Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
XI
pečnému spořádaní jejich dle času. Spořádali sme je tedy dle obsahu, aby
je každý, komu právě o to půjde, aspoň pohodlněji mohl srovnati s jinými
Alexandreidami vübec a slatinskou, sloZenou od F. Valtera chátillonského
o 10 knihách ve XII století, zvláště, jíZto se ony nejvíce podobají ze všech
nám posavad známých.
Zejmena zbytek SV srovnává se na mnoze obsahem svým se třemi
prvými knihami Alexandreidy Valterovy!'?) a sice tak, že prvé z těch od
verše 45 odpovídá kapitole III od v. 176 do kap. XV onoho, druhé kap.
XVI—XXV a tfetí XXVI—XXXV.
Jak se ma zbytek JH k téZ Alexandreidé, to snadno uréí kazdy i sám
dle připomenutí předešlého na str. VIL
Verš 1—69 zbytku B patří na konec IV knihy Valterovy, počna od
v. 571; v. 70—171 na počátek kn. V asi do v. 45; ostatní na počátek VI kn.
do v. 52.
Zbytek BM odpovídá konci VI knihy od v. 451 a počátku VII do v. 50.
Verš 1—80 zbytku M patří do VI kn. asi od v. 63—162, ostatni pak
Ha konec VII asi od v. 282—302.
Konečně zbytek Š náleží veskrze do IX kn. a sice od v. 205—297,
330—340, 346—360 a 453—476.
Srovnalost ta oblehčuje ovšem porozumění zbytkům našim, ale jistě
méně, než bychom potřebovali, a sice předně proto, že sobě básníci naši
velmi volně vedou proti Valterovi i strany látky, rozmnožujíce a zmenšujíce
ji, jak a kde se jim to neb ono právě líbí.
Tak na př. SV rozvedl zmínku Valterovu o Paridovi a vyvrácení Troje
(I, 452—467) ve dvě zvláštní kapitole, XII a XIII, z nichžto prvá obnáší 53
a druhá 55 veršů. Budějovický zase rozmnožil vypravování Valterovo o Ale-
xandrovi v Babyloně, líče verši 172—219 rozličné slavnosti, jak za jeho času
nejspíš o korunování králů českých, aspoň co se podstaty jejich týče, byly
provozovány. Ve v. 226—244 a 275—278 ozývá se týž opravdu vlastenecky
proti svému vlastnímu králi, ale tak opatrně, že nemůžeme ještě ustanoviti,
kterého tím vlastně míní.
Podruhé i forma zbytků přítomných je značně vinna tím, že jim ne-
můžeme tak porozuměti, jak bychom sobě toho směli rozumně přáti. Básníci
naši totižto vynikají značně nad Valtera nedostatkem objektivného smýšlení
o minulých osobách a událostech, přenášejíce je víc anebo méně směle čili
spíše naivně do své vlastní doby a líčíce je spůsoby této přiměřenými a sro-
zumitelnými.
Tak na př. žádný z básníků našich Alexandreid neodvážil se sice po-
kládati Alexandra za křesťana, ale ani pohanem nejmenuje ho žádný. Tak
a Saraceny slují u nich obyčejně jen Darius a poddaní jeho. Těm oni patrně
10) Vydané nejnověji od F. A. W. Miildenera pod tímto titulem: M. Philippi Gualthcori
ab Insulis dieti de Castellione Alexandreis nd fidem librorum mss. et impress. Lipsiae 1863,
