|

Dependency Tree

Český parlamentní korpus, Poslanecká sněmovna, 2017-01-19 ps2013-054-07-004-197 [ParCzech.ana]

Agenda Item Title

197. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení

Date2017-01-19
Meetingps2013/054
Agenda Itemps2013/054/197
Sourcehttps://www.psp.cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/s054236.htm

Select a sentence

Showing 1 - 100 of 345 • previousnext

ps2013-054-07-004-197.u1.p1.s1 197.
ps2013-054-07-004-197.u1.p1.s2 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Pařížská dohoda /sněmovní tisk 932/ - prvé čtení
ps2013-054-07-004-197.u1.p2.s1 Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 10. listopadu loňského roku na 50. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu.
ps2013-054-07-004-197.u1.p2.s2 Poslanecká sněmovna dne 10. listopadu rozhodla, že při projednávání tohoto bodu je nezbytná přítomnost pana ministra průmyslu Jana Mládka, kterého tímto vítám.
ps2013-054-07-004-197.u1.p2.s3 Na 53. schůzi dne 1. prosince jsme tento bod opět přerušili, neboť tato podmínka nebyla splněna.
ps2013-054-07-004-197.u1.p3.s1 Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali ministr životního prostředí Richard Brabec a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Zemek - pardon, pan poslanec Robin Böhnisch.
ps2013-054-07-004-197.u1.p4.s1 Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se jako první přihlásil přítomný pan ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
ps2013-054-07-004-197.u1.p4.s2 Prosím, pane ministře, máte slovo.
ps2013-054-07-004-197.u2.p1.s1 Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych zde připojil stanovisko mnou řízeného resortu k vystoupení ministra životního prostředí k ratifikaci Pařížské dohody.
ps2013-054-07-004-197.u2.p2.s1 Česká republika se spolu s ostatními členskými státy EU zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů již před pařížskou konferencí prostřednictvím Rámce pro klima a energetiku do roku 2030, který byl schválen nejvyššími představiteli v říjnu 2014.
ps2013-054-07-004-197.u2.p2.s2 Ten stanovil závazný cíl pro všechny sektory a zdroje emisí - nejméně 40% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ve srovnání s referenčním rokem 1990.
ps2013-054-07-004-197.u2.p3.s1 bych to tady ještě jednou zopakoval vlastními slovy.
ps2013-054-07-004-197.u2.p3.s2 Debata o dopadech na český průmysl již proběhla, a pokud budeme zpochybňovat COP 21, tak si jenom zhoršíme pozici, protože ČR se k tomu již zavázala bez ohledu na to, jestli bude COP 21 ratifikovat, nebo nebude, a pro ČR je samozřejmě lepší, když to budou dodržovat nejenom státy EU, ale i státy celého světa, což je záměr pařížské konference nebo COP 21.
ps2013-054-07-004-197.u2.p3.s3 Čili závazky vyplývající z pařížské konference tak nejdou nad úroveň, kterou jsme již jako ČR přijali v rámci závazků stanovených EU.
ps2013-054-07-004-197.u2.p3.s4 Hlavním prostředkem naplnění tohoto závazku je systém obchodování s emisními povolenkami, tedy EU ETS.
ps2013-054-07-004-197.u2.p4.s1 Zároveň je důležité upozornit, že Pařížská dohoda obsahuje bod o ustanovení schématu emisního obchodování s cílem dosažení nákladově efektivního snižování emisí.
ps2013-054-07-004-197.u2.p4.s2 Tento systém je v rámci EU aktivně využíván a v podstatě je EU jeho průkopníkem, a proto je pro ČR klíčové právě nastavení systému obchodování s emisními povolenkami.
