , zemědělské a jiné restituce nebo jiného návratu protiprávně odňatého majetku , vrácení odcizené věci , není restituce majetku zdaňována . ps2017-020-09-004-010.u6.p8.s6
- No to je to , co opakovaně zde bylo namítáno . ps2017-020-09-004-010.u6.p8.s7
V případě , že vám někdo ukradne kolo nebo jakýkoli majetek , policie dotyčného vypátrá , vám danou věc vrátí , tak byste asi nepovažovali za objektivní a spravedlivé , aby vám byla vyměřena daň za navrácení věci , která vám byla ukradena . ps2017-020-09-004-010.u6.p8.s8
To je jednoduchý princip , na základě kterého je posuzována otázka zdanění finančních náhrad a také hlavně tedy otázka restitucí . ps2017-020-09-004-010.u6.p9.s1
Pokračuji v citaci : Finanční náhrada je vyplácena za církvi odňatý majetek , který však již není ve vlastnictví státu , ale československý stát v roce 1991 chtěl zachovat možnost jeho vydání církvím , a proto blokačním paragrafem zákona o půdě znemožnil jeho převedení na jiné subjekty . ps2017-020-09-004-010.u6.p9.s2
Pokud k tomuto převodu došlo , bylo tak učiněno v rozporu s kogentním zákonným ustanovením . ps2017-020-09-004-010.u6.p9.s3
Je nutno říci , že v procesu restitucí fyzických osob nebo i sportovních organizací vydával věci v naturální restituci nejenom stát , ale i ostatní povinné osoby , obce , státní podniky , družstva atd . ps2017-020-09-004-010.u6.p9.s4
To , že stát namísto naturální restituce od nestátních osob , na které přešel původní majetek církví , vyplatil peněžní náhradu , je dobrodiním státu ve prospěch těchto ostatních osob . ps2017-020-09-004-010.u6.p10.s1
Nyní otázka úročení finanční náhrady . ps2017-020-09-004-010.u6.p10.s2
Finanční náhrada se vyplácí ve splátkách , přičemž se zvyšuje , tedy úročí , o míru inflace . ps2017-020-09-004-010.u6.p10.s3
Úrok je příjmem a obecně podléhá dani z příjmu . ps2017-020-09-004-010.u6.p10.s4
Úrok není restitucí majetku , ale přírůstkem majetku za to , že určitá finanční částka nebude vyplacena najednou . ps2017-020-09-004-010.u6.p10.s5
Je věcí státu , které příjmy zdaní a které daňově osvobodí . ps2017-020-09-004-010.u6.p10.s6
To se vztahuje i na úrok . ps2017-020-09-004-010.u6.p10.s7
Lze tedy připustit zrušení vyloučení z předmětu daně podle § 15 odst . 5 zákona o vyrovnání ve vztahu k úročení finanční náhrady , tedy navýšení o inflaci , a tedy zavedení zdanění těchto úroků . ps2017-020-09-004-010.u6.p11.s1
Problém je , že výše úroku není výsledkem dvoustranného právního jednání se státem , ale jednostranného rozhodnutí státu formou zákona . ps2017-020-09-004-010.u6.p11.s2
Je - li úrok jen ve výši inflace , fakticky jeho zdaněním dochází ke znehodnocení jistiny ve výši zaplacené daně . ps2017-020-09-004-010.u6.p11.s3
Úrok ve výši inflace je sice nominálním příjmem , ale nikoliv příjmem reálným . ps2017-020-09-004-010.u6.p11.s4
Ovšem i jinde stát zdaňuje úroky , které jsou nižší než inflace . ps2017-020-09-004-010.u6.p12.s1
A na závěr otázka účinnosti . ps2017-020-09-004-010.u6.p12.s2
Účinnost zákona je navržena od 1 . 1 . 2019 . ps2017-020-09-004-010.u6.p12.s3
Tady je zjevné , že toto již pozbývá reálnosti , nicméně dokončím : ps2017-020-09-004-010.u6.p12.s4
Je tedy evidentní , že otázka ústavnosti takového zákona jako celku je sporná a věc bude v rámci kontroly ústavnosti zákona řešit Ústavní soud . ps2017-020-09-004-010.u6.p12.s5
- Tady bych mimochodem připomněl i jeden z pozměňovacích návrhů , který vzešel z jednání ústavněprávního výboru , a to posunutí účinnosti k 1 . lednu 2020 , aby tam skutečně vznikl prostor pro případné vyjádření Ústavního soudu , aby nedošlo k nabytí účinnosti před tímto rozhodnutím a nedošlo tak ke znejistění právních vztahů v České republice . ps2017-020-09-004-010.u6.p12.s6
- Obvykle řízení o ústavnosti zákona trvá asi rok . ps2017-020-09-004-010.u6.p12.s7
Je tady tedy otázkou , zda tu účinnost ještě neposunout vzhledem k tomu , že ten zákon není projednán , například až k 1 . lednu 2020 , 2021 . ps2017-020-09-004-010.u6.p12.s8
