Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
20 1488.
si efficere posses, ut mihi vendatur, magno me tibi beneficio devincires. Negue
dubito, quae tua est apud Basstinum autoritas, quin, si paululum adniti vo-
lueris, me voti compotem redditurus sis. Neque tibi soli, sed etiam optimo
illi seni, quem ego iusto illi Simeoni simillimum crediderim, plurimum obli-
gabor, si huic desiderio meo qualicunque tandem precio morem gesserit. Si
tamen baec Basstino displicere intellexeris, facito, ut quamprimum obmutescas.
Animus enim mihi est nihil omnino committere, quod hominem perturbare
posset. Vale.
List tento neúplně adressovaný svědčil nejspíš Janovi z Domaslavě, jenž byl tenkrát
úředníkem při deskách; zmíněný pak majitel žádané knihy Václav Baštín z Libouše byl
místosudím dvorským 1479—1489. Konjekturalné klademe nedatovaný u Mitisa list na
r. 1487, poněvadž tenkrát právní kniha česká Bohuslava nejspíše mohla zajímati, když zří-
zena od sněmu zvláštní kommisse k sepsání práv a svobod zemských (Palacký V, 1, 261).
Kniha, o niž Bohuslavovi šlo, snad byla Rožmberská, kterou posud v deskách chovají,
a které tudíž Bohuslav tenkrát nedostal, jakož skutečně v katalogu bibliothéky Hasišteinské,
od Mitisa vytištěném, se neshledává.
19.
Petr Schott Bohuslavovi.
Ze Štrasburku 1488 — 5. února. Posílá po Fridrichovi Busnerovi, jejž byl Bohuslav
schvalně k Schottovi poslal, slíbený spisek, a poněvadž prý v něm kacířství českého se
nedotekl, varuje jej v listu také tohoto. Diví se tomu a žertuje o tom, co uslyšel, že totiž
Bohuslav má jíti na vojnu. (Schott f. 65% Th. Mitis v životopise Bohuslavově.)
Petrus Schottus Bohuslao de Hassenstein s. p. d. Cogitanti adhuc ac
deliberanti mihi, quidnam ad te scriberem, quo desiderio tuo satisfecisse viderer,
parantique nescio quid excudere, quod studia pristina redoleret, supervenit
Fridericus tuus, imo noster, cum literis, quibus promissum exigebas. Quod
cum diutius differre nollem, existimaremque satius esse, ut saluti tuae meaeque
studerem quam verborum ornatui, hunc ad te codicillum scripsi. Quem ita,
ut in mentem quaeque veniebant, quae salubria cogitatu et opere iudicarem,
compegi tua facilitate fretus, ut rudi conceptui parceres, et naturae tuae probi-
tatique. confisus, quod ea cupide lecturus sis et exercitio digna existimes.
Crede mihi: parva sunt et stulta existimatione bominum imprudentium iudicata,
sed parvulis intellectum dat dominus; et ea, quae despectui sunt mundo, gra-
tissima semper sunt deo. De his, quae haereticorum doctrinam complectuntur,
nihil attigi; id notavi: diabolicis telis sauciatos fuisse primos eius haeresis
autores sectatoresque. Nam sicut retibus voluptatum nonnullos et maiorem
hominum partem captivatam habet, ita et telis amariorum affectuum et immo-
derati coeli quam plures vulnerat et occidit. Habet enim insidiosus ille venator
animarum et retia et tela, ut Bernardus ait. Itaque ex furore coeli, quem dixi,
in errorem tantum prolapsi sunt intellectu, ut, dum morbos praelatorum sanare
velint, naturam ipsam et officium interimant, et malint credere naviculam Petri
iam pene totam usque ad paucos suae factionis assertores submersam esse,
quam confiteri peccata sua et totius populi tales promereri pastores. Sed quid