ps2013-054-07-004-197.u2.p4.s3 Pro český průmysl je nyní zásadní vyjednání dobrých podmínek právě v rámci probíhající revize systému obchodování s emisními povolenkami.
ps2013-054-07-004-197.u2.p5.s1 ČR požaduje zejména zrušení předem určeného plošného snižování referenčních hodnot pro stanovení množství bezplatně alokovaných povolenek a naproti tomu stanovení alokace na základě referenčních hodnot revidovaných před rokem 2021; dále omezení uplatnění korekčního faktoru snižujícího bezplatnou alokaci a zajištění transparentnosti jeho použití;
ps2013-054-07-004-197.u2.p5.s2 odůvodnění navržených hodnot kritérií pro možnost zařazení odvětví na seznam odvětví ohrožených únikem uhlíku.
ps2013-054-07-004-197.u2.p5.s3 Pravidla ochrany hospodářství proti uzavírání podniků s vyššími emisemi CO2 musí být dle ČR nastavena tak, aby bylo nejohroženějším průmyslovým sektorům alokováno 100 % povolenek zdarma, tj. bez dalšího snižování alokace.
ps2013-054-07-004-197.u2.p6.s1 Pro MPO je prioritní zamezení snižování bezplatné alokace odvětvím vysoce ohroženým únikem uhlíku, aby byla zachována jejich konkurenceschopnost.
ps2013-054-07-004-197.u2.p6.s2 Zároveň je důležité, aby revize EU ETS zajišťovala dlouhodobý, stabilní a efektivní rámec a vhodný cenový signál k posílení nákladově efektivního snižování emisí CO2 na úrovni EU.
ps2013-054-07-004-197.u2.p7.s1 Přistoupení k Pařížské dohodě však může přinést českým průmyslovým podnikům a jejich expertům i řadu příležitostí.
ps2013-054-07-004-197.u2.p7.s2 Ty spočívají v zapojení se do investičních projektů v rozvojových státech zaměřených na ochranu klimatu.
ps2013-054-07-004-197.u2.p7.s3 ČR se již v současné době podílí na jednom z nejdůležitějších nástrojů financování klimatických opatření v rámci dohody a tím je Zelený klimatický fond.
ps2013-054-07-004-197.u2.p7.s4 Ten představuje významný potenciál pro uplatnění českého soukromého sektoru a dalších subjektů, např. z oblasti vědy a výzkumu, při přípravě a realizaci projektů, které budou financovány z jeho prostředků.
ps2013-054-07-004-197.u2.p8.s1 Rád bych také uvedl, že snižování emisí prostřednictvím systému EU ETS je jedním ze tří nástrojů k dosažení požadovaného snížení emisí skleníkových plynů, který pokrývá přibližně 45% podíl celkových emisí skleníkových plynů v EU.
ps2013-054-07-004-197.u2.p8.s2 Druhým nástrojem je nový návrh nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich propady v důsledku využívání půdy a lesnictví, tzv. LULUCF.
ps2013-054-07-004-197.u2.p8.s3 Třetím nástrojem je pak sdílené úsilí, které pokrývá sektory nezahrnuté předchozími nástroji.
ps2013-054-07-004-197.u2.p8.s4 Jde o budovy, zemědělství, dopravu či odpady.
ps2013-054-07-004-197.u2.p8.s5 Tématem snižování emisí se tak musí zabývat všechny oblasti hospodářství.
ps2013-054-07-004-197.u2.p9.s1 MPO velmi aktivně komunikuje se zástupci podnikatelské sféry a aktivně spolupracuje s Ministerstvem životního prostředí.
ps2013-054-07-004-197.u2.p9.s2 Rámcová pozice ČR k reformě EU ETS, jež byla zpracována a schválena 24. září 2015 příslušným výborem PSP ČR a dne 2. prosince 2015 Senátem na základě doporučení jeho příslušných výborů, koresponduje i s názory zpracovatelského průmyslu, jehož stanovisko jste možná na konci minulého roku již obdrželi.
ps2013-054-07-004-197.u2.p10.s1 Závěrem bych vás však chtěl ujistit, že MPO i osobně vyvineme maximální úsilí, aby byla zachována konkurenceschopnost českého průmyslu.