Je špatné , pokud stát přijímá zákony , které začne aplikovat a následně rozhodne Ústavní soud , že jsou protiústavní , a zruší je . ps2017-020-09-004-010.u6.p12.s9
Tady nejenom že by tedy byla narušena právní jistota , ale tady by dokonce došlo k finančním krokům jedné , druhé strany , které by možná následně byly zpochybněny a zrušeny Ústavním soudem . ps2017-020-09-004-010.u6.p13.s1
Pak nastupují otázky případné náhrady za aplikaci neústavního zákona . ps2017-020-09-004-010.u6.p13.s2
Proto je správné tyto důsledky omezit , pokud již v rámci legislativního procesu je zřejmé , že určitý zákonný návrh je ústavně sporný a bude posuzován Ústavním soudem . ps2017-020-09-004-010.u6.p13.s3
- To , že ten návrh je ústavně sporný , vyplývá z rozpravy zde na půdě Poslanecké sněmovny i na půdě ústavněprávního výboru . ps2017-020-09-004-010.u6.p13.s4
Opakovaně zde také zaznívalo , že pokud tento zákon bude přijat jak Poslaneckou sněmovnou , tak také , připomínám , horní komorou , tedy Senátem , je vysoce pravděpodobné , že bude jeho ústavnost posuzována Ústavním soudem . ps2017-020-09-004-010.u6.p13.s5
Řešením je prodloužení legisvakanční doby tak , aby měl Ústavní soud čas na projednání ústavnosti zákona a tak dále . ps2017-020-09-004-010.u6.p13.s6
To jsem zde již zmiňoval . ps2017-020-09-004-010.u6.p13.s7
Je otázkou , vzhledem k tomu , jak probíhá projednávání tohoto zákona , zda ji ještě dále neposunout . ps2017-020-09-004-010.u6.p13.s8
I zde ve stanovisku Právnické fakulty Masarykovy univerzity se na závěr uvádí , že by měla být účinnost až od 1 . 1 . 2021 . ps2017-020-09-004-010.u6.p14.s1
Na závěr tři podstatné body z vyjádření ústavních brněnských právníků . ps2017-020-09-004-010.u6.p14.s2
Za prvé , zdanění finanční restituce , tedy vlastní finanční náhrady , je neústavní . ps2017-020-09-004-010.u6.p14.s3
Za druhé , zdanění úrokového navýšení finanční náhrady je obecně přípustné , sporné však je , zda může stát vrchnostenskou změnou daní fakticky měnit výši svého plnění ve smlouvách o vyrovnání s církvemi . ps2017-020-09-004-010.u6.p14.s4
Za třetí , vhodná je úprava legisvakance , aby během legisvakanční doby mohl posoudit ústavnost zákona Ústavní soud . ps2017-020-09-004-010.u6.p15.s1
Tolik tedy stanovisko , které bylo zasláno na vyžádání ústavněprávního výboru docentem doktorem Janem Svatoněm , vedoucím Katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně . ps2017-020-09-004-010.u6.p16.s1
O stanovisko byly požádány i další instituce . ps2017-020-09-004-010.u6.p16.s2
Dovolil bych si vás tady tedy seznámit i se stanoviskem docenta Marka Antoše , který nám k přípustnosti zdanění církevních restitucí zaslal toto stanovisko o sedmi bodech . ps2017-020-09-004-010.u6.p17.s1
Za prvé . ps2017-020-09-004-010.u6.p17.s2
Církvím a náboženským společnostem , dále jen církve , vzniklo legitimní očekávání na vyplacení finanční náhrady v konkrétně stanovené výši včetně indexace . ps2017-020-09-004-010.u6.p17.s3
Toto legitimní očekávání se opírá za prvé o zákon č . 428 / 2012 Sb . , za druhé o uzavřené smlouvy se státem a za třetí také o zde už zmiňovaný nález Ústavního soudu 10 / 13 . ps2017-020-09-004-010.u6.p18.s1
Za druhé . ps2017-020-09-004-010.u6.p18.s2
Případné snížení vyplacené náhrady ze strany státu by bylo v rozporu s tímto legitimním očekáváním a muselo by být zdůvodněno zvláště závažnými důvody , například neschopností státu dostát svým závazkům z důvodu mimořádné fiskální situace , zjištění konkrétních a závažných pochybení při výpočtu finanční náhrady a podobně . ps2017-020-09-004-010.u6.p18.s3
Vzhledem k tomu , že jde o součást procesu odluky státu a církví , součástí posouzení by mělo být i hledisko , do jaké míry jde o přípustný zásah do náboženské svobody . ps2017-020-09-004-010.u6.p18.s4
