Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
1505. 145
108.
Bohuslav Augustinu Olomouckému.
Z Hasišteina 1505 — 31. ledna. Vytyká, Ze mu tak dlouho nepíše, a ani o Plutarcha
řeckého ani o vyplacení zadržené mzdy jeho se nestará, což obé opatřiti byl mu slíbil.
(Luc. 982.)
Domino Augustino Moravo Olomucensi, regio secretario, s. p. d. Nescio,
q id de te dicam, Augustine, aut quo nomine appellem, canemne mutum et
latrare nescientem an, ut ni Graecorum proverbio est, ranam Seriphiam, qui
praeter consuetudinem tuam tanto tempore nullas prorsus ad me literas dedisti.
Moleste id fero et huiusmodi remissioris erga me animi indiciis non possum
hon vehementer angi. Accedit his, quod me in expectationem Plutarchi graeci
erexisti: sed in praesentia, quasi res mutatae sint aut te consilii poeniteat, omnia
nescio quomodo dissimulas. Neque haec scribo, quod ignorem occupationes
tuas, sed miror non dari tibi tantum otii, ut saltem tria verba ad me scribere
possis. Nam quod ad tabellarios attinet, tot quotidie inter Pragam Budamque
commeant, ut minime deesse possint, qui literas tuas ad me perferrent. Quid,
quod sperabam me tua ope atque industria stipem meam consequuturum?
Sed dum tu partim rem negligis, partim forsitan crabrones irritare metuis, id
quoque in ventum abiit, quae quam iuste abs te fiant, ipse videris. Scio
quidem res humanas instabiles lubricasque esse neque quicquam firmi solidi-
que continere: te tamen, qui a pueritia literis incubuisti et multorum hominum
mores et urbes vidisti, constantiorem gravioremque arbitrabar, quam ut ami-
citiam nostram a me pure integreque cultam discinderes. Haec ad te magno
cum stomacho scribo, neque fortasse iniuria. Dignus enim es intempestivo hoc
tuo silentio vel convitiis ad officium reduci. Quod si tibi omnino *) non exci-
dimus, ct si benevolentiae erga me quippiam adhuc in te est, precor, ut me
hac cura solicitudineque liberes. Id autem tandem demum facies, cum me
certiorem reddideris, quid mihi de omnibus his, quae tibi toties a me inculcata
sunt, sperandum sit. Vale. Ex Hassensteyn ultima Januarii anno Christi 1505.
List tento adressován jest Augustinovi jako královskému sekretáři; hodnost ta, jak
se zdá, přenesena naň se Šlechty, ačkoli zajisté již dříve v kanceláři královské byl sloužil.
S hodností tou přejal, jak vidíme, opatřování tužeb Bohuslavových.
109.
Bohuslav Janovi z Pibry.
Z Hasišteina 1505 — 14. února. Žádá, aby mu opatřil přístroje k vyměřování půdy;
potom aby mu název své úřední hodnosti blíže označil. Na konci připojuje tetrastichon
narážející na mravné jakés polepšení adressatovo. (Luc. 992.)
Joanni de Pibra, officiali apud tabulas regni, s. p. d. Precatus sum nuper
a te quacdam ad mensuras agrorum sylvarumque pertinentia, sed quoniam
*) Snad animo.
Sbírka pramenů, Skupina druhá, Číslo 1. 10