ps2013-054-07-004-197.u2.p10.s2 Zároveň věnujeme maximální úsilí monitoringu plnění Pařížské dohody na celém světě, věnujeme pozornost možným akcím nové americké administrativy a vyhodnocování plnění Pařížské dohody, které se předpokládá jednou za pět let.
ps2013-054-07-004-197.u2.p11.s1 Děkuji za pozornost.
ps2013-054-07-004-197.u3.p1.s1 Děkuji panu ministrovi.
ps2013-054-07-004-197.u3.p1.s2 Dalším řádně přihlášeným do rozpravy, který minule započal své vystoupení při posledním projednávání, je pan poslanec Jan Zahradník.
ps2013-054-07-004-197.u3.p1.s3 Prosím, pane poslanče, máte slovo.
ps2013-054-07-004-197.u4.p1.s1 Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, bych se chtěl na úvod svého dnešního vystoupení - které vlastně je již myslím třetím vystoupením k tomuto bodu, pořád v jednom řečnickém přihlášení - zmínit k tomu, co říkal pan ministr Mládek.
ps2013-054-07-004-197.u4.p1.s2 Ono to tak vyznívá v posledních několika týdnech možná, že debata k Pařížské dohodě se schyluje k tomu, že v podstatě již na nemáme co plnit, že jsme její podmínky již dávno splnili a že tím pádem nemá valnou cenu hovořit o samotné, o jejích dopadech, o jejím časovém, ale i věcném rámci.
ps2013-054-07-004-197.u4.p1.s3 Pan ministr vyjmenoval celou řadu opatření, která naše vláda již učinila a která samozřejmě probíhají za dramatických jednání s podnikateli, kteří v nich vidí omezení naší konkurenceschopnosti.
ps2013-054-07-004-197.u4.p2.s1 Jenom připomínám, že pařížská konference COP 21 se konala na sklonku roku 2015.
ps2013-054-07-004-197.u4.p2.s2 Bylo tam přítomno dvacet tisíc akreditovaných účastníků a celkem se na tom podílelo 45 tisíc lidí.
ps2013-054-07-004-197.u4.p2.s3 Byla to obrovská akce.
ps2013-054-07-004-197.u4.p2.s4 Byla ještě prodlužována.
ps2013-054-07-004-197.u4.p2.s5 Jednalo do dlouhých nočních hodin v Paříži.
ps2013-054-07-004-197.u4.p2.s6 A výstup byl očekávaný s poměrným napětím a také s očekáváním.
ps2013-054-07-004-197.u4.p2.s7 Nakonec proč ne.
ps2013-054-07-004-197.u4.p2.s8 Byly tam určité zásadní rozpory, kdo je za globální změnu klimatu odpovědný víc a kdo méně.
ps2013-054-07-004-197.u4.p2.s9 Kdo je bohatý víc a kdo je bohatý méně.
ps2013-054-07-004-197.u4.p2.s10 Kdo tedy bude muset pokrývat ty náklady, které na boj proti změně klimatu pařížská konference nastartovala.
ps2013-054-07-004-197.u4.p2.s11 Mimochodem, jedná se o 100 miliard dolarů každý rok, který by měly vyspělé země poskytovat na boj proti globálnímu oteplování v zemích rozvinutých méně.
ps2013-054-07-004-197.u4.p3.s1 Dalším sporným momentem, který zřejmě vyvolal to horečné každonoční jednání v Paříži, byla závaznost dohody.
ps2013-054-07-004-197.u4.p3.s2 Dohoda původně měla být právním nástrojem, podle kterého se bude řídit celý ten dlouhodobý proces boje proti klimatické změně.
ps2013-054-07-004-197.u4.p3.s3 Nakonec se ukazuje, že taková závaznost v dohodě není, a tak také i se k stavějí představitelé naší vlády, kteří se ji snaží, tak jak se mi zdá, trochu zlehčovat.
ps2013-054-07-004-197.u4.p4.s1 Třetím problémovým bodem pak bylo stanovení cílů boje proti změně.
ps2013-054-07-004-197.u4.p4.s2 Šlo o omezování zvyšování průměrné teploty.
ps2013-054-07-004-197.u4.p4.s3 Magickým limitem tam byly 2 °C nárůstu teploty.
ps2013-054-07-004-197.u4.p4.s4 Případně při větší a větší přísnosti sami na sebe jeden 1,5 °C nárůst teploty.