- Jsem přesvědčen , že stát , a nakonec dneska jsme to slyšeli i ve stanoviscích premiéra Babiše , se nachází ve vynikající kondici , kdy je na něj údajně útočeno ze všech stran , čili je zjevné i z dnešních výroků premiéra , že situace , že by stát nemohl dostát svým závazkům , které vyplývají z uzavřených smluv , tady skutečně aktuální není . ps2017-020-09-004-010.u6.p18.s5
Stejně tak není nikde doloženo , že by došlo k jakýmkoliv závažným pochybením při výpočtu finanční náhrady . ps2017-020-09-004-010.u6.p18.s6
Ta finanční náhrada byla posuzována už v době přijetí zákona nezávislým arbitrem . ps2017-020-09-004-010.u6.p18.s7
Vyčíslení , které skutečně bylo výsledkem dohody , protože ne vše bylo možno vyčíslit do poslední koruny , se pohybuje v reálných číslech , a to dokonce v takové výši , která je pravděpodobně nižší , než kdybychom měli posuzovat a vyčíslovat náhrady za všechen nevydaný majetek . ps2017-020-09-004-010.u6.p19.s1
Za třetí . ps2017-020-09-004-010.u6.p19.s2
Pokračuji ze stanoviska docenta Antoše . ps2017-020-09-004-010.u6.p19.s3
První spornou otázkou je , zda má být uplatnění daně z příjmu na vyplácené finanční náhrady posuzováno jako jejich zpětné snížení . ps2017-020-09-004-010.u6.p19.s4
V tom případě platí předchozí dva body a přísný přezkum před Ústavním soudem , v němž by zřejmě neobstálo , nebo jako uplatnění obecných daňových zákonů , v tom případě by se uplatnil jen mírný přezkum , test extrémní disproporcionality . ps2017-020-09-004-010.u6.p19.s5
Pro první variantu hovoří především zdůvodnění navrhované úpravy ze strany předkladatelů , i ve stanovisku vlády , ale i z mediálních vyjádření . ps2017-020-09-004-010.u6.p19.s6
Lze z nich dovodit snahu " moderovat " výši náhrady , která se předkladatelům i vládě jeví jako nepřiměřená . ps2017-020-09-004-010.u6.p19.s7
V takovém případě by situace připomínala případ stavebního spoření , kdy Ústavní soud zpětně snížení státní podpory formou srážkové daně posoudil jako protiústavní , stanovisko Ústavního soudu 53 / 10 . ps2017-020-09-004-010.u6.p19.s8
Pro druhou variantu by naopak mohlo hovořit , že nejde o speciální daň , nýbrž pouhé rozšíření obecné daně z příjmu i na finanční náhradu , dokonce by bylo možné argumentovat , ovšem se silnými výhradami , o kterých bude hovořeno níže , že jde o odstranění výjimky oproti běžnému daňovému režimu . ps2017-020-09-004-010.u6.p20.s1
Za čtvrté . ps2017-020-09-004-010.u6.p20.s2
V případě , že by se Ústavní soud přiklonil k závěru , že jde o daň , musel by posoudit druhou spornou otázku , a sice , zda nepůsobí retroaktivně . ps2017-020-09-004-010.u6.p20.s3
Zdaňovány by sice měly být jen následující roční splátky , nikoliv již vyplacené náhrady , přesto si lze představit argumentaci , že veškerý " příjem " již nastal v okamžiku , kdy církvím vznikl nárok na vyplacené náhrady , čili v okamžiku , kdy byla podepsána ona předmětná smlouva mezi státem a zástupci církví , náboženských společností a Federací židovských obcí , kdy církvím vznikl nárok na vyplacení náhrady a v daném okamžiku tento příjem nebyl předmětem daně z příjmu . ps2017-020-09-004-010.u6.p20.s4
Jednotlivé dílčí splátky už proto nejsou novým příjmem a nelze je zdaňovat . ps2017-020-09-004-010.u6.p21.s1
Z logiky věci tato úvaha docenta Antoše vychází z toho , že ten příjem nastal v okamžiku , kdy byla podepsána ona smlouva . ps2017-020-09-004-010.u6.p21.s2
Nelze vyloučit , že by tato argumentace uspěla . ps2017-020-09-004-010.u6.p21.s3
V tom případě by šlo v zásadě o nepřípustnou pravou retroaktivitu . ps2017-020-09-004-010.u6.p21.s4
Lze však po mém soudu argumentovat i jinými případy , kdy k závazku vyplatit určitou částku dochází například uzavřením smlouvy . ps2017-020-09-004-010.u6.p21.s5
Pro daňové právo se mi zdá typičtější , že jsou zdaňována až jednotlivá dílčí plnění . ps2017-020-09-004-010.u6.p21.s6
Vyžadovalo by to samozřejmě důkladnější analýzu v oblasti finančního práva , přesto se docent Antoš předběžně přiklání k závěru , že o případ pravé retroaktivity nejde .
