Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
BUDÉJOVICKOMUSEJNY. 81
Gdys zíe nany ne X uvierfil
Tak nevierne myzzli ludem
so Gíms fus bez pechznyeyífi budem
Wtey rfiechzí mínu ta dyeka
An chztny kmet yaks znal chzloufeka
potaknuy gmu wewlliey rfiechzi
1aks geft obychzyey chzlouieczi
‘ss gemulto fus prňde ktomu
se newfe kak rfechz{ komu
víeda dobrffe se rffechz crfiwa
wífak gíe kaks moha pozbywa
Ten den opiet byw hi minu
4 zleho zamyzla wtems chzinu
Gens tyemí ludmí ulofen
A do the noczí otlofen
Chztemu mufíu welmí ztraftnye
4* Ot geho poztaty wlaftnye
Aíus zluncze wzwem zapadye
poffed ne wzwey zwychzney wnady.
prfprfielo zíe bye ubrffeha
5 powzdalugíe zweho byeha
Buduczie víeczí zamutkem
hí tak zradné víeczí zkutkem
Gdefto zluha zwe hofpody
hledal tak prffehrube ffcody
10 Míezzíecz take wzwem pobíezíe
Wzpiety zie na mor[kem brfielic
Nechtye zíe wzdufhnuty zmorfíe
wífe proto buduczíe horffe
The prííenewíerne prorady
15 Gíes nelzfe fus zbyty kady
Taks 1aks geft pogíty wífemu
wífdy kchzaffu uftawenemu
Miezziecziu zíe uda wznyty
Azzlunczíu pod zemu znyty
20 Awoyzka [la wztanowffichzfe
zedy zam zwych ftanow ztrfieha
Andey gho kaffdy pobieha
zde pak chztny kmet zobíe zzthyffchz
gdyż s(i) na ny neuvéril
us tak nevérné mysli ludem,
jímž juž bezpečnější budem.
V tej rěči minu ta dieka;
an čstný kmeť, jakž znal člověka,
potakn(u) j'mu ve všej rěči,
250 jakž jest obyčej člověčí,
jemužto juž príde k tomu,
že nevie kak r(i)eci komu;
věda dobrě, že rěč kriva,
však jé, kakž moha, pozbývá.
sss Ten deň opěť byv hi minu
zlého zámysla v témž činu,
jenž těmi ľudmi uložen
a do té noci otložen
ést(n)ému muzu velmi strastné
4* ot jeho postati vlastnie.
A juž slunce v svém západě,
pošed ne v svej zvyčnej vnadč,
priprélo sé bé u bréha,
povzdaluje svého béha
ses budücie véci zámutkem
hi tak zrádné véci skutkem,
gdezto sluha své hospody
hlédal tak préhrubé škody.
Mésiec také v svém pobé2é
270 vzpóti sé na morskóm brózć,
nechtě sé vzdvihniti z morć,
vše pro to budicie horè
té prénevérné prorady,
jeż nelzć już zbyti kady,
275 takž jakž jest pojíti všemu
vždy k času ustavenému.
Mésiecu sé uda vzníti
a sluncu pod zem(i)u sniti;
a vojska šla v stanovišče,
2so zde pak čstný kmeť sobě stýšče;
s(ěč)dí sám, svých stanov stréha,
ande j'ho každý poběhá,