ps2013-054-07-004-197.u4.p4.s5 Původně bylo očekáváno, že tím časovým rámcem, za který se teplota bude takto stlačovat, udržovat a ten nárůst omezovat našimi drakonickými opatřeními, bude celé stávající století.
ps2013-054-07-004-197.u4.p4.s6 Ovšem když se podíváme na text Pařížské dohody - a jsem si jej samozřejmě četl, i když původně jsem neměl to v úmyslu, ale když o tom máme hlasovat, máme to ratifikovat, tak musíme ten text samozřejmě znát.
ps2013-054-07-004-197.u4.p4.s7 Text dohody podle mého názoru vyjadřuje zoufalství jejích autorů nad tím, že se prostě během toho týdne nedařilo skloubit neúprosné požadavky ekologických aktivistů se zbytkem zdravého rozumu, který snad v hlavách zúčastněných politiků zůstal.
ps2013-054-07-004-197.u4.p5.s1 Dohoda v článku 2 říká, že jejím cílem je zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu - teď z dohody cituji -, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby.
ps2013-054-07-004-197.u4.p5.s2 Mimo jiné pomocí
ps2013-054-07-004-197.u4.p6.s1 a) udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu;
ps2013-054-07-004-197.u4.p7.s1 b) zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin;
ps2013-054-07-004-197.u4.p8.s1 c) sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.
ps2013-054-07-004-197.u4.p9.s1 Bude se ta dohoda provádět podle zásady rovnosti a společných, i když rozdílných odpovědností a odpovídajících schopností se zřetelem na zvláštní vnitrostátní podmínky.
ps2013-054-07-004-197.u4.p9.s2 To je prostě několik takových pojmů, které významně diverzifikují země vyspělé, méně vyspělé, povinnosti větší, povinnosti menší.
ps2013-054-07-004-197.u4.p10.s1 Používá se tady jako časový pojem začátek toho našeho zkoumání, kategorie z marxismu-leninismu, průmyslová revoluce.
ps2013-054-07-004-197.u4.p10.s2 Překladatel použil tato slova.
ps2013-054-07-004-197.u4.p10.s3 I když možný překlad předindustriální éra by mohl být také jaksi použitelný.
ps2013-054-07-004-197.u4.p10.s4 Když se podíváme na to, co to znamená, tak zjistíme, že chceme-li ty hodnoty takto sledovat, nárůsty teploty, musíme extrapolovat ty hodnoty vlastně do zhruba roku 1750, kdy se začíná uhlí masivně používat jako zdroj energie pro tehdy se rozvíjející, vznikající stroje, které vlastně rozhýbaly světový, tehdy vlastně pouze evropský průmysl.
ps2013-054-07-004-197.u4.p11.s1 Článek 4 - a tady jsem se snažil pořád hledat nějaký časový rámec pro tu Pařížskou dohodu.
ps2013-054-07-004-197.u4.p11.s2 Článek 4 říká, že pro dosažení dlouhodobého teplotního cíle budou smluvní strany usilovat o dosažení vrcholu globálních emisí skleníkových plynu co nejdříve s tím, že smluvním stranám v rozvojových zemí bude dosažení tohoto vrcholu trvat déle a poté budou podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků emise urychleně snižovat - všimněte si složité větné konstrukce -, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížení skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století na základě rovnosti a v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby.
ps2013-054-07-004-197.u4.p12.s1 Tak tady vidíme, že v Pařížské dohodě se objevuje vlastně jediné určení času.
ps2013-054-07-004-197.u4.p12.s2 Žádný rok 2100, který původně byl očekávaný, ale je tam vymezen jakýsi neurčitý časový úsek, druhá polovina tohoto století.
