Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
JINDŘICHOHRADECKÝ. 71
(n)e wffaks chwile (wffelyka)ke
(ya)kos mluwie m(iltrzy) tyse
10 (s)e kdys przide kzlu(nezu) blise
(te)hdy zie gmu zwie(tloft) vmny
(y mluwie tak mift(rzy vm)ny
(s)e yaks złuncze prz(1 miezi)eczu
(y)aks pochodnye p(roti zw)iecy
15 (z)wu zwietlozt wie(cze wyd)awa
(takes podle zweho (nraw)a
(y)aks pochodnye p(odle zw)ieczie
(t)ak zluncze podle (miezi)ecze
(w)effdy welím wie(cze zw)iety
20(y) gezt wam to zato (gmiet)y
se pohanztwo kwa(ffey m)oczí
gezt wnus kupoch(odny) wnoczi
zwiechzka awnus(to wpo)lodne
Mieziecz bywa kz(lunczvy) wedne
25 protos giztye mí(eyte z)ato
se mieziecz poble(dye n)ato
yakos to giztye w(idyte)
tak tento boy obdir(syte)
y rzku geffchze na(dto wy)ífe
so se pohanzka wífie (mocz) zmíffe
zbledie rozbiehffi zie. (pla)ffie
zilnu hrozu moczi (walffr)e
pakli kda zluncze (poble)die
tehdy hrzeczi zwu (ztrazt) wzwiedie
ss y byla to wffie rze(chz pro)zta
czos gie mluwil te(n ftar)ofta
neb to zhíüechu y (zamy)
dawních hrzekow p(rzyho)damí
ymínu zle zamif(fleny)e
«o ztak mudreho roz(mluwe)nye
tak zrziecze wíficzi (zwych) panow
46 (ne) váakZ chvílé (v&elika)ké,
(ja)koz mluvie m(istri) tíZe,
(ż)e kdyż pride k slu(ncu) blíZe,
(te)hdy sé j'mu své(tlost) umnf.
(I mluvie tak mist(ri um)nf,
465 (Ž)e jakž slunce pr(i mési)ecu,
(j)akž pochodně p(roti sv)ieci
(s)vú světlost vie(ce vyd)ává,
(t)akéZ podlé svého (nrav)a,
(j)akZ pochodné p(odlé sv)icce,
a0 (t)ak slunce podlé (mési)ece
vezdy velím vie(ce sv)ietí.
(I) jest vám to za to (jmiet)i,
Ze pohanstvo k va(sej m)oci
jest, v(i)uż ku poch(odni) v noci
«15 Bviećka a v(ń)uż(to v po)lodne
měsiec bývá k s(luncu) ve dne.
Protož jistě mě(jte z)a to,
že mésiec poblé(dé n)a to,
jakož to jisté v(idíte),
480 tak tento boj obdr(Zíte).
I fku jeśce na(d to vý)še,
že pohanská vše (moc) zmiše,
zblédie, rozbéhsi sé (pla)še
silnd hrozú moci (vaši)e.
485 Pakli kda slunce (pobl@)die,
tehdy Hréci svü (strast) vzvédie.
I byla to vše r(čč pro)sta,
což je mluvil te(n star)osta;
neb to slyšiechu i (sami)
490 dávných Hrékov p(rího)dami.
I minu zlé zamyš(léni)e
z tak müdrého roz(mluve)nie.
Tak zriece vši(c)ci (svých) pánov
