EN | ES |

941

941


Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

index   < Page >

Wirye tyezenye ohnyem poly Vmyeftech wewfyech yupoly Dofty byla [proftna rada

ss Zaby yuz [ye bogye hlada Przyedfye tamo netahl hlube Ale zamyflenye hrube Nanyezbye [rdcze obratyl Kromye by fye zywot tratyl

40 Tak by (nad mulyl przyeftaty Inhed tu nahle chwaty Kaza brzo wítaty wogyem Hna fnewelykem nepokogyem Przyewazyw fye wlye fwe wyeczy

45 Chtye neprzyetele dofyeczy Hna zanym wezdy pofledu Kadyzto gyey wodeze wedu Iakzto wnadny flednyk koly

24* Nyekde wleffe neb vpolyu Stopy fye gelenye chopye Wzdy fye ho drzy poftopye Acz yelt mnoho gyne zwyerzy

5 Wífakz gyney neuwyerzy Wezdy fye przydrzy truda Wtom neyma nycz obluda Nanyez nayprwe pomyeny Nykak toho nepromeny

1 Acz zwyerz ydaleko zbychne Wfak tecze az ho dofyehne Takez alexander tyezye Az wfak neprzatel dofyezye Dotad gezdu wcyeftye dyela

15 Az przyhna doarbyela Wnyuz to dobu [ye [umraczy Tu fye gych dofty rozpaczy Gymz kony fnyde mnoho Pyczyucz nakrale [toho

zo Onyem wleczko zle peczyugycze Mnozy mdlobu [otnye gducze Kazdy rzka czo to pomozye Az naz kazdy zywot zmozye Proczlowyeka gyedyneho

25 Ienz tak Irdcze lakomcho Gyemuz [ye zda wfyeezko malo

ZBYTEK

vše těženie ohněm polí v méstech, ve vséch i u poli.

230 Dosti byla sprostná rada, za by już boje hlada, préd tamo netáhl hlübe; alé zamyślenie hrubé, na něž srdce obrátil,

2:05 kromě by život tratil, tak by snaď musil prěstati inhed tu náhlé chvá(ta)ti. Káza brzo vstáti vojem, hna s (v)elik(y)m nepokojem,

2910 prévaziv vSie své věci, chté neprietelé dosieci; hna za ním vezdy po slédu, kadyzto jej vódce vedü. JakZto vnadny slédník koli

24^ nékde v lésé neb u polu stopy jelénie chopé, vždy ho drží po stopě; jest mnoho jiné zvěri, všakž jinej neuvěrí,

2320 Vezdy pridrZí truda,

v tom neimá nic obluda; na néZ najprvé pomiení, nikak toho neprom(é)ní; zvór i daleko zbéhne,

2325 však tele, ho dosiehne: takóż Alexander tieZe, však nepřátel dosieže; dotad jézdu v cestě děla, prihna do Arbiela,

2530 v huZto dobu súmrači. Tu jich dosti rozpáči, jimž koní snide mnoho, pyéüc na králé z toho,

o něm všecko zlé peëujice,

#335 mnozí mdlobü sotné jdüce, każdy fka: co to pomóże, nas każdy żivot zmóże pro člověka jediného, jenž tak srdce lakomého,

2s40 jemuž zdá všecko málo,


Download XMLDownload textManuscript line viewFacsimile