ps2013-054-07-004-197.u4.p12.s3 Tedy období po roce 2050 a do roku 2100.
ps2013-054-07-004-197.u4.p12.s4 Mluví se o dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snižování skleníkových plynů pomocí propadů.
ps2013-054-07-004-197.u4.p12.s5 Konkrétně tedy v druhé polovině tohoto století.
ps2013-054-07-004-197.u4.p12.s6 A je to všechno jaksi spojeno do jedné věty, do jednoho souvětí s politicky korektním souslovím, které říká, že se tak musí stát na základě rovnosti a v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby.
ps2013-054-07-004-197.u4.p13.s1 Je tedy zřejmé, že autoři a také i signatáři Pařížské dohody považují globální emise skleníkových plynů a antropogenní emise ze zdrojů za hlavního viníka globální klimatické změny, pokud ta globální klimatická změna tedy existuje.
ps2013-054-07-004-197.u4.p13.s2 A pak jako hlavní indikátor globální změny.
ps2013-054-07-004-197.u4.p13.s3 Tady je hlavní indikátor uváděna průměrná globální teplota a hlavně její nárůst.
ps2013-054-07-004-197.u4.p13.s4 A tady musím říci, že na tento kánon, na tuto jaksi nezpochybnitelnou pravdu, kterou nás autoři Pařížské dohodě jaksi vybavují, existují i jiné vědecky podložené pohledy.
ps2013-054-07-004-197.u4.p13.s5 bych tady chtěl uvést příklad z článku Nepřímý a přímý termodynamický vliv mokřadů na klima autorů Pokorného, Hesslerové, Huryny a Davida Harpera, jednak z ENKI, o.p.s., Třeboň, jednak z University of Lester.
ps2013-054-07-004-197.u4.p13.s6 Mezivládní panel - tady cituji z toho jejich článku.
ps2013-054-07-004-197.u4.p13.s7 Mezivládní panel pro klimatickou změnu se při studiu klimatické změny zaměřuje na hodnoty průměrné globální teploty a varuje před globálním oteplením, které je důsledkem růstu koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
ps2013-054-07-004-197.u4.p13.s8 Tedy hlavní předpoklad, se kterým IPCC, tedy ten mezivládní panel, pracuje, opomíjí vodu a vegetační pokryv jako mechanismy, které utvářejí klima.
ps2013-054-07-004-197.u4.p14.s1 Mír a další v roce 2013 uvádějí.
ps2013-054-07-004-197.u4.p14.s2 Vodní pára je hlavním skleníkovým plynem, který se do atmosféry dostává přirozeným způsobem a zásadní vliv na tvorbu klimatu na zemi.
ps2013-054-07-004-197.u4.p14.s3 Její množství v atmosféře je závislé spíše na teplotě vzduchu než na emisích.
ps2013-054-07-004-197.u4.p14.s4 Z těchto důvodů je považována spíše za zpětnovazební faktor než faktor, který by mohl mít vliv na klimatickou změnu.
ps2013-054-07-004-197.u4.p14.s5 Antropogenním způsobem, tedy ve formě emisí, se voda a vodní pára do atmosféry dostává v podstatě stopovým způsobem ze zavlažovacích systémů či z elektrárenských chladicích věží.
ps2013-054-07-004-197.u4.p14.s6 Je to z hlediska souvislosti s globální změnou klimatu zanedbatelné.
ps2013-054-07-004-197.u4.p15.s1 Za řídící činitele pak je považována koncentrace CO2 a CA4 v atmosféře, přestože množství vodní páry je o jeden dva řády vyšší.
ps2013-054-07-004-197.u4.p15.s2 Tady konkrétně koncentrace CO2 a CA4 je 390, nebo tedy 1,8 v případě CA4 částic na milion, ppm, a podléhá přitom výkyvům.
ps2013-054-07-004-197.u4.p15.s3 Koncentrace CO2 je v letním období na severní polokouli o 20 ppm nižší, což ukazuje na vliv vegetace, kdežto množství vodní páry ve vzduchu, vyjádřeno s pomocí objemové jednotky, je při teplotě 21 °C 22 400 ppm, tedy částic na milion, v případě teploty 40 °C již 62 200 ppm.

Text viewDownload CoNNL-U